Verze z 1. 1. 2023, 18:08 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 117 040 editací verze 22286382 uživatele Haštal15 (diskuse) zrušena – důvod? značka: vrácení zpět ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 1. 2023, 20:32 editovat zrušit editaci Haštal15 (diskuse \| příspěvky) 5 editací odstranění odkazů a pasáří, které po redukci původní kapitoly Geologie tvořily neucelé torso značky: možný vandalismus odstraněna reference editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 99: V interiéru velikostí vyniká zejména velký sál s [[Kupole\|kupolí]] v jižním rizalitu. Kupoli a horní ochoz podpírají podpírají mohutné [[Konzola (architektura)\|konzoly]]. Právě v něm bylo na počátku devatenáctého století zřízeno zámecké divadlo. Řada dalších místností je zaklenutá [[Křížová klenba\|křížovými klenbami]] se [[štuk]]ovými zrcadly.<ref name="poche"/> == Geologie == ~~== Geologická poměry a problematika geologické stability zámku ==~~ Oblast zámku Jezeří je situována na jihovýchodním svahu ''kateřinské klenby'' Krušných hor, která se rozkládá mezi [[Hora Svaté Kateřiny\|Horou Svaté Kateřiny]] a [[Litvínov\|Litvínovem]].<ref name="Škvor"/> Je tvořena převážně [[Ortorula\|ortorulami]].<ref name="Škvor41">Škvor, s. 41. </ref> Oblast byla [[Orogeneze\|vyvrásněna]] a [[Metamorfovaná hornina\|metamorfována]] během [[Hercynské vrásnění\|variské orogeneze]]. Zatímco v oblasti Krušných hor proběhl intenzivní výzdvih, v přilehlé oblasti [[Mostecká pánev\|Mostecké pánve]] došlo k poklesu, vzniku [[Oherský rift\|tektonického příkopu]], kde následně započala [[sedimentace (geologie)\|sedimentace]] souvrství [[Hnědé uhlí\|hnědouhelných slojí]].<ref name ="Petránek"/><ref name="Kopecký"/>[[Soubor:První rozrážka.jpg\|náhled\|Sedimenty Mostecké pánve strmě vyvlečené přes úpatí Krušných hor zachycené první boční rozrážkou štoly Jezeří. Sedimenty jsou lokálně uloženy i pod úhlem větším než 45°, což zde dokládá rozštěpená uhelná sloj v písčitém vývoji miocénu.]] V souvislosti s postupem [[Lom ČSA\|lomu ČSA]] směrem k úpatí Krušných hor začala koncem 60. let 20. století vyvstávat otázka stability svahů lomu při úpatí horského svahu, ale rovněž otázka stability vlastního svahu krušnohorského [[Krystalinikum\|krystalinika]] včetně zámku Jezeří. Součástí byla i nová průzkumná báňská díla, štoly a vrty, které poskytly hodnověrné údaje pro podmínky těžby a jiných záměrů.<ref name="Kopecký"/><ref name="Marek"/> [[Soubor:Štola Jezeří geologický řez.jpg\|náhled\|Idealizovaný geologický řez štolou Jezeří ilustrující kumulativní vertikální deformace štoly v období 1985–2020. Virtuální prohlídka štoly je v režimu open-access dostupná po naskenování QR kódu.Legenda: 1) hlinitopísčitokamenité svahové sutě a písčité porluviální štěrky; 2) miocenní prachovité jíly porušené, proklouzané, prohnětené, s drobně střípkovým rozpadem; 3) miocenní prachovité jíly pevné, kaolinicko-ilitické; 4) neogenní příbřežní nebo mělkovodní sedimenty charakteru středně až hrubozrnných pískovců; 5) uhelná sloj; 6) krystalinikum silně porušené, zejm. kaolinizací; 7) krystalinikum pevné – plástevnaté ortoruly s úklonem foliace 40 – 60° do pánve; 8) krystalinikum silně tektonicky porušené a chemicky alterované, charakteru tektonické brekcie; 9) krystalinikum pevné, ale rozvolněné a rozházené se silným zvodněním <ref>{{Citace monografie ~~\| příjmení = MÜHLDORF~~ ~~\| jméno = J~~ ~~\| titul = Závěrečná zpráva Komořany II.C – Jezeří.~~ ~~\| vydavatel = Stavební geologie~~ ~~\| místo = Praha~~ ~~\| rok vydání = 1981~~ ~~}}</ref>]]~~ [[Soubor:První rozrážka.jpg\|náhled\|Sedimenty Mostecké pánve strmě vyvlečené přes úpatí Krušných hor zachycené první boční rozrážkou štoly Jezeří (přibližně mezi body č. 5 a 6). Sedimenty jsou lokálně uloženy i pod úhlem větším než 45°, což zde dokládá rozštěpená uhelná sloj v písčitém vývoji miocénu.]] == Zámek v kultuře ==

Jezeří (zámek): Porovnání verzí