Karel I. z Anjou: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlepy, typografie
m editace uživatele 2A00:102A:5013:92A6:EC1D:A9B2:1599:4D39 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jan Hejkrlík
značka: rychlé vrácení zpět
 
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od 10 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - panovník
| titul = král sicilský, albánský, jeruzalémský a neapolský
| barva = #C1D8FF
| obrázek = Karl von Anjou.JPG
| barva textu =
| jménopopisek = Karel I. z Anjou <br />Dílo sochaře [[Arnolfo di Cambio|Arnolfa di Cambia]]
| vláda = [[1266]] [[1282]] [[Sicilské království|Sicílie]]<br /> [[1277]] [[1285]] [[Albánie]] <br />[[1277]] [[1285]] [[Jeruzalémské království|Jeruzalém]] <br />[[1282]] [[1285]] [[Neapolské království|Neapol]]
| titul = král sicilský, albánský, jeruzalémský a neapolský
| hymnaéra =
| obrázek = Karl von Anjou.JPG
| datum pohřbeníkorunovace =
| popisek = Karel I. z Anjou <br />Dílo sochaře [[Arnolfo di Cambio|Arnolfa di Cambia]]
| podpistituly =
| vláda = [[1266]] – [[1282]] [[Sicilské království|Sicílie]]<br /> [[1277]] – [[1285]] [[Albánie]] <br />[[1277]] – [[1285]] [[Jeruzalémské království|Jeruzalém]] <br />[[1282]] – [[1285]] [[Neapolské království|Neapol]]
| éracelé jméno =
| datumchrámové korunovacejméno =
| titulyposmrtné jméno =
| celé jménopředchůdce =
| chrámové jménonásledník =
| posmrtnétyp jménodědice =
| předchůdcedědic =
| partner1choť = [[Beatrix Provensálská]]
| následník =
| partner2choť2 = [[Markéta Burgundská (1250)|Markéta Burgundská]]
| typ dědice =
| dědicchoť3 =
| královnachoť4 =
| choť5 =
| partner1 = [[Beatrix Provensálská]]
| potomstvo = Ludvík<br />[[Blanka z Anjou (1269)|Blanka Sicilská]]<br />[[Beatrix Sicilská]]<br />[[Karel II. Neapolský|Karel II. z Anjou]]<br />[[Filip Sicilský]]<br />Robert<br />[[Isabela z Anjou]]<br />Markéta
| partner2 = [[Markéta Burgundská (1250)|Markéta Burgundská]]
| rod = [[Kapetovci]]
| partner3 =
|23 dynastie = [[Sibyla z Anjouovci|Anjou]]
| partner4 =
| partner5hymna =
| motto =
| potomstvo = Ludvík<br />[[Blanka z Anjou (1269)|Blanka Sicilská]]<br />[[Beatrix Sicilská]]<br />[[Karel II. Neapolský|Karel II. z Anjou]]<br />[[Filip Sicilský]]<br />Robert<br />[[Isabela z Anjou]]<br />Markéta
| rodotec = [[KapetovciLudvík VIII. Francouzský]]
| dynastiematka = [[Anjouovci|AnjouBlanka Kastilská]]
| datum narození = kolem roku [[1226]]
| hymna =
| mottomísto narození =
| otecdatum úmrtí = [[Ludvík7. VIIIleden|7. Francouzskýledna]] [[1285]]
| matkamísto úmrtí = [[Blanka KastilskáFoggia]]
| datum narozenípohřbení = kolem roku [[1226]]
| místo pohřbení = [[Neapolský dóm|Katedrála v Neapoli]]
| místo narození =
| podpis =
| datum úmrtí = [[7. leden|7. ledna]] [[1285]]
| místo úmrtí = [[Foggia]]
| datum pohřbení =
| místo pohřbení = [[Katedrála v Neapoli]]
| podpis =
}}
'''Karel I. z Anjou''' ([[1226]]{{Nejisté datum|narození}} – [[7. leden|7. ledna]] [[1285]] [[Foggia]],) byl člen královské dynastie [[Neapolské královstvíKapetovci|Kapetovců]]) byla zakladatel druhého rodu Anjou. Byl [[seznamSeznam sicilskýchvládců králůProvence|sicilskýprovensálským]], (1246–1285) a [[seznamForcalquierské jeruzalémských králůhrabství|jeruzalémskýforcalquierským hrabětem]] a(1246–1248, 1256–1285) ve [[seznamSvatá neapolskýchříše králůřímská|neapolskýSvaté říši římské]], král[[Hrabata a vévodové z roduAnjou|hrabě z Anjou]] a [[KapetovciHrabata a vévodové z Maine|KapetovcůMaine]], mladší(1246–1285) ve Francii; byl bratrtaké [[seznam francouzskýchsicilských panovníkůkrálů|francouzskéhosicilským králekrálem]] (1266–1285) a [[LudvíkAchajský IX. Francouzskýkníže|Ludvíkaachajským IX.knížetem]] Zúčastnil(1278–1285). seV dvouroce křižáckých1272 výpravbyl prohlášen [[Albánské království (1272–1368)|albánským králem]] a stalv seroce zakladatelem1277 staršízískal linienárok na [[Anjouovci|kapetovsko-anjouovskéJeruzalémské dynastiekrálovství]].
 
Karel, nejmladší syn [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvíka VIII. Francouzského]] a [[Blanka Kastilská|Blanky Kastilské]], byl až do počátku 40. let 13. století předurčen pro církevní kariéru. Provence a Forcalquier získal sňatkem s jejich dědičkou [[Beatrix Provensálská|Beatrix]]. Jeho pokusy o obnovení centrální moci ho přivedly do konfliktu s jeho tchyní [[Beatrix Savojská (1201–1266)|Beatrix Savojskou]] a šlechtou. Anjou a Maine přijal od svého bratra [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX. Francouzského]] v apanáži. Ludvíka doprovázel během [[Sedmá křížová výprava|sedmé křížové výpravy]] do [[Mamlúcký sultanát|Egypta]]. Krátce poté, co se v roce 1250 vrátil do Provence, donutil tři bohatá autonomní města – [[Marseille]], [[Arles]] a [[Avignon]] – uznat jeho [[Suzerenita|suzerenitu]].
 
== Život ==
Karel byl jedenáctým a posledním potomkem z manželství francouzského krále [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvíka VIII.]] a [[Blanka Kastilská|Blanky]], dcery [[seznamSeznam kastilských králůpanovníků|kastilského]] krále [[Alfons VIII. Kastilský|Alfonse VIII.]] a [[Eleonora Anglická (1162–1214)|Eleonory Anglické]]. Král Ludvík zemřel na úplavici<ref group="pozn.">{{Poznámka|Patrně na [[měňavková úplavice|měňavkovou úplavici]] (''Amoebiasis'') nebo na [[Bacilární úplavice|bacilární úplavici]] (''shigelóza'').</ref>}} v listopadu 1226 při návratu z jižní Francie, kde byl na papežovo naléhání potírat příznivce a přívržence [[kataři|katarského]] hnutí a prosazoval tam i přísné severofrancouzské lenní právo. Je pravděpodobné, že Karel se narodil až po jeho skonu.
 
Ve dvaceti letech Karel od bratra Ludvíka získal hrabství [[Maine (Francie)|Maine]] a [[Anjou]]. Ještě téhož roku se díky politické aktivitě [[Inocenc IV.|papeže]] oženil v lednu v [[Aix-en-Provence]] s [[Beatrix Provensálská|Beatrix]], nejmladší dcerou a dědičkou právě zesnulého [[seznam provensálských hrabat|provensálského hraběte]] [[Ramon Berenguer V. Provensálský|Ramona Berenguera V.]] {{#tag:refPoznámka|Tři starší nevěstiny sestry [[Markéta Provensálská|Markéta]], [[Eleonora Provensálská|Eleonora]] a [[Sancha Provensálská|Sancha]] byly již provdány, Karel se sňatkem stal švagrem svého bratra Ludvíka, anglického krále [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřicha]] a vévody [[Richard Cornwallský|Richarda Cornwallského]]|group="pozn."}} Získal celé území provensálského hrabství, ale zdaleka ne všechna důležitá města se smířila s vládcem jiné než aragonské krve. Středomořská města byla zvyklá na jiné pojetí vlády. Bylo zde rozšířeno [[římské právo]] a významné postavení [[městská rada|městských komun]], což vedlo k častým rebeliím ze strany poddaných.
 
=== Sedmá křížová výprava a bitvy se Štaufy ===
Řádek 83 ⟶ 81:
{{Citát|A tato dáma…, když se doslechla o zvolení hraběte Karla, svého chotě, z vyhlídky, že by se mohla stát královnou, zastavila veškeré svoje šperky a povolala všechny svobodné muže do zbraně, aby stanuli pod její korouhví a učinili jí panovnicí…|[[Giovanni Villani]]<ref name="goldstone329">Goldstone, str. 329. </ref>|200}}
 
Roku [[1265]] Karel vyplul z Marseille, přežil bouřlivou plavbu a podařilo se mu dosáhnout [[Řím]]a, kde čekal, podporován Římany, na svou armádu. Vojáky na cestě přes [[podzim]]ní [[Alpy]] doprovázela samotná Beatrix. [[6. leden|6. ledna]] [[1266]] byli manželé korunováni v Katedrále svatého Petra. Karel se vydal za dosavadním králem [[Manfréd Sicilský|Manfrédem]] a [[26. únor]]a zvítězil nad jeho vojskem v [[Bitva u Beneventa (1266)|bitvě u Beneventa]]. Manfrédovu manželku i dědice nechal uvěznit.{{#tag:refPoznámka|Helena byla umístěna na hradě v [[Nocera Inferiore|Noceře]], kde po pěti letech zemřela. Tři Manfrédovi synové se stali nedobrovolnými obyvateli dědova hradu [[Castel del Monte]] a byli zde drženi několik desítek let v okovech. Roku 1299 byli přesunuti na hrad [[Castel dell'Ovo]].<ref name="Úsvit222-223">{{Citace monografie | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Úsvit renesance. Dvorské umění císaře Fridricha II. Bamberský a Magdeburský jezdec.|vydavatel=Petr Kováč – Ars Auro Prior| místo= Praha | rok=2010| jazyk = |strany=222–223|isbn= 978-80-904298-2-6|poznámky = Dále jen ''Úsvit renesance''}}</ref>|group="pozn."}} Beatrix přijela za vítězným manželem do Beneventa a pak se přemístili do Neapole, kde se oficiálně ujali správy své nové země. V lednu 1267 se Karel vrhl do války v Toskánsku. Beatrix Provensálská zemřela v létě [[1267]] a rok později se Karel znovu oženil. Vyvolenou se stala [[Markéta Burgundská (1250)|Markéta]], dcera hraběte [[Odo Burgundský|Oda Burgundského]].
Dalším uchazečem o sicilskou korunu byl mladičký [[Konradin]], syn římského krále [[Konrád IV. Štaufský|Konráda&nbsp;IV.]], který se [[23. srpen|23. srpna]] 1268 s Karlem sešel v [[Bitva u Tagliocozzo|bitvě u Tagliocozzo]]. Teprve šestnáctiletý Konradin díky léčce protivníka bitvu prohrál a společně s [[Fridrich I. Bádenský (markrabě)|Fridrichem Bádenským]] byl Karlem v [[Neapol]]i popraven. [[Štaufové]] osobou Konradina vymřeli po meči.
Řádek 90 ⟶ 88:
[[Soubor:MortLouis.jpg|náhled|vlevo|upright|Smrt Ludvíka IX. před branami Tunisu ''(dobová iluminace)'']]
{{viz též|Osmá křížová výprava}}
Ludvík IX. se roku 1267<ref name="Francouzští králové182">{{Citace monografie | příjmení = Ehlers | jméno = Joachim | odkaz na autora = | příjmení2 = Müller | jméno2 = Heribert | odkaz na autora2 = | příjmení3 = Schneidmüller | jméno3 = Bernd | odkaz na autora3 = | spoluautoři = a kol. | titul = Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888–1498) | vydavatel = Argo | místo = Praha | rok = 2003 | počet stran = 420 | isbn = 80-7203-465-0 | strany = 182|poznámka = [dále jen Francouzští králové]}}</ref> i přes své chatrné zdraví<ref name="bridge 206" /> rozhodl k nové křížové výpravě. Královo nejbližší okolí nebylo jeho rozhodnutím právě nadšeno,<ref name="Francouzští králové182" /> ale i tak velká část rodiny přijala kříž společně s ním.<ref name="Francouzští králové183">Francouzští králové v období středověku, str. 183</ref>{{#tag:refPoznámka|Nikdo nemohl být k účasti na křížové výpravě donucen, ani vazal svým lenním pánem.|group="pozn."}} Karel z Anjou nabídl bratrovi pomoc. Karlovy plány však byly zištné, potřeboval vtrhnout do Tunisu, aby zde na [[Emír|emírovi]] [[Muhammad I. al-Mustansir|Muhammadu al-Mustansirovi]] vynutil obchodní privilegia pro sicilské Francouze a vyhnal všechny uprchlé štaufské stoupence. Emír během dřívějších vyjednávání údajně několikrát naznačil, že by byl ochoten konvertovat ke [[křesťanství]] a spojit se s Karlem z Anjou, aby od něj získal ochranu před ostatními muslimskými vládci, kteří by ho zcela zákonitě napadli .{{#tag:refPoznámka|Konverze k jiné víře je v islámu velký zločin|group="pozn."}}. Karel použil tento argument k přesvědčení Ludvíka o bohulibém cíli křížové výpravy v Africe.
 
Po příjezdu do Tunisu roku 1270 se ukázalo, že emír Muhammad konverzi rozhodně nemyslel vážně a dokonce byl připraven na válku. 24. července dobyli křižáci [[Kartágo]]. Při čekání na oddíly [[Jakub I. Aragonský|Jakuba Aragonského]], [[Theobald II. Navarrský|Theobalda Navarrského]] a [[Eduard I.|Eduarda Anglického]] si horké parné léto na vojsku vybralo svou daň. Řadami vojáků se začala šířit nakažlivá infekce.<ref name="bridge 206">{{Citace monografie | jméno=Antony | příjmení=Bridge | titul=Křížové výpravy |vydavatel=Academia | místo= Praha | rok=1995 |poznámky = Dále jen ''Křížové výpravy''|strany=206 | isbn=80-200-0512-9}}</ref> [[3. srpen|3. srpna]] zemřel na [[úplavice|úplavici]] princ [[Jan Tristan z Nevers|Jan]]. Dne [[25. srpen|25. srpna]] ho po dlouhé agonii následoval i samotný král Ludvík. Král byl díky svému asketickému životu chatrného zdraví a útrapy křížové výpravy jej zcela dorazily. Francouzským králem se po otcově smrti stal následník trůnu, také nemocný, [[Filip III. Francouzský|Filip]] a vůdcem výpravy zkušenostmi zocelený Karel z Anjou, který přijel těsně před bratrovou smrtí. Karlovi se podařilo vyjednat s emírem dohodu o volném obchodu a ochraně křesťanských mnichů. Tím pro Francouze výprava skončila a vraceli se zpět na evropský kontinent. Při plavbě do [[Trapani]] zastihla flotilu vichřice a výprava ztratila na čtyřicet válečných lodí. Mladý král Filip s manželkou s bídou zachránil holý život. Vyděšení cestovatelé se rozhodli pro cestu po souši. Do vlasti se jich vrátilo jen pár. Nemoci podlehl [[seznam navarrských králů|navarrský král]] Theobald, jeho manželka [[Isabela Francouzská (1242–1271)|Isabela]] zemřela o rok později. Novou královnu Francie [[Isabela Aragonská (12711248–1271)|Isabelu]] shodil kůň, což vedlo k předčasnému porodu mrtvého chlapce a Isabelině skonu o pár dní později. Srpen roku 1271 se stal osudným pro Ludvíkova bratra Alfonse z Poitiers a jeho ženu [[Jana z Toulouse|Janu]]. Zavražděn byl syn [[Richard Cornwallský|Richarda Cornwallského]] [[Jindřich z Almainu]]. Ve chvíli modlitby byl v kostele zákeřně přepaden a ubodán [[Vít z Montfortu (1244)|Guyem]] a [[Simon VI. z Montfortu|Simonem]], syny [[Šimon z Montfortu, 6. hrabě z Leicesteru|Simona z Montfortu]]. Byla to msta za opuštění řad vzbouřenců proti [[Seznam anglických králů|králi]] [[Jindřich III. Plantagenet|Jindřichovi III.]]
 
=== Sběr titulů ===
Řádek 112 ⟶ 110:
[[Soubor:Karel Anjou.jpg|náhled|upright|Karel na smrtelném loži ''(Cronica Nuova)'']]
{{viz též|Aragonská křížová výprava}}
Aragonská intervence na Sicílii znamenala pro Petra [[exkomunikace|exkomunikaci]] od papeže [[martin IV.|Martina&nbsp;IV.]] a pro pevninskou část dosavadního Sicilského království počátek nové epochy –&nbsp;vzniklo [[Neapolské království|království neapolské]]. Následovala převážně francouzská [[aragonská křížová výprava]] do [[Katalánsko|Katalánska]]. Křižácký vpád ukončila [[epidemie]] [[mor]]u či [[tyfus|tyfu]], která vypukla při obléhání [[Girona|Girony]] roku [[1285]]. Válečný stav mezi zeměmi završila až deset let po smrti téměř všech účastníků sporu{{#tag:refPoznámka|Karel I. z Anjou zemřel 7. ledna 1285, papež [[Martin IV.]] jej následoval 28. března 1285 a Petr III. Aragonský skonal 11. listopadu 1285.|group="pozn."}} [[smlouva z Anagni]], která byla triumfem diplomatického umění aragonského krále [[Jakub II. Aragonský|Jakuba&nbsp;II.]]
 
{{Citát|A povšimněte si, že zemřel ve stejný den, v jaký byl před mnoha lety korunován.|[[Salimbene z Parmy]] <ref name="goldstone367">Goldstone, str. 367. </ref>|200}}
Řádek 119 ⟶ 117:
 
== Vývod předků ==
{{Předkové5}}
|style=font-size: 90%; line-height: 110%;
|border=1
|boxstyle=padding-top: 0; padding-bottom: 0;
|boxstyle_1=background-color: #fcc;
|boxstyle_2=background-color: #fb9;
|boxstyle_3=background-color: #ffc;
|boxstyle_4=background-color: #bfc;
|boxstyle_5=background-color: #9fe;
|1 = Karel I. z Anjou
|2 = [[Ludvík VIII. Francouzský]]
|3 = [[Blanka Kastilská]]
|4 = [[Filip II. August]]
|5 = [[Isabela Henegavská|Alžběta Henegavská]]
|6 = [[Alfons VIII. Kastilský]]
|7 = [[Eleonora Anglická (1162–1214)|Eleonora Anglická]]
|8 = [[Ludvík VII. Francouzský]]
|9 = [[Adéla ze Champagne]]
|10 = [[Balduin V. Henegavský]]
|11 = [[Markéta I. Flanderská]]
|12 = [[Sancho III. Kastilský]]
|13 = [[Blanka Navarrská (1156)|Blanka Navarrská]]
|14 = [[Jindřich II. Plantagenet]]
|15 = [[Eleonora Akvitánská]]
 
|16 = [[Ludvík VI. Francouzský]]
|17 = [[Adéla Savojská (1154)|Adéla Savojská]]
|18 = [[Theobald IV. z Blois]]
|19 = [[Matylda Korutanská]]
|20 = [[Balduin IV. Henegavský]]
|21 = [[Alice z Namuru]]
|22 = [[Dětřich Alsaský]]
|23 = [[Sibyla z Anjou]]
|24 = [[Alfons VII. Kastilský]]
|25 = [[Berenguela Barcelonská]]
|26 = [[García VI. Navarrský]]
|27 = Markéta z Aigle
|28 = [[Geoffroy V. z Anjou]]
|29 = [[Matylda Anglická]]
|30 = [[Vilém X. Akvitánský]]
|31 = [[Eleonora ze Châtelleraultu]]
}}
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Poznámky}}
<references group="pozn."/>
 
=== Reference ===
<references />
 
=== Literatura ===
* {{Citace monografie
Řádek 220 ⟶ 179:
* {{de}} [http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/neapel/karl_1_von_anjou_koenig_von_neapel_+_1285.html genealogie-mittelalter.de]
* [https://web.archive.org/web/20100609000529/http://epistolae.ccnmtl.columbia.edu/letter/481.html Dopis Karla z Anjou pro Beatrix Savojskou (březen 1248)]
* [http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007050001 Bitva u Beneventa] {{Wayback|url=http://www.e-stredovek.cz/view.php?cisloclanku=2007050001 |date=20110919162742 }}
* [httphttps://www.e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=post/bitva-u-tagliacozzo-23-srpen-1268&cisloclanku=2009030002/ Bitva u Tagliacozzo (23. srpen 1268)]
* [http://balades.contingences.com/IMG/jpg/IMG_0942-3gene_517k.jpg Iluminace z Bible neapolské (První pár Beatrix a Karel I. z Anjou, druhý pár Karel II. Neapolský a Marie Uherská, třetí pár Robert z Anjou a Sancha Mallorská] {{Wayback|url=http://balades.contingences.com/IMG/jpg/IMG_0942-3gene_517k.jpg |date=20110913195553 }}
 
{{Panovník| titul =[[Seznam sicilských králů|Sicilský král]]|kdy=[[1266]]–[[1282]]| předchůdce =[[Manfréd Sicilský|Manfréd I.]]| nástupce =[[Petr III. Aragonský|Petr I.]]| obrázek =Image-Blason Sicile Péninsulaire.svg}}
{{Panovník| titul =[[Seznam jeruzalémských králů|Jeruzalémský král]]|kdy=[[1277]]–[[1285]]| předchůdce =[[Hugo III. Kyperský|Hugo I.]]| nástupce =[[Jan II. Kyperský|Jan I.]]| obrázek =Armoiries de Jérusalem.svg}}
{{Panovník| titul =[[Seznam neapolských králů|Neapolský král]]|kdy=[[1282]]–[[1285]]| předchůdce =–| nástupce =[[Karel II. Neapolský|Karel II.]] | jméno =| obrázek =Napoli1808.jpg}}
{{Albánský král|kdy=[[1272]]–[[1285]]| předchůdce =–| nástupce =[[Karel II. Neapolský|Karel II.]]}}{{Neapolští králové}}{{Achajská knížata}}
 
{{Autoritní data}}
Řádek 243 ⟶ 202:
[[Kategorie:Henegavská hrabata]]
[[Kategorie:Hrabata z Anjou]]
[[Kategorie:NarozeníHrabata 13.z stoletíMaine]]
[[Kategorie:Křesťané sedmé křížové výpravy]]
[[Kategorie:Křesťané osmé křížové výpravy]]
[[Kategorie:Katoličtí panovníci]]
[[Kategorie:Účastníci aragonské křížové výpravy]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Očistec)]]
[[Kategorie:Pohrobci]]
[[Kategorie:Narození ve 13. století]]
[[Kategorie:Narození 21. března]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1285|Anjou, Karel z]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. ledna|Anjou, Karel z]]
[[Kategorie:Úmrtí ve Foggii]]
[[Kategorie:Pohřbení v katedrále v Neapoli]]
[[Kategorie:Narození 13. století]]
[[Kategorie:Úmrtí 7. ledna|Anjou, Karel z]]
[[Kategorie:Úmrtí 1285|Anjou, Karel z]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:NarozeníPostavy 21.Božské březnakomedie (Očistec)]]