Josef Věromír Pleva: Porovnání verzí

}}</ref> na&nbsp;stavbě [[Železniční trať Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou|železnice ze&nbsp;Žďáru do&nbsp;Havlíčkova Brodu]]. Pak se stal [[vechtr]]em, takže se rodina s&nbsp;osmi dětmi často stěhovala. Josef Věromír Pleva se nejprve vyučil ve&nbsp;Svratce knihařem a&nbsp;v&nbsp;roce [[1915]] se stal tovaryšem. Za války práce v oboru nebyla, proto pracoval jako posunovač na dráze. V&nbsp;roce [[1917]] byl jako osmnáctiletý odveden a&nbsp;poslán do&nbsp;Korutanských [[Alpy|Alp]]<ref name="Polná" /> na&nbsp;[[Italská fronta (první světová válka)|italskou frontu]], odkud dezertoval, ale byl chycen a&nbsp;po&nbsp;vězení eskortován zpět. Po&nbsp;[[První světová válka|první světové válce]] dělal knihaře v&nbsp;[[Nové Město na Moravě|Novém Městě na&nbsp;Moravě]] i jinde a&nbsp;během roku složil všechny zkoušky, takže se mohl vydat do&nbsp;[[Čáslav]]i, kde v roce [[1924]] vystudoval učitelský ústav. Jako mladý učitel často střídal malé školy po&nbsp;celé [[Českomoravská vrchovina|Vysočině]] (Nové Město na Moravě, [[Křižánky]], [[Bohuňov (okres Žďár nad Sázavou)|Bohuňov]], [[Karasín]]), což mu umožnilo důkladné poznání venkovského života. Pracoval také jako knihvazač v [[Moravské Budějovice|Moravských Budějovicích]].''<ref name=":12">{{Citace monografie

Jeho manželkou byla MUDr. Veronika Plevová (1911– 1995). K přátelům patřili např. sochař [[Vincenc Makovský]] a karikaturista a kreslíř [[Rudolf Puchýř]], který ilustroval první vydání ''Malého BobšeBobeše''.<ref>{{Citace elektronické monografie