Projektivní identifikace: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Funkce návrhy odkazů: Přidány 3 odkazy. |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 12:
Pokud by obranné mechanismy Ega selhaly, je zaplaveno [[traumatická úzkost|traumatickou úzkostí]], tedy vědomým nepříjemným až znehybňujícím prožitkem ohrožení, který nemá jasnou příčinu a vědomý zdroj.
Koncept [[obranné mechanismy|obranných mechanismů]] vychází z rozvinutí Freudových tezí o cenzoru a [[vytěsnění]].
([[Sigmund Freud|Freud]]: v [[topografický model|topografickém modelu]] postuloval funkci [[cenzor v psychoanalýze|cenzora]] na rozmezí [[nevědomí]] a [[předvědomí]].
Úloha [[Cenzura|cenzora]]: spustit prvně popsaný a význačně zralý [[Ego-obranný mechanismus|obranný mechanismus]] vytěsnění v okamžiku, kdy se nevědomé obsahy jevily nevhodné, nepřípustné, zahanbující nebo ohrožující.
Dědicem funkce cenzor se stala instance Ego ve strukturálním modelu, podrobnější analýzou vytěsnění byly definovány nejrůznější obranné mechanismy Ego proti ohrožujícím impulsům z Id.
Jejich prototypem zůstalo vytěsnění, k nimž později přibyly další, zejména popření a odštěpení aj.
Řádek 38:
Důležité vysvětlení pojmu poskytují v textu o transgeneračním přenosu traumatu Dr. Helena Klímová a Věra Roubalová v původní práci, publikované na stránkách Rafael institutu.
Transgenerační přenos traumatu (včetně projektivní identifikace mezi generacemi, parentifikace atd.) viz mj. knihu
Další příbuzné pojmy: [[protipřenos]], konkordantní a diskordantní přenos, [[internalizace]], [[externalizace]], [[projekce]], [[identifikace (psychoanalýza)|identifikace]], [[introjekce]],[[Paula Heimann]], [[Heinrich Racker]]
{{Autoritní data}}
| |||