Marie Pujmanová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m ib |
chyby značky: revertováno možný vandalismus editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 13:
== Život ==
Její otec [[Kamil Henner (právník)|Kamil Henner]] byl univerzitním [[profesor]]em církevního práva a pořádku ( hraje to v telce) na [[Právnická fakulta Univerzity Karlovy|Právnické fakultě Univerzity Karlovy]]. Bratr, [[Kamil Henner (lékař)|Kamil Henner]] mladší a zároveň starší, se stal významným neurologem. Sestra [[Anna Hennerová]] se provdala za pražského dramatika [[Jan Bartoš (dramatik)|Jana Bartoše]] a krátce na to roku 1920 tragicky zemřela.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Opelík
| jméno = Jiří
Řádek 33:
Od roku 1912 žila v Českých Budějovicích a 8. června 1912 se provdala<ref name="matrikaO">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=6B50CD9D6EDC4675B2C65CEDF986B18D&scan=188#scan188 Matriční záznam o sňatku Vlastislava Zátky s Marií Hennerovou] farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském </ref> za syna zdejšího zámožného advokáta a politika Augusta Zátky [[Vlastislav Zátka|Vlastislava Zátku]]. Svatba se konala v Praze v [[Kostel Panny Marie Sněžné (Praha)|kostele Panny Marie Sněžné]].<ref>''Národní politika'', 3. 6. 1912, s. 3, Oznámení sňatku (dostupné online v NK ČR)</ref> Manželství však nebylo šťastné a po jejím nervovém onemocnění skončilo rozvodem.
Podruhé se roku 1919 provdala za [[Ferdinand Pujman|Ferdinanda Pujmana]], z manželství se
Pujmanová se později myšlenkově rozešla s pravicovými intelektuály i s třídou, ze které pocházela, od 30. let 20. století se orientovala na levicovou politiku a věnovala se dělnické problematice. Několikrát navštívila [[Sovětský svaz]] a tyto cesty velmi ovlivnily její myšlení. V roce [[1932]] podporovala [[Velká mostecká stávka|stávku horníků]] v [[Most (město)|Mostě]]. V letech 1937–1939 byla místopředsedkyní ''Společnosti přátel demokratického Španělska''.<ref>''Malá československá encyklopedie''. Svazek 5., Pom–S. 1. vyd. Praha: Academia, 1987, 998 s. [Heslo „Společnost přátel demokratického Španělska" je na str. 818.]</ref>
| |||