Rožmberkové: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
zs
→‎Historie: O hodně
značky: revertováno vulgarity editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 24:
Praotec vítkovského rodu [[Vítek I. z Prčice]] zemřel v roce [[1194]] a podle legendy měl pod krumlovským hradem během slavnostního aktu, nazývaného [[Dělení růží]] (původní erb pánů z Rožmberka tvoří pětilistá růže), rozdělit své panství mezi pět svých synů, kteří poté založili vlastní rodové linie. Za zakladatele rodu Rožmberků je považován Vítkův syn [[Vítek III. z Prčice a Plankenberka]]. Jméno tato větev Vítkovců získala nejspíše podle [[Rožmberk nad Vltavou|hradu Rožmberk]], který založil jeho syn [[Vok I. z Rožmberka]]. Tento hrad zase nejspíš získal jméno podle růže, která byla v různých barevných provedeních znakem všech Vítkovců.
 
Postupem času vzrůstala moc a majetek kokot to by.
Postupem času vzrůstala moc a majetek tohoto rodu. Tomu napomohlo nejen dědictví po jiné větvi Vítkovců – rodu pánů [[Páni z Krumlova|z Krumlova]] (např. [[Zvíkov (hrad)|Zvíkov]]) v roce [[1302]], ale také zásada dědičnosti statku pro nejstaršího syna, čímž se zabránilo dělení majetku. Postupem času tak došlo k vytvoření dominia (panství), které bylo urbanizováno, mělo své [[purkrabí|purkrabství]], vlastní [[urbář]]. Vznikla zde tzv. ''Rožmberská kniha'', což je nejstarší česky psaná práce právního charakteru.
 
Základy největšího panství v českém státě vznikly na přelomu 12. a 13. století, kdy se vytvořila důležitá rodová centra, např. [[Prčice]], [[Vyšší Brod]], [[Soběslav]], [[Veselí nad Lužnicí]] či hrad [[Blankenberg]] v [[Horní Rakousy|Horních Rakousích]], kde vznikla další panství, která se zrodila i ve [[Slezsko|Slezsku]] či na [[Morava|Moravě]]. Později přidali [[Nové Hrady (hrad)|Nové Hrady]], [[Třeboň]], [[Strakonice]], [[Sedlčany]] a další panství na [[Plzeň]]sku a dalších částech země.