'''Systém jednotného času''' je soustava synchronizovaných [[hodiny|hodin]], které zobrazují jednotný čas. Tuto soustavu tvoří přesné [[hlavní hodiny]] (v minulosti [[kyvadlové hodiny|kyvadlové]], dnes řízené krystalovým oscilátorem), které slouží jako zdroj časové informace, a jedny nebo více [[podružnípodružné hodiny|podružných hodin]], které tuto informaci přijímají pomocí elektrických impulzů a zobrazují uživatelům. Systémy jednotného času se využívají v [[nemocnice|nemocnicích]], [[škola|školách]], [[továrna|továrnách]], na [[letiště|letištích]] a [[Železniční stanice|nádražích]]. Kromě podružných hodin mohou hlavní hodiny řídit i zvukovou signalizaci (školní zvonky, signalizaci pracovních směn v továrnách), zařízení pro kontrolu docházky, zapínání a vypínaní strojů a pod.<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = SYSTÉM JEDNOTNÉHO ČASU | url = https://pragotron.sk/?ukaz=content/sjc | vydavatel = pragotron.sk | datum_přístupu = 2018-08-04}}</ref> V drážní dopravě se termín „jednotný čas“ tradičně používal pro [[standardní čas]] používaný pro drážní dopravu na určité trati nebo dopravní síti, bez ohledu na způsob synchronizace hodin; po rozšíření standardního pásmového času i do občanského života se tímto termínem rozumí běžný oficiální čas platný v dané zemi.
První bezdrátové časové signály se začaly vysílat v USA a v Kanadě již roku 1905, roku 1910 jako první v Evropě začaly vysílat Německo a Francie. Na mezinárodní časové konferenci v Paříži roku 1912 byl jednotně upraven program vysílání radiotelegrafických časových signálů.<ref name="Poupa" />
