Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská: Porovnání verzí

Když Marie odcestovala za svým mužem do Neapole, sídelního města královského páru, několik prvních měsíců jí bylo nelehce. Podle předpisů musela nosit černý šat, což nebyl ve vysokých teplotách pro rakouskou vévodkyni žádný med, navíc byla nucena poznávat neobvyklé a nevhodné zvyky svého mladého chotě.

 

 

Marie Karolína zdědila po své matce ostrý politický rozhled a instinkt a měla snahu reformovat stát. Tehdejší dosazený ministr Tanucci byl proti a královna tedy nemohla nic realizovat. Politická scéna tak zůstala nezměněná, ale Charlotta se nechtěla vzdát a krále si naklonila na svou stranu, aby mohla spolurozhodovat. Na radu svého bratra [[Leopold II.|Leopolda]] povolala politika ''Johna Actona'', se kterým si rozuměla – reformy zemědělského státu tak byly konečně uskutečněny. V zemi byly zrušeny mnohé církevní instituce, do města byly dosazeny stráže proti neapolské lůze. Na neapolském dvoře to viděli jinak. Jako každá jiná královna byla vystavena přehnaným pamfletům a zákeřným intrikám. Údajně se měla prostopášná královna scházet s Actonem nejenom na politických jednáních, ale i v ložnici. Královna se nenechala odradit a s Actonem projednávala již nezbytné reformování. Flegmatický král se sice odvolával na nepodložené pomluvy o tom, že by se snad mohl stát paroháčem, avšak Charlotta ho uzemnila a on se dále věnoval svému lovu a cizoložství.