Varšavské pokleknutí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Pokleknutí: Oprava faktické chyby.
→‎Reakce: Úprava formulace dle rad v diskusi.
Řádek 428:
 
== Reakce ==
Při odletu z&nbsp;Varšavy vyprávěl Brandtovi cestou na letiště jeho polský protějšek, premiér [[Józef Cyrankiewicz]], o rozhovoru se svou manželkou, která se mu přiznala, jak na ni kancléřovo gesto u pomníku zapůsobilo do té míry, že když večer telefonicky hovořila se svojí přítelkyní, obě se při vzpomínce dojetím rozplakaly.<ref name="lasky-slavnych-muzu-212" /> Polští občané symbolikou Brandtova pokleknutí před pomníkem, dle publicisty [[Reinhold Dörrzapf|Reinholda Dörrzapfa]], ztratili obavy ze Západního Německa,<ref name="lasky-slavnych-muzu-212" /> jež se v&nbsp;nich do té míry snažila vyvolat [[Propagandapolská v Sovětském svazu|sovětská propaganda]]media, která líčilapo Západnívzoru Němce jako národ, jehož je třeba se bát a před jehož nebezpečím Polsko [[Sovětský svaz]] ochrání.<ref name="lasky-slavnych-muzu-212" />{{#tag:ref|Sovětskásovětské propagandapropagandy prezentovala slovanské národy, tedy [[Rusové|Rusy]] a [[Poláci|Poláky]], jako oběti druhé světové války, kteří jsou i nadále ohrožováni Německem, to jest Spolkovou republikou Německo (NSR) a jejím podporovatelem [[Spojené státy americké|Spojenými státy americkými]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Snyder
| jméno = Timothy
Řádek 444:
| isbn = 978-80-7432-254-9
| isbn2 = 978-80-7260-280-3
}}</ref>|group="p"}} Podobně na událost v&nbsp;roce 2010 vzpomínal filozof [[Krzysztof Wojciechowski|Krzysztof Wojciechowský]], jemuž tehdy v&nbsp;roce 1970 bylo dvanáct let, kdy na základě kancléřova gesta nabyl přesvědčení, že z&nbsp;německého národa nemuseli mít Poláci takový strach, jaký do té doby pociťovali.<ref name="idnes-hodni-nemci" />
 
Na kancléřův čin při své návštěvě Polska v&nbsp;prosinci 2010 u příležitosti čtyřicátého výročí události zavzpomínal i tehdejší německý prezident [[Christian Wulff]] a přiznal, jak hluboce na něj zapůsobil.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> Ne všichni Němci ale takto Brandtovo gesto v&nbsp;roce 1970 vnímali. Deník ''[[Der Spiegel]]'' tehdy uspořádal anketu, v&nbsp;níž 48&nbsp;procent respondentů označilo kancléřův čin za přehnaný.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> V&nbsp;několika městech vyrazily do ulic průvody Brandtových odpůrců, kteří na transparentech nesli například text „Pověste zrádce“ doplněný kresbou oběšenecké oprátky.<ref name="idnes-hodni-nemci" /> Příznivci německé pravice kancléře osočili, že v&nbsp;Polsku poklekl před [[Varšavská smlouva|Varšavským paktem]], vojenským uskupením zemí východního bloku.<ref name="lidovky-palata" /> I&nbsp;na německé politické scéně měl čin odezvu. Opoziční politický blok [[CDU/CSU]] inicioval hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Brandt hlasování ustál a následkem toho se rozšířila členská základna jeho politické strany o nové přívržence a v&nbsp;předčasných volbách do Spolkového sněmu v&nbsp;roce 1972 se ziskem 45,8&nbsp;procent mandátů se stala nejsilnější stranou [[Německý spolkový sněm|Bundestagu]].<ref name="lasky-slavnych-muzu-212" /><ref name="lasky-slavnych-muzu-213">Dörrzapf, s.&nbsp;213.</ref>