Smazaný obsah Přidaný obsah
m WPCleaner v2.05 - Opraven odkaz na rozcestník - Represe; k opravě odkaz - Kuča / Fixed using WP:WCW (Reference s interpunkcí - Opravy pravopisu a typografie)
Tačvúd (diskuse | příspěvky)
m mezera
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 3 dalších uživatelů.)
Řádek 29:
| poznámky =
}}
'''Ujgurové''' nebo '''Ujguři''' ({{Vjazyce|ug}} '''ئۇيغۇر''' → ''Ýuyghur'',<ref name="MairPrimer">Mair, Victor, ''„A Little Primer of Xinjiang Proper Nouns“'' – ''„Malý základ podstaty správy Sin-ťiangu“'' [online]. 2009-07-13, [cit. 2009-07-30] [http://languagelog.ldc.upenn.edu/nll/?p=1576 dostupné online.] (anglicky).</ref> {{Vjazyce|tr}}: [[množné číslo|plurál]] → ''Uygurlar'', {{Vjazyce|zh}} 維吾爾 [[pchin-jin]]em ''Wej-wu'er'') jsou [[Turkické národy|turkické]] [[etnikum]] [[střední Asie]]. Většina Ujgurů žije v čínské provincii [[Sin-ťiang]]. Jejich jazykem je [[ujgurština]], a jejich počet bývá udáván na 9 milionů {{#tag:ref|8,4 mil. příslušníků podle cenzu 2000<ref>''„1-11 Geographic Distribution of Ethnic Minorities“'' – ''„1-11 Geografická distribuce etnické menšiny“'' [http://www.stats.gov.cn/tjsj/ndsj/2010/html/B0111E.HTM dostupné online]</ref>|group=pozn.}}, podle neoficiálních odhadů však může být jejich počet až několikrát vyšší.<ref>''„Ujgurové“'' [http://www.babylon.com/definition/Ujgurov%C3%A9/ dostupné online]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Kromě toho žije menší komunita kolem 5 000 lidí v provincii [[Chu-nan]], v okrese Tchao-jüan, který je částí prefektury-městské úrovně [[Čchang-te]]. Ve 14. století za vlády [[dynastie Ming]] sem totiž byla vyslána armáda Ujgurů k potlačení miaoské rebelie.<ref>''„Ujguři“'' [http://wiki.cinstina.upol.cz/index.php/Ujgu%C5%99i dostupné online]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Ujgurové v převážném počtu vyznávají [[islám]] a jsou tradiční [[Sunnitský islám|sunnité]] a [[Súfismus|súfijci]].
 
== Krátká historie ==
Řádek 43:
=== Pre-imperiální období (300 př. n. l.&nbsp;–&nbsp;630 n. l.) ===
[[Soubor:East-Hem 200bc.jpg|náhled|Mapa znázorňující pozici Chu-čiehů<br />a Siung-nuské říše v roce 200 př.&nbsp;n.&nbsp;l.]]
Indoevropští [[Tocharové]] se v oblasti Tarimské pánve udrželi až do 7. století, kdy byli asimilováni turkickými Ujgury prchajícími po pádu [[Ujgurský kaganát|Ujgurského kaganátu]] a dali tak vznik modernímu ujgurskému etniku.
 
Po celé první tisíciletí se ve Střední Asii vytvářely různé turkické státy, které musely několikrát čelit nebezpečí ze strany Číny nebo i Tibetu při jejich snaze o rozšíření území svého státu na úkor jiných.
 
Řádek 52 ⟶ 54:
Asijští [[Hunové]] čili Siung-nuové podle čínských pramenů, mluvící ogurským jazykem, se postupně začali mísit s Chu-čiehy v manželských svazcích, což mělo za následek vyčlenení dalšího [[Oghurové|ogurského]] kmene: předků Ujgurů.{{#tag:ref|ve spojení s [[Oghuzové|Oguzskými Turky]] a pak s [[Karlukové|Karluky]], se jejich jazyk smíchal s oguzštinou, a později, v mongolském období nabyl formy [[čagatajština|čagatajského jazyka]] pojměnovaného podle [[Čagataj|Čagataj-chána]]|group=pozn.}}
 
==== Severní WejVej (Tabgačové) ====
Písemné prameny z období dynastie [[Severní Wej]] (Tabgačové) (386&nbsp;–&nbsp;535) se zmiňují o tom, že předkové Ujgurů patřili k větvi, která je v čínských dynastických kronikách nazývána [[Tieleové|Kao-ke]] (Tieleové) pocházející z [[Ting-lingové|Ting-lingů]]. {{#tag:ref|Suej-šu ({{Čínsky|znaky=隋书|pchin-jin=suīshū|český přepis=Sui-šu}}) byla oficiální kronika čínské dynastie Suej ({{Čínsky|znaky=隋朝|pchin-jin=suícháo|český přepis=Suej-čchao}}).|group=pozn.}}:<br />
{{Citát|Předkové Tchie-lejů, s velkými kmeny, patřili k těmto Siung-nuským (Hunským) potomkům. Obsadili řadu údolí v obrovské západní oblasti a byli roztroušeni až po [[Černé moře|Západní moře]] (Černé moře).|Suej-šu, 84|350|}}
Řádek 123 ⟶ 125:
 
=== Kulturní převýchova ===
{{Viz též|Reedukační střediska v Sin-ťiangu|Ujgurská genocida}}
[[Soubor:Uyghur Meshrep.jpg|náhled|Ujgurové v [[Jarkend]]u]]
[[Soubor:Uyghur girl in Turpan, Xinjiang, China - 20050712.jpg|náhled|Ujgurská dívka v [[Turfan]]u]]
Řádek 156 ⟶ 158:
O poměrech v internačním táboře vypovídala i uzbecká učitelka čínštiny Kilbinur Sidiková, kterou do tábora odvezla policie. Některé vězně viděla plakat, běžné bylo i to, že přišli do třídy v řetězech. Prvních čtrnáct dní měli všichni ještě vlasy a vousy, potom už byli oholení. Zároveň zjistila, že neučí negramotné, jak jí policie tvrdila. První měsíc tvořili většinu třídy akademici, spisovatelé, umělci, slavní lidé nebo ti, kteří dřív pobývali v zahraničí. Sidiková viděla i různá zranění, která nikdo neřešil a během jejího působení dva muži zemřeli. K převozům do nemocnic docházelo vždy až ve chvíli, kdy byli vězni ohroženi na životě. Z tábora se dostala až kvůli zdravotním potížím po implantaci nitroděložního tělíska, které všechny ženy v provincii mezi 18 a 59 lety dostaly povinně. Nařízení se však netýkalo etnických Číňanek.<ref>[https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/ucila-v-cinskem-tabore-pro-ujgury-zaci-chodili-v-retezech-dv/r~a3d2487e45f811eca824ac1f6b220ee8/ Jana Václavíková, Učila v čínském táboře pro Ujgury: Žáci chodili v řetězech, dva jsem viděla zemřít, Aktuálně.cz, 16.11.2021]</ref>
 
V druhé polovině 10. let 21. století začíná v Evropě a USA sílit kritika a navrženy byly sankce vůči Číně za toto jednání ze strany USA.<ref name="převýchova" /> Byla sestavena databáze obětí represí.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.shahit.biz/eng/ |datum přístupu=2020-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20191220204016/https://www.shahit.biz/eng/ |datum archivace=2019-12-20 }}</ref> Dále na obranu Ujgurů a Kazachů v Číně vznikla organizace ''Torchlight Uyghur Group'', v jejímž čele stojí aktivista [[Serikžan Biljaš]], v roce 2019 krátce vězněný kazašskými represivními orgány.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.change.org/o/group_of_uyghurs_living_abroad |datum přístupu=2020-03-07 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190418090239/https://www.change.org/o/group_of_uyghurs_living_abroad |datum archivace=2019-04-18 }}</ref> O aktuální situaci bylo referováno v internetových médiích<ref>http://blog.aktualne.cz/blogy/dzamila-stehlikova.php?itemid=36017</ref> a čeští filmaři společnosti Voxpot natočili dokumentární film „Ve stínu Číny“, promítaný na festival o lidských právech „Jeden svět 2020“ v Praze.<ref>https://www.jedensvet.cz/2020/doprovodny-program/14-premiera-reportaze-voxpot-ve-stinu-ciny</ref>
 
V květnu 2022 zveřejnilo [[Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů]] tzv. ''Xinjang Police Files''<ref>[https://www.xinjiangpolicefiles.org/ Xinjang Police Files]</ref> – uniklé čínské dokumenty, které dokládají policejní praxi v internačních táborech v [[Sin-ťiang]]u. BBC zrekonstruovala jeden z táborů, označovaný jako ''Nové středisko odborného vzdělávání a přípravy v okrese Shufu'', který má veškeré znaky přísného vězení s ostnatými dráty a strážními věžemi kde hlídkují ozbrojení vojáci. Mezi zveřejněnými dokumenty jsou i směrnice přikazující zastřelit vězně, kteří by se chtěli pokusit o útěk.<ref>[https://www.bbc.co.uk/news/resources/idt-8df450b3-5d6d-4ed8-bdcc-bd99137eadc3 John Sudworth and the Visual Journalism Team, Xinjiang Police Files: Inside a Chinese internment camp, BBC, 24.5.2022]</ref>