Dunaj: Porovnání verzí

{{Infobox - vodní tok

| velikost obrázku = 250px

| obrázek = Dunav.jpg

| délka = 2 811&nbsp;km, <br />s&nbsp;[[Breg]]em 2857

| průtok = u&nbsp;ústí: 6&nbsp;500

| světadíl = [[Evropa]]

| pramen = [[Schwarzwald]] ''([[Německo]])''

| výška1 = 1078

| ústí = [[Černé moře]] ([[delta Dunaje]])

| zeměpisná délka2 = 29.647293

| výška2 = 0

| povodí = [[Atlantský oceán]], [[Černé moře]], [[Povodí Dunaje]] ''([[Rumunsko]]&nbsp;28,93 %, [[Maďarsko]]&nbsp;11,74 %, [[Rakousko]]&nbsp;10,32 %, [[Srbsko]]*&nbsp;9,4 %, [[Německo]]&nbsp;7,47 %, [[Slovensko]]&nbsp;5,77 %, [[Bulharsko]]&nbsp;5,17 %, [[Bosna a Hercegovina]]&nbsp;4,83 %, [[Chorvatsko]]&nbsp;4,54 %, [[Česko]]&nbsp;2,59 %, [[Slovinsko]]&nbsp;2,18 %, [[Moldavsko]]&nbsp;1,76 %, [[Černá Hora]]*&nbsp;0,9 %, [[Švýcarsko]]&nbsp;0,32 %, [[Itálie]]&nbsp;0,15 %, [[Polsko]]&nbsp;0,09 %, [[Albánie]]&nbsp;0,03 %, [[Severní Makedonie]]*&nbsp;0,01 %, [[Kosovo]])''<ref>[http://www.cawater-info.net/twinbasinxn/europe_e.htm Mezinárodní povodí řek v&nbsp;Evropě , Danube (hvězdičkou jsou označené bývalé republiky Jugoslávie, které jsou ve zdroji uvedeny souhrnně)]</ref>

| mapa = Danube_basin.png

| hčp = [[Hydrologické pořadí na Slovensku|4]] ([[Slovensko]])<br /> [[Hydrologické pořadí v Německu|1]] ([[Německo]])

}}

{{Citace elektronické monografie

| url = http://www.chmuul.org/aktuality/2013-04-donau/

 

== Název a náboženský význam ==

Jméno Dunaj a jeho obdoby v dalších jazycích jako [[latina|latinské]] Danubius, [[Němčina|německé]] Donau nebo [[Angličtina|anglické]] Danube lze vyložit z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*deh<small>a</small>nu-''<ref group="pozn.">čteno zhruba dánu</ref> „řeka“, stejně jako v případě jmen jako je [[Don]], [[Dněpr]] a [[Dněstr]]. Tento slovní kořen lze také spojit s jmény bohyň jako je hinduistická [[Dánu]], irská [[Danu]] a velšská [[Dôn]] a se jmény řeckých mytických postav: [[Danaos]], [[Danaovny]] a [[Danaé]]. Je možné že ''*deh<small>a</small>nu-'' specificky odkazovalo na hypotetickou říční bohyni v praindoevropském náboženství.<ref>{{Citace monografie

| příjmení1 = Mallory

}}</ref>

 

 

[[Soubor:MC - Flussgott.jpg|náhled|Římská socha říčního boha, snad Danubia, [[3. století]]]]

Řekům byl Dunaj znám jako ''Istros'' (Ιστρος) a byl považován za jednoho z [[Potamoi]], říčních bohů, synů [[Ókeanos|Ókeana]] a [[Tethys|Tethydy]] a bratrů [[Ókeanidy|Ókeanid]], bohyň pramenů. V [[Hésiodos|Hésiodově]] [[Theogonia (báseň)|Theogonii]] jsou zmiňovány jeho „krásné vody“ a [[Ailiános Klaudios]] je označen za krále řek své země.<ref name="Theoi">{{Citace elektronické monografie

| příjmení =

| odkaz na autora =

| titul = Potamos Istros

| datum přístupu = 12.4.2022

| vydavatel = Theoi

}}</ref> Podle [[Arriános|Arriána]] musel [[Alexandr Veliký|Alexandr Makedonský]] obětovat za přechod Dunaje [[Zeus|Diovi]], [[Héraklés|Héraklovi]] a Istru. Římané boha stejně jako řeku označovali jménem Danubius či Danuvius a zpodobnili ho například na [[Trajánův sloup|sloupu Trajána]] a [[Sloup Marka Aurelia|Marka Aurelia]]. Jeho jméno se také objevuje na několika oltářích, někdy společně se jmény božstev řek [[Sáva|Sávy]] a [[Dráva|Drávy]], znám je také Danubiův chrám v [[Aquincum|Aquincu]], dnešní [[Budapešť|Budapešti]]. V [[Augusta Vindelicum]], dnešním [[Augsburg]]u, byl nalezen oltář kde byl uctíván společně s [[Jupiter (mytologie)|Jupiterem Optimem Maximem]], ochráncem severní hranice, měl snad tedy také válečnou funkci či chránil hranici.<ref name="King">{{Citace elektronické monografie

| příjmení = Jelínek

Střední tok začíná nad [[Vídeň|Vídní]] a končí [[soutěska|soutěskou]] [[Železná vrata]]. Řeka zde protéká [[Panonská pánev|Panonskou pánví]] neboli [[Karpatská kotlina|Karpatskou kotlinou]]. [[Říční údolí]] je široké 5 až 20&nbsp;km a často zaplavované. [[říční koryto|Koryto]] je členité, rozvětvené a rychlost toku se pohybuje od 0,3 do 1,1&nbsp;m/s. Výjimkou jsou místa, kde Dunaj překonává příčná horská pásma a jeho tok se zužuje (až na 150&nbsp;m, údolí na 0,6 až 1,5&nbsp;km), prohlubuje (na 15 až 20&nbsp;m) a zrychluje (na 2,2 až 4,7&nbsp;m/s). V&nbsp;důsledku regulačních prací bylo hlavní koryto mnohde napřímeno a kolem dunajské [[údolní niva|nivy]] s&nbsp;mnoha rameny, [[meandr]]y a [[lužní les|lužními lesy]] byly postaveny ochranné [[hráz]]e.

 

 

 

Na středním toku Dunaje se po obou jeho březích nacházejí dlouhé sypané hráze, které byly zbudovány jako obrana před rozsáhlými povodněmi, které v [[19. století|19.]] a ještě na počátku [[20. století]] způsobovaly v některých zemích rozsáhlé škody.

! Strana přítoku

! Délka (km)

!Povodí (km²)

|-

| pravá

| 146

|2 152

|-

| pravá

| 255

|3 919

|-

| levá

| 227

|3 258

|-

| levá

| 197

|5 514

|-

|levá

|191

|2 878

|-

|2282

| [[Isar]]

| pravá

| 292

|8 962

|-

| pravá

| 518

|26 053

|-

| pravá

| 156

|4 277

|-

|2119

| [[Enže]]

| pravá

| 254

|6 084

|-

| pravá

| 138

|1 300

|-

| levá

| 153

|1 758

|-

|1880

| [[Morava (řeka)|Morava]]

| levá

| 358

|26 734

|-

| pravá

| 180

|2 138

|-

| pravá

| 283

|10 113

|-

| levá

| 403

|10 640

|-

| levá

| 298

|5 453

|-

| levá

| 232

|5 151

|-

| pravá

| 121

|14 953

|-

| pravá

| 749

|40 120

|-

| levá

| 966

|156 087

|-

| pravá

| 992

|97 713

|-

| levá

| 359

|10 280

|-

| pravá

| 493

|38 207

|-

|pravá

|158

|2 810

|-

|levá

|143

|1 380

|-

| pravá

| 202

|4 626

|-

| levá

| 339

|10 080

|-

|pravá

|147

|3 157

|-

| pravá

| 368

|8 617

|-

|pravá

|188

|3 228

|-

| levá

| 615

|24 050

|-

| pravá

| 314

|2 838

|-

| pravá

| 285

|7 862

|-

| levá

| 224

|5 430

|-

|pravá

|197

|2 985

|-

| levá

| 350

|12 550

|-

| levá

| 417

|10 350

|-

| levá

| 647

|44 811

|-

| levá

| 953

|27 540

|-

|levá

|190

|4 300

|}

 

=== Doprava ===

Dunaj už odedávna hrál důležitou roli v&nbsp;dopravě mezi střední a jihovýchodní [[Evropa|Evropou]]. Je jednou z&nbsp;nejvýznamnější vodních cest na kontinentě, ačkoliv intenzitu jeho využití snižuje relativně nízké soustředění [[průmysl]]ové výroby na jeho březích (v&nbsp;porovnání se západoevropskými toky). Splavný je od [[Ulm]]u, resp. od [[Řezno|Řezna]] pro větší [[Loď|lodě]]. Od [[Brăila|Brăily]] jej mohou využívat i&nbsp;námořní lodě. V&nbsp;deltě je vodní doprava vedena [[Sulinské rameno|Sulinským ramenem]].

 

 

V&nbsp;nákladní dopravě převažují [[ruda|rudné]] i&nbsp;[[nerudy|nerudné suroviny]] a také [[kovový šrot|šrot]]. Dále to jsou [[cement]], [[uhlí]], [[ropa]] a její produkty. V&nbsp;posledních letech stoupá i&nbsp;přeprava [[kontejner]]ů. Na řece se nachází více než 100 [[přístav]]ů. Největší jsou [[Reni]], [[Izmajil]], [[Budapešť]], [[Linec]], [[Bělehrad]]. Po březích Dunaje vede známá cyklistická trasa [[Dunajská cyklostezka]], součást Eurovelo 6.

Voda z&nbsp;řeky se využívá na [[zavlažování]] suchých oblastí zvláště v&nbsp;[[Bulharsko|Bulharsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Maďarsko|Maďarsku]] a [[Srbsko|Srbsku]]. Také se využívá na [[zásobování vodou|zásobování]] měst a průmyslových center vodou. Důležité je taky rekreační využití.

 

 

''Dunaj'' protéká nebo zasahuje na území 10 států:

* {{Vlajka a název|Německo}} (země [[Bádensko-Württembersko]], [[Bavorsko]])

* {{Vlajka a název|Rakousko}} (země [[Horní Rakousy|Horní Rakousko]], [[Dolní Rakousy|Dolní Rakousko]], [[Vídeň]])

* {{Vlajka a název|Maďarsko}} (župy [[Győr-Moson-Sopron]], [[Komárom-Esztergom]], [[Pest (župa)|Pest]], [[Fejér]], [[Tolna (župa)|Tolna]], [[Baranya]], [[Bács-Kiskun]])

* {{Vlajka a název|Srbsko}} (autonomní oblast [[Vojvodina]], obvod hl.&nbsp;m. [[Bělehrad]]u, okresy [[Podunavlje]], [[Braničevo]], [[Bor (okres v Srbsku)|Bor]])

* {{Vlajka a název|Rumunsko}} (župy [[Caraș-Severin]], [[Mehedinți (župa)|Mehedinți]], [[Dolj]], [[Olt (župa)|Olt]], [[Teleorman]], [[Giurgiu (župa)|Giurgiu]], [[Călărași]], [[Ialomița]], [[Constanța]], [[Brăila (župa)|Brăila]], [[Galați (župa)|Galați]], [[Tulcea]])

* {{Vlajka a název|Moldavsko}} ([[okres Cahul]])

* {{Vlajka a název|Ukrajina}} ([[Oděská oblast]] – historické území [[Budžak]])

 

{|class="wikitable"

 

=== Významná města ===

* {{Flagicon|Rakousko}} [[Linec]], [[Mauthausen]], [[Grein]], [[Ybbs an der Donau|Ybbs]], [[Melk]], [[Dürnstein]], [[Kremže|Krems]], [[Tulln an der Donau|Tulln]], [[Korneuburg]], '''[[Vídeň]]''', [[Hainburg an der Donau|Hainburg]]

* {{Flagicon|Slovensko}} '''[[Bratislava]]''', [[Komárno]], [[Štúrovo]]

* {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Vukovar]], [[Ilok]]

* {{Flagicon|Srbsko}} [[Bezdan]], [[Apatin]], [[Bačka Palanka]], [[Novi Sad]], '''[[Bělehrad]]''', [[Pančevo]], [[Smederevo]], [[Donji Milanovac]], [[Kladovo]]

* {{Flagicon|Moldavsko}} [[Giurgiulești]]

* {{Flagicon|Ukrajina}} [[Reni]], [[Izmajil]]

 

== Povodí ==

Velikostí povodí přes 800 tisíc km² je Dunaj v&nbsp;Evropě na druhém místě za Volhou. Jeho povodí zasahuje na území 20 států (včetně [[Kosovo|Kosova]]), což je téměř polovina všech států Evropy a nejvíce států na povodí jediné řeky na světě. Kromě zemí, jimiž Dunaj přímo protéká, jsou to ještě [[Švýcarsko]], [[Česko]], [[Polsko]], [[Itálie]], [[Slovinsko]], [[Bosna a Hercegovina]], [[Černá Hora]], [[Albánie]], [[Kosovo]] a [[Severní Makedonie]], byť v&nbsp;některých případech se jedná o&nbsp;nepatrné zásahy.

 

 

== Politické postavení a územní spory ==

Z&nbsp;[[geopolitika|geopolitického]] hlediska patří povodí Dunaje k&nbsp;dosti nestabilním oblastem, kde se jen během [[20.&nbsp;století]] několikrát výrazně proměnily státní hranice. Současný rekordní počet států na toku a povodí Dunaje je důsledkem ústupu či rozpadu několika větších státních celků – v&nbsp;[[19. století]] [[Osmanská říše]], [[1918]] [[Rakousko-Uhersko]], po roce [[1990]] [[Jugoslávie]], [[Sovětský svaz]] a [[Československo]]. Komplikovaná [[etnikum|etnická]] skladba dunajského povodí měla a má na tyto procesy významný vliv.

 

Během [[první světová válka|první světové války]] i [[druhá světová válka|druhé světové války]] měl Dunaj strategický význam. Státy, které měly na svém území část jeho toku, provozovaly válečná loďstva, prostřednictvím nichž mohly ostřelovat území druhých států. To byl případ i [[První republika|československé]] lodi [[Prezident Masaryk]]. Z Dunaje byl také bombardován [[Bombardování Bělehradu (1914)|Bělehrad]] na začátku první světové války.

 

 

== Právní režim ==

}}</ref> která se skládala z&nbsp;[[Rakousko|Rakouska]], [[Rusko|Ruska]] a řady nedunajských zemí ([[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Prusko]], [[Sardinské království|Sardínie]], [[Turecko]]). Prakticky se tato dohoda stala prostředkem nadvlády nedunajských zemí nad řekou a existovala do [[První světová válka|1. světové války]]. Komise měla svou [[vlajka|vlajku]], [[administrativa|administrativu]], [[flotila|flotilu]], [[policie|policii]], [[soud]] a mohla zakázat podunajským státům stavbu [[přístav]]ních a [[hydrotechnika|hydrotechnických]] zařízení. Po skončení 1. světové války byla ujednána v&nbsp;srpnu [[1920]] dohoda v&nbsp;Paříži za účasti převážně nedunajských zemí. Poté byly [[23. červenec|23. července]] [[1921]] přijaty konvence a závěrečný protokol o&nbsp;režimu plavby. Pro tok řeky od ústí do [[Ulm]]em byla znovu ustanovena [[Evropská dunajská komise]] ([[Francie]], [[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Rumunsko]]). Pro tok mezi [[Brăila|Brăilou]] a [[Ulm]]em a síť říčních cest, jež byly stanoveny mezinárodními byla ustavena [[Mezinárodní dunajská komise]] s&nbsp;účastí dunajských ([[Německo]], [[Rakousko]], [[Maďarsko]], [[Československo]], [[Jugoslávie]], [[Rumunsko]]) i&nbsp;nedunajských ([[Spojené království|Velká Británie]], [[Itálie]], [[Francie]]) zemí. Tyto komise měly široké pravomoce, které nebyly vždy v&nbsp;souladu podunajských zemí. Mezinárodní dunajskou komisi opustilo v&nbsp;roce [[1936]] [[Německo]] a po zabrání ''Německem'' také ''Rakousko'' ([[1938]]) a ''Československo'' ([[1938]]–[[1939|39]]).

 

 

== Fotogalerie ==

Soubor:ZapadSlunce-smederevo.jpg|Západ slunce nad Dunajem při pohledu ze [[Smederevo|smederevské]] pevnosti

Soubor:Wiki.Đerdap III Tabula Traiana 351.jpg|Tabula Traiana v&nbsp;soutěsce Železná vrata

Soubor:FerryDanubeGalati20060716.jpg|Dunajský přístav v&nbsp;[[Galați]]

Soubor:Denube Delta Pelicans.JPG|Pelikáni v&nbsp;dunajské deltě

 

=== Reference ===

<references />

 

=== Externí odkazy ===

[[Kategorie:Vodní cesty třídy VIb]]

[[Kategorie:Podunajsko]]

[[Kategorie:Geografie Vojvodiny]]

[[Kategorie:Řeky v Rakousku]]

[[Kategorie:Vodstvo tvořící rumunsko-ukrajinskou státní hranici]]

[[Kategorie:Vodstvo tvořící rumunsko-srbskou státní hranici]]