Mercy: Porovnání verzí

'''''{{Cizojazyčně|en|Mercy}}''''' je sedmnácté{{#tag:refPoznámka|Šestnácté obsahující nové písně.|group=p.}} [[studiové album]] velšského hudebníka a skladatele [[John Cale|Johna Calea]]. Vydáno bylo 20. ledna 2023 společností {{Cizojazyčně|en|[[Double Six Records]]}} jako jeho první album s novými písněmi po více než deseti letech, během nichž bylo několikrát odloženo, aby na něm mohl dále pracovat. Deska v základní verzi obsahuje dvanáct písní, speciální edice obsahuje dvě další. Některé písně byly inspirovány světovými událostmi posledních let, včetně úřadování prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]], [[Brexit]]u, [[Globální oteplování|globálního oteplování]], bojů za občanská práva, [[Krajní pravice|pravicového extremismu]] a volného vyzbrojování Američanů. Některé skladby Cale hrál při koncertech již několik let před vydáním, například „{{Cizojazyčně|en|Time Stands Still}}“ poprvé zazněla již v roce 2016.

K&nbsp;definitivnímu oznámení termínu vydání a podrobností o&nbsp;albu, včetně názvu,{{#tag:refPoznámka|Titul byl nastíněn již 3.&nbsp;října 2017, kdy Cale na [[Twitter]]u zveřejnil krátké video s&nbsp;popisem „Waiting for Mercy“.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>|group=p.}} došlo dne 19.&nbsp;října 2022. Již o&nbsp;několik měsíců dříve, 1.&nbsp;srpna, však vyšel singl „{{Cizojazyčně|en|Night Crawling}}“. Tehdy sice nebylo výslovně řečeno, že pochází z&nbsp;nové desky, ale píseň nakonec její součástí je. V&nbsp;té době bylo rovněž uvedeno, že další hudba je na cestě.<ref>{{Citace elektronické monografie

Písně na albu byly inspirovány světovými událostmi posledních let, včetně úřadování prezidenta [[Donald Trump|Donalda Trumpa]],{{#tag:refPoznámka|Cale se narodil ve Walesu, ale naprostou většinu svého života prožil v&nbsp;USA.|group=p.}} [[Brexit]]u, [[Globální oteplování|globálního oteplování]], bojů za občanská práva, [[Krajní pravice|pravicového extremismu]] a [[Právo na držení a nošení zbraní|volného vyzbrojování]] Američanů.<ref>{{Citace elektronické monografie

Album otevírají slova „{{Cizojazyčně|en|lives do matter / lives don’t matter}}“<ref {{Poznámka|group="p">.|„Na životech záleží / na životech nezáleží.“</ref>}} písně „{{Cizojazyčně|en|Mercy}}“.<ref name="loudandquiet" /> Tu Cale s&nbsp;kapelou poprvé veřejně zahrál při koncertu v&nbsp;[[Edinburgh]]u 23.&nbsp;října 2022 a poté zazněla i&nbsp;při dalších vystoupeních. Ve studiové verzi hostuje Američanka [[Laurel Halo]].<ref>{{Citace elektronické monografie

Píseň „{{Cizojazyčně|en|Time Stands Still}}“ zazněla poprvé naživo již 3.&nbsp;února 2016 v&nbsp;Londýně, a Cale ji později hrál při několika dalších koncertech téhož roku, ale v&nbsp;dalších letech se již v&nbsp;jeho [[setlist]]ech neobjevovala. Píseň „{{Cizojazyčně|en|Moonstruck (Nico's Song)}}“, věnovaná zpěvačce [[Nico]] (1938–1988),{{#tag:refPoznámka|Není to poprvé, co se Cale zpěvačkou ve své tvorbě nechal inspirovat. V&nbsp;roce 1997 o&nbsp;ní složil balet ''[[Nico (balet)|Nico]]''.<ref name="smh" />|group=p.}} se kterou Cale mnoho let úzce spolupracoval, byla poprvé naživo představena při koncertu v&nbsp;[[Cardiff]]u 28.&nbsp;října 2022. Skladbu Cale původně nepsal s&nbsp;myšlenkou na Nico, ta přišla až po dokončení přibližně desáté verze; zároveň si dlouho nebyl jistý, jestli píseň dokáže v&nbsp;kontextu alba obstát.<ref name="newyorker" /> Úvodu studiové verze této balady dominují smyčce, kolem minuty utichnou a s&nbsp;elektronickými klávesami se přidává Caleův zpěv a postupně se vrací i&nbsp;smyčce; píseň končí dlouhým [[Sub-bass|sub-basovým]] duněním.<ref name="uncut" /> Píseň má oproti ostatním písním méně abstraktní text.<ref name="latimes" /> V&nbsp;sedmé písni, pětiminutové „{{Cizojazyčně|en|Everlasting Days}}“, hostují tři členové kapely {{Cizojazyčně|en|[[Animal Collective]]}} – zpívající [[Panda Bear|Noah „Panda Bear“ Lennox]] a [[Avey Tare|David „Avey Tare“ Portner]], které doplňuje [[Brian Weitz|Brian „Geologist“ Weitz]] hrající na syntezátory. Cale s&nbsp;triem spolupracoval již v&nbsp;minulosti: hostoval na jeho albech ''{{Cizojazyčně|en|[[Painting With]]}}'' (2016) a ''{{Cizojazyčně|en|[[Crestone (album)|Crestone]]}}'' (2021), a naopak členové kapely hostovali při jeho koncertech (2016, 2017). Výrazným prvkem písně jsou kromě hudby rozstříhané hostující vokály.<ref name="uncut" /> Jedinou písní z&nbsp;alba nepřesahující pětiminutovou hranici je „{{Cizojazyčně|en|Night Crawling}}“. Cale v&nbsp;ní vzpomíná na konec sedmdesátých let, kdy trávil značné množství času s&nbsp;populárním zpěvákem [[David Bowie|Davidem Bowiem]], ale namísto toho, aby jej využili k&nbsp;tvorbě hudby, trávili jej v&nbsp;hospodách. K&nbsp;písni vznikl oficiální videoklip animovaný Mickeyem Milesem.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>{{#tag:refPoznámka|Cale v&nbsp;rozhovoru uvedl, že se s&nbsp;ním poprvé seznámil již v&nbsp;polovině sedmdesátých let.<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref>|group=p.}}

''Mercy'' bylo časopisem ''[[Uncut (časopis)|Uncut]]'' označeno za album měsíce, přičemž Tom Pinnock jej ohodnotil devíti z&nbsp;deseti bodů. Album uvedl jako „nejneobvyklejší dílo<ref {{Poznámka|group="p">.|„out-there work“</ref>}}, které Cale za nějakou dobu udělal, hermeticky uzavřená halucinogenní jízda, která je stejně neonová a gotická jako její přebal.“ Recenzi pak uzavřel prohlášením, že pokud je ''{{Cizojazyčně|en|Mercy}}'' Caleovým posledním počinem, „alespoň odejde triumfálně, s&nbsp;nekompromisním, veskrze moderním výletem do šera, do míst, kam by se i&nbsp;jeho spolupracovníci a [[Akolyta|akolyti]] báli vkročit.“<ref name="uncut" /> Internetový magazín ''[[Stereogum]]'' desku označil za album týdne, a přestože recenzent James Rettig nachází „neohrabané“ momenty (úvod titulní písně „{{Cizojazyčně|en|Mercy}}“, refrén „{{Cizojazyčně|en|ding dong, the witch is dead}}“ v&nbsp;„{{Cizojazyčně|en|The Legal Status of Ice}}“), oceňuje Caleovu snahu o&nbsp;neustálý pohyb vpřed.<ref>{{Citace elektronické monografie

Zara Hedderman album v&nbsp;recenzi pro časopis ''[[Loud and Quiet]]'' ohodnotila devíti z&nbsp;deseti bodů.<ref name="loudandquiet" /> Siobhán Kane, která desku v ''[[The Irish Times]]'' ohodnotila čtyřmi z&nbsp;pěti hvězdiček, svou recenzi otevřela úryvkem z&nbsp;básně „{{Cizojazyčně|en|[[Do not go gentle into that good night]]}}“ od [[Dylan Thomas|Dylana Thomase]], dále pokračující slovy „{{Cizojazyčně|en|old age should burn and rave at close of day; rage, rage against the dying of the light}}“,{{#tag:refPoznámka|V&nbsp;překladu [[Pavel Šrut|Pavla Šruta]] „Pokojně nevcházej do dobré tmy / stáří má vzplát, když se mu den zklání; běsni a zuř, když se tvé tělo tmí.“<ref>{{Citace monografie

}}</ref>|group=p.}} v&nbsp;narážce na v&nbsp;době vydání již osmdesátiletého Calea. Na to navázala, že „vztek prosakuje tímto albem jako konstruktivní energie. Jeho hlas, tak známý, bohatý a velitelský, se proplétá kolem temperamentní sbírky spolupracovníků, obratně vybraných, kteří mu pomáhají ve snaze vyexplodovat trochu krásy do temnoty.“<ref name="irishtimes" /> David Gill napsal recenzi pro server Riff, v&nbsp;níž mimo jiné chválil Caleův hlas jako „truchlivý a náladový, ale zároveň bohatý, oduševnělý“ a vyslovil myšlenku na „naprosto fascinující sociologický experiment“ hrát toto album v&nbsp;obchodech sítě [[Walmart]]: „Nejsem si jistý, co by klientela udělala, ale jsem si jistý, že si toho po chvíli všimne. John Cale dělá [[Výtahová hudba|výtahovou hudbu]] pro úžasný paralelní vesmír, kde je David Bowie prezidentem Spojených států amerických.“<ref>{{Citace elektronické monografie

}}</ref> Novinář – a sám rovněž hudebník – [[Steve Krakow]] ve své recenzi pro týdeník ''{{Cizojazyčně|en|[[Chicago Reader]]}}'' kritizoval, že album „bohužel až příliš spoléhá na křiklavé<ref {{Poznámka|group="p">.|„chintzy“</ref>}} digitální beaty a poruchovou<ref {{Poznámka|group="p">.|„glitchy“</ref>}} avantgardní elektroniku, přičemž obojí začíná být zastaralé a ohrané.“ Rovněž prohlásil, že „album je také nabité spoluprácemi, z&nbsp;nichž ne všechny jsou nutné.“<ref>{{Citace elektronické monografie

<references {{Poznámky|group="p" />.}}