Hmatová metoda ovládání klávesnice deseti prsty: Porovnání verzí

'''Hmatová metoda ovládání klávesnice desetidevíti prsty''' (lidově, leč nepřesně zvaná psaní deseti prsty) je jedním z nejefektivnějších způsobů generování znaků pomocí klávesnice [[počítač]]e, [[psací stroj|psacího stroje]] nebo jiného zařízení, které používá jako [[vstupní zařízení]] dat normalizovanou klávesnici ([[dálnopis]], organizační automat atd.).

Přesná doba vzniku hmatové metody ani její autor nejsou známy. Předpokládá se, že to bylo po roce 1888. Před tímto datem slavilo svůj první úspěch psaní na klávesnici desetidevíti prsty, avšak ještě vědomé (zpaměti), a v tomto roce bylo rozložení kláves QWERTY uznáno jako univerzální („norma“). To jistě dalo podnět k vytvoření efektivního způsobu psaní na klávesnici. Proto se předpokládá, že dobou vzniku bylo poslední desetiletí 19. století. Jedná se tedy o metodu, která je pravděpodobně více než 100 let stará. Na území dnešní České republiky byla výuka psaní na psacím stroji zahájena ve školním roce 1903/04 (nepovinný předmět). Po roce 1920 se při této výuce začalo používat promyšlených hmatových metod. Metody se snažily respektovat fyziologickou stránku psaní a rovnoměrné zatížení prstů. Od školního roku 1932/33 se psaní na stroji stalo povinným předmětem na obchodních akademiích.

Hmatová metoda ovládání klávesnice desetidevíti prsty je metoda, která nejen zvyšuje obratnost prstů při pohybu po klávesnici, ale též má vliv na komunikaci mezi okem, mozkem a drobným svalstvem prstů a rukou (využívá podmíněných reflexů). Jejím nejzásadnějším vlivem je působení na činnost mozku. Používání metody v důsledku vytvoření dynamického stereotypu pro celá slova nebo dokonce slovní spojení způsobí, že ovládání klávesnice je „přesunuto“ z vědomé činnosti mozku do podvědomé (dochází k zautomatizování generování znaků), a to včetně vazeb mezi jednotlivými znaky. V důsledku toho je možné generovat celé řetězce znaků bez potřeby vědomé činnosti mozku. Díky tomu nedochází k snížení tvůrčího potenciálu jedince z důvodu vkládání myšlenky do počítače. Je tedy možné říci, že v důsledku použití metody dojde ke zvýšení tvůrčího potenciálu oproti osobě, jež tuto metodu neovládá, a to až o dvě třetiny.<ref>ČRo 2 – Praha. 18. 4. 2006. V dobrém stylu: http://www.zav.cz/Bulletin/V_dobrem_stylu/00386397.mp3</ref>

Délka výuky je nutná pro vytvoření dynamického stereotypu (řetězce reakcí na určité komplexy podnětů) pro řetězce znaků, jenž poskytuje veškeré výhody proti pouhému [[ovládání klávesnice deseti prsty|ovládání klávesnice devíti prsty]] zpaměti. To maximálně umožňuje vytvoření dynamického stereotypu pro generování jednotlivého znaku. Proto není možné délku výuky výrazně zkrátit.

Základem hmatové metody je prstoklad. Ten je shodný i pro pouhé ovládání desetidevíti prsty. Každému prstu je na klávesnici vymezena jedna klávesa, na kterou se umístí do základní polohy. Z této polohy se jednotlivý prst vychyluje na klávesu se znakem, který je nutné generovat. Po stisknutí klávesy se prst navrací zpět do základní polohy. Mezerník zpravidla ovládají praváci pravým palcem, leváci levým, proto je vhodnější mluvit o devítiprstové psací metodě.

Při výuce hmatové metody nejde jen o osvojení prstokladu, zjednodušeně řečeno, kterým prstem se která klávesa ovládá, jako je tomu u pouhého psaní všemi desetidevíti prsty zpaměti, ale i o správný způsob sezení, držení rukou, psaní naslepo, techniku tisknutí kláves (doteková technika nebo technika úderu) a především o již uvedené ovládání klávesnice z podvědomí (automatické), kdy nad způsobem jejího ovládání není nutné vůbec přemýšlet.<ref name="psani_vsemi_10" />