Bitva u Grunwaldu: Porovnání verzí

{{Různé významy|tento=středověké bitvě|druhý=bitvě 1. světové války|stránka=Bitva u Tannenbergu}}

| trvání = [[15. červenec]] [[1410]]

| místo = [[Grunwald]] a [[Stębark|Tannenberg]], území<br /> [[Řád německých rytířů|Řádu německých rytířů]]

* {{vlajka|Slupské vévodství}} [[Pomořansko-słupské vévodství]]

* {{vlajka|Moldavské knížectví (1531)}} [[Moldavské knížectví]]

* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-02.svg|22px|okraj|Litevská korouhev Smolenska v bitvě u Grunwaldu]] [[Smolenské knížectví|Smolenská země]]

* {{vlajka|Zlatá horda (1339)}} [[Lipkové|tatarsko]]-[[Mongolové|mongolští]] separatisté [[Zlatá horda|Zlaté hordy]]

* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-03.svg|22px|okraj|Korouhev ruských leníků]] ruští leníci

* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] [[České království|Češi]] a [[Markrabství moravské|Moravané]]

* [[Soubor:Odrowazska vlajka.png|18px|okraj|Odrowažská korouhev]] dobrovolníci z [[Markrabství moravské|Moravy]]

* [[Soubor:Coat of arms of Wallachia Voivodship.png|15px]] [[Valašské knížectví|Valaši]]}}

| strana2 = {{Vlajka a název|Řád německých rytířů}} (resp. [[Stát Řádu německých rytířů|řádový stát]])<br />'''vazalové, spojenci a žoldnéři:'''

** [[Soubor:Grunwald Niemcy.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Německa]] [[Německé království|němečtí]]

** [[Soubor:Grunwald Westfalia.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Vestfálska]] [[Vestfálsko|vestfálští]]

** [[Soubor:Grunwald Inflanty.svg|16px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů z Inflant]] [[Livonsko|inflantští]] a [[Porýní|porýnští]]

** [[Soubor:Grunwald Szwajcaria.svg|8px|okraj|Vlajka oddílu hostujících rytířů ze Švýcarska]] [[Stará švýcarská konfederace|švýcarští]]

* {{Vlajka|Pomořanské vévodství}} [[Pomořanské vévodství|Pomořansko-štětínské vévodství]]

* {{Vlajka a název|Olešnické knížectví}}

* [[Soubor:Grunwald Chełmno biskupstwo.svg|16px|okraj|Vlajka Chełmiňského biskupství v bitvě u Grunwaldu]] [[Chełmiňské biskupství]]

* [[Soubor:Grunwald Sambia biskupstwo.svg|16px|okraj|Vlajka Sambijského biskupství v bitvě u Grunwaldu]] [[Sambijské biskupství]]

** [[Německé království|Němci]]

** [[Alsasko|Alsasané]]

** [[Anglické království|Angličané]]

** [[Francouzské království|Francouzi]]

* {{vlajka|Polské království}} [[Vladislav II. Jagello]]

* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-02.svg|22px|okraj|Korouhev Litevského velkoknížectví se znakem dynastie Gediminovců]] [[Vytautas|Vytautas Veliký]]

* {{vlajka|Polské království}} [[Dobieslav z Olešnice]]

* [[Soubor:Grunwald święty Jerzy.svg|22px|okraj|Korouhev svatého Jiří]] [[Jan Žižka]]&nbsp;(?)}}

* [[Soubor:Grunwald Wielki Mistrz1.svg|22px|okraj|Vlajka velmistrů Řádu německých rytířů]] [[Ulrich von Jungingen]]&nbsp;†

* [[Soubor:Flag of the State of the Teutonic Order.svg|22px|okraj|Vlajka Řádu německých rytířů]] [[Friedrich von Wallenrode]]&nbsp;†

| ztráty2 = 8&nbsp;000 mrtvých (více než 200 padlých [[Řád německých rytířů|rytířů řádu]]),<br />14&nbsp;000 zajatých

}}

 

Po porážce v této bitvě již nikdy Řád německých rytířů nezískal zpět svůj bývalý vliv. Svědectví mála přímých svědků této bitvy jsou vesměs protikladná. Vzhledem k tomu, že se vojsko [[Řád německých rytířů|řádu německých rytířů]] šikovalo u vesničky [[Grunwald]], koaliční polsko-litevská vojska u [[Stębark|Tannenbergu]], používají se pro tuto bitvu v jednotlivých zemích různé názvy. V německé dějepravě se bitva později nazvala bitvou u Tannenbergu, Poláci a Češi o ní mluví jako o bitvě u Grunwaldu a Litevci jako o bitvě u Žalgirisu.

 

== Příčiny konfliktu ==

 

Řád se stal brzy po svém příchodu do Pruska soupeřem polských knížectví, zvláště Mazovska. Jeho iniciativa se brzy zaměřila nejen na východ, ale i na jih a západ. K největšímu napětí mezi sjednocujícím se Polskem a řádem došlo na počátku [[14. století]]. Jednalo se o spor o Pomořany, na které si činilo nároky Polsko, kterému do roku [[1226]] patřilo, Braniboři a samotný řád. Ve chvíli, kdy se braniborská markrabata pokusila ovládnout Pomoří s Gdaňskem, byl řád polskou stranou požádán o pomoc pro ohrožený [[Gdaňsk]]. Řád německých rytířů situaci využil k obsazení Pomořan ([[1309]]), díky čemuž Polsko ztratilo na více než 100 let přístup k Baltskému moři. [[Pomořansko]] se tak stalo sporným územím a předmětem sporů mezi řádem a Polskem ve 14. a [[15. století]].

[[Soubor:Lietuviai kovoja su vokiečiais.Lithuanians fighting Teutonic Knights (2).jpg|náhled|upright|vlevo|[[Litevci]] bojují s německými rytíři ([[basreliéf]] ze 14. století na hradě [[Malbork (hrad)|Malbork]])]]

[[Soubor:Polska 1386 - 1434.png|náhled|upright=0.8|Území [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevské unie]] a Řádu německých rytířů v letech 1386–1434]]

 

Dříve však musely být vyřešeny vnitřní rozpory, které byly vyvolány mezi [[Vladislav II. Jagello|Vladislavem Jagellonským]] a jeho bratrancem [[Vytautas]]em, který byl opomenut při obsazování úřadu zemského správce v Litvě. Ten sice dvakrát přeběhl na stranu rytířů, ale vždy je posléze zradil. Definitivní smír mezi Vytautasem a Vladislavem Jagellonským nastal teprve poté, co byla Vytautasova moc podlomena porážkou ve válce s [[Tataři|Tatary]]. Díky tomu se otevřela cesta ke kompromisu mezi Vytautasem a Jagiellem, který byl zpečetěn dohodami ve [[Vilnius|Vilně]] a [[Radom]]i ([[Vilniusko-radomská smlouva]]). Litva získala uznání své svébytnosti v rámci unie a&nbsp;Vytautas se po získání vytouženého titulu doživotního zemského správce angažoval ve vyvolávání nepokojů v křižácké Žmudi. Jako reakci na tyto nepokoje vyhlásil [[14. srpen|14. srpna]] [[1409]], teprve před dvěma lety zvolený velmistr Řádu, Ulrich von Jungingen, Polsku a Litvě válku. Stalo se tak po ujištění polského vyslance, že Polsko splní své závazky vůči Litvě, pokud Řád zasáhne v odvetu za podporu vzbouřené Žmudi proti Vytautasovi.

Příměří však samozřejmě neznamenalo konec této tzv. [[Velká válka (1409–1411)|Velké války]]. Strany ho pilně využívaly k přípravě na nadcházející střetnutí. V zimě 1409–1410 byl na poradě v Brest-Litevsku přijat unijní plán ohledně dalšího pokračování války. Polské vojsko se mělo sejít ve [[Wolborz]]i, litevská část vojska u řeky Narvy a pak po spojení společně táhnout na sídelní řádové město [[Malbork]] s mohutným hradem. Mezitím bylo českým králem [[Václav IV.|Václavem IV.]] rozhodnuto ve sporu mezi Německými rytíři a Polskem. Rozsudek z února 1410 přiznával nárok na Dobrzyňsko Polsku a nárok na Žmuď řádu. Pro oba rivaly, ale zvláště pro unii, byl tento výrok neakceptovatelný a bylo jasné, že po vypršení příměří dojde k rozhodujícímu střetnutí.

 

 

V červnu 1410 bylo příměří mezi řádem a unií prodlouženo ještě o 10 dní díky diplomatické iniciativě uherských vyslanců. [[26. červen|26. června]] vytáhlo polské vojsko z Wolborzi a přes Sajmice na [[Biskupec]]. Zde také Jagiello obdržel zprávu, že litevské vojsko je shromážděno u [[Narva (řeka)|Narvy]]. [[30. červen|30. června]] začal Jagiello přepravovat své vojsko pomocí tajně předem připraveného mostu, položeného na lodích a prámech, přes Vislu u [[Kozienice|Kozienic]] poblíž kláštera Czerwieňska. Během třídenní přepravy se zároveň dostavila k Jagiellovi druhá část vojska, vedená Vytautasem, která za doprovodu 12 polských korouhví dorazila z prostoru nad řekou Narvou. Poté unijní vojsko táhlo přes vsi Žochow, Ježow a Bedzinu až [[9. červenec|9. července]] překročilo hranice a vstoupilo na území řádu. Vrchním velitelem polské části vojska byl při tom zvolen korunní maršálek [[Zbigniew z Brzezie]], litevské části pak velel velkokníže Vytautas. Zaskočená řádová armáda se rozhodla zabránit protivníkovi překročit řeku [[Drwęca|Drwęcu]]. Unijní vojsko zatím dále pokračovalo přes [[Ludborz]]e k městečku [[Kurzetnik]], ležícím na břehu řeky Drwęca. Na její druhé straně se však již usadila řádová armáda, která vybudovala na břehu řeky palisádová opevnění s&nbsp;připravenými děly a houfnicemi, a tak se Jagiello rozhodl vrátit a&nbsp;táhnout se svým vojskem k prameni řeky, aby se vyhnul jejímu zdolávání. Přes Ludborze a [[Działdow]] se unijní vojsko přepravilo až k&nbsp;Dąbrownu, které 13. července dobylo z chodu. Většina obyvatel byla pobita, upálena v kostele nebo zajata. Pouze malá část se zachránila pomocí člunů na Dabrowském jezeře. V tuto chvíli již bylo veliteli řádového vojska Ulrichovi zřejmé, že cílem unijního vojska je centrum řádu – hrad a město [[Malbork]]. Velmistr vydělil jednotku v síle 3 000 mužů k posílení posádky Malborku, a na 12 místech překonal řeku Drwęcu.

[[Soubor:Grunwald 1 cs.jpg|vpravo|náhled|upright|Počáteční rozestavení vojsk]]

 

 

Jakmile Vladislav Jagiello skončil s modlitbami, oblékl si nádhernou zbroj a připojil se k Vytautasovi pozorujícímu německé šiky. Oba velitelé se nemohli odhodlat k vydání rozkazu k bitvě. Ulrichovi von Jungingen bylo zřejmé, že pokud chce uspět se svou strategií, musí vyprovokovat unijní vojska k útoku. Proto podle legendy poslal k&nbsp;polskému králi dva rytíře s obnaženými meči. Ti nabídli Vladislavovi své meče a služby, protože zjevně nemá nikoho, kdo by po jeho boku bojoval. Zatímco polští rytíři byli touto urážkou rozzuřeni, král Vladislav klidně oba meče přijal jako příslib budoucího vítězství. Bylo jasné, že bitvu nelze dále odkládat. Král, obklopený svou šedesátičlennou gardou, složenou z&nbsp;předních rytířů, dal rozkaz k zahájení bitvy. Vytautas ochranou pohrdl, projížděl mezi svými vojáky a&nbsp;povzbuzoval je.

 

=== Střední fáze ===

V této fázi maršálek řádu von Wallenrod nasadil část své druhé formace do boje proti Litevcům. Zvýšený tlak ze strany řádového vojska donutil Litevce k postupnému ústupu. Vytautas a jeho Litevci se pak dali na skutečný útěk nebo je také někdy uváděno, že se jednalo o předstíraný ústup (viz poznámky). Vytautas a většina Litevců prchala zpět směrem k lesům poblíž jezera, jiní se obrátili směrem k&nbsp;močálům u řeky Marozka. Někteří z těchto vojáků se údajně již do boje nevrátili a prchali až na území Litvy, kde prý rozhlašovali falešné zvěsti o průběhu bitvy a smrti obou nejvyšších unijních velitelů. Řádové prapory, bojující s Litevci, je sledovaly na jejich útěku.

 

Podle [[Andrzej Nadolski|Andrzeje Nadolského]] bylo zabito 8 000 řádových vojáků v boji a dalších 14 000 vzato do zajetí. Většina z 250 členů řádu byla také zabita, včetně velké části vedení německých rytířů. Nehledě na Ulricha von Jungingena, polsko-litevské síly zabily také velkého maršála Friedricha von Wallenroda, velkého komtura [[Kuno von Lichtenstein|Kuna von Lichtensteina]] a [[Albrecht von Schwartzburg|Albrechta von Schwartzburga]], velkého pokladníka [[Thomas von Merheim|Thomase von Merheima]].

 

 

=== Poznámky ===

== Korouhve ==

=== Polsko (vojsko koruny) ===

 

{| border=0 cellspacing=1 cellpadding=1

'''regionální korouhve:'''

* [[Soubor:Chorągiew ziemi poznańskiej.svg|30px]] velkopolský erb – [[Velkopolsko]]

* [[Soubor:Flaga Sandomierza.svg|20px]] sandoměřský prapor – [[sandoměř]]ská země

* [[Soubor:Lubelskie choragiew.png|20px]] erb Jeleń – [[lublin]]ská země

* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-04.svg|30px]] chełmský erb – [[Chełm]]ská země

* [[Soubor:Alex K Grundwald flags 1410-06.svg|30px|Podolí]] erb Podolí – tři prapory z [[Podolí (země)|Podolí]] (rozdělené vzhledem k velkému množství rytířů)

'''mazovské prapory:'''

* [[Soubor:Chorągiew Mazowsza.svg|30px]] erb [[Janusz I. Mazovský|Janusze I.]] – převážně [[Mazovské knížectví|Varšavské knížectví]]

| rowspan=2 | &nbsp;&nbsp;

'''osobní prapory:'''

* [[Soubor:Sreniawska vlajka.png|20px|Śreniawa]] Śreniawa – [[Hnězdno|hnězdenský]] arcibiskup [[Mikuláš Kurowski]]

* [[Soubor:POL_COA_Rawicz.svg|20px|Rawicz]] Rawicz – kastelán [[krakov]]ský [[Krystyn z Ostrówa]]

* [[Soubor:Herb Leliwa.jpg|20px|Leliwa]] Leliwa – [[krakov]]ský [[vojvoda]] [[Jan z Tarnowa (1367–1433)|Jan z Tarnowa]]

* [[Soubor:Debenska_vlajka.png|20px|Dębno]] Dębno – [[Dobieslav z Olešnice]]

* [[Soubor:Leliwsky erb.png|20px|Leliwa]] [[Leliwa]] – [[Spytek z Tarnowa a Jaroslawi|Spytka z Tarnowa]]

* [[Soubor:Naleczska vlajka.png|20px|Nałęcz]] [[Nałęcz]] – [[Dobrogost Swidwa|Dobrogost Świdwa]] ze [[Szamotuły|Samotul]]

* [[Soubor:Lisovska vlajka.png|20px|Lis]] Lis – [[Krystin z Kozieglówa]]

* [[Soubor:Koscieszska vlajka.png|20px|Strzegom]] [[Strzegom]] – krakovský podstolník a [[lvov]]ský starosta [[Gniewosz z Dalewic]], pouze najatí cizí dobrovolníci a žoldáci ze [[Slezsko|Slezska]], [[Čechy|Čech]] a [[Morava|Moravy]]

|}

=== Litva ===

'''regionální a městské korouhve:'''

** [[Soubor:Grunwald Miśnia.svg|20px|okraj]] [[Míšeňské markrabství|míšeňští]] rytíři

** [[Soubor:Grunwald Inflanty.svg|20px|okraj]] rytíři z [[Livonsko|Inflant]] a [[Porýní]]

* [[Soubor:Grunwald Słupsk i Szczecin.svg|25px|okraj]] pomořanský kníže [[Kazimír V. Pomořanský|Kazimír V.]]

* [[Soubor:Banner Konrad des Weißen von Oels.png|20px]] olešnický kníže [[Konrád VII. Bílý|Konrád VII.]]

* [[Soubor:Grunwald Chełmno biskupstwo.svg|20px|okraj]] [[Chełmiňské biskupství]]

* [[Soubor:Grunwald Sambia biskupstwo.svg|20px|okraj]] [[Sambijské biskupství]]

'''korouhve komturství:'''

* [[Soubor:Grunwald Starogard.svg|20px|okraj]] [[Starogród (Chełmno)|Althausen]]

=== Externí odkazy ===

* {{Commonscat}}

{{Autoritní data}}

 

{{Portály|Středověk}}

[[Kategorie:Bitvy Polska]]

[[Kategorie:Řád německých rytířů]]

[[Kategorie:Bitvy Litvy]]

[[Kategorie:Bitvy Česka]]