Wikipedie

Ruská invaze na Ukrajinu: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Update úvodu k 6.4. vč. refů
Řádek 253:
| url = https://www.politico.com/news/magazine/2021/11/19/ukraine-russia-putin-border-522989
| datum_přístupu = 2022-03-18
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Gershkovich, Evan
| titul = Russia’s Massive Military Drills on Ukraine Border Stir Invasion Fears
| periodikum = [[The Wall Street Journal]]
| datum_vydání = 2022-02-10
| url = https://www.wsj.com/articles/massive-russian-military-drills-on-ukraine-border-ratchet-up-threat-11644496231
| datum_přístupu = 2022-04-06
| jazyk = en
}}</ref> Ruští představitelé přitom přípravy na invazi opakovaně popírali a&nbsp;ještě v&nbsp;lednu a&nbsp;únoru 2022 podobná tvrzení označovali za „hysterii“, „provokace“ a&nbsp;„[[dezinformace]]“ [[Západní svět|Západu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 284 ⟶ 292:
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ukrajina-rusko-ministr-palba-hranice-separatiste-donecko.A220221_133619_zahranicni_jhr
| datum_přístupu = 2022-03-18
}}</ref> Následujícího dne [[Rada federace]] schválila použití vojenské síly v zahraničí, načež ruské jednotky vstoupily na obě donbaská území. V&nbsp;ranních hodinách 24.&nbsp;února Putin zveřejnil další prohlášení, v&nbsp;rámci kterého oznámil zahájení „'''speciální vojenské operace'''“ ({{vjazyce2|ru|Cпециальная военная операция}}, ''Specialnaja vojennaja operacija'') s&nbsp;cílem „demilitarizace a&nbsp;[[denacifikace]] Ukrajiny“. „Vojenskou operaci“ zdůvodnil potřebou ochránit samotné Rusko před rozšiřováním [[Severoatlantická aliance|NATO]] a&nbsp;pomoci ruskojazyčnému obyvatelstvu na východní Ukrajině, jež údajně čelí šikanování a&nbsp;[[Genocida|genocidě]] ze strany ukrajinské vlády. Ukrajince ve stejném projevu označil za [[Neonacismus|neonacisty]]; trvalou okupaci ukrajinského území mimo donbaskou oblast nicméně výslovně odmítl a&nbsp;nehovořil ani o&nbsp;plánech na dobytí [[Kyjev]]a a&nbsp;dalších ukrajinských měst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Full text: Putin’s declaration of war on Ukraine
| periodikum = [[The Spectator]]
Řádek 319 ⟶ 327:
| datum_přístupu = 2022-03-18
| jazyk = en
}}</ref> Ruská strana se vedle toho dopouští vzdušných a raketových úderů i daleko na západním území ukrajinského státu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Dozens killed as Russian forces strike targets in western Ukraine
| vydavatel = BBC news
Řádek 332 ⟶ 340:
| datum_přístupu = 2022-03-18
| jazyk = pl
}}</ref> a v některých obléhaných městech ([[Masakr v Buči|Buča]], Irpiň) se po ústupů Rusů hovoří o hromadném vraždění civilního obyvatelstva s podezřením na možné [[válečný zločin|válečné zločiny]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = War in Ukraine: Evidence grows of civilian killings in Bucha
| vydavatel = BBC news
| datum_vydání = 2022-04-03
| url = https://www.bbc.com/news/av/world-europe-60968546
| datum_přístupu = 2022-04-06
| jazyk = en
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = Ochab, Ewelina U.
| titul = As Russian Troops Retreat From Irpin And Bucha, More Evidence Of Putin’s War Crimes Emerges
| vydavatel = [[Forbes]]
| datum_vydání = 2022-04-03
| url = https://www.forbes.com/sites/ewelinaochab/2022/04/03/more-evidence-of-putins-war-crimes-in-irpin-and-bucha-ukraine/?sh=39bab160629a
| datum_přístupu = 2022-04-06
| jazyk = en
}}</ref>
 
Podle údajů [[Organizace spojených národů]] (OSN) z 185. března bylo od počátku invaze zabito nejméně 8161480&nbsp;civilistů a minimálně 13332195&nbsp;jich bylo zraněno; skutečné ztráty na civilním obyvatelstvu jsou však pravděpodobně mnohem vyšší.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Russia presses invasion to outskirts of Ukrainian capital
| vydavatel = UNITED NATIONS – OFFICE OF THE HIGH COMMISSIONER FOR HUMAN RIGHTS
| datum_vydání = 2022-0304-1805
| url = https://www.ohchr.org/en/press-releasesnews/2022/0304/ukraine-civilian-casualty-update-185-marchapril-2022
| datum_přístupu = 2022-0304-1806
| jazyk = en
}}</ref> Výše materiálních škod na infastruktuře, budovách a dalších hmotných statcích byla již 10.&nbsp;března vyčíslena nejméně na 100&nbsp;miliard [[americký dolar|amerických dolarů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 349 ⟶ 372:
| datum_přístupu = 2022-03-18
| jazyk = en
}}</ref> Invaze navíc odstartovala v evropských poměrech nebývale rozsáhlou migrační vlnu: dle OSN opustilo Ukrajinu k&nbsp;186.&nbsp;březnudubnu přes 34,2&nbsp;milionu [[uprchlík]]ů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Refugees fleeing Ukraine (since 24 February 2022)
| vydavatel = The UN Refugee Agency (UNHCR)
| url = https://data2.unhcr.org/en/situations/ukraine
| datum_přístupu = 2022-0304-1806
| jazyk = en
}}</ref> Již v&nbsp;prvních týdnech od zahájení konfliktu se ruská invaze na Ukrajinu kvůli svému rozsahu stala největší bojovou operací v&nbsp;[[Evropa|Evropě]] od skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 374 ⟶ 397:
 
Jednání Ruska odsoudila většina světového společenství a řada mezinárodních organizací. [[Rezoluce mimořádného zasedání Valného shromáždění OSN č. 11/1|Rezoluce Valného shromáždění OSN ES-11/1]], kterou podpořila drtivá většina států, odsoudila jednání Ruska a vyzvala [[Moskva|Moskvu]] k okamžitému ukončení bojů a stažení svých vojáků z území Ukrajiny. Pro rezoluci hlasovalo 141 zemí, proti bylo pět států: Rusko, Bělorusko, [[Severní Korea|KLDR]], [[Sýrie]] a [[Eritrea]]. 35 zemí včetně [[Čína|Číny]], [[Indie]], [[Pákistán]]u, [[Írán]]u a [[Jihoafrická republika|Jihoafrické republiky]] se zdrželo a 12 zemí se hlasování nezúčastnilo.
 
Rusko požaduje zajištění zákonných práv národnostních menšin na Ukrajině, neutralitu Ukrajiny, uznání nezávislosti separatistických republik a nerozmisťování některých útočných zbraní v zemi.<ref name="pozadavky">{{Citace elektronického periodika | titul = Je třeba určit konkrétní útočné zbraně, které nebudou na Ukrajině, řekl Lavrov | periodikum = ČeskéNoviny.cz | datum_vydání = 2022-03-02 | url = https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/je-treba-urcit-konkretni-utocne-zbrane-ktere-nebudou-na-ukrajine-rekl-lavrov/2170888}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Denacifikace zmizela. Rusko mírní požadavky, tvrdí poradce ukrajinského prezidenta | periodikum = Novinky.cz | datum_vydání = 2022-03-04 | url = https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/clanek/denacifikace-zmizela-rusko-mirni-pozadavky-tvrdi-poradce-ukrajinskeho-prezidenta-40389244}}</ref>
 
Invaze vedla k protiválečným protestům v řadě států světa, posílení [[cenzura|cenzury]] v ruských mediích, uvalení rozsáhlých mezinárodních sankcí proti Rusku či omezení účasti Ruska na řadě sportovních a dalších mezinárodních akcích. V Rusku invaze stála na počátku největší [[měnová krize|měnové]] a [[ekonomická krize|hospodářské krize]] od roku 1998, doprovázené prudkým propadem hodnoty [[ruský rubl|rublu]] a největším poklesem HDP za poslední roky.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 1 025 ⟶ 1 046:
}}</ref>
 
V tiskové zprávě z 19. března oznámila Státní služba pro speciální komunikaci a ochranu informací Ukrajiny, že od 15. února bylo na Ukrajinu ruskými hackery podniknuto více než 3 000 útoků DDoS. Dosavadní rekord činil 275 útoků DDoS za den. Nejsilnější útok ve své špičce přesáhl 100 Gb/s. Hackeři útočí především na informační zdroje státních úřadů, institucí a společností ve finančním a telekomunikačním sektoru. Všechny služby však fungují a jsou uživatelům k dispozici. Poskytovatelé a operátoři se potýkají s kybernetickými útoky na své sítě.<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/03/19/684330/ Cyber ​​WarWar: Since February 15, there have been more than 3,000 DDoS attacks, Економічна правда, 19.3.2022]</ref> 28. března byl z Ruskem okupovaných území podniknut kybernetický útok na ukrajinského poskytovatele telekomunikačních služeb ''Ukrtelecom''. Předcházela mu přípravná fáze, během které se hackeři snažili analyzovat, jak je uspořádána IT infrastruktura poskytovatele. Druhou fází byl kybernetický útok z 28. března, během kterého se hackeři pokusili vyřadit zařízení a služby společnosti a získat kontrolu nad sítí a zařízením společnosti Ukrtelecom. Tento útok IT specialisté společnosti Ukrtelecom odvrátili tím, že dočasně omezili přístup ke službám pro soukromé uživatele a firmy. Uživatelská data nebyla v důsledku kybernetického útoku poškozena ani ohrožena.<ref>[https://www.epravda.com.ua/news/2022/04/6/685322/ Ilya Koldomasov, Details of the cyber attack on Ukrtelecom have become known, Економічна правда, 6.4.2022]</ref>
 
Check Point zveřejnil detaily o struktuře a fungování známé ruské ransomwarové skupiny Conti, která může mít vazby na tamní zpravodajské služby. Conti navenek operuje jako klasická high-tech společnost s jasnou řídící, finanční i personální strukturou, ale podniká ransomwarové útoky na desítky organizací včetně kritické infrastruktury a zdravotnictví a vymáhá výkupné. Přitom její zaměstnanci, placení z výnosu této trestné činnosti ani nemusejí vědět, že se podílejí na kyberzločinech.<ref>[https://smartmania.cz/ruska-skupina-napada-kritickou-infrastrukturu-a-zdravotnictvi-zamestnanci-casto-netusi-ze-pracuji-pro-kyberzlocince/ Michal Javůrek, Ruská skupina napadá kritickou infrastrukturu a zdravotnictví. Zaměstnanci často netuší, že pracují pro kyberzločince, Smartmania, 20.3.2022]</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Ruská_invaze_na_Ukrajinu“