Růženec: Porovnání verzí

V roce 2002 narušil onu původní symboliku čísla 150 papež [[Jan Pavel II.]] apoštolským listem ''[[Rosarium Virginis Mariae]]'', který zavádí další (čtvrtou a nepovinnou) část růžence – tajemství růžence světla. Tato novinka narazila na zásadní nesouhlas především mezi tzv. [[katolický tradicionalismus|tradičními katolíky]], kterým vadila v symbolické i teologické rovině. Plně přijata ale nebyla ani ve zbytku [[Římskokatolická církev|Římskokatolické církve]], pročež se růženci světla dostalo jen omezeného rozšíření a používání a mnoho farních komunit se bez něj zcela obejde a modlí se výhradně klasické schéma růžence se třemi tajemstvími. Katolíci by se měli tajemstvím světla vyhnout.{{zdroj?}}

<!-- == Růženec dle svatého [[Ludvík z Montfortu|Ludvíka z Montfortu]] ==

[[Ludvík z Montfortu|Sv. Ludvík]] je znám jako velký ctitel Panny Marie a horlivý šiřitel této mocné pobožnosti. Moc dobře si uvědomoval, stejně jako mnozí církevní otcové a jiní svatí lidé Boží, že mariánská úcta je znamením předurčení ke spasení a jen těžko bychom hledali zbožnější projev mariánské úcty, nežli svatý růženec. Vědění, moudra a zkušenosti, která o svatém růženci a mariánské úctě nashromáždil, využil při sepisování svých děl pojednávajících o úctě k Panně Marii – zejména <u>O pravé mariánské úctě</u> (ztraceno, objeveno roku 1843) a <u>Tajemství svatého růžence</u>, které se staly stěžejními pojednáními [[mariologie]] – tu bychom v podání sv. Ludvíka mohli shrnout jako '''cestu k Ježíši skrze Marii'''. Další jeho významná díla jsou <u>Tajemství Mariino, Bůh Sám a List přátelům Kříže.</u> Svatý Ludvík během svého života horlil proti bludům [[Jansenismus|jansenistů]]. Ti mj. označovali mariánskou úctu za nehodnou vzdělaných lidí – vhodnou, dle jejich mínění, jedině pro ženy a slabomyslné. Je důležité podotknout, že jansenisté mariánskou úctu zcela nezavrhovali tak, jako protestanté.

}}</ref> -->