Wikipedie

Helfštýn: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.8
stylistika, korekce, doplnění a odkazy NDK
značka: revertováno
Řádek 5:
| obrázek = Helfštýn.jpg
| popisek = Hradní palác
| využití =
| poloha =
| obec = [[Týn nad Bečvou]]
| země = Česká republika
Řádek 17:
| sloh = [[Gotická architektura|gotický]]<br />[[Renesanční architektura|renesanční]]
| výstavba = 14. století
| přestavba =
| zánik =
| commonscat = Helfštýn
| rejstřík památek = 29060/8-593
}}
'''Helfštýn''' (též ''Helfštejn,'' {{Vjazyce2|de|''Helfenstein''}} [helfn̩štaɪ̯n]) je zřícenina [[hrad]]u u&nbsp;[[Týn nad Bečvou|Týna nad Bečvou]] v&nbsp;[[Okres Přerov|okrese Přerov]]. Od roku 1963 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref name="m.net"/>▼
 
▲'''Helfštýn''' (též ''Helfštejn,'' {{Vjazyce2|de|''Helfenstein''}} [helfn̩štaɪ̯n]) je zřícenina [[hrad]]u u&nbsp;[[Týn nad Bečvou|Týna nad Bečvou]] v&nbsp;[[Okres Přerov|okrese Přerov]]. Od roku 1963 je chráněn jako [[Kulturní památka (Česko)|kulturní památka&nbsp;ČR]].<ref name="m.net" />
Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K&nbsp;jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil [[Páni z Kravař|pánům z&nbsp;Kravař]]. Další rozsáhlou pozdně [[Gotická architektura|gotickou]] přestavbu prováděli [[Pernštejnové]] od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali [[Bruntálští z&nbsp;Vrbna]], za nichž byl dokončen rozsáhlý [[Renesanční architektura|renesanční]] palác. Na počátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská [[posádka]], která odolala dvěma obléháním. V&nbsp;pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k&nbsp;vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V&nbsp;polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí. Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů [[Hefaiston]]. Helfštýnským [[kastelán]]em je Jan Lauro.<ref name="bakalář"/>▼
 
▲Hrad byl založen na počátku čtrnáctého století. K&nbsp;jeho významnému rozšíření došlo nejpozději na přelomu čtrnáctého a patnáctého století, kdy patřil [[Páni z Kravař|pánům z&nbsp;Kravař]]. Další rozsáhlou pozdně [[Gotická architektura|gotickou]] přestavbu prováděli [[Pernštejnové]] od poslední čtvrtiny patnáctého století. Posledním rodem, který na hradě sídlil, se stali [[Bruntálští z&nbsp;Vrbna]], za nichž byl dokončen rozsáhlý [[Renesanční architektura|renesanční]] palác. Na počátku [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl hrad krátce obsazen stavovským vojskem, ale později na něm sídlila císařská [[posádka]],; kteráta odolala dvěma obléháním. V&nbsp;pozdějších dobách byl hrad využíván již jen k&nbsp;vojenským účelům a od druhé poloviny osmnáctého století chátral. V&nbsp;polovině devatenáctého století proběhly první úpravy, jejichž cílem bylo zpřístupnění zříceniny návštěvníkům a pořádání kulturních akcí. Památkové úpravy ze druhé poloviny dvacátého století narušily historický vzhled a přizpůsobily zříceninu pro potřeby každoročního setkání uměleckých kovářů [[Hefaiston]]. Helfštýnským [[kastelán]]em je Jan Lauro.<ref name="bakalář" />
 
== Historie ==
Řádek 31 ⟶ 32:
 
=== Nejstarší dějiny ===
Hrad pravděpodobně založil [[Friduš z&nbsp;Linavy]] na části [[Drahotuš|drahotušského]] panství. Podle [[František Spurný|Františka Spurného]] se tak stalo v&nbsp;poslední čtvrtině čtrnáctého století,<ref name="spurny" /> zatímco [[Miroslav Plaček]] datuje výstavbu hradu do doby těsně po roce 1306 nebo 1312.<ref name="plaček" /> Doba a způsob, kterým Friduš z&nbsp;Linavy o&nbsp;Helfštýn přišel je nejasná, ale někdy před rokem 1320 se majitelem hradu stal [[Vok&nbsp;I. z&nbsp;Kravař]].<ref name="spurny" /> [[Ješek z&nbsp;Kravař]] se musel o&nbsp;hrad soudit s&nbsp;Čeňkem z&nbsp;Drahotuš, ale spor vyhrál a pánům z&nbsp;Kravař Helfštýn patřil déle než sto let.<ref name="glombova" /> Nejvýznamnější členem rodu byl [[Lacek z&nbsp;Kravař a Helfštejna]],<ref name="spurny" /> který nechal hrad výrazně rozšířit.<ref name="glombova" /> Panství, ke kterému patřil i&nbsp;[[Lipník nad Bečvou]],<ref name="spurny" /> v&nbsp;roce 1416 zdědil [[Petr z&nbsp;Kravař a Strážnice]]. Na počátku [[Husitské války|husitských válek]] stál na straně husitů, ale poté, co král [[Zikmund Lucemburský]] nechal plenit jeho východomoravské statky, kapituloval, a&nbsp;v&nbsp;rámci dojednaných podmínek přenechal Helfštýn do zástavy [[Přemysl I. Opavský|Přemyslu Opavskému]].<ref name="s75" />
 
=== Dějiny do třicetileté války ===
Během husitských válek hrad nebyl dobýván.; Petr z&nbsp;Kravař se v&nbsp;roce 1425 přidal znovu na stranu husitů a dějiny hradu z&nbsp;té doby jsou nejasné. Přibližně od roku 1434 na něm sídlil vzdálený příbuzný pánů z&nbsp;Kravař, Jan z&nbsp;Menspecku. Pánům z&nbsp;Kravař se hrad vrátil do přímého držení až díky smlouvě uzavřené v&nbsp;roce 1440 ve [[Valašské Meziříčí|Valašském Meziříčí]].<ref name="s75" /> [[Jiří z Kravař a Strážnice|Jiří z&nbsp;Kravař]] poté Helfštýn někdy v&nbsp;letech 1444–1447 prodal s&nbsp;celým panstvím, ke kterému patřilo kromě Lipníka 27 vesnic a části dalších čtyř vsí, [[Vok ze Sovince|Vokovi ze Sovince]]. Jemu panství patřilo až do roku 1467, kdy jej prodal za třicet tisíc uherských zlatých Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi [[Kostkové z Postupic|Kostkům z&nbsp;Postupic]] a Jiříkovi z&nbsp;Landštejna. Za Kostků z&nbsp;Postupic byl Helfštýn roku 1468 obléhán králem [[Matyáš Korvín|Matyášem Korvínem]]. Hrad byl během bojů poškozen, ale o&nbsp;případném dobytí se nedochovaly žádné zprávy.<ref name="s75" />
 
[[Soubor:Helfst07.JPG|náhled|vlevo|upright|Trubačská věž s bránou do hradního jádra]]
[[Soubor:Helfštýn (06).jpg|náhled|vlevo|upright|Jedna z věží Kravařského předhradí upravená na rozhlednu]]
 
Albrecht Kostka z&nbsp;Postupic hrad roku 1474 prodal [[Vilém II. z Pernštejna|Vilémovi z&nbsp;Pernštejna]]. Nový majitel vzápětí zahájil velkorysé stavební úpravy, během kterých bylo zdokonaleno opevnění a postaveno nové [[předhradí]]. Letopočet na [[Pískovec|pískovcové]] desce nad novou branou datuje přestavbu rokem 1480.<ref name="s75" /> Také Vilémův syn [[Jan IV. z&nbsp;Pernštejna]] pokračoval ve stavebních úpravách. Helfštýn se zároveň stal vojenským centrem rodu, ve kterém Pernštejnové shromažďovali zbraně a munici potřebné k&nbsp;vybavení vojska. Přestože pánům z&nbsp;Pernštejna patřil největší šlechtický majetek v&nbsp;Čechách a na Moravě, dostal se i&nbsp;tak majetný rod do finančních potíží, které je přinutily k&nbsp;postupnému rozprodávání majetku. Jedním z&nbsp;prvních prodaných statků byl právě Helfštýn, který roku 1554 koupil Půta z&nbsp;Ludanic. V&nbsp;roce 1560 hrad zdědil jeho syn Václav z&nbsp;Ludanic, a&nbsp;když roku 1571 zemřel, stala se jedinou majitelkou teprve pětiletá [[Kateřina z&nbsp;Ludanic]].<ref name="s76" /> Ve čtrnácti letech se provdala za [[Petr Vok z Rožmberka|Petra Voka z&nbsp;Rožmberka]]. Helfštýn patřil k&nbsp;rožmberskému panství jen dvanáct let. Panství bylo vzdálené od jiných rodových držav, obtížně se spravovalo a jeho zadlužení postupně dosáhlo výše osmdesáti tisíc zlatých. Petr Vok proto roku 1592 nebo 1593<ref name="plaček" /> panství prodal za 120 tisíc rýnských zlatých Hynkovi Bruntálskému z&nbsp;Vrbna.<ref name="s77" />
 
=== Dějiny po třicetileté válce ===
Bruntálští z&nbsp;Vrbna založili blízký [[Lipník nad Bečvou (zámek)|zámek v&nbsp;Lipníku]] a&nbsp;v&nbsp;hradním jádře postavili či spíše dokončili stavbu rozsáhlého renesančního paláce. Posledním majitelem hradu z&nbsp;jejich rodu byl Jiří z&nbsp;Vrbna, který se jako jeden z&nbsp;[[Direktorium (stavovské povstání)|direktorů]] zúčastnil [[České stavovské povstání|stavovského povstání]]. Za to byl uvězněn na [[Špilberk]]u, kde v&nbsp;roce 1622 zemřel. Jeho majetek byl císařem zabaven a vzápětí přenechán kardinálu [[František z Ditrichštejna|Františkovi z&nbsp;Ditrichštejna]]. Přestože na hradě byla roku 1621 císařská posádka, obsadili ho bez boje Valaši vedení [[Jan Jiří Krnovský|Janem Jiřím Krnovským]], a&nbsp;zůstali na něm až do roku 1622.<ref name="s77" />
 
Během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] byl hrad ještě dvakrát neúspěšně obléhán. Poprvé se tak stalo na podzim roku 1626, kdy na hrad zaútočilo dánské vojsko [[Petr Arnošt II. Mansfeld|generála Mansfelda]]. Hrad mu úspěšně odolal, ale František z&nbsp;Ditrichštejna poté převedl správu panství z&nbsp;hradu na zámek v&nbsp;Lipníku. Podruhé hradní posádka pod velením [[Jiří Štěpán Bruntálský z Vrbna|Štěpána Bruntálského z&nbsp;Vrbna]] odolala obléhání švédským vojskem [[Lennart Torstenson|generála Torstensona]] v&nbsp;roce 1643. Po válce již hrad nebyl udržován, a&nbsp;v&nbsp;roce 1656, i&nbsp;přes nesouhlas majitele, byly zahájeny demoliční práce, které měly v&nbsp;případě války zabránit vojenské využitelnosti hradu. Když však v&nbsp;roce 1663 hrozil vpád tureckých vojsk, byly způsobené škody opravovány. Ještě v&nbsp;roce 1680, za [[Imrich Thököly|Thökölyho]] povstání, na hradě sídlila císařská posádka a bylo postaveno podhradní opevnění, které sloužilo jako úkryt pro okolní obyvatelstvo. Menší opevňovací práce probíhaly ještě v&nbsp;polovině osmnáctého století, ale po [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]] definitivně upadl i&nbsp;vojenský význam hradu.<ref name="s78" /> [[Karel Jan z&nbsp;Ditrichštejna]] nechal ve druhé polovině osmnáctého století rozebrat většinu střech a demontovat všechny využitelné prvky. Trubačská věž byla údajně v&nbsp;tak špatném stavu, že hrozilo nebezpečí jejího zřícení. V&nbsp;roce 1817 na ní proto bylo vypáleno šedesát ran z&nbsp;děla, po kterých se část věže zřítila. Ostřelování byl přítomen majitel panství [[František Josef z&nbsp;Ditrichštejna]].<ref name="g16" />
 
=== Devatenácté a dvacáté století ===
[[Soubor:Helfštýn (04).jpg|náhled|upright|Portály druhé brány s&nbsp;pernštejnskou reliéfní deskou]]
 
Již před polovinou devatenáctého století proběhly první úpravy, které měly hrad zpřístupnit návštěvníkům. Část cesty k&nbsp;hradu byla na popud hejtmana Atkinse vydlážděna a v&nbsp;její blízkosti vyrostl [[empír]]ový altán. Na štítové zdi byla zřízena kuželna a pohostinství. Na druhém nádvoří byly vybudovány hudební a taneční altány, taneční parket, další kuželna a restaurace. Toto vybavení bylo nejspíše poškozeno větrem v&nbsp;roce 1859 a od roku 1865 byly společenské události na hradě zakázány. Jediným obyvatelem hradu byl myslivec, který měl byt ve věži nad druhou bránou. Další hostinec na hradě otevřeli až v&nbsp;roce 1895.<ref name="g17" />
 
Po [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformě]] se ve dvacátých letech dvacátého století stal majitelem hradu na osm let stát, ale roku 1930 ho získala zpět Antoinetta z&nbsp;Althannu. Posledním soukromým vlastníkem se stal Michal Karel z&nbsp;Althannu, kterému byl hrad zabaven roku 1945. Po něm správu hradu zajišťoval Národní pozemkový fond a Ředitelství vojenských lesů. Dne 16.&nbsp;července 1947 hrad přešel do majetku [[Klub českých turistů|Klubu českých turistů]] a&nbsp;v&nbsp;roce 1949 připadl [[Sokol (spolek)|Československé obci sokolské]]. Od roku 1952 hrad spravovalo [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|ministerstvo školství]], na jehož popud byl vypracován asanační plán, jehož cílem bylo zastřešení zachovalých budov a jejich kulturní využití.<ref name="g17" /> Vlastní správu zajišťovalo Krajské vlastivědné muzeum v&nbsp;Olomouci a od roku 1960 Okresní vlastivědné muzeum J.&nbsp;A. Komenského v&nbsp;Přerově.<ref name="g18" />
 
Od druhé poloviny devatenáctého století byl hrad na popud kněžny Gabriely z&nbsp;Hatzfeldu a její dcery Antoinetty z&nbsp;Althannu průběžně opravován. Součástí oprav bylo i&nbsp;vyhloubení nové studny ve třetím příkopu.<ref name="g29" /> Ve druhé polovině dvacátého století na hradě probíhala řada udržovacích a rekonstrukčních prací, z&nbsp;nichž některé nerespektovaly zásady památkové péče a bylo při nich dokonce poškozeno vnější opevnění.<ref name="g31+" /> Některé nekvalitně provedené opravy z&nbsp;padesátých a šedesátých let dvacátého století měly jen krátkou životnost. Po roce 1978 se na rekonstrukčních pracích významně podílel architekt Zdeněk Gardavský.<ref name="g37" /> Jím provedené zásahy však často nerespektovaly památkovou podstatu objektu a nevratně změnily podobu hradu, aniž by vycházely z&nbsp;jeho skutečné historické podoby.<ref name="g65+" /> Podobně se změnila podoba Kravařského předhradí, které bylo upraveno pro potřeby kovářů, kteří se na hradě schází během setkání uměleckých kovářů [[Hefaiston]].<ref name="g54" /> Udržovací a rekonstrukční práce po roce 1990 probíhají způsobem, který více respektuje historickou autenticitu, i&nbsp;když úprava severní věže v&nbsp;Kravařském předhradí na rozhlednu je považována za kontroverzní.<ref name="g55+" /> V&nbsp;roce 2017 byla zahájena rekonstrukce hradního jádra původně plánovaná do roku 2019, s&nbsp;termínem dokončení dodatečně posunutým na 30.&nbsp;červen 2020.<ref name="haló" /> Jejím cílem je statické zajištění zdiva, zpřístupnění paláce pomocí lávek a jeho zastřešení pískovaným sklem.<ref name="drbna" /><ref name="tyden.cz" />
 
== Stavební podoba ==
Helfštýn byl založen ve čtrnáctém století a postupné rozšiřování opevněné plochy probíhalo až do sedmnáctého století. Díky tomu patří mezi nejrozsáhlejší hrady v&nbsp;Česku. Původní podoba hradu byla do určité míry ovlivněna moderními zásahy, které zkomplikovaly, nebo dokonce znemožnily, poznání starších stavebních fází.<ref name="plaček" />
 
Hrad založený Fridušem z&nbsp;Linavy měl polygonální půdorys vymezený slabou [[Hradba|hradbou]], kterou chránil [[Příkop (válečnictví)|příkop]].<ref name="plaček" /> Podle [[Jiří Kohoutek (archeolog)|Jiřího Kohoutka]] byl Fridušův hrad menší než jsou dochované rozměry hradního jádra, a&nbsp;jeho zástavba byla z&nbsp;velké části dřevěná. Pouze na severní straně stál malý kamenný palác, z&nbsp;něhož se dochoval [[Valená klenba|valeně]] zaklenutý sklep. Páni z&nbsp;Kravař nepříliš kvalitní a nepohodlný hrad nechali nově opevnit dva metry širokou hradbou,<ref name="g21+" /> která vymezila areál šedesát metrů dlouhý a třicet metrů široký. V&nbsp;prostoru dochovaného východního křídla byl postaven nový palác a další archeologicky doložená budova. Nejpozději na konci čtrnáctého století bylo hradní jádro obehnáno [[parkán]]em.<ref name="plaček" /> Podle [[Dobroslava Menclová|Dobroslavy Menclové]] a dalších badatelů stával v&nbsp;jihovýchodní části nádvoří [[bergfrit]], ale po výzkumu z&nbsp;roku 1996 je Helfštýn ve své nejstarší stavební fázi považován za bezvěžový hrad. Na základě stejného výzkumu byla odmítnuta existence hradní kaple v&nbsp;době okolo poloviny čtrnáctého století.<ref name="g21+" />
 
[[Soubor:Helfštýn (13).jpg|náhled|Brána přístupového koridoru do Kravařského předhradí]]
Řádek 64 ⟶ 65:
[[Soubor:Hrad Helfštýn, zřícenina (Týn nad Bečvou) 6.JPG|náhled|Čtvrté nádvoří s nádvorní stranou paláce]]
 
Před jádrem se pravděpodobně nacházelo předhradí, ale jeho případná nejstarší stavební fáze nebyla vzhledem ke špatné dokumentaci [[Archeologický výzkum|archeologických výzkumů]] doložena. Na jeho místě vzniklo na přelomu čtrnáctého a patnáctého století za Lacka z&nbsp;Kravař nové šestiboké předhradí a ve stejné době snad byla nad bránou hradního jádra postavena tzv. Trubačská<ref name="g21+" /> věž. Součástí hradby předhradí jsou dovnitř otevřené věže, které mohou pocházet z&nbsp;konce čtrnáctého století, ale podle Zdeňka Gardavského pochází až z&nbsp;období [[Husitské války|husitských válek]]. Příkop před předhradím byl vyzděn a hradba, která vznikla zvýšením vnitřní vyzdívky příkopu, v&nbsp;patnáctém století poskytla prostor pro palebná postavení děl. Dochovaná podoba předhradí je výsledkem úprav provedených zejména v&nbsp;důsledku rozsáhlého požáru ve druhé polovině patnáctého století.<ref name="plaček" /> V&nbsp;hradním jádře nechal Lacek z&nbsp;Kravař postavit nové východní palácové křídlo s&nbsp;kaplí.<ref name="g21+" />
 
Po obléhání Matyášem Korvínem byl nově zabezpečen vstup do předhradí. Před původní branou byl postaven přístupový koridor, do kterého se vstupovalo hranolovou věží spojenou s&nbsp;oblou baštou. Východní stranu koridoru navíc zajistil [[příhrádek]] zvaný psinec s&nbsp;drobnou zaoblenou baštou v&nbsp;nároží hradby. Ve stejné době byl také rozšířen severní palác v&nbsp;hradním jádře, jehož opevnění zesílily tři [[Bašta|bašty]]. Z&nbsp;nich se dochovala jen severovýchodní bašta, zatímco jihovýchodní zanikla a severozápadní bašta byla pohlcena budovou paláce.<ref name="plaček" />
 
=== Pernštejnská přestavba ===
Za Pernštejnů byl hrad výrazně přestavěn a rozšířen. Vilém z&nbsp;Pernštejna nechal postavit nový portál do přístupového koridoru ke&nbsp;kravařskému předhradí, jehož hradbu posílily dvě drobné oblé bašty.<ref name="plaček" /> Na jihozápadní straně založil nové předhradí dlouhé asi 150 metrů a široké šedesát metrů.<ref name="g21+" /> Chrání ho hradba zesílená pěticí podkovovitých bašt, jejichž přízemí bylo uzpůsobeno k&nbsp;postavení menších děl a patro pro střelce z&nbsp;ručních palných zbraní. Hranolová třípatrová vstupní věž v&nbsp;severozápadním nároží je vysunutá před hradbu a umožňuje tak [[Boční palba|flankování]] obou přilehlých úseků hradeb.<ref name="plaček" />
 
V hradním jádře nechal Vilém z&nbsp;Pernštejna rozšířit oba paláce, takže z&nbsp;nich vznikla jedna dvojkřídlá budova, přičemž severní křídlo rozšířil směrem do dvora o&nbsp;přístavek, s&nbsp;točitým [[Točité schodiště|vřetenovým schodištěm]]. Novou podobu získala také Trubačská věž.<ref name="plaček" />
[[Soubor:Rekonstruovaný palác hradu Helfštýn.jpg|alt=Rekonstruovaný palác hradu Helfštýn|vlevo|náhled|Rekonstruovaný palác hradu Helfštýn]]
Jan IV. z&nbsp;Pernštejna pokračoval v&nbsp;rozšiřování hradu. Je možné, že již on zahájil výstavbu renesančního paláce v&nbsp;hradním jádře, ale pravděpodobnější je varianta, že zakladatelem paláce byl až [[Petr Vok z&nbsp;Rožmberka]] a stavbu dokončili [[Bruntálští z&nbsp;Vrbna]].;<ref name="plaček" /> Zaza architekta paláce je považován [[Baldassare Maggi]].<ref name="g21+" /> Velkou pozornost Jan&nbsp;IV. z&nbsp;Pernštejna věnoval zabezpečení hradu. Údajně jeho dílem je mohutná [[štítová zeď]], jejíž šířka se pohybuje od 7,5 do deseti metrů a výška dosahuje 13,5 metru. Na vnější straně ji chrání vyzděný příkop, přes který vede most na zděných [[pilíř]]ích. Zeď na vnější straně zpevňují dva oblé výstupky. Obranu zdi umožnily kasematové dělostřelecké střílny a další palebná postavení pro děla na vrcholu zdi. Přes nezvyklé rozměry byla taková zeď v&nbsp;době svého vzniku již zastaralým pevnostním prvkem, ale podle určitých náznaků si její výstavbu vynutila složitější obranná situace. Čelo hradu před štítovou zdí navíc zajistila protáhlá bašta před prvním příkopem a v&nbsp;prostoru pod východní stranou hradního jádra byla postavena dělová bašta zvaná Hladomorna.<ref name="plaček" />
 
== Hrad v současnosti ==
Řádek 82 ⟶ 83:
* poutě a trhy.
 
Hrad rovněž využívají filmaři; tak v&nbsp;roce 1987 tu vznikaly záběry pohádky ''O živé vodě'';<ref name="čsfd1" /><ref name="fm" /> roku 2010 zde natáčeli lyrické drama ''Janek a Anežka'', inspirované pověstí o&nbsp;Zelené paní.<ref name="čt24" /><ref name="čsfd2" />
 
== Pověsti ==
K Helfštýnu se váže celá řada [[pověst]]í:<ref name="kallábovo" /><ref name="čermákové" />
 
* Prý tady ďábel vykopal studnu (Čertová studna<ref name="čertova studna" />) pro loupeživého rytíře Friduše.<ref name="e15.mag" />
* Mechem obrostlý kámen (Čertův kámen<ref name="Helfštýn – čertův kámen" />), který při tom upustil, je dodnes u&nbsp;vchodu ke studni.
* O helfštýnském psu. Tedy velkém černém psovi, což má být duch samotného Friduše, který hlídá zakopané poklady.<ref name="osmš" />
* Štědrovečerní noc na Helfštýně. Pověst o tom, jak šel čeledín hledat poklady na Štědrý den, ale místo nich zahlédl průvod rytířů, tedy jejich duchů.<ref name="osmš" />
* O Zelené paní, tedy Anežce, která se raději vrhla do tůňky před hradem, než aby se vydala v&nbsp;milost [[Křížové výpravy|křižáckému rytíři]] [[Jan z Messenpeku|Janu Messenpekovi]].<ref name="Pověsti" />
* O Černém kocourovi, do kterého je zaklet chudý panoš Ganeluna.<ref name="Pověsti" />
* Na hradbách se zjevuje Bílá paní.
* O prokletí Kateřiny z&nbsp;Ludanic<ref name="novinky" />
 
== Odkazy ==
Řádek 118 ⟶ 119:
| url = http://www.prerovmuzeum.cz/muzeum-komenskeho-v-prerove/kontakty/kontakty-hrad-helfstyn/bc-jan-lauro
| vydavatel = Muzeum Komenského v Přerově
| datum přístupu = 20202021-0405-1829
| url archivu = httpshttp://web.archive.org/web/20200604210821/http://www.prerovmuzeum.cz/muzeum-komenskeho-v-prerove/kontakty/kontakty-hrad-helfstyn/bc-jan-lauro
| datum archivace = 2020-06-04
| nedostupné = ano
Řádek 132 ⟶ 133:
| počet stran = 79
| isbn = 80-85807-12-2
| strany =
}}</ref>
<ref name="čsfd1">{{Citace elektronické monografie
Řádek 165 ⟶ 166:
| další = Magazín
| periodikum = [[E15]].cz
| vydavatel = CZECH NEWS CENTER a.s.
| url = http://www.e15.cz/magazin/radili-v-lesich-i-na-cestach-loupeznici-budili-hruzu-843564
| datum přístupu = 20202021-0405-1831
}}</ref>
<ref name="fm">{{Citace elektronické monografie
Řádek 190 ⟶ 191:
| další = Z domova
| periodikum = [[Haló noviny]]
| vydavatel = Futura a.s.
| rok vydání = 2020
| měsíc vydání = duben
Řádek 220 ⟶ 221:
| rok = 1938
| počet stran = 319
| url = http://ndk.cz/uuid/uuid:b4e811d0-62d6-11e6-8e4e-005056827e51
| kapitola = Černý kocour
| strany = 191
}}</ref>
Řádek 241 ⟶ 244:
| edice = Profil dětem a mládeži
| svazek edice = 28
| url = http://ndk.cz/uuid/uuid:a6fe2920-dde5-11e2-9439-005056825209
| kapitola = O bezedné studni na Helštýně
| strany = 120–128
}}</ref>
Řádek 256 ⟶ 261:
| svazek = II. Severní Morava
| kapitola = Helfštejn – hrad
| strany = 7372
| url = http://ndk.cz/uuid/uuid:86e74cb0-9c23-11e2-a4fe-001018b5eb5c
| poznámka = Dále jen Spurný 1983
}}</ref>
Řádek 265 ⟶ 271:
| další = Relax
| periodikum = [[Týden (časopis)|Týden.cz]]
| vydavatel = EMPRESA MEDIA, a.s.
| datum vydání = 2018-02-16
| datum přístupu = 20202021-0405-1831
| url = http://www.tyden.cz/rubriky/relax/cestovani/helfstyn-kvuli-oprave-palace-omezi-navstevni-dobu_467633.html
}}</ref>
Řádek 289 ⟶ 295:
| jméno = Miloslav
| titul = Helfštýn si připomněl Petra Voka z Rožmberka
| fotografové = Miloslav Hradil
| další = Cestování
| periodikum = Novinky.cz
| vydavatel = Borgis a.s.
| rok vydání = 2017
| měsíc vydání = červenec
| den vydání = 16
| url = http://www.novinky.cz/cestovani/443647-helfstyn-si-pripomnel-petra-voka-z-rozmberka.html
| datum přístupu = 20202021-0405-1831
}}</ref>
<ref name="Pověsti">{{Citace elektronického periodika
Řádek 305 ⟶ 312:
| periodikum = Praha levně
| url = http://www.praha-levne.cz/tipy-vylet-pamatky-cr/povesti-o-hradu-helfstyne
| datum přístupu = 20202021-0405-1831
}}</ref>
<ref name="plaček">{{Citace monografie
Řádek 311 ⟶ 318:
| jméno = Miroslav
| odkaz na autora = Miroslav Plaček
| titul = Ilustrovaná encyklopedieencyklpedie moravských hradů, hrádků a tvrzí
| vydání = 1
| vydavatel = Libri
| místo = Praha
| rok = 20022001
| isbn = 80-7277-046-2
| počet stran = 768
Řádek 328 ⟶ 336:
| url = http://web.quick.cz/v.sidlova/zed/clanky/helstyn.html
| datum vydání = 2002-10-10
| datum přístupu = 20202021-0405-1831
| lokace = ČERTOVA STUDNA
}}</ref>
Řádek 334 ⟶ 342:
 
=== Literatura ===
* {{Citace kvalifikační práce | příjmení = Glombová | jméno = Hana | instituce = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Hrad Helfštýn a osobnost Zdeňka Gardavského | url = httpshttp://theses.cz/id/rz867i | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Miroslav Plaček | místo = Brno | rok = 2015 | počet stran = 83 | datum přístupu = 2018-06-28}}
* {{Citace monografie | příjmení = Krejčířová | jméno = Věra | titul = Pověsti a též trochu pravdy z hradu Helfštýna | vydavatel = Putujme | místo = Dobrá | rok = 2012 | vydánípočet stran = 135 | počet stranurl = 35http://ndk.cz/uuid/uuid:1865e520-2799-11e7-9ceb-005056825209 | isbn = 978-80-87712-27-6 | edice = Putujme za pověstmi | svazek edice = 2}}
* {{Citace monografie | příjmení = Plaček | jméno = Miroslav | odkaz na autora = Miroslav Plaček | titul = Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí | vydání = 1 | vydavatel = Libri | místo = Praha | rok = 20022001 | isbn = 80-7277-046-2 | počet stran = 768 | typ kapitoly = heslo | kapitola = Helfštejn | strany = 213–217}}
 
=== Související články ===
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Helfštýn“