Bitva u Grunwaldu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m opakující se
Bez shrnutí editace
 
(Není zobrazeno 18 mezilehlých verzí od 17 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Různé významy|tento=středověké bitvě|druhý=bitvě 1. světové války|stránka=Bitva u Tannenbergu}}
{{Infobox - válkakonflikt
| typ konfliktu = válečný
| střetnutínázev = Bitva u Grunwaldu (Tannenbergu)
| konfliktsoučást = [[Polsko-litevská válka s Řádem německých rytířů|Polsko-litevská válka s řádem]]
| obrázek = BattleJan ofZizka Tannenberg- Grunwald.jpg
| popisek = [[Středověk]]ýJan výjevZizka u bitvy u Tannenbergu z roku [[14831410]], Berner Chronik, DieboldJan SchillingMatejko
| trvání = [[15. červenec]] [[1410]]
| místo = [[Grunwald]] a [[Stębark|Tannenberg]], území<br /> [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]
Řádek 14 ⟶ 15:
* {{vlajka|Slupské vévodství}} [[Pomořansko-słupské vévodství]]
* {{vlajka|Moldavské knížectví (1531)}} [[Moldavské knížectví]]
{{Vlajka|Litevské velkoknížectví (1285–1440)}} [[Litevské velkoknížectví|Litva]]<br />'''vazalové a spojenci Litvy:'''
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-02.svg|22px|okraj|Litevská korouhev Smolenska v bitvě u Grunwaldu]] [[Smolenské knížectví|Smolenská země]]
* {{vlajka|Zlatá horda (1339)}} [[Lipkové|tatarsko]]-[[Mongolové|mongolští]] separatisté [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-03.svg|22px|okraj|Korouhev ruských leníků]] ruští leníci
{{plainlist|<br />'''žoldnéři a dobrovolníci:'''
* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] [[České království|Češi]] a [[Markrabství moravské|Moravané]]
* [[Soubor:Odrowazska vlajka.png|18px|okraj|Odrowažská korouhev]] dobrovolníci z [[Markrabství moravské|Moravy]]
Řádek 24 ⟶ 25:
* [[Soubor:Coat of arms of Wallachia Voivodship.png|15px]] [[Valašské knížectví|Valaši]]}}
| strana2 = {{Vlajka a název|Řád německých rytířů}} (resp. [[Stát Řádu německých rytířů|řádový stát]])<br />'''vazalové, spojenci a žoldnéři:'''
* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] hosté řádu<ref group="p.">Hosté řádu neboli hostující rytíři (či křižáci) byli členové [[žoldnéř]]ských či dobrovolnických oddílů ze [[Západní Evropa|západní Evropy]]. Do těchto oddílů vstupovali katoličtí šlechtici, kteří nepřijali řeholní sliby a nebyli tedy přímo členy řádu, ale zavázali se mu k vojenské službě po určitý čas. Odměnou jim mohly být vojenské zkušenosti a válečná kořist z vojenských tažení. U Grunwaldu bojovalo několik těchto dobrovolnických oddílů, tvořených převážně rytíři z německých zemí a [[Livonsko|Livonska]]. S obdobným systémem se lze setkat u [[Maltézský řád|maltézských rytířů]].</ref><br />{{Skrýt|
** [[Soubor:Grunwald Niemcy.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Německa]] [[Německé království|němečtí]]
** [[Soubor:Grunwald Westfalia.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Vestfálska]] [[Vestfálsko|vestfálští]]
Řádek 31 ⟶ 32:
** [[Soubor:Grunwald Inflanty.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Inflant]] [[Livonsko|inflantští]] a [[Porýní|porýnští]]
** [[Soubor:Grunwald Szwajcaria.svg|8px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů ze Švýcarska]] [[Stará švýcarská konfederace|švýcarští]]
}}
* {{Vlajka|Pomořanské vévodství}} [[Pomořanské vévodství|Pomořansko-štětínské vévodství]]
* {{Vlajka a název|Olešnické knížectví}}
Řádek 38:
* [[Soubor:Grunwald Chełmno biskupstwo.svg|16px|okraj|Vlajka Chełmiňského biskupství v bitvě u Grunwaldu]] [[Chełmiňské biskupství]]
* [[Soubor:Grunwald Sambia biskupstwo.svg|16px|okraj|Vlajka Sambijského biskupství v bitvě u Grunwaldu]] [[Sambijské biskupství]]
* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] žoldnéři ze Západu {{Skrýtskrýt|
** [[Německé království|Němci]]
** [[Alsasko|Alsasané]]
Řádek 49:
** [[Anglické království|Angličané]]
** [[Francouzské království|Francouzi]]
** [[Uherské království (1301–1526)|Uhři]]}}
| velitel1vedení1 = {{plainlist|
}}
| velitel1 = {{plainlist|
* {{vlajka|Polské království}} [[Vladislav II. Jagello]]
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-02.svg|22px|okraj|Korouhev Litevského velkoknížectví se znakem dynastie Gediminovců]] [[Vytautas|Vytautas Veliký]]
Řádek 72 ⟶ 71:
* {{vlajka|Polské království}} [[Dobieslav z Olešnice]]
* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] [[Jan Žižka]]&nbsp;(?)}}
| velitel2vedení2 = {{plainlist|
* [[Soubor:Grunwald Wielki Mistrz1.svg|22px|okraj|Vlajka velmistrů Řádu německých rytířů]] [[Ulrich von Jungingen]]&nbsp;†
* [[Soubor:Flag of the State of the Teutonic Order.svg|22px|okraj|Vlajka Řádu německých rytířů]] [[Friedrich von Wallenrode]]&nbsp;†
Řádek 86 ⟶ 85:
| ztráty2 = 8&nbsp;000 mrtvých (více než 200 padlých [[Řád německých rytířů|rytířů řádu]]),<br />14&nbsp;000 zajatých
}}
'''Bitva u [[Grunwald]]u''', nazývaná taktéž '''u Tannenbergu''' nebo '''u Žalgirisu''', se odehrála [[15. červenec|15. července]] [[1410]] mezi [[Řád německých rytířů|řádem německých rytířů]] a [[polsko]]-[[litva|litevskou]] koalicí. Veliteli vítězné polsko-litevské koalice byli polský král [[Vladislav II. Jagello]]nský a litevský velkokníže [[Vytautas]], zatímco řádové rytíře v bitvě vedl jejich velmistr [[Ulrich von Jungingen]]. Jednalo se o rozhodující bitvu [[Polsko-litevská válka s Řádem německých rytířů|polsko-litevsko-teutonské války]] ([[1409]]–[[1411]]) a jednu z největších bitev v dějinách středověké [[Evropa|Evropy]]. Na vítězné straně bojovala i česká družina vedená moravským šlechticem a vojevůdcem [[Jan Sokol z Lamberka|Janem Sokolem z Lamberka]] a pravděpodobná je i účast [[Jan Žižka|Jana Žižky z Trocnova]].
 
Po porážce v této bitvě již nikdy Řád německých rytířů nezískal zpět svůj bývalý vliv. Svědectví mála přímých svědků této bitvy jsou vesměs protikladná. Vzhledem k tomu, že se vojsko [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] šikovalo u vesničky [[Grunwald]], koaliční polsko-litevská vojska u [[Stębark|Tannenbergu]], používají se pro tuto bitvu v jednotlivých zemích různé názvy. V německé dějepravě se bitva později nazvala bitvou u Tannenbergu, Poláci a Češi o ní mluví jako o bitvě u Grunwaldu a Litevci jako o bitvě u Žalgirisu.
Řádek 110 ⟶ 109:
 
== Příčiny konfliktu ==
Ve 13. století byl Řád německých rytířů pozván [[Mazovsko|mazovským]] knížetem [[Konrád]]emKonrádem, po zničujícím nájezdu [[Prusové|Prusů]] z roku [[1218]], do [[Prusko|Pruska]] k boji proti pohanům (Prusům). Ten se chopil příležitosti a díky [[Zlatá bula riminská|Riminské bule]] od císaře [[Friedrich II. Štaufský|Friedricha II.]] a listině potvrzené od papeže [[Řehoř IX.|Řehoře IX.]] získal absolutní svrchovanost nad zemí vyrvanou pohanům a zemí [[Chelmensko|Chelmskou]] jak po stránce světské, tak i po stránce duchovní. Někteří historikové dodnes tvrdí, že se tak stalo na základě podvodu ze strany německého řádu. Tato rozhodnutí však byla v rozporu s&nbsp;původním záměrem Konráda, který usiloval o to, aby dobytá Pruská území byla připojena k Polsku. Řádu se během pěti desetiletí podařilo Prusko za cenu těžkých bojů ovládnout a&nbsp;přinutit místní obyvatelstvo k přijetí křesťanství. Na dobytí Pruska se však podílely i křížové výpravy, které do této oblasti směřovaly. Podobně se řád po sloučení s [[řád mečových bratří|řádem mečových rytířů]] r. [[1237]], kdy převzal jeho závazky, začal snažit o christianizaci [[Baltské státy|Pobaltí]].
 
Řád se stal brzy po svém příchodu do Pruska soupeřem polských knížectví, zvláště Mazovska. Jeho iniciativa se brzy zaměřila nejen na východ, ale i na jih a západ. K největšímu napětí mezi sjednocujícím se Polskem a řádem došlo na počátku [[14. století]]. Jednalo se o spor o Pomořany, na které si činilo nároky Polsko, kterému do roku [[1226]] patřilo, Braniboři a samotný řád. Ve chvíli, kdy se braniborská markrabata pokusila ovládnout Pomoří s Gdaňskem, byl řád polskou stranou požádán o pomoc pro ohrožený [[Gdaňsk]]. Řád německých rytířů situaci využil k obsazení Pomořan ([[1309]]), díky čemuž Polsko ztratilo na více než 100 let přístup k Baltskému moři. [[Pomořansko]] se tak stalo sporným územím a předmětem sporů mezi řádem a Polskem ve 14. a [[15. století]].
Řádek 116 ⟶ 115:
[[Soubor:Lietuviai kovoja su vokiečiais.Lithuanians fighting Teutonic Knights (2).jpg|náhled|upright|vlevo|[[Litevci]] bojují s německými rytíři ([[basreliéf]] ze 14. století na hradě [[Malbork (hrad)|Malbork]])]]
[[Soubor:Polska 1386 - 1434.png|náhled|upright=0.8|Území [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] a Řádu německých rytířů v letech 1386–1434]]
Ve druhé polovině 14. století, po dohodě s Polskem v [[Kališ|Kališi]]i roku [[1343]] a uzavření míru na dobu 66 let, dosahuje Řád zenitu a snaží se ovládnout na východě území [[Žmuď|Žmudě]], na které si však dělá také nárok v té době pohanská [[Litva]]. V roce [[1385]] přijal litevský velkokníže [[Vladislav II. Jagello|Jagiello]] a s ním i formálně celá Litva křest. Tím pominuly pro řád důvody snažit se o&nbsp;její christianizaci, přesto se však řád nadále snažil definitivně připojit Žmuď k řádovému státu. Díky křtu se zároveň Jagiello stává i jedním ze dvou nápadníků dědičky polského trůnu Hedwiky (Jadwigy) a dne [[13. duben|13. dubna]] [[1385]] se tzv. [[Krevská unie|Krevskou smlouvou]], díky volbě polských stavů, stává i polským králem. Korunovací Jagiella o rok později jako Vladislava, vzniklo polsko-litevské soustátí, jedna z největších zemí v tehdejší Evropě, která se rozhodla vší mocí zastavit expanzi Řádového státu.
 
Dříve však musely být vyřešeny vnitřní rozpory, které byly vyvolány mezi [[Vladislav II. Jagello|Vladislavem Jagellonským]] a jeho bratrancem [[Vytautas]]em, který byl opomenut při obsazování úřadu zemského správce v Litvě. Ten sice dvakrát přeběhl na stranu rytířů, ale vždy je posléze zradil. Definitivní smír mezi Vytautasem a Vladislavem Jagellonským nastal teprve poté, co byla Vytautasova moc podlomena porážkou ve válce s [[Tataři|Tatary]]. Díky tomu se otevřela cesta ke kompromisu mezi Vytautasem a Jagiellem, který byl zpečetěn dohodami ve [[Vilnius|Vilně]] a [[Radom]]i ([[Vilniusko-radomská smlouva]]). Litva získala uznání své svébytnosti v rámci unie a&nbsp;Vytautas se po získání vytouženého titulu doživotního zemského správce angažoval ve vyvolávání nepokojů v křižácké Žmudi. Jako reakci na tyto nepokoje vyhlásil [[14. srpen|14. srpna]] [[1409]], teprve před dvěma lety zvolený velmistr Řádu, Ulrich von Jungingen, Polsku a Litvě válku. Stalo se tak po ujištění polského vyslance, že Polsko splní své závazky vůči Litvě, pokud Řád zasáhne v odvetu za podporu vzbouřené Žmudi proti Vytautasovi.
Řádek 128 ⟶ 127:
Příměří však samozřejmě neznamenalo konec této tzv. [[Velká válka (1409–1411)|Velké války]]. Strany ho pilně využívaly k přípravě na nadcházející střetnutí. V zimě 1409–1410 byl na poradě v Brest-Litevsku přijat unijní plán ohledně dalšího pokračování války. Polské vojsko se mělo sejít ve [[Wolborz]]i, litevská část vojska u řeky Narvy a pak po spojení společně táhnout na sídelní řádové město [[Malbork]] s mohutným hradem. Mezitím bylo českým králem [[Václav IV.|Václavem IV.]] rozhodnuto ve sporu mezi Německými rytíři a Polskem. Rozsudek z února 1410 přiznával nárok na Dobrzyňsko Polsku a nárok na Žmuď řádu. Pro oba rivaly, ale zvláště pro unii, byl tento výrok neakceptovatelný a bylo jasné, že po vypršení příměří dojde k rozhodujícímu střetnutí.
 
Jagiello a Vytautas sestavili obrovskou armádu, tvořenou převážně Poláky, Litevci, Tatary, Rusy, Valachy a LitevciValachy. Dále unie najímala vojáky v Čechách a na Moravě, Rakousích, švýcarských oblastech a i ve Francii. Jagiello také vyslal na území řádu spoustu špehů, kteří ho měli za úkol informovat o pohybu a počtech řádového vojska. Řád německých rytířů se při doplňování armády soustředil na najímání žoldnéřů a tzv. řádových hostů převážně z řad říšského rytířstva. Další vojenskou pomoc hledal v zemích Koruny české (Braniborsko, Lužice, Slezsko), a podobně se obrátili s žádostí na všechny západoevropské dvory. Války se tak na řádové straně účastnili angličtí lučištníci, dánští, španělští, francouzští a italští žoldnéři a samozřejmě množství Němců. Řád také již na sklonku roku 1409 uzavřel v [[Košice|Košicích]] spojeneckou smlouvu s uherským králem [[Zikmund Lucemburský|Zikmundem Lucemburským]], který si ji dal ale pořádně zaplatit. Zikmund se měl pokusit vojenskou silou odlákat Vytautase od polského vojska, což se však nepodařilo. Řád se musel potýkat i s problémy ve vlastních řadách. Svůj nesouhlas s válkou, vyhlášenou svými bratřími, totiž vyjadřovali i někteří vysoce postavení němečtí rytíři, jako např. Livonský zemský mistr, sídlící na hradě [[Cēsis|Wenden]]. Němečtí rytíři očekávali možnost útoku na řádový stát ze dvou směrů, útok polských sil na Pomořansko a [[Gdaňsk]], pro jehož obranu byla vyčleněna podstatná část řádové armády pod vedením [[Heinrich von Plauen|Heinricha von Plauen]] a útok litevských sil na Žmuď, které měla čelit část armády, která zůstala v hradech na východě řádového státu jako byly [[Nemien|Ragaine]], [[Ryn]], [[Giżycko]] a [[Klaipėda]].
 
V červnu 1410 bylo příměří mezi řádem a unií prodlouženo ještě o 10 dní díky diplomatické iniciativě uherských vyslanců. [[26. červen|26. června]] vytáhlo polské vojsko z Wolborzi a přes Sajmice na [[Biskupec]]. Zde také Jagiello obdržel zprávu, že litevské vojsko je shromážděno u [[Narva (řeka)|Narvy]]. [[30. červen|30. června]] začal Jagiello přepravovat své vojsko pomocí tajně předem připraveného mostu, položeného na lodích a prámech, přes Vislu u [[Kozienice|Kozienic]] poblíž kláštera Czerwieňska. Během třídenní přepravy se zároveň dostavila k Jagiellovi druhá část vojska, vedená Vytautasem, která za doprovodu 12 polských korouhví dorazila z prostoru nad řekou Narvou. Poté unijní vojsko táhlo přes vsi Žochow, Ježow a Bedzinu až [[9. červenec|9. července]] překročilo hranice a vstoupilo na území řádu. Vrchním velitelem polské části vojska byl při tom zvolen korunní maršálek [[Zbigniew z Brzezie]], litevské části pak velel velkokníže Vytautas. Zaskočená řádová armáda se rozhodla zabránit protivníkovi překročit řeku [[Drwęca|Drwęcu]]. Unijní vojsko zatím dále pokračovalo přes [[Ludborz]]e k městečku [[Kurzetnik]], ležícím na břehu řeky Drwęca. Na její druhé straně se však již usadila řádová armáda, která vybudovala na břehu řeky palisádová opevnění s&nbsp;připravenými děly a houfnicemi, a tak se Jagiello rozhodl vrátit a&nbsp;táhnout se svým vojskem k prameni řeky, aby se vyhnul jejímu zdolávání. Přes Ludborze a [[Działdow]] se unijní vojsko přepravilo až k&nbsp;Dąbrownu, které 13. července dobylo z chodu. Většina obyvatel byla pobita, upálena v kostele nebo zajata. Pouze malá část se zachránila pomocí člunů na Dabrowském jezeře. V tuto chvíli již bylo veliteli řádového vojska Ulrichovi zřejmé, že cílem unijního vojska je centrum řádu – hrad a město [[Malbork]]. Velmistr vydělil jednotku v síle 3 000 mužů k posílení posádky Malborku, a na 12 místech překonal řeku Drwęcu.
Řádek 217 ⟶ 216:
[[Soubor:Grunwald 1 cs.jpg|vpravo|náhled|upright|Počáteční rozestavení vojsk]]
 
Zatímco velmistr vyčkával a Jagiello dlel na mši, objížděl Vytautas spolu s dalšími veliteli unijní vojsko a šikoval ho k boji. Rozmístění unijních vojáků je ze starých kronik méně zřejmé. Zřejmé je to, že litevské síly tvořily pravé křídlo unijního vojska, přičemž na jeho samém kraji byly rozmístěny tatarské jednotky. [[Rus (historické území)|Ruské]] ([[Smolenské knížectví|Smolenské]]) prapory byly rozmístěny mezi litevskými a polskými silami. Litevští vojáci byli připraveni k boji v mnoha řadách. Většina polské jízdy byla umístěna na levém křídle a středu a&nbsp;stejně jako jejich protivníci stála ve dvou či třech řadách. Ukazuje se také, že byly vyčleněny a připraveny přinejmenším dvě zálohy za hlavní linií vojska. Jedna z nich byla připraveny zasáhnout na levém křídle a druhá přímo ve středu bojové linie. Kromě toho měla unie ještě několik praporů poblíž jezera spolu s pěšími oddíly. Poblíž těchto oddílů měl se svou osobní stráží své stanoviště také samotný Jagiello.
 
Jakmile Vladislav Jagiello skončil s modlitbami, oblékl si nádhernou zbroj a připojil se k Vytautasovi pozorujícímu německé šiky. Oba velitelé se nemohli odhodlat k vydání rozkazu k bitvě. Ulrichovi von Jungingen bylo zřejmé, že pokud chce uspět se svou strategií, musí vyprovokovat unijní vojska k útoku. Proto podle legendy poslal k&nbsp;polskému králi dva rytíře s obnaženými meči. Ti nabídli Vladislavovi své meče a služby, protože zjevně nemá nikoho, kdo by po jeho boku bojoval. Zatímco polští rytíři byli touto urážkou rozzuřeni, král Vladislav klidně oba meče přijal jako příslib budoucího vítězství. Bylo jasné, že bitvu nelze dále odkládat. Král, obklopený svou šedesátičlennou gardou, složenou z&nbsp;předních rytířů, dal rozkaz k zahájení bitvy. Vytautas ochranou pohrdl, projížděl mezi svými vojáky a&nbsp;povzbuzoval je.
Řádek 233 ⟶ 232:
 
=== Střední fáze ===
[[Soubor:"Галицькі хоругви у Грюнвальдскій битві 15 липня 1410 року".jpg|vpravo|náhled|upright=1.2|Moderní výjev bitvy u Grunwaldu]]
V této fázi maršálek řádu von Wallenrod nasadil část své druhé formace do boje proti Litevcům. Zvýšený tlak ze strany řádového vojska donutil Litevce k postupnému ústupu. Vytautas a jeho Litevci se pak dali na skutečný útěk nebo je také někdy uváděno, že se jednalo o předstíraný ústup (viz poznámky). Vytautas a většina Litevců prchala zpět směrem k lesům poblíž jezera, jiní se obrátili směrem k&nbsp;močálům u řeky Marozka. Někteří z těchto vojáků se údajně již do boje nevrátili a prchali až na území Litvy, kde prý rozhlašovali falešné zvěsti o průběhu bitvy a smrti obou nejvyšších unijních velitelů. Řádové prapory, bojující s Litevci, je sledovaly na jejich útěku.
 
Řádek 266 ⟶ 265:
Podle [[Andrzej Nadolski|Andrzeje Nadolského]] bylo zabito 8 000 řádových vojáků v boji a dalších 14 000 vzato do zajetí. Většina z 250 členů řádu byla také zabita, včetně velké části vedení německých rytířů. Nehledě na Ulricha von Jungingena, polsko-litevské síly zabily také velkého maršála Friedricha von Wallenroda, velkého komtura [[Kuno von Lichtenstein|Kuna von Lichtensteina]] a [[Albrecht von Schwartzburg|Albrechta von Schwartzburga]], velkého pokladníka [[Thomas von Merheim|Thomase von Merheima]].
 
[[Markward von Salzbach]], brandeburskýbrandenburský komtur a major [[Schomberg ze Sambie]] byli na Vytautasův rozkaz popraveni po bitvě. Stalo se tak podle polského historika z 19. století [[Karel Szajnoch|Karla Szajnochy]] proto, že právě nařídili vraždu dvou Vytautasových synků, držených Řádem jako rukojmí, když roku 1392, po Ostorožském míru, uzavřeném s Jagellem, Vytautas vystoupil proti Řádu. Jediným vysokým hodnostářem Řádu, kterému se podařilo uniknout byl vrchní špitálník a komtur z Elbingu [[Werner von Tettinger]]. Takové velké zabíjení urozených rytířů bylo ve středověké Evropě dost neobvyklé. To bylo možná způsobeno velkou účastí rolníků na straně unijního vojska, kteří se zapojili v pozdější fázi boje a účastnili se likvidace obklíčených skupinek teutonského vojska. Sedláci, na rozdíl od šlechticů, nemohli přijímat výkupné za zajaté bojovníky a neměli tím takový stimul brát zajatce. Mezi těmi, kterým se poštěstilo, že nebyli zabiti, ale pouze vzati do zajetí, byli [[Kazimír V.]], vévoda Štětínský nebo [[Konrád Bílý]], vévoda Olešnický.
 
=== Poznámky ===
Řádek 390 ⟶ 389:
== Korouhve ==
=== Polsko (vojsko koruny) ===
PřesnéPřesná [[bojovébojová uspořádánísestava]] polských sil není známoznáma. Přesto Jan Długosz ve své ''Historiæ Poloniæ'' napsané roku [[1455]] zaznamenal 51 polských korouhví spolu s jejich popisem, erby a veliteli. Není však jisté, zda se jedná o kompletní seznam. Součástí Polska v této době bylo [[Velkopolsko (historické území)|Velkopolsko]], [[Malopolsko]], [[Červená Rus]] (země chelmská, země přemyšlská, země halická) a mezi polská léna patřilo Podolí (jihozápadní část), Belžské knížectví (na Červené Rusi), Moldavsko, Plocké knížectví (severozápadní Mazovsko), Mazovské knížectví a Slupské knížectví (v Pomořansku).
 
{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1
Řádek 402 ⟶ 401:
'''regionální korouhve:'''
* [[Soubor:Chorągiew ziemi poznańskiej.svg|30px]] velkopolský erb – [[Velkopolsko]]
* [[Soubor:Chorągiew kaliska.svg|30px]] kališský prapor – [[Kališ|Kališ]]
* [[Soubor:Flaga Sandomierza.svg|20px]] sandoměřský prapor – [[sandoměř]]ská země
* [[Soubor:Lubelskie choragiew.png|20px]] erb Jeleń – [[lublin]]ská země
Řádek 415 ⟶ 414:
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-04.svg|30px]] chełmský erb – [[Chełm]]ská země
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-06.svg|30px|Podolí]] erb Podolí – tři prapory z [[Podolí (země)|Podolí]] (rozdělené vzhledem k velkému množství rytířů)
* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-07.svg|30px|okraj]] erb Haliče – [[Halič|Haličská]]ská země
'''mazovské prapory:'''
* [[Soubor:Chorągiew księcia mazowieckiego Siemowita.svg|30px]] erb Mazovska – dva prapory mazovského knížete [[Zemovít IV. Mazovský|Zemovíta IV.]] převážně z [[Mazovské knížectví |Płockého knížectví]]
* [[Soubor:Chorągiew Mazowsza.svg|30px]] erb [[Janusz I. Mazovský|Janusze I.]] – převážně [[Mazovské knížectví|Varšavské knížectví]]
| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;
Řádek 423 ⟶ 422:
'''osobní prapory:'''
* [[Soubor:Sreniawska vlajka.png|20px|Śreniawa]] Śreniawa – [[Hnězdno|hnězdenský]] arcibiskup [[Mikuláš Kurowski]]
* [[Soubor:Jastrzebiecka vlajka.png|20px|Jastrzębiec]] Jastrzębiec – pod [[Jarand z Brudzewa|Jarandou z BrudzewaBrudzewapod]]pod [[Jarand z Brudzewa|Jarandou z Brudzewa]]
* [[Soubor:POL_COA_Rawicz.svg|20px|Rawicz]] Rawicz – kastelán [[krakov]]ský [[Krystyn z Ostrówa]]
* [[Soubor:Herb Leliwa.jpg|20px|Leliwa]] Leliwa – [[krakov]]ský [[vojvoda]] [[Jan z Tarnowa (1367–1433)|Jan z Tarnowa]]
Řádek 438 ⟶ 437:
* [[Soubor:Debenska_vlajka.png|20px|Dębno]] Dębno – [[Dobieslav z Olešnice]]
* [[Soubor:Leliwsky erb.png|20px|Leliwa]] [[Leliwa]] – [[Spytek z Tarnowa a Jaroslawi|Spytka z Tarnowa]]
* [[Soubor:Herb Zaremba.jpg|20px|Zaremba]] [[Zaremba]] – [[Kališ|kališskýkališ]]ský vrchní číšník [[Marcin ze Sławska]]
* [[Soubor:Naleczska vlajka.png|20px|Nałęcz]] [[Nałęcz]] – [[Dobrogost Swidwa|Dobrogost Świdwa]] ze [[Szamotuły|Samotul]]
* [[Soubor:Lisovska vlajka.png|20px|Lis]] Lis – [[Krystin z Kozieglówa]]
Řádek 450 ⟶ 449:
* [[Soubor:Koscieszska vlajka.png|20px|Strzegom]] [[Strzegom]] – krakovský podstolník a [[lvov]]ský starosta [[Gniewosz z Dalewic]], pouze najatí cizí dobrovolníci a žoldáci ze [[Slezsko|Slezska]], [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]
|}
 
=== Litva ===
'''regionální a městské korouhve:'''
Řádek 498:
** [[Soubor:Grunwald Miśnia.svg|20px|okraj]] [[Míšeňské markrabství|míšeňští]] rytíři
** [[Soubor:Grunwald Inflanty.svg|20px|okraj]] rytíři z [[Livonsko|Inflant]] a [[Porýní]]
** [[Soubor:Grunwald Szwajcaria.svg|10px|okraj]] [[Stará Švýcarskášvýcarská konfederace|švýcarští]] rytíři
* [[Soubor:Grunwald Słupsk i Szczecin.svg|25px|okraj]] pomořanský kníže [[Kazimír V. Pomořanský|Kazimír V.]]
* [[Soubor:Banner Konrad des Weißen von Oels.png|20px]] olešnický kníže [[Konrád VII. Bílý|Konrád VII.]]
Řádek 505:
* [[Soubor:Grunwald Chełmno biskupstwo.svg|20px|okraj]] [[Chełmiňské biskupství]]
* [[Soubor:Grunwald Sambia biskupstwo.svg|20px|okraj]] [[Sambijské biskupství]]
'''regionáníregionální korouhve:'''
* [[Soubor:Grunwald Chełmno ziemiaLand.svg|30px]] [[Chełm|Culmerland]] – [[Nicholas von Renys]]
'''korouhve komturství:'''
* [[Soubor:Grunwald Starogard.svg|20px|okraj]] [[Starogród (Chełmno)|Althausen]]
Řádek 564:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [httphttps://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=post/bitva-u-gr%FCnwaldugrunwaldu-15-7157-1410&cisloclanku=2005081501/ Bitva u GrünwalduGrunwaldu]
{{Autoritní data}}
 
{{Portály|Středověk}}
 
[[Kategorie:Bitvy Polska]]
[[Kategorie:Řád německých rytířů]]
Řádek 575 ⟶ 576:
[[Kategorie:Bitvy Litvy]]
[[Kategorie:Bitvy Česka]]
[[Kategorie:Evropa v roce 1410]]