Dějiny lidstva: Porovnání verzí

'''Dějiny lidstva''' představují „paměť lidstva“.jsou Lzeoblast je chápat jako souhrn událostí[[Dějiny|dějin]], kterékterá se stalyzabývá vcelou určitém[[Minulost|minulostí]] časovém sledu, a jako každý vývojový proces vlidské [[PřírodaKultura|příroděkultury]] a [[Společnost|společnosti]]. čiJako přímovědecký jakoobor vývojjsou předmětem [[SpolečnostHistoriografie|lidskéhistorických společnostivěd]], ale i [[antropologie]]. Vzletně a přitom výstižně popsal funkcismysl dějintéto disciplíny [[Marcus Tullius Cicero]]: ''„Historia vero testis temporum, lux veritatis, vita memoriae, magistra vitae, nuntia vetustatis.“ – „Dějiny jsou svědky časů, světlem pravdy, živou pamětí, učitelkou života a poslem minulosti.“''

Dějiny (historie)Historie lidstva se obvykle dělí na pět období: [[pravěk]], [[starověk]], [[středověk]], [[novověk]] a období dějin nejnovějších, tzv. soudobých, sahajících až do současnosti. [[Pravěk]] je tradiční označenítak super vy inteligentní označení období dějin lidstva, ze kterého nepocházejí žádné [[písemné prameny]], jde o období do vzniku [[Písmo|písma]]. Datace vynálezu písma je v různých oblastech světa značně individuální.<ref>Crawford, O. G. S. (1927). Antiquity. [Gloucester, Eng.]: Antiquity Publications [etc.]. (cf., History education in the United States is primarily the study of the written past. Defining history in such a narrow way has important consequences ...)</ref> Používání písma umožnilo vznik a rozvoj [[Infrastruktura|infrastruktury]] a rozšiřování [[vědomost]]í,<ref>According to [[David Diringer]] ("Writing", ''[[Encyclopedia Americana]]'', 1986 ed., vol. 29, p. 558), "Writing gives permanence to men's knowledge and enables them to communicate over great distances.... The [[complex society]] of a higher civilization would be impossible without the art of writing."</ref><ref name="WebsterWH">Webster, H. (1921). [http://books.google.com/books?id=cboXAAAAIAAJ World history]. Boston: D.C. Heath. [http://books.google.com/books?id=cboXAAAAIAAJ&pg=PR5&pg=PA27 Page 27].</ref> a to ovlivnilo celé lidské dějiny. Jelikož písmo bylo vynalezeno na několika místech nezávisle na sobě, vedou se spory o to, která oblast byla kolébkou civilizace.

}}</ref> utvořil se centralizovaný stát v [[starověký Egypt|Egyptě]], rozložený podél břehů [[Nil]]u,<ref>{{citaceCitace monografie|autor=Baines, John and Jaromír Malek|titul=The Cultural Atlas of Ancient Egypt|edice=revised|vydavatel=Facts on File| rok=2000| isbn=0816040362}}</ref><ref>{{citaceCitace monografie| příjmení = Bard | jméno = KA | titul = Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt | vydavatel = Routledge | lokace = NY, NY | rok = 1999| isbn=0-415-18589-0}}</ref><ref name="grimal1992">{{citaceCitace monografie|jméno=Nicolas|příjmení = Grimal|titul=A History of Ancient Egypt|url=https://archive.org/details/historyofancient0000grim|vydavatel=Blackwell Books|rok=1992| isbn=0631193960}}</ref> v dnešní [[Indie|Indii]] vznikla [[Harappská kultura|kultura poříčí]] [[Indus|Indu]].<ref>{{citaceCitace monografie |příjmení=Allchin, Raymond (ed.) |rok=1995 |titul=The Archaeology of Early Historic South Asia: The Emergence of Cities and States |lokace=New York |vydavatel=Cambridge University Press}}</ref><ref>{{citaceCitace monografie |jméno=D. K. |příjmení=Chakrabarti |rok=2004 |titul=Indus Civilization Sites in India: New Discoveries |url=https://archive.org/details/induscivilizatio0000unse |vydavatel=Marg Publications |lokace=Mumbai | isbn=81-85026-63-7}}</ref><ref>{{citaceCitace monografie|odkaz na autora=Ahmad Hasan Dani |příjmení=Dani |jméno=Ahmad Hassan |autor2=Mohen, J-P. (eds.) |rok=1996 |titul=History of Humanity, Volume III, From the Third Millennium to the Seventh Century BC |lokace=New York/Paris |vydavatel=Routledge/UNESCO | isbn=0415093066}}</ref> Za konec starověku a začátek středověku se tradičně považuje pád [[Západořímská říše|Západořímské říše]] v roce [[476]], přechod středověku v novověk pak bývá nejčastěji symbolicky vymezován [[První výprava Kryštofa Kolumba|znovuobjevením Ameriky pro Evropany]] v roce [[1492]], existují však i jiná pojetí.

Od [[18. století]] se začaly velmi rychlým tempem hromadit [[znalost]]i a nové [[vynález]]y v [[Evropa|Evropě]], což vlivem své rychlosti vyvolalo [[Průmyslová revoluce|průmyslovou revoluci]].<ref>More; Charles. ''Understanding the Industrial Revolution'' (2000) [http://www.questia.com/PM.qst?a=o&d=102816164 online edition] {{Wayback|url=http://www.questia.com/PM.qst?a=o&d=102816164 |date=20110814041034 }}</ref>

Zřejmě nejpopulárnějším předchůdcem dnešního člověka, „pračlověkem“, je [[Neandertálec|člověk neandertálský]], běžně nazývaný neandertálec. Jeho [[Lidská kostra|kostra]] byla jen mírně odlišná od kostry současného člověka, a proto jsou nyní neandertálci uznáni jako varianta současného člověka, ačkoli byli dříve považováni za samostatnou fázi ve vývoji lidského rodu.<ref>There is still a discussion if this was a subspecies of the modern man or not, see {{citaceCitace periodika|autor=Tattersall I, Schwartz JH |titul=Hominids and hybrids: the place of Neanderthals in human evolution |periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci. U.S.A. | ročník=96 | číslo=13 |strany=7117–9 |rok=1999 | pmid=10377375 | citát =on the view that these distinctive hominids merit species recognition in their own right as '''Homo neanderthalensis''' (e.g., refs. 4 and 5), at least as many still regard them as no more than a strange variant of our own species, '''Homo sapiens''' (6, 7)'' | doi = 10.1073/pnas.96.13.7117 <!--Retrieved from CrossRef by DOI bot-->}} Available [http://www.pnas.org/cgi/content/full/96/13/7117 on-line]</ref> Systematické pojmenování neandertálce bylo odvozeno od názvu údolí řeky Düssel, tj. od slova Neanderthal, kde byly v roce [[1856]] objeveny pozůstatky tohoto druhu.

| příjmení =

| jméno =

}}</ref> Z rozsáhlé genetické studie vyplývá, že asi před 70&nbsp;000 lety se velikost lidské populace snížila na pouhých 2000 jedinců.<ref>[https://www.novinky.cz/koktejl/138589-lidstvo-bylo-pred-70-000-lety-podle-vedcu-na-pokraji-vyhynuti.html Lidstvo bylo před 70 000 lety podle vědců na pokraji vyhynutí]. Novinky. 25. dubna 2008.</ref>

Klima na [[Země|Zemi]] nebylo v celých lidských dějinách stále stejné. V geologickém období zvaném [[čtvrtohory]], odborně kvartér, se totiž střídala dlouhá období [[Teplo|tepla]], tzv. [[Doma meziledová|doby meziledové]] (interglaciály), s obdobími [[Zima|zimy]], ve kterých docházelo k zalednění velké části mírného pásu na [[Severní polokoule|severní polokouli]] a která jsou označována jako [[Doba ledová|doby ledové]] (glaciály). Život tehdejších lidí nejvíce ovlivnila poslední doba ledová, která se odehrávala před 70&nbsp;000–10&nbsp;000 lety. Její ústup před asi 12&nbsp;000 lety a následný začátek doby meziledové, jež trvá dosud, totiž umožnil tzv. [[Neolitická revoluce|neolitickou revoluci]] spojenou se vznikem [[zemědělství]]. I v průběhu současného interglaciálu se však střídají chladnější a teplejší podobdobí. Období mezi lety 1600 a 1900 našeho letopočtu je proto někdy označováno jako „[[malá doba ledová]]“.<ref name="Little Ice Age definition">{{citaceCitace elektronické monografie |vydavatel=Earth Observatory |titul=Little Ice Age definition |url=http://eobglossary.gsfc.nasa.gov/Library/glossary.php3?xref=Little%20Ice%20Age |datum=2007-08-02 |datum přístupu=2009-08-23 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080628075235/http://eobglossary.gsfc.nasa.gov/Library/glossary.php3?xref=Little%20Ice%20Age |datum archivace=2008-06-28 |nedostupné=ano }}</ref>

[[Paleolit]] (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší, datováno je přibližně lety 2,6 mil. – 10 000 př. n. l.<ref name="Thoth&Schick">{{citaceCitace monografie |titul=Handbook of Paleoanthropology |url=http://www.springerlink.com/content/u68378621542472j/ |autor=Nicholas Toth a Kathy Schick |rok=2007 |vydavatel=Springer Berlin Heidelberg |isbn=978-3-540-32474-4 |počet stran=1963 |datum přístupu=2009-08-24 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200413223257/http://www.springerlink.com/content/u68378621542472j/ |datum archivace=2020-04-13 |nedostupné=ano }} {{Wayback|url=http://www.springerlink.com/content/u68378621542472j/ |date=20200413223257 }}</ref> Začalo v době, kdy ''[[Homo habilis]]'' začal používat nalezené předměty, zejména kameny, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili lidé anatomicky podobní dnešním lidem.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.indiana.edu/~arch/saa/matrix/ia/ia03_mod_11.html |titul=Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic | vydavatel=Indiana.edu |datum=2009-04-18}}</ref><ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.scotese.com/lastice.htm |titul=Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese |vydavatel=Scotese.com |datum=2009-04-18}}</ref>

Během [[paleolit]]u se lidé začali shromažďovat do malých skupin. Byli to [[lovci a sběrači]], tzn. že se živili sběrem jedlých [[Rostliny|rostlin]] a [[lov]]em divokých zvířat.<ref name="McClellan">{{citaceCitace monografie| autor=McClellan | url=http://books.google.com/books?id=aJgp94zNwNQC&printsec=frontcover#PPA11 | titul=Science and Technology in World History: An Introduction| místo=Baltimore, Maryland | vydavatel=JHU Press | rok=2006 | isbn = 0-8018-8360-1}} [http://books.google.com/books?id=aJgp94zNwNQC&printsec=frontcover#PPA8 S. 6–12 ]</ref> Lovili zřejmě především [[muž]]i, jelikož byli větší a silnější, zatímco sběr obstarávaly [[Žena|ženy]]. Lovena byla hlavně drobná zvířata, [[ryby]], [[ptáci]], ale i větší [[savci]], jako [[Kůň|koně]], [[jelen]]i, lesní sloni, [[bizon]]i nebo jiní [[tuři]]. Sbírali především zrna různých druhů, která nacházeli na pastvinách, kde se pásla zvěř, kořínky a plody divoce rostoucích rostlin, dále pak [[vejce]], [[hmyz]] a malé [[plazi|plazy]].

Většina skupin byla charakteristická [[Kočovnictví|kočovným]] stylem života. Stěhovaly se z místa na místo za stády zvířat, která lovily. Pokud bylo [[sucho]] nebo přišly [[Povodeň|povodně]] či nastala jiná přírodní katastrofa, mohla se stáda i lidé stěhovat při hledání [[Potrava|potravy]] na velké vzdálenosti. Během poslední doby ledové se masy vody na [[Země|Zemi]] změnily v [[led]] a [[hladina moře]] byla mnohem níže, než je dnes. Předpokládá se, že v té době byli lidé schopni přejít ze [[Sibiř]]e na [[Aljaška|Aljašku]] suchou nohou. Ačkoliv velká část zemského povrchu byla pokryta ledem, vybíhal směrem k části [[Severní Amerika|Severní Ameriky]], kde se dnes nacházejí [[Spojené státy americké]], pruh nezaledněné půdy. Právě do této oblasti přišly z [[Asie]] skupiny lidí druhu ''Homo sapiens''. V té době se zde nacházely úrodné [[Pastvina|pastviny]] s mnoha velkými zvířaty, která již vyhynula. Předpokládá se, že po dlouhou dobu sem přicházelo mnoho skupin lidí, které se později – v souvislosti se změnou podnebí – rozšířily do dalších částí [[Amerika|Ameriky]].<ref>{{citaceCitace elektronické monografie|url=http://www.yale.edu/ynhti/curriculum/units/1980/2/80.02.07.x.html|titul=Early Man in North America: The Known to the Unknown|vydavatel=University of Yale|datum přístupu=2009-08-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20070816201109/http://www.yale.edu/ynhti/curriculum/units/1980/2/80.02.07.x.html|datum archivace=2007-08-16|nedostupné=ano}}</ref>

File:Biface feuille de laurier.JPG|Pečlivě opracovanáopracovaný hlavahrot oštěpu nalezenánalezený ve [[Francie|Francii]]

V [[neolit]]u (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve [[společnost]]i. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a [[domestikace]] zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie|url=http://cas.bellarmine.edu/tietjen/images/neolithic_agriculture.htm|titul=The Slow Birth of Agriculture|autor=Heather Pringle|datum přístupu=24-08-2009|url archivu=https://web.archive.org/web/20110101201656/http://cas.bellarmine.edu/tietjen/images/neolithic_agriculture.htm|datum archivace=01-01-2011|nedostupné=ano}}</ref><ref>{{citaceCitace elektronické monografie|url=http://isthmia.osu.edu/teg/hist50402/lec01.htm|titul="History 504.02 lecture notes"|vydavatel=Ohio State University|datum přístupu=2009-08-24|url archivu=https://web.archive.org/web/20100511204913/http://isthmia.osu.edu/teg/hist50402/lec01.htm|datum archivace=2010-05-11|nedostupné=ano}}</ref> Změnila se i strava lidí – jedli více obilovin a zeleniny, přebytky začali skladovat a příležitostně je vyměňovali za jiné zboží.

Tyto změny, souhrnně označované jako [[neolitická revoluce]], proběhly v různých oblastech světa v rozdílnou dobu. Nejdříve k nim došlo v oblasti tzv. úrodného půlměsíce, tj. v Mezopotámii a ve východním Středomoří, a to v 10.–8. tisíciletí př. n. l.<ref name="Tudge">{{citaceCitace monografie | příjmení = Tudge | jméno = Colin | odkaz na autora= Colin Tudge | titul = Neanderthals, Bandits and Farmers: How Agriculture Really Began | rok = 1998 | vydavatel = Weidenfeld & Nicolson | lokace = London | isbn = 0-297-84258-7

}}</ref> Nejstarší kulturní osídlení se dochovalo v Přední Asii na náhorních plošinách a v podhůří. Postupně se pak osídlení rozšířilo do povodí velkých řek – Tigridu a Eufratu v oblasti Mezopotámie, později také Nilu v dnešním Egyptě a Indu v současné Indii. Některé kočovné národy, jako např. Austrálci v Austrálii nebo jihoafričtí Křováci, však zemědělství objevili relativně nedávno.<ref>{{citaceCitace monografie |příjmení = Oliphant | jméno = Margaret | rok = 1992 | titul = The Atlas of the Ancient World: Charting the Great Civilizations of the Past |vydavatel = Ebury | lokace = London | isbn = 0-09-177040-8}}</ref><ref>{{citaceCitace monografie|příjmení = Brinton | jméno = Crane (et al.) |odkaz na autora = Crane Brinton | rok = 1984 | titul = A History of Civilization: Prehistory to 1715 | edice = 6th | vydavatel = Prentice-Hall | lokace = Englewood Cliffs, N.J. | isbn = 0-13-389866-0}}</ref><ref>{{citaceCitace monografie| příjmení = Chisholm | jméno= Jane | autor2= and Anne Millard | rok = 1991 | titul = Early Civilization | ilustrace = Ian Jackson | vydavatel = Usborne | lokace = London | isbn = 1-58086-022-2}}</ref> V neolitu podle většiny historiků také vznikla první náboženství.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.solarnavigator.net/egyptian_sun_god_ra.htm |titul=The Sun God Ra and Ancient Egypt |vydavatel=Solarnavigator.net |datum vydání=2009-04-18}}</ref><ref>[http://www.transoxiana.org/Eran/Articles/tianshu.html "The Sun God and the Wind Deity at Kizil Caves," by Tianshu Zhu,] in Transoxiana Webfestschrift Series I, ''Webfestschrift Marshak: Ēran ud Anērān'', 2003.</ref><ref>Marija Gimbutas. ''The Language of the Goddess'', Harpercollins, 1989, {{ISBN|0-06-250356-1}}.</ref> Na začátku byly pouze malé svatyně, které se ale postupem času rozrostly do obrovských chrámových komplexů s kněžími, kněžkami a dalšími zaměstnanci. Většina neolitických božstev byla [[Antropomorfismus|antropomorfní]].

Keltové žili převážně v [[klan]]ech. Každý klan si zvolil vůdce z [[druid]]ů nebo [[bard]]ů. Existovala u nich [[polygamie]] a [[polyandrie]].{{Doplňte zdroj?}}

Ilýrie<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://books.google.com/books?id=4Nv6SPRKqs8C&dq=The+illyrians&printsec=frontcover&source=bn&hl=en&ei=99hcSvnpIoOOnQPQhszjAQ&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=4|titul=The Illyrians by John Wilkes}}</ref> se rozkládala na jihozápadě [[Balkán|Balkánského poloostrova]], její obyvatelé se jmenovali ''Ilyrové''. Byli to předkové [[Albánie|Albánců]]. Ilyrové žili v tribunech jako Epirus, Dardania, Taulantia atd. Měli svůj vlastní illyrský jazyk, který se lišil od řečtiny a latiny. K roku [[1000 př. n. l.]] se počet obyvatel Illýrie odhaduje zhruba na 500&nbsp;000.

Lidé ve starověkém Egyptě záviseli na rovnováze přírodních a lidských zdrojů, zejména na zavlažování v údolí Nilu, jelikož jen díky němu mohli pěstovat plodiny. Jsou známí díky [[egyptské hieroglyfy|hieroglyfům]], [[pyramida|pyramidám]] a obecně hrobkám, chrámům a armádě. Existovaly zde významné rozdíly mezi společenskými třídami. Většina lidí se živila zemědělstvím, avšak jejich produkty jim nepatřily, byl to majetek státu, chrámu nebo rodiny, která vlastnila pozemky. Praktikovalo se zde otrokářství, ale není známo, jakým způsobem.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.digitalegypt.ucl.ac.uk/social/index.html |titul=Social classes in ancient Egypt |datum=2007-12-11 |vydavatel=Digital Egypt for Universities, University College London}}</ref>

[[Harappská kultura]] vznikla asi ve 2. polovině 4. tisíciletí př. n. l. a šlo o počátek civilizace na indickém subkontinentu.<ref>{{citaceCitace monografie |titul=Indus civilization |rok=2007 |encyclopedie=Encyclopædia Britannica |datum=19 October 2008 |url=http://www.britannica.com/eb/article-9042359 |datum přístupu=2009-08-25 |url archivu=https://web.archive.org/web/20071231160525/http://www.britannica.com/eb/article-9042359 |datum archivace=2007-12-31 |nedostupné=ano }}</ref> Byla soustředěna v povodí [[Indus|Indu]]. Poprvé byla násilně sjednocena během Maurjovské říše v roce 321 př. n. l. [[Ašóka|Ašókou]], který se snažil rozšířit svou říši. [[Ašókovy edikty|Edikty Ašókovy]] jsou nejstarší dochované historické dokumenty z Indie. Po přechodu na [[buddhismus]] se Ašóka držel zásady ''[[ahinsá]]'' (nenásilí). Své buddhistické ideály rozšířil do celé východní a jihovýchodní Asie.

Antický Řím vznikl na území dnešní [[Itálie]] v [[8. století př. n. l.]] Civilizace trvala 12 století, skončila, když [[Mehmed II.]] dobyl Konstantinopol, [[29. květen|29. května]] [[1453]].<ref name="MehmetII">{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.theottomans.org/english/family/mehmet2.asp|titul=Mehmet II|autor=Korkut Ozgen|vydavatel= Theottomans.org|datume=2007-04-03}}</ref> Podle legendy byla římská civilizace založena dvojčaty [[Romulus a Remus|Romulem a Remem]] v roce [[753 př. n. l.]] Římská říše vznikla po [[punské války|punských válkách]] a po válce se Seleukovskou říší. Julius Caesar dobyl Galii (dnešní [[Francie]]). Augustus ukončil římskou republiku tím, že se prohlásil za [[císař]]e. V časech své největší síly obklopovala říše celé [[středozemní moře]]. Řím dosáhl takové velikosti, jelikož často válčil s jinými národy.

V roce [[293]] se císař [[Diocletianus]] rozhodl rozdělit Řím na dvě části, východní a západní.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.roman-emperors.org/dioclet.htm|titul=Diocletian (284–305 A.D.)|autor=Ralph W. Mathisen|práce= De Imperatoribus Romanis|datum=February 17,1997}}</ref>

Západní říše měla mnoho problémů s barbary. V 5. století se [[Hunové]] stěhovali na západ, což znamenalo, že [[Vizigótská říše|Vizigóti]] se museli přestěhovat do říše.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.ucalgary.ca/applied_history/tutor/firsteuro/invas.html| titul=The Germanic Invasions of Western Europe| vydavatel=The University of Calgary| datum=August [[1996]]| datum vydání=2007-03-22| datum přístupu=2009-08-26| url archivu=https://web.archive.org/web/20070523103249/http://www.ucalgary.ca/applied_history/tutor/firsteuro/invas.html| datum archivace=2007-05-23| nedostupné=ano}}</ref> Řím byl barbary několikrát napaden. Dne 4. září [[476]] donutil náčelník Germánů Odoakar posledního římského císaře Romula Augusta opustit říši.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.roman-emperors.org/auggiero.htm|titul=Romulus Augustulus (475–476 A.D.)--Two Views|autor=Ralph W. Mathisen and Geoffrey S. Nathan|práce=De Imperatoribus Romanis.| datum přístupu=2007-03-22}}</ref> Asi 1200 let dlouhá existence západního Říma tím skončila.

Východní část, jejímž hlavním městem se stala [[Konstantinopol]],<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.roman-emperors.org/honorius.htm|titul=Honorius (395–423 A.D.)|autor=Ralph W. Mathisen|práce= De Imperatoribus Romanis|datum=2007-03-21}}</ref> měla podobné problémy. [[Justinián I.|Justiniánovi I.]] se podařilo dobýt část severní Afriky a Itálie. Krátce po jeho smrti bylo všechno, co zbylo, ohroženo perskou říší.<ref>Duiker, 2001, s. 347</ref>

[[Renesance]] vznikla v Itálii. Slovo ''renesance'' pochází z [[francouzština|francouzštiny]] a znamená „znovuzrození"„znovuzrození“.<ref>[http://www.mrdowling.com/704renaissance.html Renesance na mrdowling.com]</ref> V rámci renesance se lidé učili od řecké a římské kultury, na které se na nějakou dobu zapomnělo. Místo klasické malby se umělci začali věnovat také tvorbě plastik. Z doby renesance je známo mnoho slavných umělců, např. [[Leonardo da Vinci]], [[Michelangelo Buonarroti]] nebo [[Raffael Santi]]. V tomto období také [[Johannes Gutenberg|Johannesem Gutenbergem]] vynalezl [[knihtisk]].

V Arábii [[Mohamed|Muhammad]] založil a prosadil [[islám]]. Jeho následovníci rychle dobyli Sýrii a Egypt. A brzy přímo ohrozili Byzantskou říši.<ref name="Hooker'sByzantinepage">{{citaceCitace elektronické monografie

}}.</ref> V [[8. století|8.]] a [[9. století]], se Byzantské říši podařilo zastavit islámskou expanzi. Dokonce byla znovu dobyta některá ztracená území.<ref>Duiker, 2001. page 349.</ref> V roce [[1000]] našeho letopočtu byla východní říše na vrcholu: Basileios II. znovu dobyl znovu [[Bulharsko]] a [[Arménie|Arménii]]. Kultura a obchod vzkvétal.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.roman-emperors.org/basilii.htm

V té době se lidé začali natrvalo usazovat. Chovali hospodářská zvířata, byli také zručnými hrnčíři. Zpočátku pouze zahrnovali zesnulé kupou hlínou, později se z těchto kup staly kamenné pyramidy. Přesná severní hranice Mayské říše není známa. Existují oblasti, kde se mayská kultura pravděpodobně překrývala s jinými kulturami. První významné nápisy a budovy se objevily v těchto překrývajících se zónách. Tyto kultury a Mayové se tak zřejmě návzájem ovlivnili.<ref>{{citaceCitace monografie|příjmení=Coe|jméno=Michael D.|titul=The Maya|rok=1980|url=https://archive.org/details/maya0000coem_p7l8|edice=6th| vydavatel=Thames & Hudson| ok=2002|strany= 63–64[https://archive.org/details/maya0000coem_p7l8/page/63 63]–64}}</ref>

Stejně jako starověké Řecko byla mayská civilizace složena z mnoha na sobě nezávislých městských států. Kolem nich existovalo rozvinuté zemědělství. Nejvýznamnějšími památkami Mayů jsou pyramidy, které stavěli v náboženských centrech, a paláce, největší byl Cancuén. Archeologové také nalezli vyřezávané kamenné desky, které popisují genealogii, vojenská vítězství a jiné úspěchy vládců.<ref>{{citaceCitace elektronické monografie

| vydavatel =

[[Soubor:Machu-Picchu.jpg|náhled|vlevo|[[Machu Picchu]] „Ztracené město Inků“, jeden ze sedmi nových divů světa a archeologické naleziště<ref>{{citaceCitace elektronické monografie|jazyk=Anglicky|url=http://www.vote7.com/n7w/world|titul=The Official New 7 Wonders of the World|vydavatel=New Open World Corporation|datum přístupu=2009-09-01|url archivu=https://web.archive.org/web/20090730193351/http://www.vote7.com/n7w/world|datum archivace=2009-07-30|nedostupné=ano}}</ref>]]

Hlavním městem japonského [[období Edo]] z počátku 17. století bylo nejdříve Kjóto a později Edo (dnešní [[Tokio]]). Tehdejší vládci prosazovali politiku odříznutí se od zbytku světa, protože věřili, že evropští obchodníci a misionáři chtějí mít Japonsko pod kontrolou. Zakázali jim proto do Japonska vstup (jedinou výjimkou byli holandští a čínští obchodníci a misionáři).<ref>[http://books.google.com/books?id=0YIbNlliRswC&dq=hideyoshi+slavery&source=gbs_summary_s&cad=0 ''Frontier Contact Between Choson Korea and Tokugawa Japan.''] London: Routledge. {{ISBN|0-7007-1301-8}}</ref> Přesto se jim dařilo získávat informace a znalosti z jiných částí světa. Politická izolace trvala asi 200 let, skončila v roce [[1868]].<ref>{{citaceCitace monografie |titul=The Meiji Restoration |příjmení=Beasley |jméno= W. G. | rok=1972 |vydavatel=Stanford University Press |lokace= Stanford, California| isbn=0-8047-0815-0}}</ref>

=== SvětovéPrvní válkysvětová válka ===

{{Podrobně|první světová válka|druhá světová válka}}

Hlavní záminkou pro rozpoutání války se stalo zavraždění rakousko-uherského následníka trůnu: arcivévody [[František Ferdinand d'Este|Františka Ferdinanda d'Este]] skupinou mladých Srbů v [[Sarajevo|Sarajevu]]<ref>{{citaceCitace elektronické monografie| url=http://www.firstworldwar.com/source/harrachmemoir.htm|titul=''First World War.com'' Primary Documents: Archduke Franz Ferdinand's Assassination, 28 June 1914|datum=2002-11-03|datum vydání=2008-02-17}}</ref> – viz článek [[Atentát na Františka Ferdinanda d'Este]]. Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku. Uhry i Srbové získali další spojence, což vyvolalo ještě větší konflikt, který přerostl v první světovou válku.

=== PoStudená druhé světové válceválka ===

Komunismus se stával stále méně populární od chvíle, kdy bylo zřejmé, že se z hospodářského hlediska nemůže rovnat západním zemím.<ref>"The illusion that Communism was reformable, that Stalinism had been a wrong turning, a mistake that could still be corrected [...] that illusion was crushed under the tanks on August 21st 1968 and it never recovered." {{citaceCitace monografie | autor=Judt, Tony | titul=Postwar: A History of Europe Since 1945 | vydavatel=Penguin Press | rok=2005 | isbn=1-59420-065-3 | strany=447 | url-access=registration | url=https://archive.org/details/postwarhistoryof00judt }}</ref> V letech [[1988]]–[[1989|89]] [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] rozhodl, že se východní blok nemusí držet komunismu.<ref>"Gorbachev did more than just let the colonies go. By indicating that he would not intervene he decisively undermined the only real source of political legitimacy available to the rulers of the satellite states [...] It was Mr. Gorbechev's revolution." Judt, p.632/33</ref> [[Berlínská zeď]] byla zbořena v roce [[1989]] a Sovětský svaz se rozpadl v roce [[1991]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Pád Sovětského svazu článek na oror.essortment.com |url=http://oror.essortment.com/fallofthesovi_rkcm.htm |datum přístupu=2009-09-06 |url archivu=https://web.archive.org/web/20080821113145/http://oror.essortment.com/fallofthesovi_rkcm.htm |datum archivace=2008-08-21 |nedostupné=ano }}</ref>

Dvacáté století bylo dobou velkého pokroku z [[Technologie|technologického]] hlediska. Lidé začali déle žít díky lepším zdravotním podmínkám.<ref>http://www.blog.speculist.com/archives/000244.html</ref> Vznikala nová odvětví dopravy, která ale zároveň napomáhala vzniku problémů se životním prostředím. Druhá polovina 20. století znamenala vzestup informačního věku a [[globalizace]]. Tyto dva procesy naprosto změnily možnosti světového obchodu. Začal být zkoumán [[vesmír]] a byla objevena struktura [[DNA]].<ref>{{citaceCitace elektronické monografie | url=http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/gene/DNAdiscovery.htm| titul=The Discovery of DNA – a photo finish| datum přístupu=2009-09-06| url archivu=https://web.archive.org/web/20070712061650/http://fig.cox.miami.edu/~cmallery/150/gene/DNAdiscovery.htm| datum archivace=2007-07-12| nedostupné=ano}}</ref>

Toto období také vyvolalo otázky o možném konci lidstva, neboť se objevily věci a jevy nebezpečné pro celý svět: např. [[Jaderná zbraň|jaderné zbraně]] nebo [[skleníkový efekt]].<ref>Earth Radiation Budget, http://marine.rutgers.edu/mrs/education/class/yuri/erb.html {{Wayback|url=http://marine.rutgers.edu/mrs/education/class/yuri/erb.html |date=20060901043314 }}</ref><ref>Wood, R.W. (1909). Note on the Theory of the Greenhouse, Philosophical Magazine '17', s. 319–320. Online na http://www.wmconnolley.org.uk/sci/wood_rw.1909.html</ref><ref>Edwards, A. R. (2005). The sustainability revolution: portrait of a paradigm shift. Gabriola, BC: New Society. S. 52</ref>

* {{citaceCitace monografie |autor=Chauvet, Jean-Marie |autorlink= |coautor=Eliette Brunel Deschamps, Christian Hillaire |ostatní=Paul G. Bahn (Foreword), Jean Clottes (Epilogue) |titul=Dawn of Art: The Chauvet Cave |rok=1996 |vydavatel=Harry N. Abrams |lokace=New York |isbn=0810932326 |url-access=registration |url=https://archive.org/details/dawnofartchauvet0000chau }}

* {{citaceCitace monografie

* {{citaceCitace monografie | příjmení = Clottes

* {{citaceCitace monografie|

* {{citaceCitace monografie

* {{citaceCitace monografie|

* {{citaceCitace monografie