Hostivické rybníky: Porovnání verzí

| umístění = [[Hostivice]] (k. ú. [[Litovice]])

| nadmořská výška = 345–358

| poznámky = Územím vede naučná stezka

| loc-map = {{LocMap | Česko | lat_deg = 50 | lat_min = 4 | lat_sec = 21 | lon_deg = 14 | lon_min = 14 | lon_sec = 53 | caption = | label = Hostivické rybníky | mark = Green pog.svg | relief = 1 | float = center}}

| pojem nižšího celku = Okres

Oblast Hostivických rybníků je součástí geomorfologické jednotky [[Pražská plošina]].<ref name="p.s.16">Plán péče o&nbsp;Přírodní památku Hostivické rybníky na období 2009–2016, str. 16.</ref> V&nbsp;[[ordovik]]u se v&nbsp;této oblasti nacházelo moře, na jehož dně se usazovaly nánosy, z&nbsp;nichž postupně vznikly černošedé [[břidlice]], které tvoří zdejší skalní podloží.<ref name="geol">{{Citace elektronického periodika |titul=Jiří Kovanda a spoluautoři: Neživá příroda Prahy a jejího okolí, Academia |url=http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/neziva/kap02.htm |datum přístupu=2012-10-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20131110110200/http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/neziva/kap02.htm |datum archivace=2013-11-10 }}</ref> Asi před 370 miliony let došlo k&nbsp;vyzvednutí [[barrandienská pánev|barrandienské pánve]] nad hladinu moře a vlivem [[eroze]] k&nbsp;následnému částečnému odnosu materiálu. Během [[Křída|křídy]] však byla pánev opětovně zaplavena, tentokrát ze severu. Po dlouhém [[hiát]]u se zhruba před 100 miliony lety začaly opět ukládat nejprve sladkovodní, pak mořské svrchnokřídové uloženiny&nbsp;– zvláště v&nbsp;podobě [[Jílovec|jílovců]], [[prachovec|prachovců]], [[pískovec|pískovců]], [[vápenec|vápenců]] a [[opuka|opuk]] v&nbsp;mocnostech několika desítek metrů.<ref name="geol" /> Poté, co moře ustoupilo, došlo k&nbsp;opětovné erozi. [[Pískovec|Pískovce]] nejsou dostatečně odolné vůči [[eroze|erozi]], čili je můžeme najít jen pod opukou, která patří mezi poměrně odolné [[Sedimentární hornina|usazené horniny]]. Jeden takto zachovalý pískovcový blok je k&nbsp;nalezení u Břevského rybníka nad přírodním koupalištěm. Ve [[třetihory|třetihorách]] byla zdejší krajina [[Parovina|parovinou]].<ref name="čas">Milan Zevl: Hostivice, Litovice, Břve a Jenček v&nbsp;proměnách času – AVAR s. r. o.</ref> Během [[čtvrtohory|čtvrtohor]] docházelo ke tvorbě [[reliéf (geografie)|reliéfu]], a to jak přirozeně, tak lidskou činností. Během [[Doba ledová|dob ledových]] se tvořily [[hlína|sprašové hlíny]], které později sloužily jako zdroj pro výrobu cihel.<ref name="s.36-39">Hostivice 1998, sborník o&nbsp;přírodě, památkách a historii města. Český svaz ochránců přírody Hostivice, str. 36–39.</ref>

 

 

=== Hydrologie ===

Je zajímavé, že voda z&nbsp;rybníka může odtékat dvěma směry: přelivem ve východní části hráze do Kalého, ale i&nbsp;strouhou do Litovického rybníka. Vypouštění Břevského rybníka je však možné jen do Litovického rybníka&nbsp;– do Kalého mohou téct jen přílivové průtoky. Kalý rybník je také napájen z&nbsp;malých pramenných potůčků, které vznikají v&nbsp;lese po jeho okraji. Nedochází zde však k&nbsp;výraznému proudění. Voda proudící z&nbsp;bezpečnostního profilu směřuje k&nbsp;rozpadlému objektu. Od roku 2009 teče voda jen do Litovického rybníka. Původně mohla téct ještě odvodňovací strouhou podél Litovického rybníka, ta ale už funkční není. Malá výpust na pravé straně hráze Kalého rybníka umožňuje v&nbsp;období sucha zásobovat vodou mokřad Chobot. Z&nbsp;mokřadu Chobot může voda povrchově přetékat do odtokové strouhy kolem Litovického rybníka. Kalý rybník vykazuje za průměrného průtoku průtokový deficit.<ref name="s.16-17" />

 

 

=== Mykoflóra ===

 

[[Soubor:Troudnatec kopytovitý (Fomes fomentarius).JPG|náhled|[[Troudnatec kopytovitý]] (''Fomes fomentarius'')]]

 

Z&nbsp;[[Houby vřeckovýtrusné|vřeckovýtrusných]] tu můžeme najít [[čihovitka masová|čihovitku masovou]] (''Ascocoryne sarcoides'') a [[čihovitka větší|čihovitku větší]] (''A. cylichnium''). Z&nbsp;dalších čeledí se zde lze setkat s&nbsp;[[ucho Jidášovo|uchem Jidášovým]] (''Auricularia auricula-judae''), [[kuřátko Invalovo|kuřátkem Invalovým]] (''Ramaria eumorpha''), [[hadovka smrdutá|hadovkou smrdutou]] (''Phallus impudicus''), [[dřevnatka kyjovitá|dřevnatkou kyjovitou]] (''Xylaria polymorpha''), [[dřevomor mnohotvárný|dřevomorem mnohotvárným]] (''Hypoxylon multiforme'') a [[rážovka rumělková|rážovkou rumělkovou]] (''Nectria cinnabarina'').<ref name="houby13" />

 

[[Soubor:Netýkavka malokvětá (Impatiens parviflora).jpg|náhled|vlevo|[[Netýkavka malokvětá]] (''Impatients parviflora'')]]

 

[[Soubor:Rákos obecný (Phragmites australis).JPG|náhled|upright|[[Rákos obecný]] (''Phragmites australis'')]]

 

[[Soubor:Toten krvavec.JPG|náhled|upright|vlevo|[[Krvavec toten]]'' (Sanquisorba officinalis'')]]

 

[[Soubor:Ostřice latnatá (Carex paniculata L.).JPG|náhled|[[Ostřice latnatá]] (''Carex paniculata'' L.)]]

 

=== Fauna ===

| datum archivace = 2016-03-04

| nedostupné = ano

 

[[Soubor:Jesterka 1.JPG|náhled|vlevo|[[Ještěrka obecná]] (''Lacerta agilis'')]]

{{Chráněná území v okrese Praha-západ}}

{{Autoritní data}}

{{Portály|Česko|Příroda}}

 

[[Kategorie:Přírodní památky v okrese Praha-západ]]

[[Kategorie:Chráněná území v Pražské plošině]]

[[Kategorie:Rybníky v okrese Praha-západ]]

[[Kategorie:Rybníky v Pražské plošině]]

[[Kategorie:Povodí Litovicko-Šáreckého potoka]]

[[Kategorie:Hostivice]]