Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Individuální sexualita: skrývám větu sice odzdrojovanou, ale jedná se o náhodnou informaci bez logického začlenění (a co blondýnky, a co Asiatky atd. atd. :-) )
→‎Individuální sexualita: Základ ve vývoji orientace, varování před zneužitím manipulací s vědomím
značky: revertováno editace z Vizuálního editoru
Řádek 17:
Definice sexuality jakožto souboru projevů rozdílnosti pohlaví předpokládá existenci pouhých dvou druhů sexuality, z nichž každá přísluší jednomu pohlaví. Protože však ve skutečnosti existuje značná diverzita projevů i v rámci jedinců téhož pohlaví a téměř žádný znak či projev není vlastní jednomu pohlaví zcela výlučně, hovoří se též o sexualitě jedince jakožto jedinečné kombinaci dispozic, případně projevů. Tradiční dichotomický model byl v moderním západním světě postupně nabourán nejprve reflexí existence [[Homosexualita|homosexuální orientace]], různými směry [[feminismus|feministického]] uvažování, později též akceptováním [[transsexualita|transsexuality]], tedy stavu, kdy osoba má psychicky jiné pohlaví než anatomicky. Okrajově začala být věnována pozornost oběma typům [[asexualita|asexuality]] (absence sexuální orientace i absence sexuální touhy).
 
[[Sexuální identita]] je označován myšlenkový konstrukt (který se historicky mění<ref>http://www.kubata.nazory.cz/clanky/kap12.html – Patriarchální sex</ref>), jehož pomocí člověk sám sebe z hlediska sexuality vnímá nebo je vnímán ve společnosti, jde tedy v podstatě o osvojenou sociální roli, byť v podstatné míře vyplývající i z vrozených dispozic. Její součástí je zejména psychosociální příslušnost k jednomu ze dvou pohlaví (která u [[Transsexualita|transsexuálů]] nevyplývá automaticky z anatomického pohlaví). V moderní době je součástí sexuální identity též vědomí příslušnosti k některé ze [[sexuální orientace|sexuálních orientací]]. Součástí sexuální identity mohou být i jiné vlastnosti sexuality, například preference určitého věku či typu partnerů, specifická dynamika, četnost nebo charakter erotických vztahů, specifický způsob prožívání a projevování citů nebo orgasmických aktivit atd., preference konformních vztahů a partnerského života atd. Neuropsychologický základ a struktura sexuální identity jsou předmětem odborných diskusí a výzkumů. Je však jasné, že sexuální orientace je utvářena již v raných stádiích vývoje mozku a to ve druhém trimestru těhotenství matky pod vlivem působících hormonálních hladin a je proto v pozdější době neměnná.
 
Pokusy o změnu orientace skončily nejen neúspěchy, ale často i psychickým poškozením subjektů. Je třeba podotknout, že by úspěch znamenal hluboký zásah do myšlení, který by otevřel cestu k širokému zneužití.
<!--
Ženy s vyšším BMI mají větší sexuální zkušenost s muži (92%) než ženy s normálním BMI (87%).<ref>{{Citace elektronického periodika