|
'''Psychosomatika''' jako pojem má svůj původ ve [[starověk]]é [[řečtina|řečtině]] a to z dvou slov „psyché“ – duše a „soma“ – tělo. Její úlohou je zkoumat vztahy mezi těmito dvěma slovy a to hlavně z vlivu [[psychická funkce|psychických funkcí]] a pochodů na [[Organismus|organizmus]] ([[Jan Poněšický]], 2002).
Psychologické faktory somatických onemocnění zkoumalazkoumá i [[psychosomatická medicína]], která potvrdila vztah mezi tělesným stavem a [[psychický]]mipsychickou i [[emocionální]]mi složkamisložkou osobnosti pacienta.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=[[Victor Skumin|Skumin V A]] Borderline mental disorders in chronic diseases of the digestive system in children and adolescents. Zhurnal nevropatologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova Moscow Russia 1952 (1991), Volume: 91, Issue: 8, Pages: 81-84 PubMed: 1661526 |url=https://europepmc.org/article/MED/1661526}}</ref><ref>{{cite journal |url=https://biblmdkz.ru/articles/nmd.html|pmid=6758444 |year=1982 |last1=Skumin |first1=VA |title=Непсихотические нарушения психики у больных с приобретёнными пороками сердца до и после операции (обзор) |language=Russian |trans_title=Nonpsychotic mental disorders in patients with acquired heart defects before and after surgery (review) |volume=82 |issue=11 |pages=130–5 |journal=Zhurnal nevropatologii i psikhiatrii imeni S.S. Korsakova}}</ref> Později byla do tohoto vztahu přidaná i [[sociální složka]] ([[Jaro Křivohlavý|Křivohlavý]], 2001). V užším slova smyslu je psychosomatika stále chápána jako problematika omezeného druhu chorob, při kterých jsou tělesné obtíže, změny a poruchy funkce podmíněné duševním stavem.
Psychosomatická medicína se zabývá především těmi onemocněními, v jejichž vzniku hraje psychika pacienta významnou/zásadní roli.<ref>Společnost psychosomatické medicíny České lékařské společnosti JEP: [https://www.psychosomatika-cls.cz/pro-verejnost/o-psychosomatice/ O psychosomatice]</ref>
Na základě informací získaných od pacienta, z jeho chování a reakcí na terapii lékař analyzuje, jakou roli mohla psychika pacienta sehrát ve vzniku onemocnění. Pokud se domnívá, že je významná, volí spolupráci s klinickým psychologem, psychoterapeutem či lékařem-specialistou na psychosomatickou léčbu. Nejedná se o využití metod alternativní medicíny, ale o terapii, kdy jsou [[Biomedicína|biomedicínské postupy]] doplněny o cíleně volené [[Psychoterapie|psychoterapeutické metody]], [[Fyzioterapie|fyzioterapii]] apod.
V širším slova smyslu jdepojem ooznačuje komplexní pohled na člověka a jeho zdraví., Protože kategorieprotože zdraví, vymezení choroby, zdravotní a funkční stav jsou podmíněné nejen tělesně, ale také duševně, sociálně, zvyklostmi dané společnosti, vlivy a nároky prostředí. Z toho vyplývá, že psychosomatika je podmíněna [[biopsychosocialita|biopsychosociálně]]. Tento model do písemné formy zavedl [[George L. Engel]]. Obsahuje principy [[multifaktoriality]] a systémový přístup. Multifaktoriální pohled mluví o několika příčinách vzniku [[nemoc]]í. To pomáhá objasnit vznik [[psychosomatické choroby|psychosomatických chorob]], kdy příčinou nejsou jen různé [[psychosociální faktory]], ale jsou k nim přidružené i další. ''Systémový přístup mluví o jevech, které jsou komplexní ve svých vnitřních a vnějších souvislostech, při čem na řešení problémů používá kombinaci metod'' ([[Baštecký]] a kol.,1993).
Při vysvětlení pojmu psychosomatika se odborníci většinou opírají o tři teorie: [[psychoanalytická teorie]], [[teorie stresu]] a [[cerebroviscerální]] teorie.
== Psychoanalytická teorie ==
Psychoanalytická teorie vychází ze studia vnitřních myšlenek člověka a jeho přizpůsobení vnějšího světa i svých vnitřních pudů. Používá původem psychoanalytické slovo [[konverze|konverzi]].
=== Konverze ===
|
