Wikipedie

Administrativní dělení Prahy: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m oprava přesunu
značka: revertováno
rv, odstranění nesmyslů, obnova logické struktury
značky: ruční vrácení zpět revertováno
Řádek 1:
{{Přejmenovat|Administrativní dělení Prahy|komentář=Přesnější, analogicky k [[Administrativní dělení Česka]] a kategorizaci. „Části Prahy“ vypadá spíše jako zkrácený název pro [[Městská část (Praha)]].}}
 
'''Členění hlavního města [[Praha|Prahy]]''' rozděluje území hlavního města [[Praha|Prahy]] na různé okrsky k různým [[Veřejná správa|správním]] účelům. Členění není jednoduché, protože je v platnosti souběžně několik různých typů členění: katastrální, státně-územní, samosprávné a několik úrovní a druhů správního, území Prahy si podle svých potřeb člení i různé organizace. Některá členění navzájem zvláště v centrální oblasti města nekorespondují. Z evidenčního hlediska a hlediska územní orientace je nejdůležitější členění na 112 [[Katastrální území|katastrálních území]], které v případě Prahy ze zákona plní zároveň funkci evidenčních [[Část obce|částí obce]], a členění na 10 [[Obvod (územní jednotka Prahy)|obvodů]] Praha 1 – Praha 10. Z hlediska veřejné správy se území Prahy člení na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]], které na svém území vykonávají svoji samostatnou působnost, z toho 22 tzv. „velkých“ městských částí má názvy podobné názvům obvodů (Praha 1 – Praha 22) a vykonávají též [[Přenesenápřenesená působnost|přenesenou působnost]] státní správy pro své území a případně i pro území jedné či více „malých“ městských částí, čímž je Praha rozdělena na 22 číslovaných správních obvodů. PojemNěkteré ''[[Městská čtvrť|čtvrťčtvrti]] Prahy''však jenejsou [[Toponymum|místníani název]]samostatnými proevidenčními různě velká územíjednotkami a neoznačujejsou žádnýsoučástí z administrativníchčtvrtě obvodůvětší, alekterá vevidenční některýchnebo případechsamosprávnou čtvrťúzemní odpovídájednotkou stejnojmennému katastrálnímu územíje.
 
Původně byly části Prahy, podobně jako části jiných obcí a měst, číslovány římskými čísly. Po vytvoření Velké Prahy v roce 1920 však byly některé z nově připojených obcí seskupeny do větších obvodů. V roce 1947 byla poprvé narušena skladebnost částí města do obvodů, v roce 1949 bylo členění Prahy reformováno a Praha rozčleněna do 16 obvodů číslovaných nově arabskými číslicemi, v roce 1960 byl počet obvodů redukován na 10 a při rozšiřování Prahy v letech 1968 a 1974 byly nové části připojovány k již existujících 10 obvodům, avšak obce připojené v roce 1974 si zároveň zachovaly své místní národní výbory. V roce 1992 bylo vytvořeno 56 samosprávných městských částí, jejichž základem byly obvody působnosti dosavadních místních úřadů a deset obvodů osekaných o připojené části, přičemž obvodní úřady nadále vykonávaly přenesenou působnost pro celé obvody. V letech [[1995]]–[[2002]] však město přenesenou působnost přeorganizovalo do systému nejprve 15, později 22 správních obvodů, ačkoliv územní členění Prahy na 10 obvodů platí stále.
 
== Historie ==
{{Vyjmout|Správní dějiny Prahy}}
=== Královské hlavní město Praha (1784–1921) ===
:''Podívejte se také na článek [[Královské hlavní město Praha]]''
 
* [[12. únor]]a [[1784]] vzniká Královské hlavní město Praha – [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]], [[Malá Strana]] a [[Hradčany]] (Praha I až IV) sloučeny dekretem [[Josef II.|Josefa II.]] a rozhodnutím vlády
* [[1850]] připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]] ([[Praha V]])
* [[1883]] připojen [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]] ([[Praha VI]]) (z Kouřimského kraje)
* [[1884]] připojeny [[Holešovice|Holešovice-Bubny]] ([[Praha VII]])
* [[1901]] připojena [[Libeň]] ([[Praha VIII]])
 
<gallery>
File:Zvetsovani Prahy 0.png|1784
File:Zvetsovani Prahy 1.png|1850
File:Zvetsovani Prahy 2.png|1883
File:Zvetsovani Prahy 3.png|1884
File:Zvetsovani Prahy 4.png|1901
</gallery>
 
=== Velká Praha (od roku 1922) ===
{{Obvody Prahy}}
 
==== Vznik Velké Prahy ====
[[Soubor:Zvetsovani Prahy 5.png|náhled|Vznik Velké Prahy]]
{{Viz též|Velká Praha}}
 
Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] na základě zákona č. 114/1920 [[Sb. z. a n.]] připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo:
* 8 obcí karlínského [[okres]]u: [[Bohnice]], [[Hloubětín]], město [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Prosek]], [[Střížkov]], [[Troja]], město [[Vysočany]]
* 14 obcí smíchovského okresu: město [[Břevnov]], město [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Hlubočepy]], [[Jinonice]], město [[Košíře]], [[Liboc]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], město [[Smíchov]], [[Střešovice]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]]
* 10 obcí vinohradského okresu (který současně zanikl): [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]]), [[Hostivař]] (bez osad [[Milíčov (Praha)|Milíčov]] a [[Háje]]), [[Krč]], [[Michle]], město [[Nusle]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], město [[Vršovice]], město [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]], [[Záběhlice]]
* 4 obce žižkovského okresu (který současně zanikl): [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]], Staré [[Strašnice]], město [[Žižkov]]
* 2 části obcí [[zbraslav]]ského okresu: osada [[Malá Chuchle]] (z obce [[Velká Chuchle]]), část [[Modřany|Modřan]] zvaná [[Zátiší (Praha)|Zátiší]] (zároveň připojena k [[Hodkovičky|Hodkovičkám]])
 
==== Praha I – Praha XIX (1923–1947) ====
 
Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení ([[17. leden|17. ledna]] [[1923]]) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.
 
Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.
 
{|
|- valign=top
| width=50% |
* [[Praha I]] – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]*
* [[Praha II]] – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]*
* [[Praha III]] – [[Malá Strana]]*
* [[Praha IV]] – [[Hradčany]]*
* [[Praha V]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]]*
* [[Praha VI]] – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]]*
* [[Praha VII]] – [[Holešovice|Holešovice-Bubny]]*
* [[Praha VIII]] – [[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]]
* [[Praha IX]] – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]]
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
| width=50% |
* [[Praha XI]] – [[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]]
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – [[Vršovice]], [[Záběhlice]], [[Hostivař]], [[Strašnice]]
* [[Praha XIV]] – [[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]]
* [[Praha XV]] – [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší (Praha)|Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – [[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]]
* [[Praha XVII]] – [[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]]
* [[Praha XVIII]] – [[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Liboc]]
* [[Praha XIX]] – [[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]]
|}
<nowiki>*</nowiki> Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.
 
==== Praha I – Praha XX (1947 – 1949) ====
 
[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1947/sb88-47.pdf Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb.] ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu [[1947]] téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, [[Záběhlice]] přitom byly roztrženy do dvou obvodů – [[Zahradní Město]] se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.
 
* Praha I až Praha VII jako dříve
* [[Praha VIII]] – Libeň ([[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]])
* [[Praha IX]] – Vysočany ([[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]])
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
* [[Praha XI]] – Žižkov ([[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]])
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – Vršovice ([[Vršovice]], [[Záběhlice]] bez Zahradního Města)
* [[Praha XIV]] – Nusle ([[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]])
* [[Praha XV]] – Braník ([[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší (Praha)|Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – Smíchov ([[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]])
* [[Praha XVII]] – Košíře ([[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]])
* [[Praha XVIII]] – Břevnov ([[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Dolní Liboc]])
* [[Praha XIX]] – Dejvice ([[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]])
* [[Praha XX]] – [[Strašnice]] ([[Hostivař]], [[Staré Strašnice]], část Záběhlic s názvem [[Zahradní Město]])
 
==== Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960) ====
 
Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna [[1949]] zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet číslovaných obvodů se snížil z 20 na 16 (fakticky se počet obvodů zvýšil ze 14 na 16, protože dosavadních prvních 7 obvodů bylo ve skutečnosti jediným obvodem). Přestože žádný nový obvod nebyl vymezením totožný s předchozím, nové číslování si zachovalo jistou míru návaznosti na předchozí systém: nové obvody s čísly 1, 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 lze považovat za nástupce obvodů označených shodným římským číslem, dosavadní obvody III, IV a V byly v podstatě začleněny do prvního obvodu a obvod VI do druhého obvodu, u zbývajících obvodů lze hovořit o přečíslování (X na 3, XVII na 4, XVIII na 5, XIX na 6, XX na 10).
 
Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.
 
* [[Praha 1 (1949)|Praha 1]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], část [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]] a [[Hradčany|Hradčan]]
* [[Praha 2 (1949)|Praha 2]] – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]], část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] – [[Karlín]] (vyjma Rustonky) a část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]]
* [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] – [[Jinonice]], [[Košíře]], [[Motol]] a část [[Smíchov]]a
* [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] – [[Břevnov]], části [[Dolní Liboc]]e, část [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 6 (1949)|Praha 6]] – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]] a části [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Hradčany|Hradčan]], [[Dolní Liboc]]e a [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 7 (1949)|Praha 7]] – části [[Bubeneč|Bubenče]], [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 8 (1949)|Praha 8]] – [[Bohnice]], [[Kobylisy]], [[Střížkov]], části [[Karlín]]a, [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 9 (1949)|Praha 9]] – [[Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Prosek]], části [[Libeň|Libně]] a [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] – [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Staré Strašnice]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Zahradní Město]])
* [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] – [[Žižkov]] a část [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] – část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] – [[Vršovice]] a části [[Michle]] a [[Záběhlice|Záběhlic]]
* [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] – části [[Krč]]e, [[Lhotka (Praha)|Lhotky]], [[Nové Dvory (Praha)|Nových Dvorů]], [[Hodkovičky|Hodkoviček]], [[Michle]] a [[Nusle|Nuslí]]
* [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] – [[Braník]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], části [[Hodkovičky|Hodkoviček]] a [[Krč]]e
* [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] – [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]], [[Radlice]] a část [[Smíchov]]a
 
=== Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud) ===
Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení ([[11. duben|11. dubna]] [[1960]]) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. V případě obvodů č. [[Praha 1|1]], [[Praha 2|2]], [[Praha 6|6]], [[Praha 7|7]], [[Praha 8|8]] a [[Praha 9|9]] lze mluvit o úpravách území původních obvodů, dosavadní obvod [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] byl v podstatě přečíslován na [[Praha 3|Prahu 3]], dosavadní [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] (Karlín) včleněna do obvodu [[Praha 8]], dosavadní [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] (Břevnov) do [[Praha 6|Prahy 6]], dosavadní obvody [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] a [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 5]], dosavadní obvody [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] a [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 10]], dosavadní obvody [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] a [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 4]] a dosavadní obvod [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] (Král. Vinohrady) rozdělen mezi obvody [[Praha 3]] a [[Praha 10]] – krom toho zároveň došlo i k různým drobnějším změnám vymezení. Tímto poměrně složitým postupem bylo dosaženo stavu, že obvody 4–10 jsou uspořádány kolem centra tvořeného centrálními obvody 1–3 do prstence v pořadí po směru hodinových ručiček od jihojihovýchodu až k jihovýchodu, přičemž kromě Prahy 7 dosahovaly až k okraji města.
 
Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny [[Čimice]] a [[Ruzyně]]. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do okrajových obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní [[místní národní výbor]]y.
 
Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.
 
Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části Praha 17 zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6.
 
Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 (sněmovní tisk 1047)] Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.
 
==== Připojování nových území 1960–1974 ====
Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe [[Zákon o hlavním městě Praze]] č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.
 
* [[11. červenec|11. července]] [[1960]] – připojeny obec [[Ruzyně]], osada [[Čimice]], a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území ([[Dolní Chabry]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Řeporyje]], [[Přední Kopanina]], [[Nebušice]], [[Lysolaje]], [[Holyně]]).
* 1. ledna [[1968]] – připojeny městečko [[Čakovice]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Dolní Chabry]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Velká Chuchle]], [[Kbely]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Kyje]] včetně k. ú. [[Hostavice]], [[Lahovice]] (část), [[Letňany]], [[Libuš]], [[Lysolaje]], [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Miškovice]], město [[Modřany]], [[Nebušice]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], [[Štěrboholy]], [[Třeboradice]], část [[Holyně]]
* [[1970]] – podle některých zdrojů připojeny [[Hostavice]]<ref>kolektiv autorů: ''Dějiny Prahy II.'', nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, {{ISBN|80-7185-143-4}}
[http://www.praha.cz/cleneni-prahy.html Členění Prahy]</ref>, podle jiných zdrojů byly Hostavice připojeny již roku 1968<ref>[http://www.praha14.cz/MC/mainmc.php?t=29 Úvod o Praze 14] {{Wayback|url=http://www.praha14.cz/MC/mainmc.php?t=29 |date=20070927134418 }} (web městské části)</ref>, pravděpodobně jako součást obce [[Kyje]].
* [[1970]] – z důvodu rozšíření [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Ruzyně]] připojeny části katastrálních území [[Přední Kopanina]], [[Kněžívka]], [[Kněževes (okres Praha-západ)|Kněževes]], [[Dobrovíz]], [[Hostivice]]. Hlavní části těchto obcí (zástavba) i nadále ležely mimo hranice Prahy.
* 1. července [[1974]] – zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. připojeno 30 obcí zahrnujících 37 katastrálních území [[Běchovice]], [[Benice (Praha)|Benice]], [[Březiněves]], [[Dolní Počernice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], město [[Horní Počernice]], obec [[Cholupice]] včetně k. ú. [[Točná]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], obec [[Kolovraty]] včetně k. ú. [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]], [[Písnice]], [[Přední Kopanina]], město [[Radotín]], městys [[Řeporyje]] včetně k. ú. [[Zadní Kopanina]], [[Satalice]], obec [[Slivenec]] včetně k. ú. [[Holyně]], [[Stodůlky]], [[Šeberov]], [[Třebonice]], město [[Uhříněves]] včetně k. ú. [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]] a [[Pitkovice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Újezd u Průhonic]], [[Vinoř]], město [[Zbraslav]], obec [[Zličín]] včetně k. ú. [[Sobín]].
 
<gallery>
File:Zvetsovani Prahy 6.png|1960
File:Zvetsovani Prahy 7.png|1968
File:Zvetsovani Prahy 8.png|1974
</gallery>
 
==== Nová katastrální území ====
Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:
* [[Černý Most]]: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území [[Kyje]], [[Horní Počernice]] a [[Hloubětín]]<ref>Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008</ref>.
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]]: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území [[Modřany]] a [[Lhotka (Praha)|Lhotka]].
 
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území) ====
 
* Praha 1 – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], hlavní část [[Hradčany|Hradčan]], severní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]].
* Praha 2 – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]], jižní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], západní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* Praha 3 – [[Žižkov]] a severovýchodní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* Praha 4 – část [[Nusle|Nuslí]] (bez [[Nuselské údolí|Nuselského údolí]]), [[Michle]], [[Krč]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Spořilov]]), [[Lhotka (Praha)|Lhotka]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]] a [[Hodkovičky]] (1968 připojeny [[Háje]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Libuš]], [[Modřany]], 1974 připojeny [[Cholupice]], [[Točná]], [[Písnice]], [[Šeberov]], [[Újezd u Průhonic]])
* Praha 5 – [[Smíchov]], [[Košíře]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Jinonice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]] (1968 připojena [[Velká Chuchle]], [[Lahovice]], část [[Holyně]], [[Zbraslav]], [[Zličín]], 1974 připojeny zbytek [[Holyně]], [[Zadní Kopanina]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Radotín]], [[Řeporyje]], [[Slivenec]], [[Stodůlky]], [[Třebonice]])
* Praha 6 – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Střešovice]], [[Břevnov]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]], [[Dolní Liboc]], [[Ruzyně]], část [[Bubeneč|Bubenče]], část [[Hradčany|Hradčan]] (1968 připojeny [[Lysolaje]], [[Nebušice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], 1974 připojena [[Přední Kopanina]])
* Praha 7 – [[Holešovice-Bubny]], části [[Bubeneč|Bubenče]], dolní [[Troja]]
* Praha 8 – [[Bohnice]], [[Čimice]], [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), [[Střížkov]], většina [[Libeň|Libně]], horní část [[Troja|Troji]] (1968 připojeny [[Ďáblice]], [[Dolní Chabry]], 1974 připojena [[Březiněves]])
* Praha 9 – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], východní část [[Libeň|Libně]] (1968 připojeny [[Čakovice]], [[Kbely]], [[Kyje]], [[Letňany]], [[Miškovice]], [[Třeboradice]], 1970 připojeny [[Hostavice]], 1974 připojeny [[Běchovice]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], [[Dolní Počernice]], [[Horní Počernice]], [[Satalice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Vinoř]])
* Praha 10 – [[Vršovice]], [[Strašnice]], [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Záběhlice]] bez [[Spořilov]]a, jihovýchodní část [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] (1968 připojeny [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Štěrboholy]], 1974 připojeny [[Benice (Praha)|Benice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]], [[Kolovraty]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]], [[Pitkovice]], [[Uhříněves]])
 
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí) ====
 
* Praha 1 – zahrnuje městskou část Praha 1
* Praha 2 – zahrnuje městskou část Praha 2
* Praha 3 – zahrnuje městskou část Praha 3
* Praha 4 – zahrnuje městské části Praha 4, [[Praha 11]], [[Praha 12]], [[Kunratice (Praha)|Praha-Kunratice]], [[Libuš|Praha-Libuš]], [[Šeberov|Praha-Šeberov]], [[Újezd u Průhonic|Praha-Újezd]]
* Praha 5 – zahrnuje městské části Praha 5, [[Praha 13]], [[Praha 16]], [[Praha-Lipence]], [[Praha-Lochkov]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Praha-Zbraslav]], [[Zličín|Praha-Zličín]]
* Praha 6 – zahrnuje městské části Praha 6, [[Praha 17]], [[Praha-Lysolaje]], [[Praha-Nebušice]], [[Praha-Přední Kopanina]], [[Praha-Suchdol]]
* Praha 7 – zahrnuje městské části Praha 7, [[Troja|Praha-Troja]]
* Praha 8 – zahrnuje městské části Praha 8, [[Praha-Březiněves]], [[Praha-Dolní Chabry]], [[Praha-Ďáblice]]
* Praha 9 – zahrnuje městské části Praha 9, [[Praha 14]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Praha-Běchovice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha-Dolní Počernice]], [[Praha-Klánovice]], [[Praha-Koloděje]], [[Praha-Satalice]], [[Praha-Vinoř]]
* Praha 10 – zahrnuje městské části Praha 10, [[Praha 15]], [[Praha 22]], [[Praha-Benice]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Křeslice]], [[Nedvězí u Říčan|Praha-Nedvězí]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Štěrboholy]]
 
=== Správní a samosprávné členění od roku 1988 ===
 
Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.[[1990]] zavedeny [[Městská část a městský obvod|městské části]]. Úřady dosavadních [[obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]] a [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] jsou přejmenovány na [[Obvodní úřad|obvodní]] a [[místní úřad]]y, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.
 
Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti [[Obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]], později připojené obce si zachovaly svůj vlastní [[místní národní výbor]], avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.
 
==== Samosprávné městské části ====
[[Soubor:Prague municipal districts.png|náhled|vpravo|500px|Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]].]]
V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako [[synonymum|synonymní]] s pojmem „[[katastrální území]]“). 1. ledna [[1992]] přibyla další, [[Troja|Praha-Troja]], odštěpením z městské části [[Praha 7]]. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“.
 
K [[18. listopad]]u [[1994]] bylo pět městských částí přejmenováno na Prahu 11 až Prahu 15, v rámci vytvoření správních obvodů přenesené působnosti od 1. ledna 1995. Současně došlo k některým změnám jejich vymezení, například [[Hostivař]] byla z městské části [[Praha 10]] přeřazena do městské části [[Praha 15]]. K [[1. leden|1. lednu]] [[2002]] bylo podobným způsobem přejmenováno dalších 7 městských částí na Prahu 16 až Prahu 22. Od 1. ledna 2005 byla dolní část [[Sedlec (Praha)|Sedlce]] přeřazena z městské části [[Praha-Suchdol]] k městské části [[Praha 6]].
 
Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.
 
O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s [[katastrální úřad|katastrálním úřadem]], což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.
 
==== Státní správa a správní obvody ====
 
===== První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994) =====
 
Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.
 
===== Praha 1 – Praha 15 (1995–2001) =====
 
Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:
* Praha 11 – dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
* Praha 12 – dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
* Praha 13 – dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
* Praha 14 – dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
* Praha 15 – dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).
 
Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:
* Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
* Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
* Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
* Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
* Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
* Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
* Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
* Praha-Horní Počernice pro sebe,
* Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
* Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
 
===== Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002) =====
[[Soubor:Prague administrative districts.png|náhled|vpravo|500px|Správní obvody pro některé kompetence [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.]]
Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané [[Statut hlavního města Prahy]] a účinné od 1. července 2001. Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.
 
Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí „s čísly“ mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 „malých“ městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.
 
Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jisti, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.
 
S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část [[Praha-Čakovice]] přeřazena ze správního obvodu [[Praha 19]] (Kbely) do správního obvodu [[Praha 18]] (Letňany).<ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=682 Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP], kterou se mění [[Statut hlavního města Prahy]]. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.</ref> Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.
 
=== Jednání o připojení dalších obcí ===
==== Přezletice ====
Na jaře [[2007]] vyzvalo zastupitelstvo obce [[Přezletice]] Prahu k jednání<ref>[http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007] {{Wayback|url=http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf |date=20070929010759 }}, bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.</ref> o připojení této obce k [[Praha|Praze]]. Podle Rudolfa Blažka je to první taková žádost od roku 1974.<ref name="chteji" /> V anketě se z 647 rozdaných lístků vrátilo 377 a pro připojení k Praze se vyslovilo 330 občanů, obec měla tou dobou celkem 801 občanů (včetně dětí).<ref name="chteji">[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město], Pražský deník, 19. 9. 2007</ref> Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 vzala na vědomí a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka, aby zajistil jednání o přípravě připojení obce Přezletice k hlavnímu městu Praze (s termínem 30. listopadu 2007) a o postupech informoval Radu HMP do 18. prosince 2007. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6284732 Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice] (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město] (Pražský deník, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://www.lidovky.cz/ln-praha-se-po-30-letech-rozroste-d3x-/ln_praha.asp?c=A070918_223450_ln_praha_hlm Praha se po 30 letech rozroste] (lidovky.cz, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://usneseni.praha.eu/ina2010/tedusndetail.aspx?id=105152 Usnesení Rady HMP č. 1415 ze dne 18. 9. 2007, k záměru obce Přezletice na připojení k území hlavního města Prahy]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Změna by si vyžádala novelizaci asi deseti zákonů i například územního plánu hlavního města Prahy.<ref name="odalsi" />
 
Začátkem roku 2008 se konala první schůzka zástupců obou obcí a Praha neměla námitky. Magistrát hodlal utvořit pracovní skupinu. Do konce února 2008 chtěl Rudolf Blažek předložit radě města materiál, který by shrnul další postup. Žádné další obce neoslovil a žádná další obec se s podobnou žádostí neozvala.<ref>[http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/132904-praha-bude-nejspis-vetsi-o-prezletice.html Praha bude nejspíš větší o Přezletice], Novinky.cz, 12. 2. 2008</ref> Podle informací z dubna 2008 měla poslední fáze přípravy nastat v roce 2009.<ref name="odalsi">Jakub Mračno: [http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/138218-praha-se-muze-rozsirit-o-dalsi-obce.html Praha se může rozšířit o další obce], Novinky.cz, 23. 4. 2008</ref> Obec nakonec svou žádost stáhla.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Praha.cz|url = http://www.praha.cz/zpravy-z-prahy/obce-nejevi-zajem-o-pripojeni-se-k-praze|vydavatel = Praha.cz|datum přístupu = 2016-03-15}}</ref>
 
==== Další obce ====
Uvažuje se také o připojení města [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]] nebo obcí [[Zdiby]] (včetně přilehlých osad), [[Hovorčovice]], [[Šestajovice (okres Praha-východ)|Šestajovice]], [[Průhonice]], [[Hostivice]] nebo [[Horoměřice]]. Novinky.cz v dubnu 2008 uvedly, že neoficiálně se hovoří o připojení obcí Hostivice, [[Vestec (okres Praha-západ)|Vestec]], Šestajovice, [[Jenštejn]] a [[Radonice (okres Praha-východ)|Radonice]], ale u posledních dvou je žádost málo pravděpodobná.<ref name="odalsi" />
 
V roce 2008 schválilo záměr připojení k Praze [[zastupitelstvo obce|zastupitelstvo]] krušnohorské obce [[Hora Svaté Kateřiny]] a vyjádřilo přání, aby tak učinily i další obce jako protest proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím.<ref>Jan Stuchlík: [http://www.ct24.cz/zpravy/index_view.php?id=246849 Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze], ČT24, 2. 1. 2008</ref>
 
== Katastrální území (evidenční části) ==
Řádek 389 ⟶ 618:
[[Židovská obec]] v Praze zahrnuje celé území Prahy; celkově tato obec sdružuje občany, hlásící se k [[Judaismus|židovskému vyznání]], národnosti nebo původu z více než 40 % území České republiky.<ref>http://www.kehilaprag.cz/</ref>
 
== Historie ==
{{Vyjmout|Správní dějiny Prahy}}
=== Královské hlavní město Praha (1784–1921) ===
:''Podívejte se také na článek [[Královské hlavní město Praha]]''
 
* [[12. únor]]a [[1784]] vzniká Královské hlavní město Praha – [[Staré Město (Praha)|Staré Město pražské]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město pražské]], [[Malá Strana]] a [[Hradčany]] (Praha I až IV) sloučeny dekretem [[Josef II.|Josefa II.]] a rozhodnutím vlády
* [[1850]] připojen [[Josefov (Praha)|Josefov]] ([[Praha V]])
* [[1883]] připojen [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]] ([[Praha VI]]) (z Kouřimského kraje)
* [[1884]] připojeny [[Holešovice|Holešovice-Bubny]] ([[Praha VII]])
* [[1901]] připojena [[Libeň]] ([[Praha VIII]])
 
<gallery>
File:Zvetsovani Prahy 0.png|1784
File:Zvetsovani Prahy 1.png|1850
File:Zvetsovani Prahy 2.png|1883
File:Zvetsovani Prahy 3.png|1884
File:Zvetsovani Prahy 4.png|1901
</gallery>
 
=== Velká Praha (od roku 1922) ===
{{Obvody Prahy}}
 
==== Vznik Velké Prahy ====
[[Soubor:Zvetsovani Prahy 5.png|náhled|Vznik Velké Prahy]]
{{Viz též|Velká Praha}}
 
Hlavní město Praha (tzv. Velká Praha) vzniklo [[1. leden|1. ledna]] [[1922]] na základě zákona č. 114/1920 [[Sb. z. a n.]] připojením 37 obcí a osad, z toho 10 měst. Připojeno bylo:
* 8 obcí karlínského [[okres]]u: [[Bohnice]], [[Hloubětín]], město [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Prosek]], [[Střížkov]], [[Troja]], město [[Vysočany]]
* 14 obcí smíchovského okresu: město [[Břevnov]], město [[Bubeneč]], [[Dejvice]], [[Hlubočepy]], [[Jinonice]], město [[Košíře]], [[Liboc]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], město [[Smíchov]], [[Střešovice]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]]
* 10 obcí vinohradského okresu (který současně zanikl): [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]]), [[Hostivař]] (bez osad [[Milíčov (Praha)|Milíčov]] a [[Háje]]), [[Krč]], [[Michle]], město [[Nusle]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], město [[Vršovice]], město [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]], [[Záběhlice]]
* 4 obce žižkovského okresu (který současně zanikl): [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]], Staré [[Strašnice]], město [[Žižkov]]
* 2 části obcí [[zbraslav]]ského okresu: osada [[Malá Chuchle]] (z obce [[Velká Chuchle]]), část [[Modřany|Modřan]] zvaná [[Zátiší (Praha)|Zátiší]] (zároveň připojena k [[Hodkovičky|Hodkovičkám]])
 
==== Praha I – Praha XIX (1923–1947) ====
 
Vládní nařízení 7/1923 Sb. s účinností ode dne vyhlášení ([[17. leden|17. ledna]] [[1923]]) rozdělilo Prahu do 19 obvodů označených římskými čísly. Toto rozdělení platilo pouze pro účely voleb a místní samosprávy. Pro státní správu zůstalo v platnosti původní uspořádání. Obvodů bylo vlastně jen 13, protože Praha I–VII tvořila jeden obvod (přičemž pro orientaci bylo na ulicích zachováno původní značení). Praha VIII byla rozšířena, ostatní obvody jsou nové.
 
Hlavní město Praha spravovala městská rada, obvody obvodní rady. Později vládní nařízení č. 45/1945 Sb. zavedlo namísto nich ústřední národní výbor a místní národní výbory.
 
{|
|- valign=top
| width=50% |
* [[Praha I]] – [[Staré Město (Praha)|Staré Město]]*
* [[Praha II]] – [[Nové Město (Praha)|Nové Město]]*
* [[Praha III]] – [[Malá Strana]]*
* [[Praha IV]] – [[Hradčany]]*
* [[Praha V]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]]*
* [[Praha VI]] – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]]*
* [[Praha VII]] – [[Holešovice|Holešovice-Bubny]]*
* [[Praha VIII]] – [[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]]
* [[Praha IX]] – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]]
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
| width=50% |
* [[Praha XI]] – [[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]]
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – [[Vršovice]], [[Záběhlice]], [[Hostivař]], [[Strašnice]]
* [[Praha XIV]] – [[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]]
* [[Praha XV]] – [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] (včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší (Praha)|Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – [[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]]
* [[Praha XVII]] – [[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]]
* [[Praha XVIII]] – [[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Liboc]]
* [[Praha XIX]] – [[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]]
|}
<nowiki>*</nowiki> Pro volební účely tvořily Praha I–VII jeden obvod.
 
==== Praha I – Praha XX (1947 – 1949) ====
 
[http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1947/sb88-47.pdf Vládní nařízení ze dne 21. října 1947 o územním rozdělení hlavního města Prahy č. 187/1947 Sb.] ustanovilo od svého vyhlášení 14. listopadu [[1947]] téměř stejné obvody, jaké platily od roku 1923. Nově byly obvody pojmenovány podle hlavní čtvrtě a staly se též obvody pro státní správu, obvody I až VII byly opět samostatné. Praha XX byla vyčleněna z obvodu Praha XIII, [[Záběhlice]] přitom byly roztrženy do dvou obvodů – [[Zahradní Město]] se ocitlo v jiném obvodu než zbytek Záběhlic.
 
* Praha I až Praha VII jako dříve
* [[Praha VIII]] – Libeň ([[Libeň]], [[Střížkov]], [[Kobylisy]], [[Troja]], [[Bohnice]])
* [[Praha IX]] – Vysočany ([[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]])
* [[Praha X]] – [[Karlín]]
* [[Praha XI]] – Žižkov ([[Žižkov]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Malešice]])
* [[Praha XII]] – [[Vinohrady (Praha)|Královské Vinohrady]]
* [[Praha XIII]] – Vršovice ([[Vršovice]], [[Záběhlice]] bez Zahradního Města)
* [[Praha XIV]] – Nusle ([[Nusle]], [[Michle]], [[Krč]])
* [[Praha XV]] – Braník ([[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]], [[Hodkovičky]] včetně [[Lhotka (Praha)|Lhotky]] a [[Zátiší (Praha)|Zátiší]])
* [[Praha XVI]] – Smíchov ([[Smíchov]], [[Radlice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]])
* [[Praha XVII]] – Košíře ([[Košíře]], [[Motol]], [[Jinonice]])
* [[Praha XVIII]] – Břevnov ([[Břevnov]], [[Střešovice]], [[Dolní Liboc]])
* [[Praha XIX]] – Dejvice ([[Dejvice]], [[Bubeneč]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Vokovice]], [[Veleslavín]])
* [[Praha XX]] – [[Strašnice]] ([[Hostivař]], [[Staré Strašnice]], část Záběhlic s názvem [[Zahradní Město]])
 
==== Praha 1 – Praha 16 (1. 4. 1949 – 30. 6. 1960) ====
 
Vládní nařízení č. 79/1949 Sb. zavedlo od 1. dubna [[1949]] zcela nové členění. Poprvé masově přestaly být respektovány hranice katastrálního členění. Pro označování obvodů se začala používat arabská čísla. Počet číslovaných obvodů se snížil z 20 na 16 (fakticky se počet obvodů zvýšil ze 14 na 16, protože dosavadních prvních 7 obvodů bylo ve skutečnosti jediným obvodem). Přestože žádný nový obvod nebyl vymezením totožný s předchozím, nové číslování si zachovalo jistou míru návaznosti na předchozí systém: nové obvody s čísly 1, 2, 7, 8, 9, 11, 12, 13, 14, 15 a 16 lze považovat za nástupce obvodů označených shodným římským číslem, dosavadní obvody III, IV a V byly v podstatě začleněny do prvního obvodu a obvod VI do druhého obvodu, u zbývajících obvodů lze hovořit o přečíslování (X na 3, XVII na 4, XVIII na 5, XIX na 6, XX na 10).
 
Obvodní rady se staly obvodními národními výbory.
 
* [[Praha 1 (1949)|Praha 1]] – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], část [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]] a [[Hradčany|Hradčan]]
* [[Praha 2 (1949)|Praha 2]] – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]], část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] – [[Karlín]] (vyjma Rustonky) a část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]]
* [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] – [[Jinonice]], [[Košíře]], [[Motol]] a část [[Smíchov]]a
* [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] – [[Břevnov]], části [[Dolní Liboc]]e, část [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 6 (1949)|Praha 6]] – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]] a části [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Hradčany|Hradčan]], [[Dolní Liboc]]e a [[Střešovice|Střešovic]]
* [[Praha 7 (1949)|Praha 7]] – části [[Bubeneč|Bubenče]], [[Holešovice-Bubny|Holešovic-Buben]], [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 8 (1949)|Praha 8]] – [[Bohnice]], [[Kobylisy]], [[Střížkov]], části [[Karlín]]a, [[Libeň|Libně]] a [[Troja|Troje]]
* [[Praha 9 (1949)|Praha 9]] – [[Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], [[Prosek]], části [[Libeň|Libně]] a [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] – [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Staré Strašnice]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Zahradní Město]])
* [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] – [[Žižkov]] a část [[Vysočany|Vysočan]]
* [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] – část [[Praha-Vinohrady|Královských Vinohrad]]
* [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] – [[Vršovice]] a části [[Michle]] a [[Záběhlice|Záběhlic]]
* [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] – části [[Krč]]e, [[Lhotka (Praha)|Lhotky]], [[Nové Dvory (Praha)|Nových Dvorů]], [[Hodkovičky|Hodkoviček]], [[Michle]] a [[Nusle|Nuslí]]
* [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] – [[Braník]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], části [[Hodkovičky|Hodkoviček]] a [[Krč]]e
* [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] – [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]], [[Radlice]] a část [[Smíchov]]a
 
=== Obvody Praha 1 – Praha 10 (od roku 1960 dosud) ===
Podle § 2 zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, byl ode dne vyhlášení ([[11. duben|11. dubna]] [[1960]]) počet obvodů zredukován na deset, a to s názvy Praha 1 až Praha 10. V případě obvodů č. [[Praha 1|1]], [[Praha 2|2]], [[Praha 6|6]], [[Praha 7|7]], [[Praha 8|8]] a [[Praha 9|9]] lze mluvit o úpravách území původních obvodů, dosavadní obvod [[Praha 11 (1949)|Praha 11]] byl v podstatě přečíslován na [[Praha 3|Prahu 3]], dosavadní [[Praha 3 (1949)|Praha 3]] (Karlín) včleněna do obvodu [[Praha 8]], dosavadní [[Praha 5 (1949)|Praha 5]] (Břevnov) do [[Praha 6|Prahy 6]], dosavadní obvody [[Praha 16 (1949)|Praha 16]] a [[Praha 4 (1949)|Praha 4]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 5]], dosavadní obvody [[Praha 13 (1949)|Praha 13]] a [[Praha 10 (1949)|Praha 10]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 10]], dosavadní obvody [[Praha 14 (1949)|Praha 14]] a [[Praha 15 (1949)|Praha 15]] sloučeny do nového obvodu [[Praha 4]] a dosavadní obvod [[Praha 12 (1949)|Praha 12]] (Král. Vinohrady) rozdělen mezi obvody [[Praha 3]] a [[Praha 10]] – krom toho zároveň došlo i k různým drobnějším změnám vymezení. Tímto poměrně složitým postupem bylo dosaženo stavu, že obvody 4–10 jsou uspořádány kolem centra tvořeného centrálními obvody 1–3 do prstence v pořadí po směru hodinových ručiček od jihojihovýchodu až k jihovýchodu, přičemž kromě Prahy 7 dosahovaly až k okraji města.
 
Zákon stanovil nové členění státu na kraje a okresy. Hlavní město Praha dostalo status rovnocenný krajům, obvody status obdobný okresům. Současně byly k Praze připojeny [[Čimice]] a [[Ruzyně]]. Výhodou nového rozdělení bylo například opětovné sloučení centra města do jediného obvodu. V letech 1968, 1970 a 1974 byly do okrajových obvodů včleňovány i nově připojované obce, které si však zachovaly vlastní [[místní národní výbor]]y.
 
Obvody byly původně popsány výčtem katastrálních území a vymezením hranic. Po novelizaci zákona č. 36/1960 Sb. přesné vymezení území obvodů stanovil prováděcí předpis ministerstva vnitra, vyhláška č. 564/2002 Sb., výčtem městských částí. Městská část je základní jednotkou samosprávy i státní správy, zákon tedy nyní zaručuje, že žádná městská část nemůže být rozdělena do více územních obvodů.
 
Původní státně-územní pojem obvodu nelze ztotožňovat s později vzniklými 22 číslovanými městskými částmi s rozšířenou působností státní správy (tzv. správními obvody) podle Statutu města Prahy, třebaže deset z nich má stejné názvy jako městské obvody. Pro správní účely bylo později zavedeno nejprve 15 (v roce 1995), později 22 (v roce 2002) menších správních obvodů, přičemž například rozšířený správní obvod městské části Praha 17 zasahuje do městských obvodů Praha 5 i Praha 6.
 
Původně bylo deset pražských obvodů též jednotkami samosprávy a státní správy. Postupně v letech 1988–2001 byla většina orgánů a pravomocí přenesena na městské části. Dosavadní obvodní úřady zúžily svou územní působnost a změnily se také na úřady městských částí. Dosud zůstávají obvody směrodatné například pro příslušnost v soudním řízení a jsou podle nich organizovány i další instituce, například pošty. 18.7.2005 vláda navrhla zrušení zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu [http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=4&T=1047 (sněmovní tisk 1047)] Vláda se snaží zákonem uchovat deset soudních obvodů a zavést čtyři policejní obvody, Praha I až Praha IV. Neochota vlády zcela přizpůsobit soudní systém novému správnímu uspořádání však naráží na silný nesouhlas zejména u představitelů nových krajů, takže zákon je nyní neprůchodný.
 
==== Připojování nových území 1960–1974 ====
Zákon č. 111/1967 Sb. usnadnil připojování nových obcí. Obce byly průběžně začleňovány do přilehlých okrajových pražských obvodů Praha 4 až Praha 10. Ústavní zákon č. 110/1967 Sb. umožnil, aby v Praze kromě Národního výboru hlavního města Prahy a obvodních národních výborů mohly působit též místní národní výbory. Tuto možnost uvedl do praxe [[Zákon o hlavním městě Praze]] č. 111/1967 Sb., který v § 19 stanovil připojení území dalších obcí k Praze a v § 20 pokračující existenci jejich místních národních výborů.
 
* [[11. červenec|11. července]] [[1960]] – připojeny obec [[Ruzyně]], osada [[Čimice]], a malé části deseti dalších mimopražských katastrálních území ([[Dolní Chabry]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Řeporyje]], [[Přední Kopanina]], [[Nebušice]], [[Lysolaje]], [[Holyně]]).
* 1. ledna [[1968]] – připojeny městečko [[Čakovice]], [[Ďáblice]], [[Háje]], [[Dolní Chabry]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Velká Chuchle]], [[Kbely]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Kyje]] včetně k. ú. [[Hostavice]], [[Lahovice]] (část), [[Letňany]], [[Libuš]], [[Lysolaje]], [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Miškovice]], město [[Modřany]], [[Nebušice]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], [[Štěrboholy]], [[Třeboradice]], část [[Holyně]]
* [[1970]] – podle některých zdrojů připojeny [[Hostavice]]<ref>kolektiv autorů: ''Dějiny Prahy II.'', nakl. Paseka 1998, str. 521, bod 20, {{ISBN|80-7185-143-4}}
[http://www.praha.cz/cleneni-prahy.html Členění Prahy]</ref>, podle jiných zdrojů byly Hostavice připojeny již roku 1968<ref>[http://www.praha14.cz/MC/mainmc.php?t=29 Úvod o Praze 14] {{Wayback|url=http://www.praha14.cz/MC/mainmc.php?t=29 |date=20070927134418 }} (web městské části)</ref>, pravděpodobně jako součást obce [[Kyje]].
* [[1970]] – z důvodu rozšíření [[Letiště Václava Havla Praha|letiště Ruzyně]] připojeny části katastrálních území [[Přední Kopanina]], [[Kněžívka]], [[Kněževes (okres Praha-západ)|Kněževes]], [[Dobrovíz]], [[Hostivice]]. Hlavní části těchto obcí (zástavba) i nadále ležely mimo hranice Prahy.
* 1. července [[1974]] – zákonem ČNR č. 31/1974 Sb. připojeno 30 obcí zahrnujících 37 katastrálních území [[Běchovice]], [[Benice (Praha)|Benice]], [[Březiněves]], [[Dolní Počernice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], město [[Horní Počernice]], obec [[Cholupice]] včetně k. ú. [[Točná]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], obec [[Kolovraty]] včetně k. ú. [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]], [[Písnice]], [[Přední Kopanina]], město [[Radotín]], městys [[Řeporyje]] včetně k. ú. [[Zadní Kopanina]], [[Satalice]], obec [[Slivenec]] včetně k. ú. [[Holyně]], [[Stodůlky]], [[Šeberov]], [[Třebonice]], město [[Uhříněves]] včetně k. ú. [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]] a [[Pitkovice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Újezd u Průhonic]], [[Vinoř]], město [[Zbraslav]], obec [[Zličín]] včetně k. ú. [[Sobín]].
 
<gallery>
File:Zvetsovani Prahy 6.png|1960
File:Zvetsovani Prahy 7.png|1968
File:Zvetsovani Prahy 8.png|1974
</gallery>
 
==== Nová katastrální území ====
Na území Prahy vznikla dvě nová katastrální území:
* [[Černý Most]]: vzniklo rozhodnutími pléna NVP č. 20/3/P z 15. 5. 1986 a 7/10/P ze 17. 12. 1987 z částí katastrálních území [[Kyje]], [[Horní Počernice]] a [[Hloubětín]]<ref>Lexikon hlavního města Prahy 2009, ČSÚ, 2008</ref>.
* [[Kamýk (Praha)|Kamýk]]: vzniklo usnesením pléna NVP č. 10/5/P z 20. 10. 1988 z částí katastrálních území [[Modřany]] a [[Lhotka (Praha)|Lhotka]].
 
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle katastrálních území) ====
 
* Praha 1 – [[Josefov (Praha)|Josefov]], [[Staré Město (Praha)|Staré Město]], [[Malá Strana]], hlavní část [[Hradčany|Hradčan]], severní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]].
* Praha 2 – [[Vyšehrad (část Prahy)|Vyšehrad]], jižní část [[Nové Město (Praha)|Nového Města]], část [[Nusle|Nuslí]], západní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* Praha 3 – [[Žižkov]] a severovýchodní část [[Praha-Vinohrady|Vinohrad]]
* Praha 4 – část [[Nusle|Nuslí]] (bez [[Nuselské údolí|Nuselského údolí]]), [[Michle]], [[Krč]], část [[Záběhlice|Záběhlic]] ([[Spořilov]]), [[Lhotka (Praha)|Lhotka]], [[Podolí (Praha)|Podolí]], [[Braník]] a [[Hodkovičky]] (1968 připojeny [[Háje]], [[Chodov (Praha)|Chodov]], [[Kunratice (Praha)|Kunratice]], [[Libuš]], [[Modřany]], 1974 připojeny [[Cholupice]], [[Točná]], [[Písnice]], [[Šeberov]], [[Újezd u Průhonic]])
* Praha 5 – [[Smíchov]], [[Košíře]], [[Motol]], [[Radlice]], [[Jinonice]], [[Hlubočepy]], [[Malá Chuchle]] (1968 připojena [[Velká Chuchle]], [[Lahovice]], část [[Holyně]], [[Zbraslav]], [[Zličín]], 1974 připojeny zbytek [[Holyně]], [[Zadní Kopanina]], [[Lipence]], [[Lochkov]], [[Radotín]], [[Řeporyje]], [[Slivenec]], [[Stodůlky]], [[Třebonice]])
* Praha 6 – [[Dejvice]], [[Sedlec (Praha)|Sedlec]], [[Střešovice]], [[Břevnov]], [[Veleslavín]], [[Vokovice]], [[Dolní Liboc]], [[Ruzyně]], část [[Bubeneč|Bubenče]], část [[Hradčany|Hradčan]] (1968 připojeny [[Lysolaje]], [[Nebušice]], [[Řepy]], [[Suchdol (Praha)|Suchdol]], 1974 připojena [[Přední Kopanina]])
* Praha 7 – [[Holešovice-Bubny]], části [[Bubeneč|Bubenče]], dolní [[Troja]]
* Praha 8 – [[Bohnice]], [[Čimice]], [[Karlín]], [[Kobylisy]], [[Nové Město (Praha)|Nové Město]] (malá část mezi Karlínem a Žižkovem), [[Střížkov]], většina [[Libeň|Libně]], horní část [[Troja|Troji]] (1968 připojeny [[Ďáblice]], [[Dolní Chabry]], 1974 připojena [[Březiněves]])
* Praha 9 – [[Vysočany]], [[Prosek]], [[Hloubětín]], [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezy]], východní část [[Libeň|Libně]] (1968 připojeny [[Čakovice]], [[Kbely]], [[Kyje]], [[Letňany]], [[Miškovice]], [[Třeboradice]], 1970 připojeny [[Hostavice]], 1974 připojeny [[Běchovice]], [[Klánovice]], [[Koloděje]], [[Dolní Počernice]], [[Horní Počernice]], [[Satalice]], [[Újezd nad Lesy]], [[Vinoř]])
* Praha 10 – [[Vršovice]], [[Strašnice]], [[Hostivař]], [[Malešice]], [[Záběhlice]] bez [[Spořilov]]a, jihovýchodní část [[Vinohrady (Praha)|Vinohrad]] (1968 připojeny [[Dolní Měcholupy]], [[Horní Měcholupy]], [[Petrovice (Praha)|Petrovice]], [[Štěrboholy]], 1974 připojeny [[Benice (Praha)|Benice]], [[Dubeč]], [[Dubeček]], [[Hájek u Uhříněvsi|Hájek]], [[Kolovraty]], [[Královice (Praha)|Královice]], [[Křeslice]], [[Lipany (Praha)|Lipany]], [[Nedvězí u Říčan|Nedvězí]], [[Pitkovice]], [[Uhříněves]])
 
==== Obvody Praha 1 – Praha 10 (podle městských částí) ====
 
* Praha 1 – zahrnuje městskou část Praha 1
* Praha 2 – zahrnuje městskou část Praha 2
* Praha 3 – zahrnuje městskou část Praha 3
* Praha 4 – zahrnuje městské části Praha 4, [[Praha 11]], [[Praha 12]], [[Kunratice (Praha)|Praha-Kunratice]], [[Libuš|Praha-Libuš]], [[Šeberov|Praha-Šeberov]], [[Újezd u Průhonic|Praha-Újezd]]
* Praha 5 – zahrnuje městské části Praha 5, [[Praha 13]], [[Praha 16]], [[Praha-Lipence]], [[Praha-Lochkov]], [[Praha-Řeporyje]], [[Praha-Slivenec]], [[Praha-Velká Chuchle]], [[Praha-Zbraslav]], [[Zličín|Praha-Zličín]]
* Praha 6 – zahrnuje městské části Praha 6, [[Praha 17]], [[Praha-Lysolaje]], [[Praha-Nebušice]], [[Praha-Přední Kopanina]], [[Praha-Suchdol]]
* Praha 7 – zahrnuje městské části Praha 7, [[Troja|Praha-Troja]]
* Praha 8 – zahrnuje městské části Praha 8, [[Praha-Březiněves]], [[Praha-Dolní Chabry]], [[Praha-Ďáblice]]
* Praha 9 – zahrnuje městské části Praha 9, [[Praha 14]], [[Praha 18]], [[Praha 19]], [[Praha 20]], [[Praha 21]], [[Praha-Běchovice]], [[Praha-Čakovice]], [[Praha-Dolní Počernice]], [[Praha-Klánovice]], [[Praha-Koloděje]], [[Praha-Satalice]], [[Praha-Vinoř]]
* Praha 10 – zahrnuje městské části Praha 10, [[Praha 15]], [[Praha 22]], [[Praha-Benice]], [[Praha-Dolní Měcholupy]], [[Praha-Dubeč]], [[Praha-Kolovraty]], [[Praha-Královice]], [[Praha-Křeslice]], [[Nedvězí u Říčan|Praha-Nedvězí]], [[Praha-Petrovice]], [[Praha-Štěrboholy]]
 
=== Správní a samosprávné členění od roku 1988 ===
 
Zákonem č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, byly od 24.11.[[1990]] zavedeny [[Městská část a městský obvod|městské části]]. Úřady dosavadních [[obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]] a [[Místní národní výbor|místních národních výborů]] jsou přejmenovány na [[Obvodní úřad|obvodní]] a [[místní úřad]]y, samosprávné orgány národních výborů na zastupitelstva. Zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, se obvodní a místní úřady přejmenovávají na úřady městských částí.
 
Do roku 1990 byly správní a samosprávné obvody totožné s deseti státně-územními obvody. Některá území spadala přímo pod některý z deseti [[Obvodní národní výbor|obvodních národních výborů]], později připojené obce si zachovaly svůj vlastní [[místní národní výbor]], avšak některé činnosti státní správy pro ně vykonával obvodní národní výbor a i tyto obce patřily zároveň pod působnost obvodní samosprávy.
 
==== Samosprávné městské části ====
[[Soubor:Prague municipal districts.png|náhled|vpravo|500px|Rozdělení hlavního města Prahy na 57 samosprávných [[Městská část a městský obvod|městských částí]].]]
V roce 1990 vzniklo 56 takzvaných městských částí (do té doby zákon č. 111/1967 Sb. používal termín „městská část“ jako [[synonymum|synonymní]] s pojmem „[[katastrální území]]“). 1. ledna [[1992]] přibyla další, [[Troja|Praha-Troja]], odštěpením z městské části [[Praha 7]]. Zatímco do té doby byla samospráva v původnějších částech Prahy dvojstupňová a v okrajových (později připojených) částech trojstupňová, do území městských částí Praha 1 až Praha 10 vytvořených roku 1990 již nespadaly ty části obvodů Praha 1 až Praha 10, které měly vlastní místní národní výbory, od roku 1990 vlastní místní úřady, ještě později úřady městské části. Městské části se tak dělily na „velké“ a „malé“. K deseti „velkým“ postupně přibývaly některé další, původně „malé“.
 
K [[18. listopad]]u [[1994]] bylo pět městských částí přejmenováno na Prahu 11 až Prahu 15, v rámci vytvoření správních obvodů přenesené působnosti od 1. ledna 1995. Současně došlo k některým změnám jejich vymezení, například [[Hostivař]] byla z městské části [[Praha 10]] přeřazena do městské části [[Praha 15]]. K [[1. leden|1. lednu]] [[2002]] bylo podobným způsobem přejmenováno dalších 7 městských částí na Prahu 16 až Prahu 22. Od 1. ledna 2005 byla dolní část [[Sedlec (Praha)|Sedlce]] přeřazena z městské části [[Praha-Suchdol]] k městské části [[Praha 6]].
 
Z hlediska samosprávné působnosti si je všech 57 městských částí rovno. Městské části, jejichž úřady mají rozšířenou působnost státní správy, mají názvy podle svých správních obvodů. Zbylých 35 městských částí zůstalo pojmenováno podle katastrálního území, kterými jsou tvořeny nebo v nichž má sídlo úřad městské části. Název městské části se od názvu katastrálního území liší tím, že obsahuje navíc slovo „Praha“ se spojovníkem a v několika případech je zkrácen o specifikující přívlastky (například městská část Praha-Újezd je tvořena katastrálním územím Újezd u Průhonic). Hranice městských částí mnohde jsou z praktických důvodů stanoveny odlišně od hranic katastrálních území.
 
O změnách počtu i hranic městských částí rozhodují orgány města v souladu se zákonem o hl. m. Praze a Statutem. Některé změny musí být projednány s [[katastrální úřad|katastrálním úřadem]], což by mělo umožnit koordinaci obou druhů členění.
 
==== Státní správa a správní obvody ====
 
===== První experimenty se zvýšením počtu správních obvodů (1988–1994) =====
 
Obvodní národní výbory vykonávaly od roku 1949 státní správu pro území původních šestnácti, od roku 1960 deseti obvodů. Již od roku 1988 však docházelo k experimentům s přenášením částí obvodních pravomocí státní správy na některé místní úřady (tehdy MNV), nejprve pro MNV Chodov-Jižní Město, později pro Modřany a Jihozápadní Město.
 
===== Praha 1 – Praha 15 (1995–2001) =====
 
Od 1.1.1995 bylo vytvořeno dalších pět takzvaných správních obvodů a zároveň k přejmenování městských částí, jejichž místní úřady tuto rozšířenou působnost vykonávaly:
* Praha 11 – dříve Praha-Jižní Město: (i pro Praha-Újezd a Praha-Šeberov)
* Praha 12 – dříve Praha-Modřany: (i pro Praha-Libuš a Praha-Kunratice)
* Praha 13 – dříve Praha-Jihozápadní Město: (i pro Praha-Řeporyje, Praha-Řepy a Praha-Zličín)
* Praha 14 – dříve Praha-Kyje: (i pro Praha-Horní Počernice, Praha-Dolní Počernice, Praha-Újezd nad Lesy, Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice)
* Praha 15 – dříve Praha-Horní Měcholupy: (i pro Praha-Petrovice, Praha-Dolní Měcholupy, Praha-Štěrboholy, Praha-Uhříněves, Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice, Praha-Křeslice).
 
Kromě nich bylo některými kompetencemi státní správy (např. stavební úřad, živnostenský odbor) pověřeno dalších 10 místních úřadů:
* Praha-Libuš i pro Praha-Kunratice,
* Praha-Zbraslav i pro Praha-Lipence,
* Praha-Radotín i pro Praha-Slivenec a Praha-Velká Chuchle,
* Praha-Řepy i pro Praha-Zličín,
* Praha-Letňany i pro Praha-Čakovice,
* Praha-Ďáblice i pro Praha-Březiněves a Dolní Chabry,
* Praha-Kbely i pro Praha-Vinoř a Praha-Satalice,
* Praha-Horní Počernice pro sebe,
* Praha-Újezd nad Lesy i pro Praha-Klánovice, Praha-Koloděje a Praha-Běchovice
* Praha-Uhříněves i pro Praha-Dubeč, Praha-Královice, Praha-Nedvězí, Praha-Kolovraty, Praha-Benice a Praha-Křeslice.
 
===== Praha 1 – Praha 22 (od r. 2002) =====
[[Soubor:Prague administrative districts.png|náhled|vpravo|500px|Správní obvody pro některé kompetence [[přenesená působnost|přenesené působnosti]] státní správy vykonávané úřady 22 vybraných městských částí.]]
Nový zákon o hl. m. Praze, č. 131/2000 Sb., přejmenoval místní a obvodní úřady na úřady městské části. Území a názvy městských částí a vymezení jejich působnosti stanovilo město Praha v obecně závazné vyhlášce č. 55/2000 Sb. HMP, přijaté zastupitelstvem města, nazvané [[Statut hlavního města Prahy]] a účinné od 1. července 2001. Byla odstraněna disproporce mezi malými a velkými částmi, kromě dosavadních městských částí s obvodními úřady bylo stanoveno ještě dalších 12 městských částí s rozšířenou působností státní správy, ty byly přejmenovány na Praha 11 až Praha 22 a tím byla Praha rozdělena do 22 takzvaných správních obvodů.
 
Jak vidno, Praha-Libuš, Praha-Zbraslav a Praha-Ďáblice o své privilegované postavení obvodu opět přišly. Ani nyní však neplatí, že by všech 22 městských částí „s čísly“ mělo navzájem zcela stejné pravomoci a zbylých 35 „malých“ městských částí také. Přesné rozdělení pravomocí státní správy je komplikovaným způsobem rozepsáno ve Statutu hlavního města Prahy.
 
Novými správními obvody, zaváděnými postupně od roku 1995, vznikl i zmatek a nejasnosti, protože původních 10 obvodů zůstalo stále v platnosti pro evidenci a označování budov a pozemků, pro soudní příslušnost apod. Neobeznámení lidé si nebyli a nejsou jisti, jestli bydlí například v Praze 13 nebo v Praze 5. Správní obvod může zasahovat i do více státně-územních obvodů, například správní obvod Praha 17 zasahuje do územních obvodů Praha 5 i Praha 6. Městské části Praha 1 až Praha 3 jsou totožné se stejnojmennými správními i územními obvody. Samosprávné městské části Praha 4 až Praha 10 tvoří jádra stejnojmenných správních obvodů a ty zase jádra stejnojmenných územních obvodů.
 
S účinností od 1. listopadu 2007 byla městská část [[Praha-Čakovice]] přeřazena ze správního obvodu [[Praha 19]] (Kbely) do správního obvodu [[Praha 18]] (Letňany).<ref>[http://magistrat.praha-mesto.cz/aplikace/vyhlasky/detail.asp?id=682 Vyhláška hlavního města Prahy č. 13/2007 Sb. HMP], kterou se mění [[Statut hlavního města Prahy]]. Schválena 20. 9. 2007, účinná od 1. 11. 2007.</ref> Nový stav se tak přibližuje tomu, jaký zde platil do roku 2001.
 
=== Jednání o připojení dalších obcí ===
==== Přezletice ====
Na jaře [[2007]] vyzvalo zastupitelstvo obce [[Přezletice]] Prahu k jednání<ref>[http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf Zasedání zastupitelstva obce Přezletice dne 1. 3. 2007] {{Wayback|url=http://www.prezletice.cz/dokumenty/zapisy/zapis-2-07.pdf |date=20070929010759 }}, bod 6: pověření starostky a místostarosty k zahájení jednání o připojení k hlavnímu městu Praze na základě podnětů od občanů a výsledků ankety.</ref> o připojení této obce k [[Praha|Praze]]. Podle Rudolfa Blažka je to první taková žádost od roku 1974.<ref name="chteji" /> V anketě se z 647 rozdaných lístků vrátilo 377 a pro připojení k Praze se vyslovilo 330 občanů, obec měla tou dobou celkem 801 občanů (včetně dětí).<ref name="chteji">[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město], Pražský deník, 19. 9. 2007</ref> Rada hl. m. Prahy jejich žádost 18. září 2007 usnesením č. 1415/2007 vzala na vědomí a pověřila náměstka primátora Rudolfa Blažka, aby zajistil jednání o přípravě připojení obce Přezletice k hlavnímu městu Praze (s termínem 30. listopadu 2007) a o postupech informoval Radu HMP do 18. prosince 2007. Současně se hodlá město Praha dotázat dalších obcí v okolí Prahy, zda nemají podobné záměry.<ref>[http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6284732 Praha se možná zvětší, připojit se chce obec Přezletice] (Deník veřejné správy, ČTK, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://prazsky.denik.cz/zpravy_region/prezletice20070919.html Přezletice chtějí spadat pod hlavní město] (Pražský deník, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://www.lidovky.cz/ln-praha-se-po-30-letech-rozroste-d3x-/ln_praha.asp?c=A070918_223450_ln_praha_hlm Praha se po 30 letech rozroste] (lidovky.cz, 18. 9. 2007)</ref><ref>[http://usneseni.praha.eu/ina2010/tedusndetail.aspx?id=105152 Usnesení Rady HMP č. 1415 ze dne 18. 9. 2007, k záměru obce Přezletice na připojení k území hlavního města Prahy]{{Nedostupný zdroj}}</ref> Změna by si vyžádala novelizaci asi deseti zákonů i například územního plánu hlavního města Prahy.<ref name="odalsi" />
 
Začátkem roku 2008 se konala první schůzka zástupců obou obcí a Praha neměla námitky. Magistrát hodlal utvořit pracovní skupinu. Do konce února 2008 chtěl Rudolf Blažek předložit radě města materiál, který by shrnul další postup. Žádné další obce neoslovil a žádná další obec se s podobnou žádostí neozvala.<ref>[http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/132904-praha-bude-nejspis-vetsi-o-prezletice.html Praha bude nejspíš větší o Přezletice], Novinky.cz, 12. 2. 2008</ref> Podle informací z dubna 2008 měla poslední fáze přípravy nastat v roce 2009.<ref name="odalsi">Jakub Mračno: [http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/138218-praha-se-muze-rozsirit-o-dalsi-obce.html Praha se může rozšířit o další obce], Novinky.cz, 23. 4. 2008</ref> Obec nakonec svou žádost stáhla.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Praha.cz|url = http://www.praha.cz/zpravy-z-prahy/obce-nejevi-zajem-o-pripojeni-se-k-praze|vydavatel = Praha.cz|datum přístupu = 2016-03-15}}</ref>
 
==== Další obce ====
Uvažuje se také o připojení města [[Roztoky (okres Praha-západ)|Roztoky u Prahy]] nebo obcí [[Zdiby]] (včetně přilehlých osad), [[Hovorčovice]], [[Šestajovice (okres Praha-východ)|Šestajovice]], [[Průhonice]], [[Hostivice]] nebo [[Horoměřice]]. Novinky.cz v dubnu 2008 uvedly, že neoficiálně se hovoří o připojení obcí Hostivice, [[Vestec (okres Praha-západ)|Vestec]], Šestajovice, [[Jenštejn]] a [[Radonice (okres Praha-východ)|Radonice]], ale u posledních dvou je žádost málo pravděpodobná.<ref name="odalsi" />
 
V roce 2008 schválilo záměr připojení k Praze [[zastupitelstvo obce|zastupitelstvo]] krušnohorské obce [[Hora Svaté Kateřiny]] a vyjádřilo přání, aby tak učinily i další obce jako protest proti způsobu rozdělování peněz ze státního rozpočtu obcím.<ref>Jan Stuchlík: [http://www.ct24.cz/zpravy/index_view.php?id=246849 Hora Svaté Kateřiny žádá o připojení k Praze], ČT24, 2. 1. 2008</ref>
 
== Odkazy ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Administrativní_dělení_Prahy“