Wikipedie

Evropská unie: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m editace uživatele 178.23.220.15 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Dvorapa
značka: rychlé vrácení zpět
značky: revertováno možný vandalismus vyprázdněna sekce
Řádek 89:
{{Vývoj Evropské unie}}
 
== Geografie ==
{{Podrobně|Geografie Evropské unie}}
[[Soubor:Europe location EU.png|náhled|Evropská unie k 1. únoru 2020 (oranžově)]]
 
Evropská unie zasahuje na území o rozloze přibližně 4,25 mil. km², jež ohraničuje na severovýchodě [[Finsko]], na jihovýchodě [[Kypr]], na jihozápadě [[Portugalsko]] a na severozápadě [[Irsko]]. Součástí Evropské unie jsou i četná zámořská území a závislá území (španělské [[Kanárské ostrovy]], [[Ceuta]] a [[Melilla]]; za Portugalsko [[Azory]] a [[Madeira (souostroví)|Madeira]] a francouzská území [[Réunion]], [[Francouzská Guyana]], [[Martinik]], [[Guadeloupe]], [[Mayotte]], [[Svatý Martin (francouzská část)|Saint-Martin]]), zatímco jindy nejsou území přidružená k členským států součástí EU (například [[Grónsko]], [[Aruba]], [[Curaçao]], [[Svatý Martin (nizozemská část)|Sint Maarten]], [[Karibské Nizozemsko]], [[Svatý Bartoloměj (ostrov)|Svatý Bartoloměj]], [[Francouzská Polynésie]], [[Wallis a Futuna]] či [[Nová Kaledonie]]) a mají statut přidruženého území.
 
[[Soubor:EU OCT and OMR map en.png|vlevo|náhled|upright=1.2|oblasti EU se zvláštním statusem]]
 
Kromě toho je k Evropské unii řada území ''asociovaných'', existují také území pod správou členských států Evropské unie, které do EU nepatří a podobně, viz [[Členský stát Evropské unie|Oblasti EU se zvláštním statusem]] (především v oblasti Karibiku a Pacifiku).
 
Nejvyšší hora na území Unie je [[Mont Blanc]] (4808 m) na hranici [[Francie]] a [[Itálie]] (kdyby do EU vstoupilo [[Turecko]], stal by se nejvyšší horou [[Ararat]] s 5166 m). [[Vänern]] na jihu [[Švédsko|Švédska]] je s plochou 5650 km² jezerem s největší rozlohou povrchu a zároveň s objemem 153 km³ jezerem s největším objemem. Nejdelší řeka EU je [[Dunaj]] (2850 km, pramení v německém pohoří [[Schwarzwald]] a ústí do [[Černé moře|Černého moře]] u rumunsko-ukrajinských hranic).
 
EU leží převážně v mírném klimatickém pásmu, severní oblasti [[Finsko|Finska]] spadají do subarktického pásma a [[Středomoří]] do pásma subtropického. Jednotlivé země EU mají rozmanité klimatické podmínky. Například v [[Helsinky|Helsinkách]] je průměrná teplota v lednu −5,6 °C a v červenci 17,8 °C, naproti tomu na [[Malta|Maltě]] je průměrná teplota v lednu 12,8 °C a v červenci 25,6 °C.
 
=== Členské státy ===
{{podrobně|Členský stát Evropské unie}}
[[Soubor:EC-EU-enlargement animation.gif|náhled|[[Rozšiřování Evropské unie]]]]
 
Při prvních rozšířeních evropských společenství nebyla stanovena žádná kritéria, která by noví členové museli splnit (kromě obecných podmínek stanovených v zakládacích smlouvách). Situace zemí střední a východní Evropy se značně odlišovala od předchozích přistupujících zemí, [[Evropská rada]] proto v červnu 1993 v Kodani určila obecné závazné podmínky, tzv. [[Kodaňská kritéria]]:
 
# ''politická kritéria'': kandidátská země musí mít stabilní instituce zajišťující demokracii, právní stát, dodržování lidských práv a práv menšin
# ''ekonomická kritéria'': země musí mít fungující tržní ekonomiku schopnou se vypořádat s konkurenčními tlaky uvnitř Unie
# ''kritérium přijetí [[acquis communautaire]]'': země musí být schopná přijmout závazky vyplývající z členství, včetně cílů politické, hospodářské a měnové unie
 
Evropská unie měla do 31. ledna 2020 28 [[Členský stát Evropské unie|členských států]] a přibližně 500 miliónů obyvatel (2009; lidnatější jsou jen [[Čína]], 1 306 mil., a [[Indie]], 1 080 mil.).
 
Rozšířila se celkem sedmkrát: Poprvé v roce [[1973]] o [[Dánsko]], [[Irsko]] a [[Spojené království]]. [[Řecko]] se připojilo v roce [[1981]], následováno [[Španělsko|Španělskem]] a [[Portugalsko|Portugalskem]] v roce [[1986]]. (V roce [[1985]] vystoupilo [[Grónsko]], když v [[Grónské referendum o Evropských společenstvích 1982|referendu]] 53 % obyvatel hlasovalo proti setrvání v ES.) Roku [[1995]] se členy staly dosud neutrální [[Finsko]], [[Rakousko]] a [[Švédsko]]. V květnu [[2004]] bylo přijato 10 zemí: [[Česko]], [[Estonsko]], [[Kypr]], [[Litva]], [[Lotyšsko]], [[Maďarsko]], [[Malta]], [[Polsko]], [[Slovensko]] a [[Slovinsko]]. Od ledna [[2007]] jsou členy [[Rumunsko]] a [[Bulharsko]]. 1. července [[2013]] se stalo členem [[Chorvatsko]]. [[31. leden|31. ledna]] [[2020]] Spojené království Evropskou unii jako vůbec první země opustilo (Grónsko opustilo ještě [[Evropská společenství]]).
 
{| class="wikitable sortable" cellpadding="2" style="text-align:right"
! Stát
! Vstup
! Obyvatel<br>(rok 2019)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eurostat]]
| titul = Population on 1 January
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tps00001/default
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-02-05}}</ref>
! % obyvatel EU
! Rozloha <br /> (km²)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Central Intelligence Agency|CIA]]
| titul = [[The World Factbook]] COUNTRY COMPARISON :: AREA
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-datasets/-/tps00001
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-02-05}}</ref>
! Skutečný [[hrubý domácí produkt|HDP]] <br>(€/obyvatele/rok)<br>(rok 2018)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eurostat]]
| titul = Real GDP per capita
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_08_10/default/table?lang=en
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-02-05}}</ref>
! HDP přepočtený<br>v [[Parita kupní síly|paritě kupní síle]]<br>(€/obyvatele/rok)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eurostat]]
| titul = Purchasing power adjusted GDP per capita
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/sdg_10_10/default/table?lang=en
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-02-05}}</ref>
! % HDP v PPP<br>(100% = průměr EU27)<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = [[Eurostat]]
| titul = GDP per capita in PPS
| url = https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/tec00114/default/table?lang=en
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2020-02-05}}</ref>
! Křesel v [[Evropský parlament|EP]]<br />(k 1.&nbsp;2.&nbsp;2020)
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Belgie}} [[Belgie|Belgické království]] € || 1952 || |{{Nts|11455519}} || 2,56 % || {{Nts|30528}} || {{Nts|35600}} || {{Nts|35100}} || 116 % || 21
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Bulharsko}} [[Bulharsko|Bulharská republika]] || 2007 ||{{Nts|7000039}} || 1,57 % || {{Nts|110879}} || {{Nts|6550}} || {{Nts|15200}} || 50 % || 17
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Česko}} [[Česko|Česká republika]] || 2004 ||{{Nts|10649800}} || 2,38 % || {{Nts|78867}} || {{Nts|17620}} || {{Nts|27500}} || 91 % || 21
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Dánsko}} [[Dánsko|Dánské království]] || 1973 ||{{Nts|5806081}} || 1,30 % || {{Nts|43094}} || {{Nts|48260}} || {{Nts|38300}} || 127 % || 14
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Estonsko}} [[Estonsko|Estonská republika]] € || 2004 ||{{Nts|1324820}} || 0,30 % || {{Nts|45228}} || {{Nts|15090}} || {{Nts|24700}} || 82 % || 7
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Finsko}} [[Finsko|Finská republika]] € || 1995 ||{{Nts|5517919}} || 1,23 % || {{Nts|338145}} || {{Nts|36890}} || {{Nts|33500}} || 111 % || 14
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Francie}} [[Francie|Francouzská republika]] € || 1952 ||{{Nts|67012883}} || 15,00 % || {{Nts|543801}}||{{Nts|32830}} || {{Nts|31500}} || 104 % || 79
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Chorvatsko}} [[Chorvatsko|Chorvatská republika]] || 2013 ||{{Nts|4076246}} || 0,91 % || {{Nts|56594}} || {{Nts|11990}} || {{Nts|19100}} || 63 % || 12
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Vlajka a název|Irsko}} € || 1973 ||{{Nts|4904240}} || 1,10 % || {{Nts|70273}} || {{Nts|57960}} || {{Nts|56800}} || 188 % || 13
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Itálie}} [[Itálie|Italská republika]] € || 1952 ||{{Nts|60359546}} || 13,51 % || {{Nts|301340}} || {{Nts|26760}} || {{Nts|28900}} || 96 % || 76
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Kypr}} [[Kypr|Kyperská republika]] € || 2004 ||{{Nts|875899}} || 0,20 % || {{Nts|9251}} || {{Nts|23770}} || {{Nts|26300}} || 87 % || 6
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Litva}} [[Litva|Litevská republika]] € || 2004 ||{{Nts|2794184}} || 0,63 % || {{Nts|65300}} || {{Nts|13310}} || {{Nts|24500}} || 81 % || 11
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Lotyšsko}} [[Lotyšsko|Lotyšská republika]] € || 2004 ||{{Nts|1919968}} || 0,43 % || {{Nts|64589}} || {{Nts|12180}} || {{Nts|21300}} || 71 % || 8
|-
| align="left" style="background:#eee; | {{Flagicon|Lucembursko}} [[Lucembursko|Lucemburské velkovévodství]] € || 1952 ||{{Nts|613894}} || 0,14 % || {{Nts|2586}} || {{Nts|83470}} || {{Nts|77100}} || 256 % || 6
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Vlajka a název|Maďarsko}} || 2004 ||{{Nts|9772756}} || 2,19 % || {{Nts|93028}} || {{Nts|12560}} || {{Nts|21300}} || 71 % || 21
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Malta}} [[Malta|Maltská republika]] € || 2004 ||{{Nts|493559}} || 0,13 % || {{Nts|316}} || {{Nts|21630}} || {{Nts|29700}} || 98 % || 6
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Německo}} [[Německo|Spolková republika Německo]] € || 1952 ||{{Nts|83019213}} || 18,58 % || {{Nts|357022}} || {{Nts|35860}} || {{Nts|37400}} || 124 % || 96
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Nizozemsko}} [[Nizozemsko|Nizozemské království]] € || 1952 ||{{Nts|17282163}} || 3,87 % || {{Nts|41543}} || {{Nts|41540}} || {{Nts|39100}} || 130 % || 29
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Polsko}} [[Polsko|Polská republika]] || 2004 ||{{Nts|37972812}} || 8,50 % || {{Nts|312685}} || {{Nts|12430}} || {{Nts|21500}} || 71 % || 52
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Portugalsko}} [[Portugalsko|Portugalská republika]] € || 1986 ||{{Nts|10276617}} || 2,30 % || {{Nts|92090}} || {{Nts|18110}} || {{Nts|23000}} || 76 % || 21
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Rakousko}} [[Rakousko|Rakouská republika]] € || 1995 ||{{Nts|8858775}} || 1,98 % || {{Nts|83871}} || {{Nts|37810}} || {{Nts|38600}} || 128 % || 19
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Vlajka a název|Rumunsko}} || 2007 ||{{Nts|19414458}} || 4,34 % || {{Nts|238391}} || {{Nts|8740}} || {{Nts|19600}} || 65 % || 33
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Řecko}} [[Řecko|Řecká republika]] € || 1981 ||{{Nts|10724599}} || 2,40 % || {{Nts|131957}} || {{Nts|17780}} || {{Nts|20600}} || 68 % || 21
|-1
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Slovensko}} [[Slovensko|Slovenská republika]] € || 2004 ||{{Nts|5450421}} || 1,22 % || {{Nts|49036}} || {{Nts|15560}} || {{Nts|23600}} || 78 % || 14
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Slovinsko}} [[Slovinsko|Slovinská republika]] € || 2004 ||{{Nts|2080908}} || 0,47 % || {{Nts|20273}} || {{Nts|20170}} || {{Nts|26500}} || 88 % || 8
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Španělsko}} [[Španělsko|Španělské království]] € || 1986 ||{{Nts|46937060}} || 10,50 %|| {{Nts|505370}} || {{Nts|24880}} || {{Nts|27700}} || 92 % || 59
|-
| align="left" style="background:#eee" | {{Flagicon|Švédsko}} [[Švédsko|Švédské království]] || 1995 ||{{Nts|10230185}} || 2,29 % || {{Nts|450295}} || {{Nts|43810}} || {{Nts|36700}} || 122 % || 21
|- style="background:#E8E8E8;font-weight:bold" class="sortbottom"
| align="left" | [[Soubor:Flag of Europe.svg|20px|Vlajka EU]] EU celkem || 27 členů|| style="text-align:right" |{{Nts|446824564}} || 100% || style="text-align:right" |{{Nts|4236352}} || 27 620 || style="text-align:right" | 30 200 || style="text-align:right" | 100% || style="text-align:right" | 705
|}
 
=== Bývalí členové ===
{{Flagicon|Spojené království}} [[Spojené království|Spojené království]]
{{Podrobně|Brexit}}
[[Spojené království|Spojené království]] bylo členem EU od prvního rozšíření v roce 1973. Má vyjednané trvalé výjimky z členství v Evropské měnové unii ([[eurozóna]]) a v dalších smlouvách.
 
V červnu 2016 proběhlo [[Referendum o členství Spojeného království v Evropské unii 2016|referendum o členství Spojeného království v Evropské unii]], ve kterém voliči zvolili vystoupení Spojeného království z unie. Referendum mělo doporučující charakter<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Odpovědi na nejčastější dotazy ohledně brexitu a reformy EU
| url = http://www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/tiskove_zpravy/x2016_09_23_odpovedi_na_nejcastejsi_dotazy_ohledne.html
| datum vydání = 2016-09-21
| datum přístupu = 2016-12-03
| vydavatel = [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky]]
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČTK
| odkaz na autora = Česká tisková kancelář
| titul = Je britské referendum právně závazné? Jednoduchá odpověď: Ne
| periodikum = [[Lidové noviny|Lidovky.cz]]
| datum vydání = 2016-06-25
| datum přístupu = 2016-12-03
| url = http://www.lidovky.cz/the-guardian-je-referendum-pravne-zavazne-jednoducha-odpoved-ne-pw2-/zpravy-svet.aspx?c=A160625_190632_ln_zahranici_ELE
}}</ref> ve věci zahájení [[brexit|procesu vystoupení]], který upravuje nikdy předtím nepoužitý článek&nbsp;50 [[Lisabonská smlouva|Smlouvy o Evropské unii]]. Tehdejší britský premiér [[David Cameron]] přenechal aktivaci tohoto článku svému nástupci ve funkci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cameron: Článek 50 nespustím. Druhé referendum nebude
| periodikum = [[Týden (časopis)|Týden]]
| datum_vydání = 2016-06-27
| datum_přístupu = 2016-06-28
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/cameron-clanek-50-nespustim-druhe-referendum-nebude_388875.html
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Cameron článek 50 zatím neaktivuje. Je to naše suverénní rozhodnutí, tvrdí
| periodikum = [[Česká televize]]
| datum_vydání = 2016-06-27
| datum_přístupu = 2016-06-28
| url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/1830070-cameron-clanek-50-zatim-neaktivuje-je-nase-suverenni-rozhodnuti-tvrdi
}}</ref> Tím se stala [[Theresa Mayová]], která záhy zahájila přípravy k aktivaci článku. 29. března 2017 zaslala [[Předseda Evropské rady|předsedovi Evropské rady]] [[Donald Tusk|Donaldovi Tuskovi]] dopis, jímž oficiálně započala vystoupení země z EU dle čl. 50 Smlouvy o EU.<ref>BBC. ''Brexit: The UK's letter triggering Article 50'' [on-line]. 29. března 2017 [cit. 29. března 2017]. Dostupné on-line na: <http://www.bbc.com/news/uk-politics-39431070></ref> Evropskou unii oficiálně opustilo dne 31. ledna 2020.
 
=== Kandidátské země ===
[[Soubor:EU Balkan enlargement.svg|náhled|Mapa potenciálních kandidátských států Evropské unie na Balkáně s datem posledního kroku procesu:
{{legenda|#3f48cc|Členské státy}}
{{legenda|#00bfff|Kandidáti vyjednávající členství: Albánie, Severní Makedonie, Černá Hora, Srbsko a Turecko}}
{{legenda|#fff200|Uznaní potenciální kandidáti, kteří podali žádost o členství: Bosna a Hercegovina}}
{{legenda|#ff8c00|Uznaní potenciální kandidáti, kteří nepodali žádost o členství: Kosovo<ref>https://europa.eu/european-union/about-eu/countries_cs</ref>}}]]
 
V současné době je pět kandidátských zemí (stav k červenci 2019): [[Albánie]] (přihláška 2009), [[Černá Hora]] (přihláška 2008), [[Severní Makedonie]] (přihláška 2004), [[Srbsko]] (přihláška 2009) a [[Turecko]] (přihláška 1987). O členství zažádaly v minulosti i Norsko, Švýcarsko a Island, ale své přihlášky následně stáhly či zamrazily. [[Bosna a Hercegovina]] a [[Kosovo]] jsou potenciálními kandidátskými státy, z toho Bosna a Hercegovina již v roce 2016 podala přihlášku.
 
Srbsko a Černá Hora by se mohly k Evropské unii připojit v roce 2025.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Serbia and Montenegro could join EU in 2025, says Brussels | periodikum = The Guardian | datum_vydání = 2018-02-06 | url = https://www.theguardian.com/world/2018/feb/06/serbia-and-montenegro-could-join-eu-in-2025-says-brussels | issn = 0261-3077}}</ref> Očekává se, že Severní Makedonie a Albánie zahájí jednání o přístupu do konce roku 2019 a připojit by se tak mohly po roce 2025.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = EU Delays Decision On North Macedonia, Albania Membership Talks | periodikum = RadioFreeEurope/RadioLiberty
| url = https://www.rferl.org/a/eu-delays-decision-on-north-macedonia-albania-membership-talks/30006858.html}}</ref>
 
==== Turecko ====
O možném vstupu [[Turecko|Turecka]] do EU se vedou debaty již od padesátých let 20. století. První asociační dohoda mezi Tureckem a tehdejším [[Evropské hospodářské společenství|Evropským hospodářským společenstvím]] byla uzavřena v roce 1963. Přihlášku ke členství v EU podalo Turecko roku [[1987]], ale kandidátský status dostalo až po summitu v [[Helsinky|Helsinkách]] v roce [[1999]] a rozhovory o vstupu s ním byly zahájeny 3. října 2005. Z celkem 35 přístupových kapitol jich bylo zatím otevřeno 13 a uzavřena 1.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/turkey/relation/index_en.htm
| titul = European Commission Enlargement
| kapitola = candidate countries/EU-Turkey relations
| vydavatel = European Commission
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Zastánci přijetí Turecka poukazují na to, že by to znamenalo stabilizaci jeho institucí a právního řádu a posílilo by to význam ekonomiky EU ve světě. Zároveň by přinesl také výrazné navýšení pracovní síly a populace Evropské unie. Pokud by Turecko splnilo všechny podmínky pro přijetí, není podle nich možné jeho vstup dále oddalovat. Vstup do Evropské unie by byl také jakousi odměnou za jeho dlouholeté členství v [[Severoatlantická aliance|NATO]] a dosavadní pokrok v oblasti ochrany lidských práv.
 
Odpůrci Turecka v Evropské unii naopak poukazují na to, že většinou území leží v Asii, sousedí s nestabilními zeměmi a má špatné vztahy se sousedním [[Kypr]]em (členem EU; Turecko okupuje severní část Kypru) a [[Arménie|Arménií]] (dosud živá genocida etnických Arménů v roce 1915). Mnozí také pochybují o pokroku v oblasti dodržování lidských práv a upozorňují zejména na etnické spory s tureckými [[Kurdové|Kurdy]] a potlačování jejich práv. Kritici přijetí Turecka se dále obávají změny mocenské rovnováhy v Evropě – [[muslim]]ské a národnostně málo tolerantní Turecko by v době vstupu mělo srovnatelný počet obyvatel jako nejlidnatější země EU, [[Německo]].
 
Přístupové rozhovory mezi Tureckem a Evropskou unií zkomplikovaly také rozsáhlé [[Čistky v Turecku (2016)|politické čistky v Turecku]] po neúspěšném [[Pokus o vojenský převrat v Turecku 2016|pokusu o převrat]] ze dne 15. července 2016, při kterých bylo zatčeno na 50&nbsp;000 lidí, včetně soudců, novinářů a opozičních politiků.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/2414440-v-turecku-vydali-zatykace-na-dalsich-230-lidi-kvuli-pokusu-o-puc V Turecku vydali zatykače na dalších 230 lidí kvůli pokusu o puč]. Česká televize. 9. března 2018.</ref> Předseda Evropské rady Donald Tusk v říjnu 2017 prohlásil: „Chceme si nechat do Ankary otevřené dveře, ale stávající realita v Turecku to ztěžuje.“<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Členství Turecka v EU je lékem evropských problémů, prohlásil Erdogan
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 24. října 2017
| url = https://zpravy.idnes.cz/turecko-recep-tayyip-erdogan-eu-lek-problemy-evropska-unie-po6-/zahranicni.aspx?c=A171024_124246_zahranicni_kha
}}</ref>
 
==== Severní Makedonie ====
Prvním v přístupovém procesu [[Severní Makedonie|Makedonie]] k Evropské unii bylo podepsání Stabilizační a asociační dohody s EU v roce 2001. Dohoda vstoupila v platnost v roce 2004, kdy také Makedonie podala oficiální přihlášku. Po kladném doporučení Evropské komise byl Makedonii v roce 2005 udělen status kandidátské země, ale oficiální přístupová jednání zatím nezačala. Vyjednávání doposud probíhala spíše pomalu a především se soustředila na uvolňování vzájemného obchodu a od roku 2008 na odstranění vízové povinnosti pro občany Makedonie. Vliv na pomalý průběh přístupových jednání měl zejména [[Bilaterální dohoda|bilaterální]] spor Makedonie a [[Řecko|Řecka]] o jméno země.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/the_former_yugoslav_republic_of_macedonia/relation/index_en.htm
| titul = European Commission Enlargement
| kapitola = candidate countries/EU-Makedonia relations
| vydavatel = European Commission
| jazyk = anglicky
}}</ref> V červnu 2018 podepsaly Řecko a Makedonie [[Prespanská dohoda|dohodu]] o novém názvu makedonského státu ''Severní Makedonie'', plným názvem ''Republika Severní Makedonie'', oficiální přejmenování proběhlo v únoru 2019.
 
==== Černá Hora ====
[[Černá Hora]] podala přihlášku do EU 15. prosince 2008. Dohoda o stabilizaci a přidružení vstoupila v platnost 1. května 2010.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Evropská komise
| titul = ROZHODNUTÍ RADY A KOMISE ze dne 29. března 2010
| url = http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2010:108:0001:0354:CS:PDF
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2010-12-22
}}
</ref> Status kandidátské země byl Černé Hoře oficiálně udělen 17. prosince 2010.<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Evropská rada
| titul = závěry Evropské rady (16. a 17. prosince 2010)
| url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/CS/ec/118589.pdf
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2010-12-22
}}</ref>
 
==== Srbsko ====
[[Srbsko]] se stalo kandidátem oficiálně [[1. březen|1. března]] [[2012]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = EUROPEAN COUNCIL (Evropská komise)
| titul = CONCLUSIONS
| url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_Data/docs/pressdata/en/ec/128520.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2012-03-07
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = Evropská komise
| titul = Srbsko – Základní údaje o zemi
| url = http://ec.europa.eu/enlargement/candidate-countries/serbia/relation/index_cs.htmdf
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2012-03-07
}}</ref>
 
==== Albánie ====
[[Albánie]] získala status kandidátské země [[24. červen|24. června]] [[2014]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| vydavatel = EUROPEAN COUNCIL (Evropská komise)
| titul = CONCLUSIONS
| url = http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/genaff/143354.pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2012-03-07
}}</ref>
 
=== Postsovětské státy s asociační dohodou ===
[[Soubor:20180216 MSC2018 panel 3944.jpg|náhled|Tehdejší ukrajinský prezident [[Petro Porošenko]] s vlajkou Evropské unie v únoru 2018]]
Tři [[postsovětské republiky]] ratifikovaly asociační dohody s EU: [[Gruzie]], [[Moldavsko]] a [[Ukrajina]]<ref>[http://zpravy.e15.cz/zahranicni/politika/asociacni-dohoda-mezi-eu-a-ukrajinou-vesla-v-platnost-dnesek-vstoupi-do-dejin-tvrdi-porosenko-1336908 Asociační dohoda mezi EU a Ukrajinou vešla v platnost. Dnešek vstoupí do dějin, tvrdí Porošenko]. e15.cz.</ref> a vstoupily do tzv. [[Hluboká a komplexní zóna volného obchodu|Hluboké a komplexní zóny volného obchodu]] s EU,<ref>[https://ec.europa.eu/taxation_customs/business/international-affairs/international-customs-cooperation-mutual-administrative-assistance-agreements/georgia-republic-moldova-ukraine_en Georgia, Republic of Moldova and Ukraine Customs cooperation with Georgia, Republic of Moldova and Ukraine]. ec.europa.eu/.</ref> čímž vstoupily do [[Evropský jednotný trh|Evropského jednotného trhu]] ve vybraných sektorech hospodářství a jsou postupně harmonizovány s ekonomikou EU.<ref>http://eeas.europa.eu/archives/delegations/ukraine/documents/virtual_library/vademecum_en.pdf</ref> V roce 2014 Evropská komise formálně uznala jejich evropskou perspektivu a možnost zažádat o členství, pokud budou dodržovat principy demokracie, respektovat lidská práva a práva menšin a zajistí fungování [[Právní stát|právního státu]].<ref name="EU perspective">{{cite web|url=http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2014-0009|title= European Parliament resolution of 17 July 2014 on Ukraine (2014/2717(RSP))|date=2014-07-17|accessdate=2018-03-18|publisher=[[Evropský parlament]]|quote=pursuant to Article 49 of the Treaty on European Union, Georgia, Moldova and Ukraine – like any other European state - have a European perspective and may apply to become members of the Union provided that they adhere to the principles of democracy, respect fundamental freedoms and human and minority rights and ensure the rule of law; (anglicky)}}</ref>
 
Sbližování mezi Evropskou unií a Ukrajinou se snaží od října 2017 zablokovat Maďarsko, které si stěžuje na zhoršující se postavení [[Maďaři na Ukrajině|maďarské menšiny na Ukrajině]].<ref>[https://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/evropa/sblizovani-eu-s-ukrajinou-madarsko-kvuli-zakonu-reklo-ne_450552.html Sbližování EU s Ukrajinou? Maďarsko kvůli zákonu řeklo „ne“]. Týden. 16. října 2017.</ref> Okleštění práv národnostních menšin na Ukrajině kritizovalo také Parlamentní shromáždění Rady Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kyjev naštval sousední země, uzákonil povinnou výuku v ukrajinštině
| periodikum = iDnes.cz
| datum_vydání = 13. října 2017
| url = https://zpravy.idnes.cz/ukrajina-jazykovy-zakon-skoly-rusko-madarsko-f4m-/zahranicni.aspx?c=A171013_122952_zahranicni_aha
}}</ref>
 
=== Sousední země ===
{{Pahýl část}}
==== Norsko ====
[[Norsko]] se dvakrát neúspěšně pokoušelo vstoupit do tehdejšího EHS, v letech 1963 a 1967 bylo jeho přistoupení vetováno Francií (stejně jako přistoupení dalších 4 zemí, které byly součástí daného vyjednávání), dále v letech 1972 (do EHS) a 1994 (do EU) se potom norští občané vyjádřili proti vstupu v [[referendum|referendech]]. Norové se obávají ztráty suverenity, hlavně při rozhodování o svém rybářském průmyslu. Norsko je bohatý stát s velkými ložisky [[ropa|ropy]] a [[zemní plyn|zemního plynu]] a existují určité obavy, že by muselo neúměrně přispívat do finančních struktur EU, na druhou stranu se dobrovolně angažuje v mnoha projektech a agenturách (včetně těch, které jsou součástí Unie), v nichž vystupuje jako donor pro chudší části světa.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.eu-norway.org/eu/History/
| kapitola = Norway and the EU/A historical overview
| vydavatel = Norway mission to EU
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Norsko je i bez přímého členství v EU zapojeno do vícerých evropských integračních struktur. Dokonce bylo jedním ze zakládajících členů [[Evropské sdružení volného obchodu|Evropského sdružení volného obchodu]], díky němuž se stalo v roce 1994 součástí [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]]. V roce 1996 společně s [[Island]]em přistoupilo k Schengenské dohodě a od roku 2001 je plně participujícím členem [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.eu-norway.org/eu/History/
| kapitola = Norway and the EU
| vydavatel = Norway mission to EU
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
==== Švýcarsko ====
[[Švýcarsko]] proslulo tradiční neutralitou, zároveň je ale kontinentální zemí, která je v současnosti obklopená Evropskou unií. Díky těmto skutečnostem bylo a je nuceno balancovat mezi neutralitou a tlaky okolního vývoje.
 
V roce 1960 Švýcarsko spoluzaložilo [[Evropské sdružení volného obchodu]] a v roce 1972 dokonce uzavřelo s EHS [[Bilaterální dohoda|bilaterální dohodu]] o volném obchodu. Na začátku 90. let se Švýcarsko účastnilo jako člen ESVO vyjednávání o vytvoření [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského společenství]], které motivovalo Švýcarskou spolkovou vládu, aby v roce 1992 podala přihlášku ke členství v EU, následně ale v témže roce občané země zamítli vyjednávaní o EHP, což vedlo i k ukončení snah o přistoupení k Unii.
 
Další období charakterizovalo uzavírání mnoha dvojstranných smluv mezi Evropskou unií a Švýcarskem (jejich počet se vyšplhal až do řádu stovek), z nichž nejvýznamnější byly série nazvané Bilaterální dohody I a II uzavřené v letech 1999, respektive 2004.<ref>http://ec.europa.eu/external_relations/switzerland/index_en.htm</ref> Od roku 2009 je Švýcarsko členem Schengenského prostoru.
 
==== Island ====
[[Island]] podal 16. července 2009 oficiální přihlášku do EU. Evropská komise v rekordním čase žádost zpracovala a 24. února 2010 vydala zprávu o připravenosti Islandu ke vstupu do EU, na jejímž základě doporučila Evropské radě udělit Islandu status kandidátské země a zahájit tak oficiální vyjednávání o členství. Status kandidátského státu byl Islandu udělen 17. června 2010. Island je od roku 1994 členem [[Evropský hospodářský prostor|Evropského hospodářského prostoru]] a od roku 2000 také [[Schengenský prostor|Schengenského prostoru]], do svojí legislativy tedy již implementoval podstatnou část legislativy Evropské unie.<ref>
{{Citace elektronické monografie
| url = http://ec.europa.eu/enlargement/potential-candidates/iceland/relation/index_en.htm
| titul = European Commission Enlargement
| kapitola = Potential Candidates/Iceland/EU-Iceland relations
| vydavatel = European Commission
| jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Vstup Islandu provázejí obavy ze sporů o legislativu upravující rybolov a dále [[Bilaterální dohoda|bilaterální]] spory o zaplacení dluhů insolventní islandské internetové banky Icesave Nizozemsku a Spojenému království (obě země uhradily škody svým občanům, kteří měli svoje finanční prostředky uložené v Icesave).<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.iceland.org/info
| vydavatel = Icelandic Government
| jazyk = anglicky
| titul = Archivovaná kopie
| datum přístupu = 2010-05-16
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090212063034/http://www.iceland.org/info
| datum archivace = 2009-02-12
| nedostupné = ano
}}</ref> Zásadní motivací ke vstupu byl vliv mezinárodní ekonomické krize a snaha o vyrovnání se s jejími následky vstupem do EU a zejména rychlým přijetím [[euro|eura]]. V červnu 2013 (po islandských volbách z dubna 2013, které vyhrály politické strany stavějící se negativně ke vstupu Islandu do EU) prohlásil islandský ministr zahraničních věcí, že Island jednostranně pozastavuje přístupové rozhovory. Další postup bude záležet na výsledku plánovaného referenda.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://eu.mfa.is/other/news/nr/7711
| titul = Minister Sveinsson meets with Stefan Füle
| vydavatel = Iceland´s application for membership of the EU
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2013-06-29
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150403155321/http://eu.mfa.is/other/news/nr/7711
| datum archivace = 2015-04-03
| nedostupné = ano
}}</ref> V roce 2015 Island svou přihlášku k členství v EU stáhl.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = ČTK
| odkaz na autora =
| příjmení2 = Havlická
| jméno2 = Kateřina
| spoluautoři =
| titul = Island se po šesti letech rozmyslel a stáhl žádost o členství v EU
| periodikum = idnes.cz
| odkaz na periodikum = IDNES.cz
| datum vydání = 12. března 2015 21:13
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://zpravy.idnes.cz/island-uz-nechce-do-evropske-unie-dq1-/zahranicni.aspx?c=A150312_211154_zahranicni_lve
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Island stáhl žádost o vstup do EU
| periodikum = novinky.cz
| odkaz na periodikum = novinky.cz
| datum vydání = čtvrtek 12. března 2015, 20:53 - Reykjavík
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/364100-island-stahl-zadost-o-vstup-do-eu.html
| issn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kubátová
| jméno = Eliška
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Island stáhl přihlášku do EU, bod zlomu to ale není
| periodikum = euractiv.cz
| odkaz na periodikum = euractiv.cz
| datum vydání = 13.03.2015
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = http://www.euractiv.cz/evropa-dnes0/clanek/island-stahl-prihlasku-do-eu-bod-zlomu-to-ale-neni-012524
| issn =
}}</ref> I tak ale podle mluvčí evropské diplomacie [[Maja Kocijančičová|Maji Kocijančičové]] zůstaly Islandu dveře do EU otevřené.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor =
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Mluvčí EU: Island do EU může stále vstoupit
| periodikum = euroskop.cz
| odkaz na periodikum = euroskop.cz
| datum vydání = 16.03.2015
| datum aktualizace =
| datum přístupu =
| ročník =
| číslo =
| strany =
| url = https://www.euroskop.cz/8956/25462/clanek/mluvci-eu-island-do-eu-muze-stale-vstoupit/
| issn =
}}</ref>
 
==== Grónsko ====
[[Grónsko]] bylo společně s Dánskem do Evropského společenství začleněno v roce 1973. Grónská veřejnost v referendu dne 23. února 1982 těsnou většinou (53 %) hlasovala pro opuštění EHS. Tento proces byl završen v roce 1985.
 
== Instituce ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Evropská_unie“