Páni z Talmberka: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

Verze z 14. 8. 2022, 23:29 editovat CommonsDelinker (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 61 674 editací - Soubor:Páni_z_Talmberka.jpg (na Commons smazal User:Rosenzweig, důvod: per c:Commons:Deletion requests/Files in Category:Coats of arms of families of Bohemia) ← Přejít na předchozí porovnání		Aktuální verze z 11. 2. 2024, 21:43 editovat zrušit editaci 176.74.143.146 (diskuse) →‎Osobnosti rodu: opravy pravopisných chyb včetně chyby v predikátu . značka: editace z Vizuálního editoru
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: {{Infobox - dynastie \| jméno = Páni z Talmberka \| znak = Talmberg-Wappen_Sm.png \| velikost znaku = \| popisek = Erb šlechtického rodu pánů z Talmberka \| země = České království \| mateřská dynastie = [[Kounicové]] (?) \| tituly = Hrabě, purkrabí \| zakladatel = \| mýtický zakladatel = \| rok založení = [[1443]] \| konec vlády = \| meč = [[1735]] \| přeslice = \| poslední vládce = \| současná hlava = \| větve rodu = Jankovští z Talmberka, Talmberkové ze [[Smilkov]]a, Talmberkové z [[Vlašim]]i }} '''Talmberkové''', či '''páni z Talmberka''', '''Talenberka''' apod. ({{vjazyce\|de}} ''Talmberg'', ''Thalenberg'', či ''Tallenberg'') byli starý [[čechy\|český]] [[panský stav\|panský]] rod. Řádek 26: V době pohusitské zůstali katolíky a někteří zastávali významné církevní úřady. [[Pavel z Miličína\|Pavel z Miličína a Talmberka]] byl v letech [[1420]] [[probošt]]em Metropolitní kapituly pražské a v letech [[1434]] až do své smrti v roce [[1450]] [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|biskupem olomouckým]]. [[Pavel Pouček z Talmberka]] byl [[rytíř]]em kláštera [[~~Řád~~Rytířský řád Božího hrobu jeruzalémského\|Řádu křižovníků - Strážců Božího hrobu]] a v letech 1484-1496 zastával úřad [[Administrátor (církev)\|administrátora]] [[Arcidiecéze pražská\|pražského arcibiskupství]]<ref>[[Antonín Podlaha]]: ''Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum sanctae Metropolitanae ecclesiae Pragensis a promordiis usque ad praesentia tempora''. Praha 1912, s. 105-108.</ref>. === Větvení rodu === Koncem 16. století se rozdělili na dvě větve, [[smilkov]]skou a [[vlašim]]skou. Jan, který pocházel ze smilkovské linie, získal [[Prčice\|Prčici]], působil jako zemský soudce a hejtman vltavského kraje. Jeho syn Vilém přikoupil k rodovému majetku [[Suchomasty]] a [[Vlčkovice]]. I on zastával funkci vltavského hejtmana. Koncem 17. století smilkovská větev vymřela. Jiří († 1623), který pocházel z vlašimské větve, koupil [[Postupice]], od roku [[1618]] vykonával post [[Nejvyšší zemský komorník\|nejvyššího komorníka]], zapojil se do [[české stavovské povstání\|stavovského povstání]], díky přímluvě svého syna Bedřicha, který byl katolíkem, unikl potrestání. [[Bedřich z~~ Talenberka~~ Talmberka]] († [[1643]]) se po roce [[1621]] stal [[Prezident rady nad apelacemi\|prezidentem]] [[Rada nad apelacemi\|apelačního soudu]], zasedal v mimořádném soudu s ~~tzv.~~některými vůdci stavovské ~~povstalci~~rebelie, později působil jako [[Nejvyšší zemský sudí\|nejvyšší sudí]], [[Nejvyšší zemský komorník\|komorník]] a [[Nejvyšší hofmistr\|hofmistr]]. Tohoto vlivu a postavení dosáhl také díky prozíravé půjčce císaři Ferdinandovi II. již v roce [[1621]], panovník tuto půjčku splatil ~~velkým~~menším množstvím statků. [[Jan Maxmilián Sezima z Talmberka]] († 5. března 1693 v [[Arnoštovice\|Arnoštovicích]]) od roku 1666 [[hofrychtéř]] a komorní rada. Byl ženatý s Johanou Františkou [[Vratislavové z Mitrovic\|Vratislavovou z Mitrovic]] a podruhé s Maxmilianou Apolenou [[Měsíčkové z Výškova\|Měsíčkovou z Výškova]]. Vlastnil ''[[Talmberský kodex]]'', v němž jsou obsaženy důležité právní listiny ze 14. století, [[korunovační řád Království českého]] či výpisy ze [[Zemské desky\|zemských desk]]. V současnosti je kodex uložen v [[Národní muzeum\|Národním muzeu v Praze]]. Vlašimská linie se rozdělila ještě do dvou odnoží. V roce [[1735]] zemřel Josef Václav z Talmberka, poslední mužský člen rodu. Pohřben byl u karmelitánů v [[Kostel Panny Marie Vítězné a svatého Antonína Paduánského\|kostele Panny Marie Vítězné]] na [[Malá Strana\|Malé Straně]] v Praze. == Erb == Řádek 41: == Osobnosti rodu == * [[Daniel II.\|Milík z Talmberka]] († 28. března nebo 4. dubna 1214), [[Seznam pražských biskupů a arcibiskupů\|pražský biskup]] jako [[Daniel II.]]Milík v letech ~~1197-1214~~1197–1214. * [[Hroznata z Úžic]] (konec 13. století), prapředek rodu, [[Purkrabí Pražského hradu\|pražský purkrabí]] v letech 1284–1288, manžel dcery [[Záviš z Falkenštejna\|Záviše z Falkenštejna]]. Jeho syn nebo synovec vystavěl [[Talmberk (hrad)\|hrad Talmberk]]. Arnošt byl praotcem [[Černčičtí z Kácova\|Černčických z Kácova]], kteří se také zároveň jako první zvali „z Talmberka“. Záviš, větev z Újezdce a z Kunic . ** Vilém (snad syn/synovec Hroznaty z Úžic), zemský sudí, roku 1291 držel hrad Talmberk a Rataje (nad Sázavou) . Linie byla poté přerušena. Později jsou zmiňováni bratři * Diviš (zmiňován v letech 1316 až 1348) Řádek 51: * Nezamysl byl zmíněn v souvislosti se [[Sázavský klášter\|Sázavským klášterem]]. * [[Pavel z Miličína\|Pavel z Miličína a Talmberka]] († 1450), [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|biskup olomoucký]]. * [[Jan František Kryštof z Talmberka]] (~~1644-~~31.12.1644–3.4.1698),třetí [[Seznam královéhradeckých biskupů\|biskup královéhradecký]]. Podle novější, nedoložené verze rodokmenu jsou písemně doložené následující osoby: Ješek (1355–1374) a Vilém (1355–1382). Diviš (doložen v letech 1397 až 1414) byl pánem na hradě Talmberku, po něm následovali Oldřich (1417) a Štěpán (doložen kolem roku 1444). Krom toho byli také bratři Prokop (doložen v letech 1417–1437) se syny Milotou, Závišem a Alešem (doložen v roce 1437). Bratři Prokopa (beze jmen potomků) byli Diviš (doložen v letech 1431–1455) a Hynek (doložen v letech 1437–1465), pán na Talmberku. Vítek byl pánem na [[Slatiňany\|Slatiňanech]], podílel se roku 1440 na čáslavském shromáždění a roku 1448 vtrhl do Prahy. Měl dva syny, Matouše a Vítka. Roku 1459 byl jistý [[Diviš z Talmberka]] ~~jemnován~~jmenován královským maršálem, jeho sídlem byly rovněž Slatiňany. V následujícím období se rod rozdělil do několika dalších větví. == Příbuzenstvo == Spojili se s [[Lobkovicové\|Lobkovici]], [[Trčkové z Lípy\|Trčky]], [[Hrzánové z Harasova\|Hrzány]], [[Valdštejnové\|Valdštejny]], [[Španovští z Lisova\|Španovskými z Lisova]], [[Voračičtí z Paběnic\|Voračickými z Paběnic]], či [[Žerotínové\|Žerotíny]]. == ~~Reference~~Odkazy == === Reference === <references /> === Literatura === * {{Citace kvalifikační práce * {{Citace monografie\| příjmení = Halada\| příjmení2 = \| jméno = Jan\| jméno2 = \| titul = Lexikon české šlechty\| vydavatel = AKROPOLIS\| místo = Praha\| rok = 1992\| kapitola = z Talmberka\| strany = 161–162\| isbn = 80-901020-3-4}} \| příjmení = Babka \| jméno = Daniel \| instituce = Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav \| titul = Talmberkové na Vlašimi \| url = https://theses.cz/id/pyzrvb/Talmberkove_na_Vlasimi.pdf \| typ_práce = Bakalářská práce \| vedoucí = Josef Hrdlička \| místo = České Budějovice \| počet_stran = 83 \| rok = 2021 \| citace = 2023-02-06 }} * {{Citace monografie \| příjmení = Halada \| příjmení2 = \| jméno = Jan \| jméno2 = \| titul = Lexikon české šlechty \| vydavatel = AKROPOLIS \| místo = Praha \| rok = 1992 \| kapitola = z Talmberka \| strany = 161–162 \| isbn = 80-901020-3-4 }} * {{Otto\|z Talmberka}} === Související články === * [[Seznam českých, moravských a slezských šlechtických rodů\|Seznam českých šlechtických rodů]] === Externí odkazy === * [http://patricus.info/Rodokmeny/Talmberk.txt Rodokmen na stránkách patricus.info (Vlastimil Jirout)] {{Autoritní data}} [[Kategorie:Páni z Talmberka\| ]]