Česko-moravská hranice: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Značení: Doplňkový ref
MatSuBot (diskuse | příspěvky)
m odstranění Google Analytics kódů; odstranění trackování fbclid; kosmetické úpravy
Řádek 5:
[[Soubor:Map of Moravia.jpg|náhled|Místopisná mapa Moravy a části východních Čech s dobře viditelnou společnou hranicí]]
 
'''Česko-moravská hranice''' je historickou, v aktuální správní praxi neužívanou [[Hranice států|hranicí]] mezi [[Země Koruny české|historickými zeměmi]] [[Čechy]] a [[Morava]]<ref>[https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/100497/ CHALUPA, Jan. ''Reliktní česko-moravská hranice v historickogeografických souvislostech''. Praha 2011. Diplomová práce. Přírodovědecká fakulta UK]</ref> vedoucí konkrétním [[Krajinný ráz|krajinným terénem]] přibližně ve směru od [[Králický Sněžník (hora)|Králického Sněžníku]] na severovýchodě k [[Trojmezí Čechy, Morava, Rakousko|trojmezí Čechy-Morava-Dolní Rakousko]] západně od [[Slavonice|Slavonic]] na jihozápadě. Její průběh přibližně sleduje hlavní evropské [[rozvodí]] mezi úmořím [[Severní moře|Severního moře]] (povodí [[Labe]]) a úmořím [[Černé moře|Černého moře]] (povodí [[Morava (řeka)|Moravy]], resp. [[Dunaj|Dunaje]]e).
 
Hranice se v hrubém průběhu zformovala ke konci 12. století, upřesnila a stabilizovala během a do konce 14. století. K menším (lokálním) korekcím hranice docházelo i později a to až do 20. století. Jako administrativní hranice (mezi dvěma zeměmi) přestala ''[[de iure]]'' existovat k 31. 12. [[1948]]<ref>[http://www.psp.cz/eknih/1948ns/tisky/t0163_01.htm Zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21. 12. 1948, O krajském zřízení]</ref><ref>[http://ftp.aspi.cz/opispdf/1948/101-1948.pdf Zákon č. 280/1948 Sb. ze dne 21.12. 1948, Sbírka zákonů - faksimile]</ref><ref>[http://www.psp.cz/eknih/1948ns/stenprot/020schuz/s020002.htm Stenozáznam z jednání Národního shromáždění z úterý 21.12. 1948 -(stránka 2 stenozáznamu) schůze - argumentace zpravodajů posl. Otto Šlinga a Dr. Bartušky]</ref> a od té doby nebyla v tomto v původním významu obnovena.<ref>[http://www.moravskoslezskaakademie.cz/msadoc/MS-hist.pdf PAVLOVSKÝ, Ladislav, ''Morava a Slezsko v Českých zemích vývoj obcí a měst od roku 1850''. Moravskoslezská akademie 2006]</ref> Roku 1960 byly sice zavedeny kraje upomínající svými názvy na historické země ([[Jihočeský kraj (od roku 1960)|Jihočeský]], [[Jihomoravský kraj (od roku 1960)|Jihomoravský]] atd.), ale tyto země přitom obnoveny nebyly a vzájemná hranice mezi „českými“ a „moravskými“ kraji se od historické hranice většinou odchylovala, někde i podstatně.
Řádek 66:
| url = https://pamatkovykatalog.cz/hranicni-pylon-681750
| datum přístupu = 2020-01-22
}}</ref> Také velmi pozoruhodný je štíhlý pylon u Strmilova<ref>[http://cz.geoview.info/hranicni_kamen_cechy_morava_v_blizkosti_mesta_strmilov,59805528p Skvostný pozdně klasicistní obelisk - hraniční stéla mezi obcemi Strmilov (na české straně) a Jilemem (na moravské straně) z roku 1801]</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Hraniční pylon u silnice č 23 mezi Strmilovem a Jilemem |url=http://ubytovani.strmilov.cz/tipy/ostatni_kulturni_pamatky/photos/ostatni_kulturni_pamatky5.php |datum přístupu=2014-12-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160304213325/http://ubytovani.strmilov.cz/tipy/ostatni_kulturni_pamatky/photos/ostatni_kulturni_pamatky5.php |datum archivace=2016-03-04 |nedostupné=ano }}</ref>. Historický hraničník je rovněž v lesním úseku silnice č. 152 mezi [[Kadolec (Slavonice)|Kadolcem]] ([[Slavonice]]) a [[Staré Město pod Landštejnem|Starým Městem pod Landštejnem]].<ref>[http://foto.mapy.cz/64756-Kadolec-Hranicni-kamen-Cechy-Morava Historický hraničník v lese u Kadolce]</ref> Značení hranice po celém průběhu poutá stále větší pozornost jako krajinný fenomén projev [[Genius loci|genia loci]].<ref>[http://www.geocaching.com/geocache/GC2GN43_hranicni-kamen-na-blazkove?guid=1ae8aefc-4da9-4a4e-b712-c78d90ef077f hraniční kámen na Blažkově Hraniční kámen na Blažkově]</ref>. I když je hranice aktuálně administrativně neúčinná je částí obyvatelstva v krajině a terénu subjektivně reflektována. Příležitostně též dochází na různých místech v projevu jejího připomenutí cedulemi u cest (silnic)<ref>[https://vyskovsky.denik.cz/z-regionu/hranice-cech-a-moravy-u-olesnice-20150123-aqta.html Hranice Čech a Moravy? U Olešnice, Vyškovský deník 24. 1. 2015]</ref> nebo nápisy na povrchu vozovky<ref>[https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/hranice-cechy-morava-hlavni-tahy-vyznacili-svitavy-policka-litomysl.A200513_081927_pardubice-zpravy_skn Vtipálci potají namalovali na dvě hlavní silnice hranici Čech a Moravy, idnes 13. 5. 2020]</ref> v polohách křížení cest s někdejším průběhem hranice<ref>[https://www.novinky.cz/domaci/clanek/na-silnice-pobliz-svitav-nekdo-namaloval-zemskou-hranici-mravy-a-cech-40323956?fbclid=IwAR2YFBuQmR6LX9rjHzZfbvuOyLPLJd6vxuV0aWUx50aeiCi2ERJcOt5J8Eg#seq_no=4&source=hp&dop_ab_variant=0&dop_req_id=GA0bm9bJKxl-202005131740&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku&utm_campaign= Na silnice poblíž Svitav někdo namaloval zemskou hranici Moravy a Čech, Novinky 13. 5. 2020]</ref><ref>[https://zpravyzmoravy.cz/na-silnicich-se-objevily-napisy-cechy-a-morava-oznacuji-zemskou-hranici/ Na silnicích se objevily nápisy Čechy a Morava, označují zemskou hranic, Zprávy z Moravy 13. 5. 2020]</ref>.
 
== Obce po obou stranách hranice ==
Přehled [[Obec (Česko)|obcí]], jejichž území se rozkládá po obou stranách česko-moravské hranice (v pořadí od severovýchodu k jihozápadu). Hvězdičkou označeny obce, kde hranice není dodržena ani na úrovni [[Katastrální území|katastrálních území]] (k.ú.):
 
* [[Dolní Morava]] – část Dolní Morava a [[Horní Morava]] v Čechách, část [[Velká Morava (Dolní Morava)|Velká Morava]] na Moravě
* [[Červená Voda]] – jádro na Moravě, části [[Dolní Orlice]] a [[Horní Orlice]] v Čechách
* [[Cotkytle]] – jádro na Moravě, části [[Herbortice]] a [[Mezilesí (Cotkytle)|Mezilesí]] v Čechách
* [[Kamenná Horka]] – po obou stranách hranice, k.ú. [[Česká Kamenná Horka]] a [[Moravská Kamenná Horka]]
* *[[Karle]] – jádro v Čechách, část [[Ostrý Kámen]] na Moravě, přičemž jeho moderní k.ú. zasahuje i do Čech
* *[[Radiměř]] – původně Česká a Moravská Radiměř, k.ú. sjednoceno
Řádek 80:
* [[Brněnec]] – jádro v Čechách, části [[Moravská Chrastová]] a [[Chrastová Lhota]] na Moravě
* *[[Kněževes (okres Blansko)|Kněževes]] – jádro a část [[Veselka (Kněževes)|Veselka]] na Moravě, část [[Jobova Lhota]] (bez vlastního k.ú.) v Čechách
* [[Nedvězí (okres Svitavy)|Nedvězí]] – jádro v Čechách, část [[Nedvězíčko]] na Moravě
* [[Jimramov]] – jádro na Moravě, části [[Benátky (Jimramov)|Benátky]], [[Sedliště (Jimramov)|Sedliště]] a [[Trhonice]] v Čechách
* [[Křižánky]] – jádro na Moravě, části [[České Křižánky]] a [[České Milovy|České Mílovy]] v Čechách
Řádek 86:
* [[Herálec (okres Žďár nad Sázavou)|Herálec]] – po obou stranách hranice, z toho část [[Český Herálec]] v Čechách
* *[[Žďár nad Sázavou]] – na Moravě s výjimkou: část [[Stržanov]] celá v Čechách, k.ú. [[Zámek Žďár]] zasahuje do Čech (plocha [[Vodní nádrž Pilská|vodní nádrže Pilská]])
* [[Sázava (okres Žďár nad Sázavou)|Sázava]] – jádro v Čechách, část [[Česká Mez]] na Moravě
* [[Jihlava]] – převážně na Moravě, části [[Antonínův Důl]], [[Bedřichov u Jihlavy|Bedřichov]], [[Červený Kříž]], [[Heroltice (Jihlava)|Heroltice]], [[Pávov]], [[Staré Hory]], [[Zborná]] v Čechách
* [[Dolní Cerekev]] – jádro v Čechách, části [[Nový Svět (Dolní Cerekev)|Nový Svět]] a [[Spělov]] na Moravě
Řádek 92:
* *[[Počátky]] – jádro v Čechách, části [[Horní Vilímeč]], [[Prostý]] a [[Vesce (Počátky)|Vesce]] na Moravě; hranice k.ú. v rámci obce neodpovídají přesně historické hranici
* *[[Studená (okres Jindřichův Hradec)|Studená]] – na Moravě, pouze část k.ú. [[Domašín (Studená)|Domašín]] zasahuje do Čech
* [[Strmilov]] – jádro v Čechách, části [[Česká Olešná]], [[Malý Jeníkov]] a [[Palupín]] na Moravě
* [[Kunžak]] – celý v Čechách kromě části [[Valtínov]] na Moravě
 
Řádek 185:
* VANČURA, M. (1995), ''Zemská hranice mezi Čechami a Moravou (ve světle nové administrativní reformy)''. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Přírodovědecká fakulta, katedra geografie, Brno, 82 s.
* MARKOVÁ, Markéta (2010), „Hranice přemyslovského státu“, in:SOMMER,Petr, TŘEŠTÍK, Dušan a kol., ''Přemyslovci - budování českého státu'' . Praha, [[Nakladatelství Lidové noviny]] 2010. ISBN 978-80-7106-352-0. s. 479-496
* MAREK, Petr (2020), Region a hranice existují i tehdy, jsme-li přesvědčeni o opaku. Inː''Hranice v krajinách'' Praha, [[Academia]]. ISBN 978-80-200-3063-4. S. 195-217.
* STOKLÁSKOVÁ, Zdeňka (2007), ''Cizincem na Moravě''. Brno, [[Matice moravská|Matice Moravská]]. ISBN 978-80-86488-45-5
* SEMOTAMOVÁ, Eva ad. (2020), ''Hranice v krajinách''. Praha, [[Academia]]. ISBN 978-80-200-3063-4. S.
* VOŠICKÝ, Vladimír (2020), Československý župní zákon. Inː''Hranice v krajinách'' Praha, [[Academia]]. ISBN 978-80-200-3063-4. S.
* WOLNY, Gregor (1842): ''Markrgrafschaft Mahren, topographisch, statistisch und historisch geschildert''. Volume 6, Brünn 1835-1842