Americká hypoteční krize 2007: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy
Robot: Opravuji 2 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 12:
Příčiny americké hypoteční krize je třeba hledat v poměrně daleké minulosti, kdy postupně vznikaly [[zákon]]y, jejichž pomocí měly [[banka|banky]] suplovat [[sociální program]]y. Těmito zákony, spolu se zákony uvolňujícími [[finanční trh]]y, se banky dostaly do situace, kdy pro ně mohlo být výhodné poskytovat nesplatné hypoteční úvěry. Pokud tato situace pro ně nebyla přímo výhodná, nebyla pro ně alespoň nevýhodná, výhodná však byla pro jednotlivce prodávající dané produkty.
 
První v řadě zákonů, které vedly k prostředí umožňující vznik hypoteční krize je Community Reinvestment Act, který v roce [[1977]] prosadila administrativa [[Jimmy Carter|Jimma Cartera]].<ref name="Kovanda">[http://kovanda.blog.tyden.cz/clanky/2557/jak-zacala-krize-cim-ze-jsou-ty-papiry-vlastne-kryty.html Lukáš Kovanda in Jak začala krize]</ref><ref name="Zelený">{{Citace elektronického periodika |titul=Milan Zelený in Geneze finanční krize a východiska z ní |url=http://www.centrumpi.eu/clanok_view.aspx?id_u=12 |datum přístupu=2011-10-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121215051255/http://www.centrumpi.eu/clanok_view.aspx?id_u=12 |datum archivace=2012-12-15 |nedostupné=ano }}</ref> Tento zákon byl prvním zákonem s [[ambice|ambicí]] stát se sociálním programem. Community Reinvestment Act nutil banky, aby půjčovaly nezávisle na [[solventnost]]i a [[bonita (finančnictví)|bonitě]] [[dlužník]]ů a aby měly určitý podíl méně kvalitních [[úvěr]]ů. Konkrétním cílem bylo odstranění tzv. [[redlining]]u – úvěrového znevýhodnění sociálně slabších lokalit. Zákon byl prosazen víceméně jako boj proti [[rasismus|rasové]] [[diskriminace|diskriminaci]]. V době před vznikem zákona totiž banky nechtěly poskytovat úvěry celým regionům, respektive v městských částech osídlených například přistěhovalci či [[etnikum|etnickými]] [[menšina]]mi, které měly špatnou platební [[morálka|morálku]].<ref name="Kovanda"/><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Jan Schwippel in Kalhoty, banky a řešení krize aneb Stát není řešením problému, stát je jeho součástí |url=http://euportal.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/5602-kalhoty-banky-a-reseni-krize-aneb-stat-neni-resenim-problemu-stat-je-jeho-soucasti.aspx |datum přístupu=2011-10-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140201141753/http://euportal.parlamentnilisty.cz/PrintArticle/5602-kalhoty-banky-a-reseni-krize-aneb-stat-neni-resenim-problemu-stat-je-jeho-soucasti.aspx |datum archivace=2014-02-01 |nedostupné=ano }}</ref> Tento zákon sám o sobě ještě banky nijak přímo nenutil do rizikových hypotečních úvěrů, ale pokud chtěly [[Fúze (obchod)|fúzovat]], nebylo jim to americkými úřady umožněno, pokud neprokázaly, že opustily redlining.<ref name="Kovanda"/> V roce [[1995]] byl Community Reinvestment Act revidován způsobem, který vedl ke zvýšení počtu hypotečních úvěrů finančně nejslabší vrstvě. Dociloval toho pomocí podpory nestandardních úrokových sazeb a vytvářením sekundárního trhu<ref name="Zelený"/> a pomocí povolování [[akvizice|akvizic]] a fúzí jen těm bankám, které plnily limity těchto tzv. subprime hypoték.<ref>[http://www.nypost.com/seven/02052008/postopinion/opedcolumnists/the_real_scandal_243911.htm?page=0{{Citace elektronického periodika |titul=The Real Scandal – How feds invited the mortgage mess New York Post, 5. února 2008] |url=http://www.nypost.com/seven/02052008/postopinion/opedcolumnists/the_real_scandal_243911.htm?page=0 |datum přístupu=2011-10-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20081216045245/http://www.nypost.com/seven/02052008/postopinion/opedcolumnists/the_real_scandal_243911.htm?page=0 |datum archivace=2008-12-16 }}</ref> V roce [[1997]] však [[Kongres Spojených států amerických|Kongres]] schválil zákon navržený administrativou [[Bill Clinton|Billa Clintona]], který zavedl [[sekuritizace|sekuritizaci]].<ref>Holman Robert, Marek Loužek (ed.) in Americká finanční krize: hrozba pro světovou ekonomiku? Str. 73. {{ISBN|978-80-86547-65-7}}</ref> Cílem všech těchto zákonů bylo zvýšit procento chudých lidí vlastnících dům a jejich následná [[resocializace]]. Díky dostatečně štědré podpoře ze strany vlády provedla první sekuritizaci již v roce [[1997]] společnost [[Bear Stearns]].<ref name="Zelený"/> V roce [[1999]] administrativa Billa Clintona prosadila zrušení [[Glass-Steagallův zákon|Glass-Steagall Act]] z roku [[1933]], který velmi striktně odděloval [[retailingové bankovnictví|retailingové]] a [[investiční bankovnictví]] a prosadila nový bankovní zákon – Gramm-Leach-Bliley Act. Tento zákon povolil bankám neoddělovat tyto dva typy bankovnictví, od čehož si sliboval, že se odstraní procentuální rozdíl mezi [[Europoidní rasa|bílými]] a nebílými vlastníky domů.
 
=== Dot-com bublina ===
Řádek 136:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.frbsf.org/publications/community/cra/index.html Community Reinvestment Act] {{Wayback|url=http://www.frbsf.org/publications/community/cra/index.html |date=20111105203718 }}
* [http://www.ekf.vsb.cz/miranda2/export/sites-root/ekf/konference/cs/okruhy/archiv/rmfr/rocnik-2008/prispevky/dokumenty/Valova.Ivana.pdf I. Válová Metody měření bankovních rizik podle Basel II]{{Nedostupný zdroj}}
{{Autoritní data}}
Řádek 146:
[[Kategorie:Ekonomika USA]]
[[Kategorie:Události roku 2007]]
[[Kategorie:USA v roce 2007]]