Kateř Tureček: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odstránenie ženského rodu a vrátenie prípon -x (ženský rod nezodpovedá skutočnej rodovej identite osoby, o ktorej je text)
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
verze 22407640 uživatele Karin.spisak (diskuse) zrušena - nevkládejte nesmysly
značky: vrácení zpět revertováno
Řádek 9:
|domovské město = Kyjov
}}
'''Kateř Tureček''' (*[[1993]], [[Kyjov]]) je osoba, která se identifikuje jako [[Nebinární identita|nebinární osoba]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = REFRESHER
| titul = Kateř Tureček: Nebinarita mi odpověděla na mnoho otázek. Můj vztah k filmu se změnil
Řádek 16:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2023-01-15
}}</ref> působící na poli filmové [[Režisér|režie]], taktéž se věnuje pedagogice a angažuje se v [[queer]] aktivismu. StudovalxStudovala teorii a dějiny dramatických umění na [[Univerzita Palackého v Olomouci|Univerzitě Palackého]] v [[Olomouc|Olomouci]] a absolvovalxabsolvovala magisterské studium na Katedře dokumentární tvorby na [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze|FAMU]].
 
== Život ==
Kateř Tureček prožilxprožila dětství v Kyjově a přesto, že vyrůstat v malém jihomoravském městě je pro transgender osobu obtížné, označilxoznačila se za "nejvíce kyjovského člověka ever".<ref name=":0" /> I skrze vlastní uměleckou tvorbu si našlxnašla cestu zpět ke svému rodišti. V současnosti tam mají neformální uměleckou skupinu, ve které je například [[Barbora Lungová]] nebo [[Marie Čmelíková]], a spojeni jsou taky s fotografem [[Miroslav Tichý|Miroslavem Tichým]].<ref name=":0" /> Spojuje je velmi expresivní estetika, což Tureček přisuzuje vlivu kyjovského folklóru, rituálnosti či barev.<ref name=":0" />
 
Dlouhodobě se staví kriticky vůči [[Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze|FAMU]]. Přeje si, "aby komunikovaly ven i jiný věci než to, že někdo vyhraje nějakou soutěž nebo cenu. Na té škole vznikají skvělé filmy, které ale nejspíš nikdo neuvidí."<ref name=":0" />
 
== Filmová tvorba a aktivismus ==
Tvorba Kateř Tureček je silně autorská. Věnuje se zejména tabuizovaným společenským tématům. V rozhovoru na otázku, zda je film ''Lidi'' (2022) aktivistický, se Tureček vyjádřilxvyjádřila: "Jestli vnímáš, že to, že jsem nebinární člověk, je nějakým způsobem politikum, tak v tu chvíli ano – je to aktivistické."<ref>{{Citace monografie
| titul = Ji.hlava Talks: Kateř Tureček, režisérx filmu Lidi / 26th Ji.hlava IDFF
| url = https://www.youtube.com/watch?v=w4xpn-lAXA4
Řádek 59:
 
=== ''Lidi (2022)'' ===
Kromě toho, že se jedná o nejvíce autorský počin Tureček<ref name=":1" />, film taky mění dosavadní elitářský přístup k filmařině a snaží se ho lidskostí přiblížit co nejširšímu publiku.<ref name=":0" /> Tureček si myslí, že se jedná o emancipující dílo, protože jde o první český film o trans-gender lidech natočený trans-gender člověkem.<ref name=":0" /> Před jeho natáčením sepsalxsepsala manifest, ve kterém jasně stanovilxstanovila, že chce pro film stoprocentní kvóty a emancipovat jej i v kontextu lidí, kteří se podílejí na jeho tvorbě.<ref name=":0" /> Každá z postav dostala do ruky svoji vlastní kameru, aby mohla zprostředkovat své vidění reality.<ref name=":1" /> Tímto způsobem je zajištěna emancipace v prostoru a demokratičnost toho, kdo co vnímá.<ref name=":1" /> Podle Tureček je čistý a konvenční film elitní záležitost a svým dílem se tak vymezuje proti hierarchickému filmovému systému, kapitalismu i cis-heteronormativitě.<ref name=":0" />
 
Z formálního hlediska je film mozaikovitě zpracován a obsahuje mnoho volných asociací.<ref name=":1" /> Ke ztvárnění vnitřního prožívání [[queer]] postav například používá [[3D animace|3D animaci]].<ref name=":1" /> Také pomocí ní zrekonstruovali vystoupení [[Miloš Zeman|Miloše Zemana]] na [[Letenská pláň|Letenské pláni]] na podzim [[1989]] skrze fiktivní postavu Mili Zemanů.<ref name=":1" /> Pravěká symbolika zase naráží na to, že kolonizace vymýtila všechny gendery kromě mužského a ženského, přitom staré civilizace pravděpodobně nevěděly, že existuje muž a žena.<ref name=":0" /> Spojuje se i s aktuální potřebou kmenovosti, protože emancipovat se osamotě je pro queer lidi extrémně obtížné.<ref name=":1" /> Silným motivem ve filmu je také folklór, na který Tureček tentokrát volí pozitivnější optiku než ve své předchozí filmové tvorbě.<ref name=":0" />
Řádek 80:
}}</ref>
 
Dnes se Tureček staví k filmu kriticky. Je názoru, že stejně jako řada dalších dokumentů nahlíží na život trans-gender člověka spíše přes všechny problémy, kterými si prochází, a zachycuje více dysforii než euforii.<ref name=":0" /> Z pohledu Tureček byl tento přístup přímo transfobní.<ref name=":1" /> To se v novějším filmu ''Lidi (2022)'' pokusilxpokusila změnit.
 
=== ''Iluze (2018)'' ===