Wikipedie

Thomas Samuel Kuhn: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Doplněn vnitřní odkaz "Vědecké bádání".
 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 4 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
'''Thomas Samuel Kuhn''' ([[18. červenec|18. července]] [[1922]] – [[17. červen|17. června]] [[1996]]) byl [[Spojené státy americké|americký]] [[Filosofie|filosoffilozof]], fyzik, teoretik [[Věda|vědy]] a vědeckého poznání, zabýval se [[Dějiny vědy|dějinami vědy]], [[Astronomie|astronomií]], [[Kvantová teorie|kvantovou teorií]] a její prehistorií. Měl velký vliv v akademických ale i populárních kruzích. Zavedl termín "[[paradigma]]", který se od té doby stal hojně používaným idiomem.
 
== Stručný životopis ==
Thomas Samuel Kuhn se narodil roku [[1922]] jako syn [[Židé|židovského]] [[průmyslník]]a v [[Cincinnati]] ve státě [[Ohio]]. V roce 1940 vystudoval Taft School v Watertown, kde se projevil jeho vážný zájem o matematiku a fyziku. V roce 1943 získal bakalářský titul na [[Harvardova univerzita|Harvard UniversityCollege]], kde také získal magisterský titul a nakonec Ph.D. z fyziky v roce 1946 a 1949.
 
Jak uvádí na několika prvních stránkách v předmluvě k druhému vydání ''[[Struktura vědeckých revolucí]]'', tři roky akademické svobody jako Harvard Junior Fellow, byly klíčové k tomu aby mu umožnily přejít z fyziky k historii a filozofii vědy.
 
Později učil kurz historii vědy na Harvardu mezi lety 1948-1956, na popud univerzitního prezidenta [[James Conant|Jamese Conanta]]. Po odchodu z Harvardu, učil na University[[Kalifornská ofuniverzita California,v Berkeley|Kalifornské univerzitě v Berkeley]], kde pracoval v oddělení filozofie a oddělení historie a kde byl později v roce 1961 jmenován profesorem dějin vědy. V Berkeley napsal a publikoval svou nejznámější a nejvlivnější práci: ''Struktura vědeckých revolucí''. V roce 1994 byla Kuhnovi diagnostikována [[rakovina plic]]. Zemřel v roce 1996.
 
== Vědecká činnost ==
Řádek 13:
 
=== Kuhnovo pojetí vývoje vědy ===
Podle T. Kuhna prochází vývoj vědy dvěma stadii: evolučním a revolučním.{{sfn|Melvil|1987|s=186}} T. S. Kuhn přinesl argumenty o tom, že pokrok vědeckého poznání není přímočarý, ale že je čas od času přerušován zásadními zvraty-''[[vědecká revoluce|vědeckými revolucemi]]''. Při těchto vědeckých revolucích dochází k přehodnocení samotných základů dosavadního vědění. Vědecké poznání tedy nesměřuje k nějaké jediné Pravdě o světě, netýká se žádné „objektivní reality“ – nezávislé skutečnosti, všem společné, vždy zde již jsoucí. Věda, tak jako každá lidská činnost, má svůj kulturní, dějinný, instituční, sociální a psychologický rozměr. I vědecké poznatky jsou proto historicky podmíněné: vyjadřují ducha dané epochy, mění se s dobou i s okolnostmi.
 
Klíčovým pojmem Kuhnova pojetí vývoje vědy je vědecké ''[[paradigma]]''. Za [[paradigma]] považuje Kuhn „obecně uznávané a vědecké výsledky, které v dané chvíli představují pro společenství odborníků model problémů a model jejich řešení“. Paradigma ovládá jistou vědeckou komunitu, častěji celý vědní obor a je určujícím prvkem při rozhodování, co by mělo být předmětem výzkumu a co ne, jaké metody lze s úspěchem použít, dokonce i jakého druhu musí být výzkumné výsledky. Podstata paradigmatu je většinou explicitně vyjevena v učebnicích, nebo v textech všeobecně uznávaných klasiků. Výzkum podléhající nějakému paradigmatu Kuhn nazývá „normální věda“. Poté se však objeví ''[[anomálie]]''. Například proběhne pozorování, které není možné vysvětlit v pojmech současného paradigmatu, tehdy dochází i k značně iracionálním pokusům, jak je zažitým představám přizpůsobit. Pokud ale nelze fakta na staré paradigma aplikovat, zažíváme ''změnu paradigmatu''. Během období, kdy k tomu dochází a kdy anomálie vyvíjejí už příliš velký tlak na staré paradigma, probíhá krize, po níž následuje vědecká revoluce. Vědecké disciplíně pak už nedominuje staré [[paradigma]]. Brzy jej ale nahradí [[paradigma]] nové. Tento přechod od jednoho paradigmatu k jinému nazývá Kuhn ''[[Vědecká revoluce|vědeckou revolucí]]''. Podle Kuhna je staré, nově získaným [[Empirie|empirickým]] faktům odporující [[paradigma]] nahrazeno teprve tehdy, když je vyvinuto lepší [[paradigma]].
Řádek 39:
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Melvil
| jméno = J. K.
| autor =
| odkaz na autora = Jurij Melvil
| spoluautoři =
| korporace =
| odkaz na korporaci =
| titul = [[Cesty buržoazní filozofie 20. století]]
| odkaz na titul =
| titul původní = Пути буржуазной философии ХХ века
| editoři =
| redaktoři =
| překladatelé = : Ph.Dr. Zdeněk Kolář, CSc.
| ilustrátoři = : obálku navrhl Jaroslav Faigl
| další = Odbornou revizi textu provedli: doc. [[Petr Horák]], CSc., PhDr. [[Ladislav Major]], doc. PhDr. [[Eduard Urbánek]], CSc., PhDr. ing. [[Milan Znoj]]
| vydání = 1
| typ vydání =
| vydavatel = Svoboda
| odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství)
| místo = [[Praha]]
| rok = 1987
| počet stran = 267
| přílohy =
| edice =
| subedice =
| svazek edice =
| kapitola = „Nesouměřitelnost paradigmat“
| typ kapitoly =
| url kapitoly =
| strany = 185–192
| poznámka =
| ref = harv
}}
 
=== Související články ===
* [[FilosofieKritický 20. stoletíracionalismus]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 49 ⟶ 88:
 
{{Autoritní data}}
{{Portály|FilosofieFilozofie|Lidé|Spojené státy americké}}
 
{{DEFAULTSORT:Kuhn, Thomas Samuel}}
[[Kategorie:Američtí filosofovéfilozofové]]
[[Kategorie:FilosofovéFilozofové 20. století]]
[[Kategorie:Američtí fyzici]]
[[Kategorie:Židovští fyzici]]
Řádek 59 ⟶ 98:
[[Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Padovské univerzity]]
[[Kategorie:Absolventi Harvardovy univerzity]]
[[Kategorie:Narození v roce 1922]]
[[Kategorie:Narození 18. července]]
[[Kategorie:Narození v Cincinnati]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1996]]
[[Kategorie:Úmrtí 17. června]]
[[Kategorie:Úmrtí v Cambridgi (Massachusetts)]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Thomas_Samuel_Kuhn“