Atomové hodiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
upr. formulace na námět v diskusi |
||
Řádek 14:
== Historie ==
[[Isidor Isaac Rabi]] roku [[1944]] získal Nobelovu cenu za objev metody měření magnetických vlastností atomů, částic jádra a [[Molekula|molekul]]. Princip této metody je založen na měření jaderného [[Spin|spinu]]
Základem je kmitání molekul plynného [[Amoniak|čpavku]], resp. atomů [[Cesium|cesia]]. Vibrace těchto atomů je rychlejší (GHz) a stabilnější ve srovnání s [[Křemenný oscilátor|křemenným krystalem]], takže je možno dosáhnout větší přesnosti. Objev principu atomových hodin položil základy pro novou definici času. Přesto se zpočátku setkal s odmítavou reakcí astronomů a pro novou definici bylo více kandidátů (ještě například [[vodík]] či [[thallium]]).<ref>http://www.leapsecond.com/history/1981-essen-leap-second.htm - Leap seconds, Story of the transfer from astronomical to atomic time, by L. Essen, D.Sc., F.R.S.</ref> Od roku [[1967]] je 1 [[sekunda]] oficiálně definována jako 9 192 631 770 [[Kmitání|kmitů]] atomů [[Cesium|cesia]]. Do té doby byla charakterizována jako 1/86 400 středního [[Sluneční den|slunečního dne]]. Koncem 20. století byla vylepšena jejich konstrukce (fontána zchlazených atomů), která dále umožnila zpřesnit jejich chod. Mezinárodně uznávaným standardem pro určování času se staly atomové hodiny v roce 1963.<ref>{{Citace elektronického periodika
|