Jan Kolda II. ze Žampachu: Porovnání verzí

Po smrti Zikmunda v roce [[1437]] se postavil na stranu [[Jagellonci|Jagellonců]] a stal se spojencem [[Polsko|polských]] šlechticů [[Sudivoj z Ostrorogu|Sudivoje z Ostrorogu]] a [[Jan z Tęczyna|Jana z Tęczyna]]. Roku [[1440]] se s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]] neúspěšně pokusil přepadnout [[Praha|Prahu]]. V stejném roce odmítl podepsat zemský [[landfrýd]] a se spojenci na svých sídlech ([[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovice]], [[Česká Skalice|Velká Skalice]], [[Liberk]]-[[Rychmberk]]) a sídlech přátel ([[Dubenec (okres Trutnov)|Dubenec]], [[Bolehošť]], [[Hronov]] a hrady [[Skály (hrad)|Skály]], [[Belver (hrad)|Belver]], [[Adršpach (hrad)|Adršpach]], [[Pecka (hrad)|Pecka]], [[Opočno (zámek)|Opočno]] a [[Valdštejn (hrad)|Valdštejn]]) se postavil na odpor. Často pobýval na hradě Homole, odkud pořádal loupeživé výpravy, při kterých se neúspěšně pokoušel dobýt [[Nový hrad (Klečkov)|Klečkov]]. Podílel se na válečných akcích v [[Kladsko (území)|Kladsku]], kde podporoval [[Hynek Krušina IV. z Lichtenburka|Hynka Krušinu z Lichtenburka]]. V květnu [[1441]] vpadla k Náchodu zemská hotovost [[Vratislavské knížectví|Vratislavského]] a [[Svídnické knížectví|Svídnicko-javorského knížectví]] s cílem zabránit Janu Koldovi v jeho loupežných přepadech na slezské území. Během výpadu byl dobyt hrad Náchod a Koldova tvrz v [[Černíkovice (okres Rychnov nad Kněžnou)|Černíkovicích]].<ref>{{Citace periodika | příjmení = Mamula | jméno = Jakub | odkaz na autora = Jakub Mamula | titul = Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české | periodikum = Slezský sborník | odkaz na periodikum = Slezský sborník | rok = 2011 | ročník = 109 | číslo = 3–4 | strany = 165–186 | issn = 0037-6833}}</ref> Kolda se proto opevnil na Homoli a začal jednat o pomoci s Táborem. Proti Koldovi se postavili čeští páni, kteří vyzývali k akci [[Rožmberkové|Rožmberky]], [[páni z Hradce|pány z Hradce]], krajské landfrýdy, rakouské panstvo a dokonce také [[Seznam panovníků Svaté říše římské|římského krále]]. Až [[Jan Rokycana|Janu Rokycanovi]] a [[Bohuš Kostka|Bohuši Kostkovi]] se podařilo dojednat příměří. Kolda získal zpět Náchod, jenžjejž začal ihned opravovat, a to do doby než bude zvolen nový panovník.

Nadále však zachovával věrnost polskému králi. V letech [[1442]]–[[1443]] se účastnil bojů v [[Uhersko|Uhrách]] a po návratu ve [[Slezská válka (15. století)|Slezskéslezské válce]]. Roku [[1444]] jeho družina přepadla město [[Bolków]] i s [[Bolków (hrad)|hradem]], ale u [[Krzeszów (Dolnoslezské vojvodství)|Krzeszowa]] je dostihla slezská vojska a mnoho lidí zabila. Ve stejném roce od něj koupil Hynek Krušina hrad Homoli. V roce [[1445]] uzavřel mír s moravskými stavy a vstoupil do služeb [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]], kde v letech [[1445]]–[[1446]] působil jako [[kondotiér]]. Roku [[1447]] se vrátil do Čech.

Mezitím Kolda verboval v severovýchodních a [[západní Čechy|západních Čechách]] a na [[Táborsko|Táborsku]] žoldnéře, kteří by ve službách polského krále bojovali ve [[Třináctiletá válka|Třináctiletétřináctileté válce]] proti Řádu německých rytířů. V říjnu 1454 se zúčastnil bojů proti [[Lehnice|Lehnicím]], dobyl [[Niemcza|Němčí]] a vypálil okolní vesnice. V listopadu se pak u [[Toruň|Toruně]] připojili k vojsku polského krále. V roce [[1455]] jej s [[Andrzej Tęczyński|Andrzejem Tęczyńskim]] jmenovali do funkce generálního hejtmana [[Chełmský kraj|Chełmského kraje]] a [[Prusy|Prus]]. Základnu si vytvořil z města [[Nidzice]]. Spolu s [[Jan Skalský z Valdštejna|Janem Skalským z Valdštejna]] se měl podílet na dobytí [[Varmie]], odkud se stáhl až v roce [[1456]]. Zde obsadil hrad [[Wormditt (hrad)|Wormditt]] ([[Orneta]]). V roce [[1457]] získal jako částečné vyrovnání za svůj žold město [[Brodnica|Brodnice]]. V [[Polsko|Polsku]] působil pravděpodobně do roku [[1458]].