Varšavské pokleknutí: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Varšavské ghetto: Odebrání přebytečného slova. |
Doplnění o informace z kolegou Jannem doporučeného článku. |
||
Řádek 425:
| strany = 1
| url = http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1970/12/9/1.png
}}</ref> Mimo střední Evropu byly reakce na Brandtovo většinou pozitivní, přičemž oceňovaly postoj kancléře k druhoválečné události, a to přesto, že sám Brandt patřil k odpůrcům nacistické ideologie.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Gray
| jméno = William Glenn
| titul = Paradoxes of ‘Ostpolitik’: Revisiting the Moscow and Warsaw Treaties, 1970
| url = www.jstor.org/stable/26291409
| periodikum = Central European History
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = 3/4
| datum přístupu = 2020-11-20
| ročník =
| číslo = 49
| strany = 436–437
| jazyk = en
| poznámka = [Dále jen Gray]
}}</ref>
Řádek 446 ⟶ 461:
}}</ref> Podobně na událost v roce 2010 vzpomínal filozof [[Krzysztof Wojciechowski|Krzysztof Wojciechowský]], jemuž tehdy v roce 1970 bylo dvanáct let, kdy na základě kancléřova gesta nabyl přesvědčení, že z německého národa nemuseli mít Poláci takový strach, jaký do té doby pociťovali.<ref name="idnes-hodni-nemci" />
Časopis ''[[Time]]'' vyhlásil Brandta za varšavské gesto [[Osobnost roku časopisu Time|Osobností roku 1970]].<ref>Gray, s. 437.</ref> Na kancléřův čin při své návštěvě Polska v prosinci 2010 u příležitosti čtyřicátého výročí události zavzpomínal i tehdejší německý prezident [[Christian Wulff]] a přiznal, jak hluboce na něj zapůsobil.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> Ne všichni Němci ale takto Brandtovo gesto v roce 1970 vnímali. Deník ''[[Der Spiegel]]'' tehdy uspořádal anketu, v níž 48 procent respondentů označilo kancléřův čin za přehnaný.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> V několika městech vyrazily do ulic průvody Brandtových odpůrců, kteří na transparentech nesli například text „Pověste zrádce“ doplněný kresbou oběšenecké oprátky.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> Příznivci německé pravice kancléře osočili, že v Polsku poklekl před [[Varšavská smlouva|Varšavským paktem]], vojenským uskupením zemí východního bloku.<ref name="lidovky-palata" /> I na německé politické scéně měl čin odezvu. Opoziční politický blok [[CDU/CSU]] inicioval hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Brandt hlasování ustál a následkem toho se rozšířila členská základna jeho politické strany o nové přívržence a v předčasných volbách do Spolkového sněmu v roce 1972 se ziskem 45,8 procent mandátů se stala nejsilnější stranou [[Německý spolkový sněm|Bundestagu]].<ref name="lasky-slavnych-muzu-212" /><ref name="lasky-slavnych-muzu-213">Dörrzapf, s. 213.</ref>
Když během srpna 2015 v té době někdejší japonský ministerský předseda [[Jukio Hatojama]] navštívil [[Jižní Korea|Jižní Koreu]] a v jejím hlavním městě věznici [[Sŏdämun]], podobně jako Brandt ve Varšavě i Hatojama před pamětním kamenem soulské věznice poklekl na omluvu za válečné zločiny, jichž se na korejském obyvatelstvu Japonci dopustili během bojů druhé světové války.<ref>{{Citace monografie
| |||