|
| datum zániku = [[2015]]
| sídlo = Jaurisova 515/4 <ref>http://www.sidlofirmy.cz/praha4/</ref><br />[[Praha 4]] – [[Michle]]<br />140 00
| ideologie = [[přímá demokracie]]<br>[[Populismus|populismus]]<ref>Vlastimil Havlík, Aneta Pinková: [http://www.rexter.cz/populiste-protestni-strany-outsideri-nekolik-poznamek-ke-konceptualizaci-populistickych-politickych-stran/2012/11/11/ Populisté, protestní strany, outsideři? Několik poznámek ke konceptualizaci populistických politických stran] {{Wayback|url=http://www.rexter.cz/populiste-protestni-strany-outsideri-nekolik-poznamek-ke-konceptualizaci-populistickych-politickych-stran/2012/11/11/ |date=20131202232247 }}, rexter.cz, 11. 11. 2012</ref>
| ideologie = [[liberalismus]]<br>[[národní liberalismus]]{{#tag:ref|''Škárkovy příspěvky už kritizovala Strana zelených, která ho viní z rasismu. "Nechovám žádné nepřátelské postoje vůči žádné skupině obyvatel. Nejsem rasista ani extremista," hájí se osmatřicetiletý milovník pitbulů. '''[[Jaroslav Škárka|Místopředseda Škárka]] ale nijak nevybočuje z cesty, po níž kráčí celá partaj vedená Radkem Johnem. Důraz na pořádek, bezpečnostní hlídky, opakování sousloví "problémoví spoluobčané", vytlačování bezdomovců z parků, ostentativní kritika drogově závislých – to není program Dělnické strany, ale předvolební filozofie Věcí veřejných. Že strana brnká na citlivou sociální strunu, zdůrazňuje i odborník na extremismus [[Miroslav Mareš]]. "Stačí se podívat do jejich programu, kde hovoří o extremismu. To je celé jen o tom, jak bojovat s takzvanými nepřizpůsobivými občany," říká expert z brněnské Masarykovy univerzity. Podle publicisty Josefa Boušky, který se také dlouhodobě věnuje radikálům napravo i nalevo, se ale v případě Věcí veřejných nedá hovořit o ideologii: "Je to jen snaha využít xenofobie běžné veřejnosti, která nemá žaludek na to, aby hlasovala pro otevřené extremisty, ale s řadou jejich postojů souhlasí."''' A Věci veřejné slibují, že "obyčejné lidi" podobně jako ČSSD vyslyší: '''chtějí posílit hlídky policie v problémových lokalitách, zdanit prostituci, postihy nelegálních ubytoven, náhodné prohlídky u rodin, které čerpají finanční pomoc, přísnější výběr zahraničních pracovníků, tvrdší podmínky pro vyplácení dávek.''' ''<ref>Marie Valášková, Luboš Kreč, Petr Vašek: [https://web.archive.org/web/20100507011137/http://volby.ihned.cz/c1-43136550-tvrda-ruka-radka-johna-veci-verejne-bojuji-proti-neprizpusobivym Tvrdá ruka Radka Johna: Věci veřejné bojují proti "nepřizpůsobivým"], [[IHNED.cz]], 4. 5. 2010</ref>|group=ref|name=ref-note1}}{{#tag:ref|''Z rasismu a extremismu viní Věci veřejné nejen zelení a lidovci, ale i experti na extremismus. '''"Kladou důraz na pořádek a bezpečnost, to je klasické u takové národovecké politiky. Jejich hlídky jsou sice esteticky jiné, ale obsahově je to totéž jako u [[Dělnická strana|Dělnické strany]]," řekl HN odborník z brněnské Masarykovy univerzity [[Miroslav Mareš]].''' ''<ref>Eurozprávy: [https://eurozpravy.cz/domaci/politika/8431-hlidky-v-ulicich-po-vecech-verejnych-i-delnicka-strana/ Hlídky v ulicích. Po Věcech veřejných i Dělnická strana], Eurozprávy, 5. 5. 2010</ref>|group=ref|name=ref-note2}}{{#tag:ref|''VV zahájily volební kampaň netradičně: vystřelením z malého děla na Úřad vlády. V programu nechybělo populistické rozdělení na „obyčejné lidi“ a „zkorumpované politiky“, stávající politikové byli také označováni za „dinosaury“. Strana vyjadřovala podporu přímé demokracie (rozšíření referenda až na národní úroveň, přímá volba prezidenta ale i starostů), která měla vyřešit současnou chybějící politickou kulturu. '''Odkazovalo se na „parazity“ a mluvilo se o potřebě umožnit obcím snížit za určitých okolností sociální dávky. VV odrážely obavy populace, když vystupovaly i proti nezaměstnaným, drogově závislým, prostě proti všem, kteří byli považováni za neschopné se zapojit do společnosti. „ČR se dnes potýká s nárůstem extremismu. Jsme přesvědčeni, že rozmach extremismu v poslední době není dán pouze netolerantností k jinému etniku, ale i nečinností dosavadních vlád při řešení problémů obyčejných lidí. Zvláště v postižených regionech podporují extremistické skupiny občané, kteří z důvodu "sousedství" s nepřizpůsobivými občany ztratili hodnotu nemovitosti a začali se v místě svého bydliště obávat o bezpečnost.“ Na začátku je topos definice, podle Věcí veřejných se ČR potýká a nárůstem extremismu. To je zaviněné i bývalými vládami, od kterých se tedy VV distancují. Tyto vlády se nestaraly o problémy „obyčejných lidí“, důraz na lid a oproti němu na „zlou“ elitu, je v pravicovém populismu typický. Je zde také victim-victimizer obrat, kdy se oběti považují za zodpovědné za předsudky, které jsou proti nim mířené. V tomto případě jsou „nepřizpůsobiví“ zodpovědní za nárůst extrémismu, který je proti nim namířený. VV zde prezentuje občany podporující extrémistické skupiny jako oběti, které v podstatě nemají na výběr a kteří jsou „nepřizpůsobivými“ zatížení''' (topos břemena: pokud je osoba zatížena specifickými problémy, je třeba jednat, aby se břímě snížilo). VV dále ve svém programu odmítají „princip pozitivní diskriminace“, která v České republice nikdy nebyla. Zde je naznačena jakási konspirace, že dochází k systematickému zvýhodňování znevýhodněných. Dále se v kapitole o extrémismu VV soustředí na kontrolu vyplácení sociálních dávek nebo na „nekompromisní stěhování chronických neplatičů a nepřizpůsobivých“. '''V kontextu sociální politiky je použita depersonalizační metafora, která slouží k označení out-group: příživníci.''' Zpřísnění poskytování sociálních dávek strana obhajuje pomocí toposu zneužívání. '''Věci veřejné také používají termín „nepřizpůsobiví“, který se později stane oblíbeným i u Úsvitu (nepřizpůsobiví migranti) a SPD (nepřizpůsobiví, co parazitují na sociálním systému). V programu Věcí veřejných se ale nedozvíme, kdo jsou ty nepřizpůsobivé minority, což umožňuje různá čtení, je tedy použita strategie kalkulované ambivalence stejně jako v nevyjasněné pozici VV v případě dodržování lidských práv a zároveň obchodování s arabskými státy, Čínou atd.''' ''<ref>Lucie Němcová: [https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120360357 Vývoj diskurzu pravicového populismu v České republice], Institut sociologických studií, [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy]], 2020</ref>|group=ref|name=ref-note3}}{{#tag:ref|''Za úspěchem strany Věci veřejné, která v květnových volbách získala jedenáct procent hlasů, stál podle mnoha názorů populismus a v mnoha ohledech až extremistický profil. '''Své voliče přitahovaly směsí sociální a nacionální protestní rétoriky s důrazem na právo, pořádek a čistotu, boj s korupcí, kritiku stávajících politických elit, řízení společnosti shora a výběrové uplatnění prvků přímé demokracie.''' ''<ref>Vratislav Dostál: [https://denikreferendum.cz/clanek/7885-veci-verejne-chteji-prilis-mnoho-najednou Věci veřejné chtějí příliš mnoho najednou], [[Deník Referendum]], 3. 5. 2010</ref>|group=ref|name=ref-note4}}{{#tag:ref|'' '''Lídrem Věcí veřejných (VV) pro říjnové komunální volby v Chodově na Sokolovsku je bývalý člen extremistické ultrapravicové Národní strany (NS) Ladislav Paštéka.''' Informuje o tom páteční Právo. Paštéka byl podle listu také členem polovojenské organizace Národní garda, která spolupracovala s NS. '''Paštéka NS za extremistickou stranu nepovažuje, programy NS a VV jsou prý téměř stejné. Místním funkcionářům VV extremistická minulost jejich kolegy nevadí.''' Právo připomíná, že NS se nikdy netajila svými odsuzujícími stanovisky například k národnostním menšinám, imigrantům nebo homosexuálům. Paštéka přitom nebyl pouze jejím řadovým členem, ale aktivně se podílel na její činnosti a vloni kandidoval na dvacátém místě v evropských volbách. Přímo na Karlovarsku byl podle listu Paštéka členem takzvané Národní gardy, která hlídkovala v karlovarské čtvrti Drahovice, kde došlo ke sporům romských obyvatel místní ubytovny s lidmi z okolí. '''„Národní strana ultrapravicovou a extremistickou stranou nebyla," řekl Právu Paštéka. Na dotaz, zda s přechodem k VV některé názory změnil, uvedl, že to nebylo potřeba. „Ať si každý zkusí porovnat programy obou stran a zjistí, že je to skoro to samé. Je třeba se ale na ty věci dívat bez zášti," uvedl Paštéka.''' Podle odborníka na extremismus Františka Kostlána však Národní strana rozhodně ultrapravicovou silou byla. „NS byla pokračovatelkou českých ultrakonzervativců a fašistů. Její tradice sahá do období druhé republiky,“ řekl Deníku Referendum Kostlán. '''Personální propojení těchto dvou stran Kostlána příliš neudivuje. „Vzhledem k těm tzv. hlídkám Věcí veřejných a dalším populistickým postupům této strany mě nijak nepřekvapuje, že bývalého člena Národní strany VV přitahují,“ uvedl.''' Obdobně zareagoval i předseda Romského občanského sdružení v Karlových Varech Ladislav Bílý. „Na tom příkladu je pěkně vidět, jak Věci veřejné vybírají své zástupce na kandidátky," reagoval na Paštékovu kandidaturu Bílý.''<ref>Dušan Radovanovič: [https://denikreferendum.cz/clanek/5886-lidr-vv-v-chodove-nevidi-rozdil-v-programu-sve-a-narodni-strany Lídr VV v Chodově nevidí rozdíl v programu své a Národní strany], [[Deník Referendum]]</ref>|group=ref|name=ref-note5}}<br>[[přímá demokracie]]<br>[[Populismus|populismus]]<ref>Vlastimil Havlík, Aneta Pinková: [http://www.rexter.cz/populiste-protestni-strany-outsideri-nekolik-poznamek-ke-konceptualizaci-populistickych-politickych-stran/2012/11/11/ Populisté, protestní strany, outsideři? Několik poznámek ke konceptualizaci populistických politických stran] {{Wayback|url=http://www.rexter.cz/populiste-protestni-strany-outsideri-nekolik-poznamek-ke-konceptualizaci-populistickych-politickych-stran/2012/11/11/ |date=20131202232247 }}, rexter.cz, 11. 11. 2012</ref>
| pozice = [[Politický střed|středo]]-[[pravice]]
| státní příspěvek = 1,6 (2009)<ref>{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/politicke_strany_52416.html |datum přístupu=30-07-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100531174108/http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/politicke_strany_52416.html#T1 |datum archivace=31-05-2010 |nedostupné=ano }}</ref>
|
