Karpaty: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
textově prozatím hotovo značka: editace z Vizuálního editoru |
drobnosti, prokliky, stylistika značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 30:
| url = http://www.karpaty.net/karpaty/karpaty.htm
| datum přístupu = 2021-04-27
}}</ref> Další oblasti vysokohorského charakteru se rozkládají v
Pohoří je významnou oblastí z hlediska [[Biologická diverzita|biodiverzity]], nacházejí se v něm jedny z posledních odlehlých území divoké přírody v Evropě, které hostí mj. i populace velkých šelem a zhruba třetinu všech evropských druhů rostlin. Roste zde mnoho endemitních a reliktních druhů.<ref name=":2" /> Na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jsou zapsány [[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy|původní bukové lesy Karpa]]<nowiki/>t, ale též lidové dřevěné kostelíky polských, ukrajinských a slovenských vesnic, [[Vesnice s opevněnými kostely v Transylvánii|opevněné vesnice Sedmihradska]], pravoslavné [[Kostely v Moldávii|kostely v
== Jméno ==
Řádek 42:
=== Vývoj reliéfu ===
[[Soubor:Carpathians_dem.jpg|náhled|Reliéf pohoří|alt=fyzická mapa s
| příjmení = KLÁŠTERKOVÁ
| jméno = Hana
Řádek 65:
=== Geologická stavba ===
Karpaty jsou [[pásmové pohoří|pásmové]] pohoří s
| titul = Carpathian Mountains {{!}} mountains, Europe
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 72:
| datum přístupu = 2021-05-03
}}</ref>
[[Soubor:Pieniny - przełom dunajca.jpg|alt=Vsoké vápencové skály nad řekou, porostlé vegetací, podzim|náhled|Říční soutěska v průlomu Dunajce]]
== Vodstvo ==
Převážná většina Karpat (zhruba 90 %) patří k úmoří [[Černé moře|Černého moře]], kam je odvodňována především množstvím levostranných přítoků Dunaje; k nejvýznamnějším patří [[Váh]], [[Ipeľ]], [[Tisa]], [[Mureș]], [[Olt (řeka)|Olt]], [[Siret]] či [[Prut (řeka)|Prut]]. Na svazích Východních Karpat pramení řeka [[Dněstr]]. Severní část pohoří je odvodňována do [[Baltské moře|Baltského moře]] [[Visla|Vislou]] a [[San|Sanem]] a několika přítoky Odry. V Karpatech jsou dosud zachovány štěrkonosné řeky s volným modelováním koryta. [[Odtokový režim]] karpatských řek je převážně sněhovo-dešťový, s
| titul = Carpathian Mountains - Drainage
| periodikum = Encyclopedia Britannica
Řádek 92 ⟶ 93:
{{Podrobně|Dělení Karpat}}
[[Soubor:Mapcarpat2.png|vpravo|Mapa]]
Dle [[geomorfologie|geomorfologického dělení]] jsou [[Dělení Karpat|Karpaty]] [[geomorfologický subsystém|geomorfologickým subsystémem]] [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]. Tradičně se v
Hranici mezi Západními a Východními Karpaty tvoří [[Kurovské sedlo|Kurovské]] neboli [[Tyličské sedlo]] (polsky [[Przełęcz Tylicka]]) ležící ve výšce 683 m n. m. na slovensko-polské hranici. Hranice leží na spojnici měst [[Bardejov]] na Slovensku a [[Nowy Sacz]] v Polsku. Hranice mezi Východními a Jižními Karpaty leží v rumunském průsmyku [[Predeal]] (1 033 m n. m.) na spojnici města [[Brașov]] na severu a údolím řeky [[Prahova]] na jihu.
Řádek 151 ⟶ 152:
* [[Oravské Beskydy]]
* [[Východoslovenská pahorkatina]]
[[Soubor:Połonina Wetlińska - panoramio.jpg|náhled|Typická karpatská polonina, východní Polsko|alt=Hory s
=== Polské Karpaty ===
Řádek 169 ⟶ 170:
* [[Horhany]]
* [[Vihorlat]]
[[Soubor:Pietrosu Mare.jpg|náhled|Krajina východních Karpat, pohoří [[Rodna]]|alt=v
=== Rumunské Karpaty ===
Řádek 223 ⟶ 224:
|
|}
[[Soubor:Bükk, Háromkő.JPG|alt=V
=== Maďarské Karpaty ===
Několik menších hornatin v
* [[Börzsöny]]
Řádek 241 ⟶ 242:
=== Biotopy ===
[[Soubor:NPR-Stužica2015f.jpg|náhled|Bukojedlový prales v [[Stužica|NPR Stužica]] na Slovensku|alt=pohled do hlubokého pralesa]]
[[Soubor:Rzekabiałka.jpg|náhled|Štěrkonosná řeka v jižním Polsku, v pozadí Vysoké Tatry|alt=Říční koryto, v
Z vegetačních typů jsou pro Karpaty typické především rozsáhlé plochy podhorských a horských [[Bučina|bučin a jedlobučin]], místy doposud pralesovitého charakteru; část z nich byla vyhlášena součástí přírodního dědictví UNESCO jako [[Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy]]. Na ně ve vyšších polohách a v kotlinách centrálních částí navazují horské [[Smrčina|smrčiny]]. [[Hranice lesa]] se v Karpatech v
Nivální stupeň, tedy vysokohorská oblast věčného sněhu a ledu, v Karpatech není vyvinut; pouze několik nejvyšších masivů zasahuje do stupně subniválního ([[Vysoké Tatry]] nad 2300 m n. m., ojediněle i nejvyšší štíty jižních Karpat
| titul = biota_Slovenska
| periodikum = www.herber.webz.cz
Řádek 253 ⟶ 254:
=== Flóra ===
| příjmení = Turis
| jméno = Peter
Řádek 268 ⟶ 269:
=== Fauna ===
V oblasti Karpat se nacházejí významné odlehlé plochy s malým zalidněním. Přežívá zde proto dosud například množství velkých šelem, jako jsou [[medvěd hnědý]] (okolo 8000 kusů), [[vlk obecný]] (přes 4000 kusů), [[rys ostrovid]] (více než 1000 kusů), dále též [[Kočka divoká evropská|kočka divoká]] nebo [[vydra říční]]. Vysoké horské polohy jsou hnízdištěm [[Orel skalní|orla skalního]], v hlubokých lesích žije [[tetřev hlušec]]. K dalším typickým významným živočichům patří například [[kamzík horský tatranský]], [[jelen evropský]], [[svišť horský]] s jedním [[Svišť tatranský|endemickým poddruhem]] v
| titul = Eastern Europe: Czech Republic, Poland, Romania, Slovakia, and Ukraine {{!}} Ecoregions {{!}} WWF
| periodikum = World Wildlife Fund
Řádek 277 ⟶ 278:
== Ochrana přírody ==
[[Soubor:Lake Synevyr.jpg|alt=Jezero, okolo les, v
Pro zachování přírodních hodnot vznikla roku 2003 Karpatská úmluva, který vstoupila v platnost 4. ledna 2006 a v níž se sedm států zavázalo k ochraně přírodního a kulturního dědictví a k udržitelnému rozvoji Karpat.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = ČR
Řádek 292 ⟶ 293:
| url = http://www.carpathianparks.org/description.html
| datum přístupu = 2021-04-27
}}</ref> K nejvýznamnějším patří například [[národní parky na Slovensku]], [[Magurský národní park|Magurský park]] v Polsku, [[Karpatský národní přírodní park]] a [[Siněvir (národní přírodní park)|NPP Siněvir]] s rehabilitačním centrem medvěda hnědého na Ukrajině nebo národní parky [[Národní park Piatra Craiului|Piatra Craiului]], [[Retezat]], [[Národní park Cozia|Cozia]], [[Národní park Domogled-Valea Cernei|Domogled]] či [[Národní park Rodna|Rodna]] v Rumunsku a [[Národní park Đerdap|Đerdap]] v
| titul = Carpathian Network of Protected Areas
| periodikum = www.carpathianparks.org
Řádek 300 ⟶ 301:
== Osídlení, historie a cestovní ruch ==
[[Soubor:Zabytkowa cerkiew wpisana na listę UNESCO.jpg|alt=Letecký pohled na dřevěný kostelík u
Karpaty jsou oblastí, kde se vždy vzájemně setkávaly různé kulturní vlivy. Významným historickým procesem, který se podepsal na osídlení a také na vytvoření charakteristické podoby karpatské krajiny (včetně typických místopisných názvů), byla od 13.–14. století [[Valašská kolonizace]] se svou kulturou [[Salaš|salašnického]] [[Pastevec|pastevectví]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Magda
Řádek 309 ⟶ 310:
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2021-04-26
}}</ref> Karpaty jsou či byly domovem řady malých národů, jako jsou [[Rusíni]], [[Huculové]], [[Lemkové]], [[Bojkové]], historických území ([[Halič]], [[Bukovina (země)|Bukovina]], [[Sedmihradsko]], [[Banát]]) a národnostních enkláv, jako např. [[Sedmihradští Sasové|sedmihradští Němci]] a Maďaři, [[Pémové|Banátští Češi]] atd. Východní Karpaty byly místem tuhých bojů v
| příjmení = tošovský
| titul = DŘEVĚNÉ PERLY KARPAT
Řádek 328 ⟶ 329:
}}</ref>
Pohoří karpatského oblouku patří k
| titul = Trail across the Carpathian mountains {{!}} Trans Carpathian Thru-Hike
| url = https://www.transcarpathian.org/trail/
Řádek 334 ⟶ 335:
| datum přístupu = 2021-05-03
| jazyk = en-US
}}</ref> Významnými středisky [[Zimní sporty|zimních sportů]] jsou slovenská letoviska Vysokých Tater, [[Zakopané|Zakopane]] v
| titul = Carpathian Mountains - The economy
| periodikum = Encyclopedia Britannica
|