Jiří Voskovec: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
verze 21116503 uživatele 82.99.140.148 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
značky: revertováno odkaz do cizojazyčné Wikipedie přepnuto z Vizuálního editoru
Řádek 28:
| zlatá malina =
| další ceny =
}}'''Jiří Voskovec''', vlastním jménem '''Jiří Wachsmann''' ([[19. červen|19. června]] [[1905]] [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] – [[1. červenec|1. července]] [[1981]] [[Pearblossom]], [[Spojené státy americké]]), byl [[česko]]-americký [[herec]], [[spisovatel]], [[dramatik]] a [[textař]] nerozlučně spojený s [[Jan Werich|Janem Werichem]] a [[Jaroslav Ježek|Jaroslavem Ježkem]]. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech [[20.  století]] v [[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]].
}}
{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
{{Příbuzný|praděd|[[Adolf Maria Pinkas]]}}
{{Příbuzný|děd|[[Soběslav Pinkas]]}}
{{Příbuzný|strýc|[[Ladislav Pinkas]]}}
{{Příbuzný|prastrýc|[[Bedřich Wachsmann]]}}
{{Příbuzný|strýc|prof. Bedřich Wachsmann ml.}}
{{Příbuzný|strýc|Julius Wachsmann}}
{{Příbuzný|bratranec|[[Alois Wachsman]]}}
{{Příbuzný|synovec|[[Prokop Voskovec]]}}
{{Příbuzný|neteř|[[Anna Pitašová]]}}
}}
[[Soubor:Jiri Voskovec 1926 Pohadka maje.jpg|náhled|Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu ''[[Pohádka máje (film, 1926)|Pohádka máje]]'' režiséra [[Karel Anton|Karla Antona]] z roku [[1926]]<ref group="p">Za tuto roli byl Voskovec podle vyprávění Jana Wericha později vyloučen z [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]].</ref>]]
 
'''Jiří Voskovec''', vlastním jménem '''Jiří Wachsmann''' ([[19. červen|19. června]] [[1905]] [[Sázava (okres Benešov)|Sázava]] – [[1. červenec|1. července]] [[1981]] [[Pearblossom]], [[Spojené státy americké]]), byl [[česko]]-americký [[herec]], [[spisovatel]], [[dramatik]] a [[textař]] nerozlučně spojený s&nbsp;[[Jan Werich|Janem Werichem]] a [[Jaroslav Ježek|Jaroslavem Ježkem]]. Pracovali spolu ve 20. a 30. letech [[20.&nbsp;století]] v&nbsp;[[Osvobozené divadlo|Osvobozeném divadle]].
 
== Život ==
=== Mládí ===
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 1864 ve Svojšicích, okr. Kolín) a Jiřiny Wachsmannové, rozené Pinkasové (nar. 1867).<ref>Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1850-1914P</ref> Matka se narodila ve Francii. Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb. Dva starší sourozenci Jiřího Voskovce Prokop (nar. 1893) a Olga (1895) vyrůstali v Rusku.<ref>http://www.radioservis-as.cz/archiv09/33_09/33_nalad.htm</ref>
Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do [[Československé legie|čs. legií]],<ref>http://legie100.com/krev-legionare/132820/</ref> po návratu v r. 1920 si nechal změnit jméno na Václav Voskovec.<ref>http://ebadatelna.soapraha.cz/d/12797/9</ref>
 
Studoval na [[Reálné gymnázium Křemencova|reálném gymnáziu v Křemencově]] ulici v Praze, kde byl jeho spolužákem [[Jan Werich]]. Poté získal [[stipendium]] na [[Lycée Carnot|Carnotově lyceu]] ve [[Francie|francouzském]] [[Dijon]]u, kde pak studoval v letech [[1921]]–[[1924]].<ref>[[Jaromír Pelc]]: ''Meziválečná avantgarda a [[Osvobozené divadlo]]'', Ústav pro kulturně výchovnou činnost, Praha, [[1981]], str.&nbsp;23. Týž: Zpráva o Osvobozeném divadle, Práce, Praha, [[1982]], 214 s. Týž: ''[[Osvobozené divadlo]]'', Mladá fronta, Praha, [[1990]], 488 s. Blíže in: [http://www.obrys-kmen.cz/index.php?rok=2012&cis=26&tisk=04] </ref> Během studia navštěvoval v [[Paříž]]i divadla a [[cirkus]]y, kupř. trojici klaunů rodiny [[Fratellini]] z [[cirkus]]u [[Cirkus Medrano|Medrano]] a také avantgardní divadlo [[Théâtre du Vieux-Colombier|Vieux-colombier]] v [[Paříž]]i, které vedl herec [[Jacques Copeau]]. V roce [[1921]] napsal článek o [[futurismus|futurismu]] do studentského časopisu. Byl to první článek na toto téma v Československu. [[Umělecká beseda]] v roce [[1922]] otiskla ve svém 2. sborníku Život jeho moderní báseň „Mal du Pays“.
 
=== Spolupráce s Janem Werichem ===
[[Soubor:Jiri Voskovec 1926 Pohadka maje.jpg|náhled|Jiří Voskovec (pod pseudonymem Petr Dolan) jako Ríša a Božena Svobodová jako bytná ve filmu ''[[Pohádka máje (film, 1926)|Pohádka máje]]'' režiséra [[Karel Anton|Karla Antona]] z roku [[1926]]<ref group="p">Za tuto roli byl Voskovec podle vyprávění Jana Wericha později vyloučen z [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsilu]].</ref>|vlevo]]V roce [[1926]] spolu s Janem Werichem vstoupili do avantgardního [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]], kde pomocí humoru reagovali na tehdejší politické a sociální problémy. Jejich spolupráce vyústila do hry ''[[Vest pocket revue]]'' podle Werichovy povídky. Spolupráce dua V+W vznikla v magazínu ''[[Přerod]]'', který vedl [[Hubert Ripka]].
 
Protože jejich vystoupení byla otevřeně protifašistická, museli v roce [[1938]] divadlo zavřít a na začátku roku [[1939]] oba emigrovali do [[Spojené státy americké|USA]] ([[Pensylvánie]]). Vrátili se do [[Československo|Československa]] v roce [[1946]]. Až do druhé poloviny 40. let pracoval a psal a hrál hlavně s Janem Werichem. Po dvou letech, kdy se snažili s Janem Werichem obnovit [[Osvobozené divadlo]], emigroval podruhé a definitivně. Žil krátce ve Francii.
Řádek 61 ⟶ 44:
V roce [[1950]] se vrátil do USA. Po svém druhém příjezdu do USA byl v atmosféře [[Mccarthismus|mccarthismu]] 11 měsíců internován na [[Ellis Island]]u pro podezření, že byl sympatizantem [[Komunismus|komunismu]]. Tehdy se musel vyrovnat s tím, jak byly interpretovány jeho filmy ze 30. let, o nichž si někteří mysleli, že propagují komunismus, např. film ''[[Hej rup!]]''. V téže době byl Jan Werich ředitelem pražského [[Divadlo ABC|Divadla ABC]].
 
Po své druhé emigraci v roce 1948 se s Janem Werichem osobně setkal několikrát. Po osmiletém odmlčení si [[dopis]]ovali až do Werichova [[Smrt|úmrtí]].[[Soubor:Hrob Voskovce a Wericha.jpg|náhled|upright=1.3|Náhrobek na Olšanských hřbitovech v Praze]]
 
Ačkoli žil ve třech zemích, stále tvrdil, že se narodil a byl vychován jako Čech. Vzhledem k jeho původnímu jménu Jiří Wachsmann ho [[Fašismus|fašistický]] [[Bulvární médium|bulvár]] ve 30. letech označoval za [[Židé|Žida]], při povinném prokazování rasového původu za [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] se však žádný Žid mezi jeho předky nenašel.<ref>[http://www.reflex.cz/Clanek20154.html článek o Voskovcovi v Reflexu]</ref> V roce [[1955]] se stal občanem USA. To už ale v Americe byl známý pod jménem '''George Voskovec''' (jeho příjmení bylo komoleno na ''Voskovek''). Žil v [[New York]]u a hrál zde v mnoha představeních, i na [[Broadway]]i. Ztvárnil např. roli prvního herce v ''[[Hamlet]]ovi'' nebo dokonce třikrát [[Albert Einstein|Alberta Einsteina]]. Hrál také v mnoha [[film]]ech, např. jednoho z porotců ve filmu ''[[Dvanáct rozhněvaných mužů (film, 1957)|Dvanáct rozhněvaných mužů]]''. Poslední rok svého života prožil v [[Kalifornie|Kalifornii]], kde prodělal [[Rakovina|protirakovinovou]] léčbu. Zemřel [[1. červenec|1. července]] [[1981]] na [[infarkt]].
[[Soubor:Hrob Voskovce a Wericha.jpg|náhled|upright=1.3|Náhrobek na Olšanských hřbitovech v Praze]]
 
== Rodina ==
{{Předkové|Jiří Waschsmann<br>Jiří Voskovec|13=Karolína roz. Schaurothová|boxstyle_4=background-color: #bfc;|boxstyle_3=background-color: #ffc;|boxstyle_2=background-color: #fb9;|boxstyle_1=background-color: #fcc;|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;|border=1|style=font-size: 100%; line-height: 100%;|15=Marie Louise roz. Beauová|14=Eugene Denoncin|12=[[Adolf Maria Pinkas|Adolf Pinkas]]|Vilém Waschsmann<br>Vilém Voskovec|11=Aloisie roz. Pešínová|10=Václav Pivnička|9=Anna roz. Tremterová|8=Josef Waschsmann|7=Adriena roz. Denoncinová|6=[[Soběslav Pinkas]]|5=Anna roz. Pivničková|4=Jindřich Waschsmann|Jiřina roz. Pinkasová|boxstyle_5=background-color: #9fe;}}{{Příbuzenstvo|příbuzenstvo=
Přes jednu z praprababiček z matčiny strany Františku Schaurothovou, rozenou Dačickou z Heslova, byl Jiří Voskovec přímým potomkem českého šlechtického rodu, jehož nejznámějším představitelem byl [[Mikuláš Dačický z Heslova]].<ref>http://blog.abchistory.cz/cl185-kutna-hora--vyhlasena-restaurace-dacicky.htm</ref>
{{Příbuzný|praděd|[[Adolf Maria Pinkas]]}}
{{Příbuzný|děd|[[Soběslav Pinkas]]}}
{{Příbuzný|strýc|[[Ladislav Pinkas]]}}
{{Příbuzný|prastrýc|[[Bedřich Wachsmann]]}}
{{Příbuzný|bratranec|[[Alois Wachsman]]}}
{{Příbuzný|synovec|[[Prokop Voskovec]]}}
{{Příbuzný|strýcneteř|Julius[[Anna WachsmannPitašová]]}}
}}
Narodil se jako třetí a nejmladší dítě Viléma Wachsmanna (nar. 5. ledna 1864 ve [[Svojšice (okres Kolín)|Svojšicích]]<ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| titul = Státní oblastní archiv v Praze
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12797/9
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>) a Jiřiny rozené Pinkasové (nar. 5. března 1867 v [[:fr:Vaux de Cernay|Vaux de Cernay]], department [[Seine-et-Oise]]<ref name=":1">{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=5975D5C85BCA11E2B92440618600A675&scan=1#scan1
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>).
 
Otec byl nadaný hudebník, kapelník carských vojenských hudeb v armádě [[Kongresové Polsko|Kongresového Polsko]], tj. území Polska pod vládou [[Ruské impérium|Ruska]], ale oficiálně pouze v [[Personální unie|personální unii]]. 12. listopadu 1893 se zde oddal s Jiřinou a pár měl Voskovcovi starší sourozence Prokopa (nar. 1893) a Olgu (1895), kteří vyrůstali v Rusku.<ref>http://www.radioservis-as.cz/archiv09/33_09/33_nalad.htm</ref> Vilém Wachsmann vstoupil během 1. sv. války v Rusku do [[Československé legie|čs. legií]]<ref>http://legie100.com/krev-legionare/132820/</ref> a po návratu do Čech požádal o počeštění svého jména na Voskovec. Zemská politická správa v Praze mu 19. února 1921 vyhověla.<ref name=":0" />
Z otcovy strany byl prasynovcem malíře [[Bedřich Wachsmann|Bedřicha Wachsmanna]] a bratrancem architekta [[Alois Wachsman|Aloise Wachsmanna]].<ref>http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm</ref><ref>http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf</ref> Jeho synovcem byl básník a dramatik [[Prokop Voskovec]].<ref>http://kultura.idnes.cz/basnik-prokop-voskovec-zemrel-deb-/literatura.aspx?c=A110211_122013_literatura_ob</ref> Jeho strýci byli malíř a profesor na UMPRUM Bedřich Wachsmann ml. (1871–1944) a rakouský malíř Julius Wachsmann (1866–1936).
 
Otec byl příbuzný několika malířů. Bratr byl prof. Bedřich Wachsmann ml. (1871<ref>{{Citace elektronického periodika
Z matčiny strany byl vnukem malíře [[Soběslav Pinkas|Soběslava Pinkase]] a synovcem politika [[Ladislav Pinkas|Ladislava Pinkase]].
| titul = Státní oblastní archiv v Praze
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/12797/52
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>–1944), strýc byl [[Bedřich Wachsmann]] str. (1820<ref name="matrika">[http://vademecum.soalitomerice.cz/vademecum/permalink?xid=09ddd7cea03b9b8d:4e496e4e:12216bae987:-6d1f&scan=834a160257054c609a58da252b06fa4a Matriční záznam o&nbsp;narození a&nbsp;křtu]</ref>–1897), bratranec byl Julius Wachsmann (1866<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Matriky - ACTA PUBLICA
| periodikum = www.mza.cz
| url = https://www.mza.cz/actapublica/matrika/detail/7967?image=216000010-000253-003381-000000-017081-000000-00-B03840-02080.jp2
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>–1936). Jeden z jeho synovců byl architekt [[Alois Wachsman|Aloise Wachsmanna]].(1898<ref name="matrika2">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=58F3966BE39B499492264DEEAFF872F4&scan=39#scan39 Matriční záznam o narození a křtu] farnost při kostele Nejsvětější Trojice v Podskalí na Novém Městě pražském</ref>–1942)<ref>http://www.jicinsko.cz/mistopis/excerpta/mgcm.htm</ref><ref>http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/47598/3/KavalirovaK_Historiesklaren_TJ_2012.pdf</ref>. Matčin bratr byl politik [[Ladislav Pinkas|Ladislava Pinkase]]<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Archivní katalog
| periodikum = katalog.ahmp.cz
| url = http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=181DAD415BCC11E2B92440618600A675&scan=1#scan1
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref> z [[Národní strana svobodomyslná|Národní strany svobodomyslné]] ("mladočeši"). Oba byli děti českého malíře [[Soběslav Pinkas|Soběslava Pinkasa]] a jeho francouzské manželky Adrieny Denoncinové z [[:fr:Ludes|Ludes]] v department [[Marne (departement)|Marne]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Státní oblastní archiv v Praze
| periodikum = ebadatelna.soapraha.cz
| url = https://ebadatelna.soapraha.cz/d/11571/102
| datum přístupu = 2022-04-25
}}</ref>. Soběslavova babička z matčiny strany byla Františku Schaurothová, rozenou [[Dačičtí z Heslova|Dačická z Heslova]]. Toto byl český šlechtický rod, jehož nejznámějším představitelem byl renesanční spisovatel [[Mikuláš Dačický z Heslova|Mikuláš Dačický]], měšťan z [[Kutná Hora|Kutné Hory]].<ref>http://blog.abchistory.cz/cl185-kutna-hora--vyhlasena-restaurace-dacicky.htm</ref> Basník a dramatik [[Prokop Voskovec|Prokopa Voskovce]] ml. byl synem Jiřího staršího bratra Prokopa Voskovce str..<ref>http://kultura.idnes.cz/basnik-prokop-voskovec-zemrel-deb-/literatura.aspx?c=A110211_122013_literatura_ob</ref>
 
=== Malíř Josef Šíma a rodina Wachsmannů ===
Malíř [[Josef Šíma (malíř)|Josef Šíma]] byl přítelem rodičů Jiřího Voskovce a navštěvoval rodinu Wachsmannů na Sázavě. Portrét Jiřího Voskovce jako chlapce patří k Šímovým raným dílům. (Portrét byl vystaven na výstavě Josefa Šímy v Praze 2019.)<ref>{{Citace periodika|url=https://magazin.aktualne.cz/kultura/umeni/josef-sima-vystava-valdstejnska-jizdarna-recenze/r~cc28f2106db411e9b9980cc47ab5f122/|periodikum= Aktuálně.cz|datum= 3. 5. 2019|strany= |titul=Josef Šíma se prolnul s pařížskými básníky. Výstava připomíná slavného modernistu}}</ref> Další portrét – Šímovu kresbu Jiřího Voskovce vlastní [[Moravská galerie v Brně|Moravská galerie]].<ref>[http://sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.B_7788 Moravská galerie, Josef Šíma: Portrét Jiřího Voskovce]</ref>