Wikipedie

Kyjev: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Narovnání přesměrování Záložník (fotbal)
pročtení celého článku a všemožné úpravy (gramatika, pravopis, styl, cizí názvy patří na Wikislovník, související stránky byly vlastně jen doprava); přesto je ten článek stále velmi nedokonalý, vlastně jen historie Kyjevské Rusi a dále už jen seznam rodáků, památek a partnerských měst bez větších souvislostí
Řádek 35:
| web = https://kyivcity.gov.ua/
}}
'''Kyjev''' ({{Vjazyce2|uk|Київ}}, ''Kyjiv'' [{{IPA|ˈkɪjiw}}]; {{vjazyce2|ru|Киев}}, ''Kijev'') je hlavní a největší město [[Ukrajina|Ukrajiny]], správní středisko [[Kyjevská oblast|Kyjevské oblasti]] a jedno z největších a nejstarších měst v [[Evropa|Evropě]]. Město leží na řece [[Dněpr]] v severní části země. Zaujímá rozlohu 827 km² a v roce 2020 zde žilo přes 2,96 milionu obyvatel, včetně [[aglomerace]] pak přes 3,65 milionymilionu obyvatel. Kyjev je kulturní a hospodářské centrum země, [[Doprava v Kyjevě|dopravní křižovatka]] a centrum elektrotechnického [[průmysl]]u. Pro svou starobylost bývá nazýván „matkou„matka [[Rus (oblast)|ruských]] měst“.
 
== Název ==
Je odvozen od osobního jména ''Kyj'' a znamená tedy „Kyjův“. (SrovnejStejný např.původ [[Kyjov]].)názvu Vmá jinýchi jazycích se jméno města píše:moravský [[Angličtina|anglickyKyjov]]: ''Kyiv'', [[Francouzština|francouzsky]] a [[rumunština|rumunsky]]: ''Kiev'', [[Polština|polsky]]: ''Kijów'', [[jidiš]]: ''קיאב'' [kijav], [[Němčina|německy]]: ''Kiew'', [[latina|latinsky]]: ''Kiovia''.
 
== Znak ==
Řádek 44:
 
== Dějiny ==
První osídlení území dnešního Kyjeva pochází z přelomu [[5. století|5.]] a [[6. století]], z této doby je doložena keramika [[Kultura Korčak|typu Korčak]] a [[Byzantská říše|byzantské]] mince. Z [[6. století|6.]] a [[7. století]] jsou doloženy dřevěné stavby, ale přes strategickou polohu žádné [[hradiště]]. Osídlení se soustředilo do oblasti [[Zámková hora|Zámkové hory]], [[Dětinky|Dětinek]] a [[Starokyjevská hora|Starokyjevské hory]]. O počátcích Kyjeva mluví také pověst uváděná na přelomu 6. a 7. století [[Arméni|arménským]] historikem [[Zenob Glak|Zenobem Glakem]] a na počátku [[12. století]] v ruské [[Pověst dávných let|Pověsti dávných let]]. Týká se bratrů [[KijKníže Kyj|Kyje]], Ščeka (pravděpodobně) a Choriva, doprovázené sestrou jménem Lybeď z kmene [[Polané (východní)|Poljanů]]. Každý z nich se usídlil na jednom pahorku, které pojmenovali Boričev, Ščekovina, Chorevica a celé město pak pojmenovali po nejstarším Kyjev. V roce [[866]] podle Pověsti (nebo v roce [[860]] podle byzantských pramenů) Kyjev ovládli [[Varjagové|varjažští]] bojovníci [[Askold a Dir]] a vládli zde až do roku [[882]], kdy zahynuli v boji s jiným varjagem, [[novgorod]]ským knížetem [[Oleg]]em. Tento rok se považuje za počátek [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]].
 
V [[9. století]] se už Kyjev stal opevněným hospodářským a politickým centrem oblasti, které bylo ve styku s Byzantskou říší. Z této doby také pochází nálezy tří hradišť,: na svahu Starokyjevské hory, na Zámkové hoře a na [[Lysá hora (Kyjev)|Lysé hoře]]. Na konci 10. století, kdy kníže [[Vladimír I.]] přijal [[křesťanství]], dochází k dalšímu rozvoji Kyjeva. V období mezi lety [[989]]– a [[996]] nechal kníže postavit tzv. [[Desátkový chrám|Desátkový chrám sv. Bohorodičky]], nejspíše na místě předchozí [[Slovanské náboženství|pohanské]] svatyně, a přestavět knížecí sídlo po byzantském vzoru,. Jeho syn [[Jaroslav I. Moudrý|Jaroslav Moudrý]] obehnal Kyjev mohutným valem a postavil [[Zlatá brána (Kyjev)|Zlatou bránu]] a [[chrám svaté Žofie (Kyjev)|katedrálu sv. Sofie]]. Kyjev této doby měl mnoho kostelů, klášterů a [[Bojar|bojarských]] dvorců. Řemesla a obchod se soustředily v podhradí zvaném [[Podol (Kyjev)|Podol]], které bylo později také opevněno. Mimo město stál klášter [[Kyjevskopečerská lávra]], centrum kultury a vzdělanosti, založený v polovině 11. století.
 
Během 12. století se [[Rozpad Kyjevské Rusi|ruský stát rozpadl]] na řadu knížectví a Kyjev začal ztrácet svůj původní význam, a to nejen politický, ale také hospodářský a kulturní. Souviselo to mimo jiné také se skutečností, že se Rusům uzavíraly možnosti obchodovat s [[Byzantská říše|Byzancí]]. Ve stepích jižně od Kyjeva se pohybovali neustále pohybovali kočovníci a Byzanc získala nové obchodní partnery. Vládnoucí vrstva se přestala věnovat obchodu, usadila se na půdě a přeměnila se v pozemkovou šlechtu. Hlavní město, jehož poloha v jižní části státu byla dříve výhodou pro obchodní transakce s Byzancí, ztratilo nyní svoji prioritu. Jeho krajní poloha a snadná přístupnost ze stepí se nyní staly nevýhodou. Kyjev byl postupně odsouván do pozadí rodícími se novými centry, v nichž sídlili [[Rurikovci|rurikovští]] vládci jednotlivých knížectví. Mezi nejvýznamnější patřilpatřilo město [[Vladimir]]. Roku [[1154]] dobyl Kyjev vladimirsko-suzdalský kníže [[Jurij Dolgorukij]], přijal titul velikého knížete kyjevského a přesídlil sem. Jeho syn [[Andrej Bogoljubskij]] však zůstal po dobytí a zpustošení Kyjeva roku [[1169]] sídlit na severovýchodě Rusi a Kyjev svěřil do správy bratrovi. Proto bývá rok 1169 považován za definitivní konec kyjevského státu.
 
 
Roku [[1240]] město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska [[Bátú|chána Bátúa]] a zničila mnoho architektonických i písemných památek (například slavný [[Desátkový chrám]] založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku [[1299]] přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru.▼
[[Soubor:Pic I V Ivasiuk Mykola Bohdan Khmelnytskys Entry to Kyiv.jpg|náhled|Kozácký hejtman [[Bohdan Chmelnický|Chmelnický]] vstupuje roku 1649 do Kyjeva během povstání proti [[Polsko-litevská unie|polsko-litevské]] nadvládě]]
▲Roku [[1240]] město zpustošila [[Mongolové|mongolská]] vojska [[Bátú|chána Bátúa]] a zničila mnoho architektonických i písemných památek (například slavný [[Desátkový chrám]] založený Vladimírem I. nebo Zlatou bránu). Roku [[1299]] přesídlil kyjevský metropolita do Vladimiru. Svědectví z roku 1245 o Kyjevě zničeném při mongolském nájezdu pochází od papežského vyslance k mongolskému chánu [[Giovanni Carpini|Giovanniho Carpiniho]]:<ref>"[http://is.muni.cz/th/216751/ff_b/bakalarska_prace.pdf Rus a Mongolové ve 13. století (Mongolský vpád a jeho důsledky)]". s. 26.</ref>
 
Papežský vyslanec k mongolskému chánu [[Giovanni Carpini]] zanechal roku 1245 svědectví o Kyjevě zničeném při mongolském nájezdu:<ref>"[http://is.muni.cz/th/216751/ff_b/bakalarska_prace.pdf Rus a Mongolové ve 13. století (Mongolský vpád a jeho důsledky)]". s. 26.</ref>
 
{{citát|Jeli jsme tudy a sami jsme viděli všude nespočetné hromady lidských lebek a kostí. Město bylo kdysi bohaté a velice lidnaté, teď z něho však nezbylo téměř nic. Stojí tam sotva dvě stě domů a jejich obyvatelé žijí v tuhém otroctví.}}
Řádek 60 ⟶ 57:
Od roku [[1363]] náležel Kyjev k [[Litevské velkoknížectví|litevskému velkoknížectví]] (od roku [[1471]] jako středisko Kyjevského vojvodství) a spolu s ním později v rámci [[Lublinská unie|Lublinské unie]] k [[Republika obou národů|Republice obou národů]]. Od roku [[1497]] měl Kyjev samosprávu podle [[Magdeburské právo|magdeburského]] způsobu.
 
Po [[Chmelnického povstání|kozáckých povstáních]] v polovině [[17. století]] se Kyjev dostal pod [[rusko]]uRuské carství|ruskou správu]]; jeho postoupenípodřízenost Rusku[[Ruský car|ruskému carovi]] definitivně potvrdil [[Věčný mír 1686|Věčný mír]] roku [[1686]]. Od roku [[1797]] byl Kyjev střediskem [[Kyjevská gubernie|stejnojmenné gubernie]]. Univerzita sv. Vladimíra, dnešní [[Kyjevská univerzita|Ševčenkova univerzita]], byla založena roku [[1834]].
 
V létě 1917 se po bitvě u Zborova do Kyjeva přemístil [[T. G. Masaryk]] , který jako předseda Československé národní rady na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko, aby byl blíže k frontové linii východní fronty první světové války. Poté působil podruhé v Petrohradě a Moskvě, aby se v listopadu do své pracovny v Kyjevě opět vrátil. Všude zažil revoluční boje a Kyjev přes Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, odjezdem na transsibiřskou magistrálu, do Vladivostoku, Japonska a Spojených států, předpokládajíc, že bude "kvartýrmajstrem" (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 26 - 98, 140 - 148, 169, 200 </ref>▼
 
▲V létě 1917 se po [[Bitva u Zborova|bitvě u Zborova]] do Kyjeva přemístil [[T. G. Masaryk]] , který jako předseda [[Československá národní rada|Československé národní rady]] na Rusi osobně od 15. května 1917 budoval československé legionářské vojsko, aby byl blíže k frontové linii [[Východní fronta (první světová válka)|východní fronty]] první světové války. Poté působil podruhé v Petrohradě a Moskvě, aby se v listopadu do své pracovny v Kyjevě opět vrátil. Všude zažil revoluční boje a Kyjev přes Moskvu definitivně opustil v den svých 68. narozenin 7. března 1918, odjezdemkdy naodcestoval přes [[Transsibiřská magistrála|transsibiřskou magistrálu,]] do Vladivostoku,[[Spojené Japonska astáty americké|Spojených států,]] předpokládajícpředpokládaje, že bude "kvartýrmajstrem"„kvartýrmajstrem“ (logistikem) legionářských vojsk nejen na Rusi, ale i na francouzských bojištích.<ref>PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná, Žižkova 2379 (734 01 Karviná) ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, {{ISBN|978-80-87173-47-3}}, str.12 - 25, 26 - 98, 140 - 148, 169, 200 </ref>
Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada]], která prohlásila [[Ukrajinská lidová republika|nezávislost Ukrajiny]]. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]].▼
 
▲Po revoluci roku [[1917]] se v Kyjevě ustavila ukrajinská [[Centrální rada Ukrajiny|Centrální rada]], která prohlásila [[Ukrajinská lidová republika|nezávislost Ukrajiny]]. Po více než dvou letech bojů však zvítězili v občanské válce [[Komunistická strana Sovětského svazu|bolševici]] a od roku [[1920]] tak byl Kyjev [[Sovětský svaz|sovětský]]. Teprve roku [[1934]] se stal opět (místo „proletářštějšího“ Charkova) alespoň metropolí [[Ukrajinská sovětská socialistická republika|Ukrajinské SSR]], místo [[Proletariát|„proletářštějšího“]] [[Charkov|Charkova]].
V srpnu 1941 zde v okolí města proběhla obranná operace, která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk ([[bitva o Kyjevský kotel]]). [[Wehrmacht]] dobyl [[19. září]] [[1941]] město Kyjev, kde se dopustil nejkrutějších válečných zločinů – mimo jiné [[29. září|29.]]–[[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc kyjevských Židů a postřílely je. Na dobývání a okupaci města se podílely i např. slovenské jednotky ([[Rychlá divize]]). Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami 1. ukrajinského frontu při [[Bitva o Kyjev|útočné operaci]], v jejíž rámci jako první do města vstoupily jednotky [[1. československý armádní sbor#Boje na území SSSR|1. československé samostatné brigády]] a byl osvobozen také [[Žytomyr|Žytomir]].▼
 
▲VZa [[Druhá světová válka|druhé světové války]], v srpnu 1941 zde, v okolí města proběhla [[Bitva o Kyjevský kotel|kyjevská obranná operace]], která vyústila v katastrofální porážku sovětských vojsk ([[bitva o Kyjevský kotel]]). [[Wehrmacht]] dobyl [[19. září]] [[1941]] město Kyjev, kde se dopustil nejkrutějších válečných zločinů – mimo jiné [[29. září|29.]]–[[30. září]] [[1941]] zvláštní jednotky [[Schutzstaffel|SS]] svezly do rokle [[Masakr v Babím Jaru|Babí Jar]] na severozápadním okraji města přes 33 tisíc [[Židé na Ukrajině|kyjevských Židů]] a postřílely je. Na dobývání a okupaci města se podílely mj. i např.[[Slovenská republika (1939–1945)|slovenské]] jednotky ([[Rychlárychlá divize]]). Z [[nacismus|nacistické]] okupace bylo těžce zničené město vysvobozeno [[6. listopad]]u [[1943]] jednotkami 1. ukrajinského frontu při [[Bitva o Kyjev|útočné operaci]], v jejížjejímž rámci jako první do města vstoupily jednotky [[1. československý armádní sbor#Boje na území SSSR|1. československé samostatné brigády]] a byl osvobozen také [[Žytomyr|Žytomir]].
Od roku [[1991]] je Kyjev hlavním městem nezávislé Ukrajiny. Významně se do dějin země zapsal v listopadu a prosinci [[2004]], kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná [[Oranžová revoluce]], vedly ke změně režimu v zemi.
 
Od [[Rozpad Sovětského svazu|rozpadu Sovětského svazu]] v roce [[1991]] je Kyjev hlavním městem [[Ukrajina|nezávislé Ukrajiny]]. Významně se do dějin země zapsal v listopadu a prosinci [[2004]], kdy masové demonstrace proti zfalšovaným výsledkům prezidentských voleb, takzvaná [[Oranžová revoluce]], vedly ke změně režimu v zemi. V roce 2013 a 2014 zde probíhaly masové nepokoje, zvané [[Euromajdan]], při kterých došlo k svržení prezidenta [[Viktor Janukovyč|Viktora Janukovyče]].
 
== Poloha a přírodní podmínky ==
Historické centrum Kyjeva se rozkládá na pahorcích nad pravým (západním) břehem [[Dněpr|Dněpru]]; ve [[20. století]] vyrostly nové čtvrti také na levém břehu (jako například [[Darnycja]]) a byly připojeny také vzdálenější pravobřežní čtvrti (např. [[Oboloň]], Podol). Reliéf města je dosti členitý, lesnaté pahorky jsou od sebe odděleny zaříznutými údolíčky, sbíhajícími se k řece. Do Dněpru u Kyjeva zleva ústí řeka [[Desna]], severně od města Dněprvody Dněpru zadržuje velká [[Kyjevská přehrada]].
 
=== Podnebí ===
Podnebí je [[Mírný podnebný pás|mírné]] [[Kontinentální podnebí|kontinentální]]. Počet dní se sněhovou pokrývkou je 90. Během [[Zima|zimy]] přicházejí oblevy, při kterých všechen [[sníh]] roztaje, ale také bývají velmi mrazivé dny (okolo −20 -20&nbsp;[[Stupeň Celsia|°C]] po ránu a někdy i méně), když začne vítr foukat z východu nebo severu. Nejnižší naměřená teplota v Kyjevě byla −32-32,2&nbsp;°C. Nejkratší [[roční období]] je [[jaro]], které trvá od půli března do půli května. Nejvíce [[Srážky|srážek]] a srážkových rekordů je v létě a v posledníchstále letechčastěji bývá velmi horko (okolo 30&nbsp;°C) už koncem Dubnadubna. První půlka [[podzim]]u bývá suchá, ale stává se, že září můžedokáže být velmi deštivé (například v září 2008 napršelo 153&nbsp;mm srážek a přitom norma srážek pro září je 58&nbsp;mm). Nejvyšší naměřená teplota byla 39,9&nbsp;°C. V říjnu a v listopadu může suché počasí nastat také býttehdy, když je nad Kyjevem [[Anticyklóna|tlaková výše]] a slunečno; teploty pak mohou vystoupit na 20&nbsp;°C, alenicméně koncem října spíše přichází deštivé počasí a bývá první sníh. Sníh se celý den může udržet v listopadu a výjimečně i v říjnu.
 
{{Podnebí
Řádek 329 ⟶ 324:
* [[Ukrajinská národní opera Tarase Ševčenka|Státní opera]]
* [[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]]
* [[Ukrajinská národní banka]] (Національний банк України)
* [[Prezidentský palác (Kyjev)|Prezidentský palác]] (Маріїнський палац)
<gallery mode="packed">
Soubor:Bohdan Chmelnický.jpg|Pomník [[Bohdan Chmelnický|Bohdana Chmelnického]]
Řádek 346 ⟶ 341:
Soubor:Andrijivskiy uzviz 13a-01.JPG|[[Muzeum Michaila Bulgakova (Kyjev)|Muzeum Michaila Bulgakova]]
Soubor:Maidan Nezalezhnosti view.jpg|[[Náměstí Nezávislosti (Kyjev)|Náměstí Nezávislosti]]
Soubor:Національний банк України панорама.jpg|[[Ukrajinská národní banka]]
Soubor:Маріїнський палац в Києві.jpg|[[Prezidentský palác (Kyjev)|Prezidentský palác]]
</gallery>
 
Řádek 367 ⟶ 362:
[[Soubor:Ua-metro-ky1-ch1-20050625c.jpg|náhled|Kyjevské metro]]
 
{{Viz též|Doprava v Kyjevě}}Kyjev je vedle [[Lvov]]a či [[Charkov]]a nejvýznamnější dopravní křižovatkou v zemi, prochází tudy i [[Evropská silnice E40]]. V dřívějších dobách, kdy tudy procházela cesta tzv. [[Cesta od Varjagů k Řekům]] (''Iz Varjag v Greki''), byl Dněprbyla hlavní dopravní tepnou řeka [[Dněpr]]. Dnes má význam spíše pro nákladní dopravu; osobní doprava po řece se omezuje na turistické a rekreační vyjížďky. První most přes Dněpr byl zřízen roku [[1853]]; v současné době několikamilionovému městu slouží vlastní síť [[Metro v Kyjevě|metra]], [[Tramvajová doprava v Kyjevě|tramvají]], [[Trolejbusová doprava v Kyjevě|trolejbusů]] i [[autobusAutobusová doprava v Kyjevě|autobusů]]ů. Hlavním nádražím je [[Kyjiv-Pasažyrskyj]]. Nachází se zde také [[Kyjevská dětská železnice]]. Zhruba 30&nbsp;km jihovýchodně od Kyjeva se nachází [[mezinárodní letiště Boryspil]], blíže městu leží menší [[letiště Žuljany]].
 
=== Geografie ===
Větší města v okruhu Kyjeva :
{{Geografické okolí
|Střed = Kyjev
Řádek 393 ⟶ 388:
|[[Premjer-liha]]
|[[Národní sportovní komplex Olimpijskyj|NSC Olympijský]]
|28x28× Mistr Ukrajiny
|-
|[[FK Obolon-Brovar Kyjev]]
Řádek 411 ⟶ 406:
|Ukrajinská Basketbalová Liga
|Kyjiv Palac Sportu
|5x5× Mistr Ukrajiny
|-
|[[ATEK Kyjev]]
Řádek 417 ⟶ 412:
|[[Čempionat Ukrajiny z chokeju|Ukrajinská Hokejová Liga]]
|Ice Rink ATEK aréna
|2x2× Mistr Ukrajiny
|-
|-
Řádek 428 ⟶ 423:
|}
 
Na stadionu [[Národní sportovní komplex Olimpijskyj|NSC Olympijský]] se konalohrálo [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012]], konkrétně [[Mistrovství Evropy ve fotbale 2012 – skupina D|skupina D]].
 
== Partnerská města ==
Řádek 473 ⟶ 468:
=== Reference ===
<references />
 
=== Související články ===
* [[Kyjiv-Pasažyrskyj|Hlavní nádraží v Kyjevě]]
* [[Metro v Kyjevě]]
* [[Tramvajová doprava v Kyjevě]]
* [[Trolejbusová doprava v Kyjevě]]
* [[Kyjevská dětská železnice]]
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 485 ⟶ 473:
* {{Commons}}
* {{Wikislovník|heslo=Kyjev}}
* {{uk}} {{en}} [https://kmrkyivcity.gov.ua/ Oficiální web městské rady]▼
* {{cs}} [http://www.kiev.cz/ Kyjev] – Kiev.cz, průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi▼
* {{uk}} [http://wek.kiev.ua Encyklopedie Kyjeva]
▲* {{cs}} [http://www.kiev.cz/ Kyjev] – Kiev.cz, průvodce po Kyjevě s mnoha fotografiemi
▲* {{uk}} {{en}} [https://kmr.gov.ua/ Oficiální web městské rady]
 
{{Ukrajina}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyjev“