Volební právo: Porovnání verzí

[[Volební právo]] nebylo na českém území až do roku [[1919]] rovné. V 19. století se volilo dle volebních [[Kurie (volby)|kurií]], do nichž byli občané děleni dle jejich majetku a zároveň i poměr hlasů z těchto kurií nebyl stejný, neboť váha hlasu občana z první kurie měla vyšší hodnotu než občana spadajícího do kurie páté. Do roku [[1896]] byli takto ''občané děleni do čtyř kurií'', a to kurie velkostatkářské, kurie obchodních měst, kurie obchodních a živnostenských komor a kurie venkovských obcí. Z volebního práva byly v této době vyloučeny ženy (vyjma první, velkostatkářské kurie), příslušníci [[ozbrojené síly|ozbrojených sil]] a dělnictvo.

V ''[[Ústavní listina Československé republiky|Ústavě ČSR]] z roku [[1920]]'' bylo zakotveno všeobecné, přímé, rovné a tajné volební právo (viz §8: ''[[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|SněmovnaPoslanecká poslaneckásněmovna]] ''má 300200 členů, kteří se volí podletajným hlasováním na základě všeobecného, rovného, přímého, tajnéhovolebního práva hlasovacího podle zásadya to [[systémem poměrného zastoupení]]''. a §13 Ústavy: ''[[Senát]] má 15081 členů, kteří se volí podletajným hlasováním na základě všeobecného, rovného, přímého, tajnéhovolebního práva hlasovacího podle zásadysystémem poměrného zastoupení.''). '''Aktivní volební právo''': proneboli volbyprávo volit do Poslanecké sněmovny mají občané starší 21 let a do Senátu mají občané starší 2618 let.

'''Pasivní volební právo''' (právo být volen) do Poslanecké sněmovny mají občané starší 3021 let a do Senátu starší 4540 let věku.