Porucha osobnosti: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Externí odkazy: ref, přehledně vysvětleno |
pridala jsem jen nejake dalsi veci. Al značky: revertováno možné problémové formulace editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 4:
Pro okolí bývají nejvíce patrné jejich zakořeněné, [[stereotyp]]ní a neměnné způsoby [[chování]] a reagování na široký okruh různých situací. Díky tomuto omezenému repertoáru reakcí mívají tito lidé často [[problém]]y vyrovnat se s obtížnými [[situace]]mi, nebo na ně (ve snaze to zvládnout) reagují způsobem, který ubližuje jim, nebo lidem v jejich okolí. Porucha osobnosti tedy ovlivňuje veškeré oblasti života daného člověka a jeho chování také často výrazně ovlivňuje životy lidí okolo něj.
Protože vlastnosti, které okolí hodnotí jako „poruchové“, jsou součástí osobnosti daného člověka, on je obvykle vnímá jako normální, jemu vlastní. A to i přesto, že vedou ke [[konflikt]]ům s ostatními, což mu způsobuje [[bolest]] a utrpení. Stává se tedy, že lidé s poruchou osobnosti nevidí problém u sebe, ale u ostatních. Naopak [[duševní porucha]] je patologický stav a je i subjektivně vnímána jako nedostatek duševního zdraví.
'''Poruchy osobnosti''' jsou velmi komplexní, proto se projevují nejrůznějšími příznaky. Pro diagnostiku a léčbu poruch osobnosti se osvědčilo rozlišovat jejich různé druhy podle hlavních charakteristik.
Následující přehled nejvýznamnějších poruch osobnosti by měl postiženým i jejich blízkým poskytnout podporu a usnadnit cestu k nalezení odborné pomoci.
Jaké druhy poruch osobnosti existují?
Odhaduje se, že celosvětově trpí nějakou poruchou osobnosti asi 11 % lidí. Mezi odborníky z různých zemí však nepanuje shoda v definici poruch osobnosti. Obecné informace o tom, co se rozumí pod pojmem porucha osobnosti, najdete v článku Poruchy osobnosti: co to je?
Základní orientaci poskytují oficiální klasifikace, v nichž jsou rozčleněny nejen poruchy osobnosti, ale i řada dalších onemocnění a poruch. U nás se používá Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10), případně i některá další mezinárodní diagnostická schémata (např. DSM-5). V České republice stojí DSM-5 spíše v pozadí, při stanovení diagnózy se oficiálně používá MKN-10. DSM-5 však pomáhá například při dělení poruch osobnosti do tří tzv. klastrů:
'''Klastr A''' (podivíni)
Do klastru A se řadí poruchy osobnosti, které se vyznačují podivínským a excentrickým chováním. Patří sem paranoidní, schizoidní a schizotypální porucha osobnosti.
'''Klastr B''' (afektovaní)
Do klastru B spadají poruchy osobnosti, které se vyznačují velmi emotivním, dramatickým a náladovým chováním. Řadí se sem disociální (antisociální), histrionská, narcistická a emočně nestabilní porucha osobnosti.
'''Klastr C''' (úzkostní)
Do klastru C se řadí poruchy osobnosti, které se vyznačují úzkostlivým, vyhýbavým či nutkavým chováním. Patří sem vyhýbavá (anxiózní), závislá, anankastická (obsedantně-kompulzivní) a pasivně agresivní porucha osobnosti.
== Diagnostika ==
| |||