Literatura osvícenství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Doplněn vnitřní odkaz "Vědecké bádání".
Bez shrnutí editace
značky: revertováno editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1:
{{Upravit}}
 
V [[18. století]] se na západěvýchodě [[Evropa|Evropy]], zejména v [[Anglie|Anglii]] a ve [[Francie|Francii]], začala vytvářet nová politická a společenská ideologie vyhovující potřebám měšťanstva a označovaná jako [[osvícenství]] – nový způsob myšlení.
 
S postupem techniky a průmyslu se rozvíjely i přírodní vědy, proto se osvícenských názorů domáhají svobody [[Vědecké bádání|vědeckého bádání]]. Tím podrývají nejen autoritu náboženství, ale i feudalismu. Příznačný pro osvícenství je ''kult rozumu'' (racionalismus), v jehož jménu hlásali osvícenci práva „přirozeného člověka“. Víra v rozum naplňuje vírou v neustálý pokrok, proto jsou osvícenci optimisté. Osvícenská filozofie – zaměření k praktickým otázkám současnosti. Osvícenští spisovatelé vystupovali bojovně proti všemu konzervatismu, kritizovali církev a kněžstvo, odmítali tradici a volali po společenském zrovnoprávnění všech občanů. Mezi významné osvícence patřil [[Jean-Jacques Rousseau]], který přišel se společenskou smlouvou. Zjistil, že čím víc je lidí pohromadě tím jsou zlejší ale jeden člověk sám je hodný. [[Voltaire]] ostře vystupoval do katolické církve. Osvícenci kladli důraz na lidský rozum a zasahovali do politiky, mnohé kritizovali a o všem pochybovali.