--Nadkachna 31. 8. 2011, 23:16 (UTC)

Zdravím, malá rada co ušetří čas a práci, odkazy se dají elegantněji dělat takhle: [[architekt]]a nebo [[architekt]]ům - výsledkem je stejné architekta, architektům. Mějte se--Horst 8. 1. 2012, 19:09 (UTC)

Prosím vyplňujte kolonku „Shrnutí editace“ editovat

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je nanejvýš žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. A to nejen ti, kteří právě sledují stránku posledních změn, ale i ti, kteří pak někdy v budoucnu budou hledat v historii článku nějakou konkrétní změnu. Když totiž ve shrnutí uvidí, že se Vaše změny týkají něčeho jiného, než co zrovna hledají, nebudou je muset dále zkoumat a ušetří tím tak trochu času. Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. ♥ K123456  8. 1. 2012, 19:17 (UTC)

Děkuji za upozornění. Na Wikipedii je neobvykle zdvořilé a empatické. Ano vynasnažím se. Jsem trvale zaneprázdněn něčím jiným, to je ale důvod, proč bych snad mohl být užitečným přísunem originálních, přitom však maximálně spolehlivých informací, které ale většinou nenajdete instantně publikováné. Nejsem Wikipedistou v pravém smyslu slova, jsem odborník a v "kamenné" publicistice platí přece jen trochu jiná pravidla. Principy jsou ovšem stejné. Ještě jednou děkuji za upozornění a zůstávám s úctou Jan Sapák


 
Dobrý den, děkuji vám za vaši reakci. Na shrnutí editace není nic těžkého, jen napíšete do kolonky, která je vyznačena na obrázku, jaké změny jste v článku či diskusi provedl. Já např. teď napíšu do shrnutí editace odpověď. To se pak zobrazí zde – [1]. Pak když se se ostatní wikipedisté podívají do historie článku či diskuse, ihned vědí, kdo jaké změny provedl. Kdybyste to i po tomto vysvětlení nechápal, stačí se ozvat. Zdraví ♥ K123456  23. 1. 2012, 17:32 (UTC)

Architektonická soutěž editovat

Navrátil jsem editaci ve dvou bodech i do původní podoby před 2.2.2012. Stručné zdůvodnění: Staletý princip a 160 let tradice zde nebyla v kontradikci. Skutečně první trochu lépe popsaná soutěž byla roku 1418 ve Florencii (viz Alberti), ta se ale dnešním soutěžím podobala opravdu jen v hrubém principu. Od té doby byl soutěže ale jen sporadicky. Od 40. a 50. let 19. století pořádány soutěže se systémovou pravidelnosti postupně roste rozsáhlá tradice a jsou střádány a reflektovány zkušenosti. To již jde ale o předmět podobný nejen rozvinutější principu ale i v mnoha detailech. Čili mezi archaickou známostí a příležitostným užitím a systematickým užíváním od doby před 160 lety je rozdíl. Tam byl onen předěl. Také to souvisí s rozvojem liberální společnosti, rozvojem demokracie a postupnou stavbou právního státu. Výrok o 160 letech tradice přesně odpovídá tomuto faktu. Architektonické soutěže jsou opravdu pořádány (a to tajen s malými výjimkami) v rozvinutých zemích. V ostatních zemích, kterým se ještě nedávno říkalo země třetího světa a stále jsou nazývány země „rozvíjející se“ bylo soutěží velmi málo. Řádově je tento poměr desítky tisíc proti desítkám případů. Navíc i zde v mnoha případech jde o vývoz principu vázaný na konkrétní situaci (nadační souvislosti, Olympijské hry, rozvojová pomoc apod.) Ano tedy - architektonické soutěže jsou pořádány především ve vyspělých zemích, což ale nevylučuje, že velmi malé množství případů bylo v zemích ostatních. V případě zájmu jsem schopen i ochoten vést debatu s potřebným rozvinutím s doprovodem nepřeberných podkladů tak podrobného charakteru, že zdaleka přesahují encyklopedický rámec. S úctou Jan Sapák 17. 2. 2012, 15:41 (UTC)

Sraz v Brně editovat

Dobrý den pane Sapáku, jsem děsnej ostuda, ale ještě jsem se k podrobnému prostudování článku Adolf Loos nedostal. Rád bych Vás ale informoval, že se chystá sraz wikipedistů v Brně: Wikipedie:Pod reálnou lípou/Brno, 25. března 2012. Pokud byste měl čas chuť a náladu, srdečně Vás zvu! Nebo se můžeme sejít jaksi separátně i před tím. Já do Brna pojedu asi už ráno. S pozdravem --Gampe (diskuse) 6. 3. 2012, 13:03 (UTC)

Dobrý den ještě jednou! Před nedělním srazem bych se Vás rád zeptal: Schůzka je v 16 hod ve Valhalle. Tam ale bude "program" a sposta dalších věcí k projednání. Jak jsem už psal výše, můžeme se případně sejít už před tím. Já bych měl přijet do Brna po 11 hod. Nemáte na svém profilu možnost zaslat mail. Tak mi prosím případně zašlete mail přes můj profil. Na shledanou se těší --Gampe (diskuse) 23. 3. 2012, 06:23 (UTC)

Můj emal je jsapak@seznam.cz. Nijak se s tím netajím. Visí to skoro všude. Počkám tam do 11. 30, eventuálně pak mohu přijít ještě v 13.00. zdraví sapák

hsb:Jošt Morawski editovat

hsb:Jošt Morawski zaso eksistuje. JaS (diskuse) 28. 6. 2012, 21:49 (UTC)

Kostely v Róžantu a v Ralbicích editovat

Dobrý den, nemáte prosím bližší informace o zasvěcení kostelů v Róžantu a v Ralbicích? V anglické, polské ani hornosrbské verzi jsem je nenašel. V případě Róžantu uvádíte, že se jedná o kostel Panny Marie, přičemž třeba v Čechách je myslím jen naprosté minimum kostelů tohoto zasvěcení (většinou jde např. o kostel Narození Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie, Neposkvrněného početí Panny Marie apod.), i když jinde může být situace samozřejmě jiná. Pokud jde o Ralbice, pravděpodobně půjde o kostel sv. Kateřiny Alexandrijské, ale nemusí to tak nutně být, protože jsou i jiné světice téhož jména (např. Kateřina Sienská). Zdraví Fagnes (diskuse) 4. 8. 2012, 12:57 (UTC)

Dobrý den, bohužel přesnější určení nemám, jinak bych je uvedl. Nevyskytují se ani v podrobnějších pramenech než je Wikipedie. V Čechách ale častěji i na Moravě se vyskytují v praxi i zkrácená zasvěcení, nemusím mít vždy nutně i adjektivum. V Sasku je to dokonce asi běžnější. To závisí případ od případu. Asi bych nevěnoval tomu tolik pozornosti, je to otázka smyslu pro míru. Pokud to sama farnost takto udává, pak bych to dále nerozmělňoval. s přáním pěkné neděle. Jan Sapák (diskuse) 4. 8. 2012, 13:11 (UTC)

Dobrý den, díky za odpověď. Kdybyste se v tomto směru někdy v budoucnu dozvěděl něco nového, prosím napište mi do diskuse. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 4. 8. 2012, 13:15 (UTC)

Kategorie editovat

Dobrý den, nezapomeňte články vkládat do kategorií. Ve vašem posledním článku jsem to udělal za vás, můžete se tedy podívat, jak na to. --Zik (diskuse) 5. 8. 2012, 12:15 (UTC)

Lomítko v názvech článků editovat

Dobrý den, přečtěte si prosím toto. Pro název článku o městě či vesnici se přednostně používá zažitý český název (např. Paříž nebo Žitava), jinak originální název v příslušném jazyce (např. Pieńsk). Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 13. 8. 2012, 08:07 (UTC)

Omlouvám se, ale je to trochu zbytečná poznámka. S názvy manších vesnic v Lužici je to problém. České akvivalenty většinou nemají (vlastně jenom ty, které se užívají velmi často). Nejspíše jenom Ralbice a snad i Pančice-Kukov. Pak jsou již jen názvy srbské a německé. Oba názvy jsou ve vymezené oblasti z hlediska práva (saský ústavní zákon) rovnocenné. Na mapách jsou častěji hlavně německé názvy, nicméně jde o oblast s převahou lužickosrbského obyvatelstva, proto jsem, pokud to bylo na místě dal přednost srbskému jménu. Mohu vás ujistit, že jsem vše důkladně zvážil ve více ohledech a uzavírám, že české, skutečně zažité názv s výjimkou Budyšína a Ralbic (to závisí na frekvenci užití) nejsou. Jinak se používají názvy srbské, skloňované česky. Opírám se o hojnou literaturu, která ale není zcela jednotná. S přáním pěkného dne Jan Sapák (diskuse) 13. 8. 2012, 09:02 (UTC).

Jsem rozhodně pro německé názvy. Vzhledem k mapám se jedná o očekávaný název. To, že někde žije převážně národnostní menšina, není důvod pro název v jazyce této menšiny. Proto také máme např. Dunajská Streda, a ne Dunaszerdahely, ikdyž většina obyvatel tam jsou Maďaři. --Jowe (diskuse) 13. 8. 2012, 09:32 (UTC)
Používání lomítek jako prostředku pro oddělení variant názvu je na české Wikipedii nepodporované. Pokud je možné článek pojmenovat lužickosrbsky i německy, pak je potřeba prostě se nějak rozhodnout a zvolit buď ten, nebo onen název. Spíš než míru lužickosrbského obyvatelstva, kterou těžko změříme, bych do úvahy vzal spíš jednoznačnost názvu. Pokud by německý nebo srbský název vedl k rozlišovači a ten druhý ne, použil bych ten bez rozlišovače. --Tchoř (diskuse) 13. 8. 2012, 09:35 (UTC)
Chápu autora článků o obcích v Luž. Srbsku a jeho důvody pro použití lomítka. Ostatně ryze právně má pravdu: pokud jsou obě jazykové varianty dle zákona o ochraně menšin v SRN rovnocenné, pak by to mohlo být lomítko. Ale taky se přikláním k tomu, aby články nebyly zakládány s lomítkem (tedy souhlas s Tchořem). Zároveň se přimlouvám za variantu německého názvu (souhlas s Jowem), kvůli očekávatelnosti názvu. Samozřejmostí je, že luž.srbské názvy budou uvedeny v článku a budou redirectovány na německý základní tvar. A určitě by neměl být problém založit jako samostatný článek něco jako Seznam lužickosrbských jmen obcí v SRN. --Davcza (diskuse) 13. 8. 2012, 09:45 (UTC)
Ano, chtěl jsem postupovat systematicky. Nebudu psát o všech obcích v Lužici, ale jen o těch, které jsou ve svazku "Klášterní voda" - tedy jsou podmnožinou obcí vyjmenovaných v zákoně. Na většině novějších německých map jsou již dvoujazyčné názvy. Dal bych u těch několika obcí, kde jsou např názvy ulic s upřednostněním hornolužické srbštiny přednost srbskému názvu. Jde o obce v povodí KV s naprostou převahou užití řeči. Upřednostnil bych tedy název HL s přesměrováním na německý resp. z německého a s uvedením v šabloně, je-li to možné.Jan Sapák (diskuse) 13. 8. 2012, 09:56 (UTC)
Ať se vyjádří kolegové. Za mě říkám, že jsem silně proti lomítkům ale nemám úplně silný názor na to, jestli má být základní tvar v luž.srb nebo němčině (byť se kloním k nemčině), --Davcza (diskuse) 13. 8. 2012, 10:01 (UTC)
Dobrý den, docela se mi líbí to, co k tomu uvedl Tchoř. Snad bych je upozornil na to, že pokud si dobře vzpomínám, tak v českém kulturním prostředí se tradičně podporuje či podporovala lužickosrbská kultura a jazyk. Možná z historických důvodů (Lužice patřily k českým zemím), možná z důvodu jakési slovanské sounáležitosti. Nakolik je to „socialistická bublina“ (snaha minulého režimu dát okázale najevo podporu menšin) a nakolik to odpovídá nynější realitě, to nedokážu posoudit. Fagnes (diskuse)
Úkolem Wikipedie však není něco podporovat. Pokud neexistuje zažitý český název, není na cs.wiki žádný důvod pro název sídel v Německu v hornolužické srbštině. --Jowe (diskuse) 13. 8. 2012, 10:42 (UTC)
Já jsem taky nepsal nic o tom, že by Wikipedie měla či neměla něco podporovat. Je však možné, že vzhledem ke kulturním vazbám k Lužici by se v českém prostředí (např. v odborné či jiné literatuře) mohl lužickosrbský název objevovat významně častěji než německý, což by případně (netvrdím však, že nutně) mohlo být důvodem pro závěr, že lužickosrbský název je očekávanější. Hezký den přeje Fagnes (diskuse) 13. 8. 2012, 10:53 (UTC)
Jsem pro názvy uvedené na mapě (tedy nejspíš německé), z ostatních používaných názvů by pak mělo vést přesměrování.--Zdenekk2 (diskuse) 13. 8. 2012, 16:51 (UTC)
Jen pro úplnost podotýkám, že názvy v mapách (čím novější tím více) nejsou nejspíše německé ale důsledně dvoujazyčné v souladu nejen s ústavou Saska (Článek 6 odst. 2),zákonem SachsSorbG 22/99 (§10) ale zejména tamní společenskou kulturou. Mapy 1:200.000 a podrobnější uvádějí názvy důsledně dvoujazyčně. Jde o mnohem více obcí, než o který je zde vedena diskuze. Zákon v příloze uvádí mno desíte resp. stovek sídel. Zdejší diskuze je o několika obcích, kde je většina obyvatelstva větší než 80% srbská a tedy přirozeně tamní praxe tomu odpovídá. To je vše. Tedy žádné jednojazyčné názvy nejsou. Nejde přece o žádné prosrbské nadržování. To v mém případě nepřichází v úvahu ale o současný standardní evropský přístup a sílící trend. Nežijeme ani v 19. století ani ve 20. letech.Jan Sapák (diskuse) 13. 8. 2012, 19:01 (UTC)
Jen poznámka a dotaz: Máte nějakou jasnou metodiku, u kterých obcí v Luž. Srbsku byste chtěl zachovat názvy článků v srbštině a podle jakého jasného kritéria? Je nějaký seznam obcí, kde je srbština de iure nadřazená němčině? Jde mi o to, že v Německu (Luž.Srbsko, pomezí u dánských hranic) jsou často dvojjazyčné názvy obcí v mapách uváděny i tam, kde prakticky žádní jinonárodní obyvatelé již nežijí (podobně je to v rakouském Burgerlandu u některých kdysi většinově etnicky charvátských vesnic). Pokud už by konsensus komunity byl nechat články s lužickosrbskými názvy (a zdůrazňuji, že jsem spíš proti, ale ne kategoricky), tak je nutné to dopředu nějak ošetřit, definovat tu množinu, kde ano a kde už ne. Jinak to bude nesystémové (to je právě to úskalí názvů topografických článků v menšinových jazycích). Zvažte prosím ještě jednou Joweův argument s Dunajskou Stredou.... A chápu to ale tak, že kažopádně souhlasíte s tím, že ta lomítka v názvech článků se zruší? --Davcza (diskuse) 13. 8. 2012, 19:13 (UTC)
Tak s těmi jinonárodními obyvateli bych si nebyl tak jist, pokud dobře chápu, tak někteří se považují za Lužické Srby, i když mluví německy, protože měli lužickosrbské předky, zachovávají jejich tradice atp. Celkově je ta situace asi trošku jiná než u národností, které mají vlastní stát (do jisté míry dobrá analogie by mohli být Židé, kde také vědomí národní sounáležitosti nutně neznamenalo, že všichni umí hebrejsky). Koneckonců Serbski sakski zakoń, který zřejmě tu dvojjačnost cedulí vymezuje, se právě neřídí tím, kolik lidí užívá jazyk, ale zda je tam dosud živá „kultura“. Pak to máte jako se všemi menšinovými řečmi, že je třeba neslyšíte v ulicích, kde jsou jen na cedulích, ale ještě se užívají v rodinách. Nicméně souhlasím s vámi v tom závěru, že vymezovat hranici vlastním výzkumem v tomto smyslu by bylo dost problematické (kdybych to musel udělat mimo Wikipedii, tak bych asi zkusil kritérium, zda existuje hornolužickosrbská verze webových stránek obce, protože ty se musí udržovat podstatně pravidelněji než cedule na kraji obce).
Mimochodem, právě u té Dunajské stredy bych řekl, že je to jiná situace. Lužičtí Srbové mají podstatně větší kulturní vazby na Čechy než Maďarové, naopak Slováci mají větší než Němci (Pochybuji, že existuje nějaká obdoba Společnosti přátel Lužice, nějaká Společnost přátel maďarské menšiny na Slovensku). Takže z hlediska českojazyčných zdrojů asi budou menšinové lužickosrbské názvy v Německu ve výhodě proti maďarským na Slovensku. Zda dostatečné výhodě, to je jiná otázka, na kterou si netroufám bez hlubšího zkoumání odpovídat.--Tchoř (diskuse) 13. 8. 2012, 20:42 (UTC)
A oficiální názvy uvedených obcí jsou také dvojjazyčné? Pokud ano, pak název článku dvojjazyčně s pomlčkou/spojovníkem (nikoliv lomítkem), pokud ne, pak německý název kvůli očekávatelnosti.--Zdenekk2 (diskuse) 13. 8. 2012, 19:32 (UTC)
Promiňte prosím, nevím jestli je správné zmínku o Dunajské středě nazvat argumentem. V tamních podmínkách nelze na žádnou ze stran (to jest ani slovenskou ani maďarskou za vzor vhodný k uvádění v obdobných věcech, neřkuli, že si nejsem jist dobrou znalostí u žádného z nás). Pozoruji (opět s omluvou) jak se řada lidí nerozpakuje diskutovat o něčem, o čem ví tuze málo. Myslím tím, když se objeví otázka, zda existují dvoujazyčné označení a jména. Proč jsem tedy uvedl adresně zákon. Ano dvoujazyčné, zcela rovnoprávné názvy existují již 70 let. Lužická srbština je zcela postavena v daném území na roveň němčině. Na Lužickou měnšinu se pohlíží jako na autochtonní (čili státotvornou) menšínu, stejně jako na Dány a Frísy. To není žádné fantazírování. Pokuste se prosím střízlivě zvážit přiměřenost svých úvah a konkrétní situaci. Dovoluji si odhadnout, že do nějakých 10 - 15 let nebudou u těch asi 7 obcí, to jest suma sumárum asi 35 osad uváděny německé názvy přednostně ani v německé Wikipedii či jiných pramenech, pokud mohu extrapolovat z vývoje za posledních asi 25 let a obecného trendu v Evropě a civilizovaném světě. Podotýkám také, že jde o menšinu, kterou Němci dnes pociťují jako nedílnou část "vlastního těla", se kterou nejsou žádné problémy a pociťují také jistý dluh.

Podotýkám, že jsem se pokoušel editovat na HSB Wikipedii ale vše s velkými obtížemi. Nechci ten jazyk nešvařit. Není to žádná zastaralá čeština, jak líčí někteří nadšenci. Srbštině rozumím méně něž němčině. Vše jsem musel dělat přes němčinu. Do německé kultury a jazyka jsem pohroužen nesrovatelně více a lépe než do HSB. Oni si musí poradit sami, což koneckonců činí. Všiml jsem si jen, že řada obcí má články v mnoha wikipediích, v české ale nikoliv. Tak jsem to chtěl trochu poopravit. Nejsem žádný panslavista a už vůbec ne slavjanofil. Dovolávám se jen kompetentních úvah a střízlivého hodnocení situace, objektivity a znalosti věci. Připadá vám opravdu ve správné míře, použít přednostně název místa, kde žije vždy více jak 80% obyvatel onoho jazyka, když to ale není jazyk cizí, ale zcela rovnoprávný, domácí a původní? Tak na to hledí neměcké ústavní právo i faktický stav. Ano doposud jsou tato názvy uváděny s jakousi předností němčiny (němčina na prvním, hsb -či dsb- na druhém) ale tento stav slábne (u těch ani 7 obcí určitě) a mění se. Můj přístup také vychází z odhadu jaký bude vývoj do budoucna. Více tím ale nemíním marnit čas. Mám dost jiného zaneprázdnění.Jan Sapák (diskuse) 13. 8. 2012, 21:12 (UTC)

Nevím, jestli jste zvolil úplně správný tón. Nikdo Vás nechce ukousnout, Vaší práce i článků si vážíme, ale wikipedie je kolektivní dílo a není možné posílat všechny, kteří se s Vámi chtějí poradit, aby Vám dali pokoj na práci (i když ryze lidsky to chápu). Neměl byste snižovat poctivost otázek a argumentů, které Vám tu kolegové kladou. Mně ta diskuze přijde velice kultivovaná. Například otázku od wikipedisty Zdenekk2 (viz výše) jsem pochopil zcela jinak než Vy a vůbec mi nepřišla banální a nepoučená. V jižním Švýcarsku existuje německo-italská vesnice, jejíž obyvatelé se tak dlouho nemohli dohodnout na oficiálním jménu, až se rozhodli, že bude mít oficiální dvojjazyčný název a proto se oficiálně jmenuje Bosco/Gurin [2]. V Lužickém Srbsku neobsahuje oficiální název obce obě jazykové verze, ale jsou zde paralelně srbská a německá toponyma. Není žádný Bautzen/Budišin ale buď Bautzen nebo Budišin atd.) Takže ta otázka byla zcela na místě. A pak mám ještě jednu poznámku: Vaše formulace "Můj přístup také vychází z odhadu jaký bude vývoj do budoucna" je irelevantní. Wikipedie není světlonošem nových ideí ale spíš přehledným shrnutím těch starých. Zdravím, a ještě jednou opakuji, že Vaší práce si vážím. --Davcza (diskuse) 13. 8. 2012, 22:02 (UTC)
Milý Davczo,

no vidíte. Jazyk nikdy zcela nedostihneme. Vždy to bude tak trochu aporie. Vy jste pochopil mou poznámku o trendu jako pokušení tvořit dějiny a já jsem jej měl za náznak toho že nenastupujeme do stojícího vlaku, ale do jedoucího a když takouvou věc dělám, tak dávám bacha, abych do něho jako do jedoucího nastupovat a neskončil pod koly. Myslel jsem ji tedy docela jinak. To je snad normální- ne? Takže promiňte. To že je Wikipedie kolektivním dílem mě žádné problémy nedělá. Nejsem ciprlich, jak se vám zdá. Naopak. Jistou potíž mám v tom, když se lidé pouští snadno do úvah o věcech, o kterých si neověřili skoro nic. Například to, že mapy jsou již s převahou dvoujazyčné. Za mapu považuji to co je vytištěno nikoliv na co kliknu na síti. Pořádné mapy zdarma - díky důsledné ochraně autorských práv - v případně Německa lze najít jen velmi těžko. Také mám určitý problém se šablonovitým přístupem. Jak vidno česká Wikipedie se s lužickým místopisem v podstatě nezabývala a proto také není připravena a nemá připraveny nástroje na tuto specifickou situaci. Takže prosím, pokud mne napomínáte že bych neměl být zrovna útlocitný - což pokorně reflektuji - snažte se podobné najít i u sebe a zpytovat, zda-li dosud volené nástroje byly ve všem všudy správné a předvídavé. Mě by nenapadlo diskutovat o věcech o kterých vím jen velmi málo (a to je 90% všeho). Také ten mechanický zákaz vlastního výzkumu a podivný návod ke kompilacím,který nemusí být vždy bez nebezpečí kolize s autorským právem a stejně nezajišťuje hodnověrné zdroje, a který se většině českých wikipedistů zdá normální by možná časem stál za úvahu. Nebo opravdu nestojí wikipedie o odborníky? Pokud jde o poznámku s italsko-německou vesnicí problém mi není neznámý. Nějakou dobu jsem v roce 1981 pobýval v Biel/Bienne viz nahoře. To je v české Wikipedie špatně a v rozporu se skutečností jenom proto, že si vytvořila předpojatá pravidla ze kterých se ji těžko uhýbá. Z nepochopitelných důvodů zvolila jednu polovinu názvu. s úctouJan Sapák (diskuse) 16. 8. 2012, 09:21 (UTC).

Lužickosrbské wikizdroje editovat

Když vidím Vaši aktivitu v podpoře hornolužické srbštiny, tak upozorňuji, že podobně jako existuje možnost zprostředkovat čtenářům české texty jejich digitalizací na českých wikizdrojích, tak existuje možnost vkládat hornolužickosrbské texty na „vícejazyčné“ wikizdroje (Dokud tam nebude dost textu a dost přispěvatelů, nadace Wikimedia neotevře pro lužickosrbské texty vlastní projekt, viz meta:Requests for new languages/Wikisource Sorbian). Samozřejmě, přepisovat texty (případně ručně kontrolovat OCR výstup) není tak tvůrčí práce jako přispívání na Wikipedii, ale i ona má svůj význam, takže by bylo dobře, abyste o této možnosti věděl, kdybyste třeba narazil na zajímavý historický lužickosrbský text, který byste chtěl zpřístupnit světu. --Tchoř (diskuse) 13. 8. 2012, 10:05 (UTC)

Pozdrav editovat

Milý Honzo, to jsem rád, že jsme se tu potkali. Napiš na můj e-mail (sokol(at)fhs.cuni.cz) a rád se s Tebou sejdu. Článek ještě trochu vylepším, byla by ho škoda. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 21. 8. 2012, 08:40 (UTC)

Oldřich Starý editovat

Dobrý den,

Mám na Vás prosbu: tyto dva objekty od Oldřicha Starého:

  • 1928 Dům správce výstaviště, Kolonie Nový dům, Brno
  • 1929 Rodinný dům, Výstava soudobé kultury, Brno

jsou skutečně dva různé objekty, nebo jde o jednu a tutéž stavbu? Znáte podrobnější popis? Myslím čp. a tak. Předem děkuji za jakoukoliv informaci. --Gampe (diskuse) 4. 2. 2013, 21:00 (UTC)

Zářijové brněnské setkání editovat

Dovolím si informovat o nejbližším chystaném wikisrazu v Brně, a to 25. září 2013. --Gampe (diskuse) 22. 9. 2013, 07:14 (UTC)

Při té příležitosti si dovolím informovat také o vzniku facebookové stránky http://www.facebook.com/wikipedie.brno která má posloužit k informování brněnských wikipedistů, k domlouvání dalších wikisrazů i pro další diskuse a příspěvky související s Wikipedií v brněnském kontextu. Rád jsem Vás osobně poznal. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2013, 01:25 (UTC)

Únorový wikisraz editovat

--Bazi (diskuse) 5. 2. 2014, 17:58 (UTC)

The Wikimedian Meetup in Seifhennersdorf editovat

Dobrý den,

zdravím a posílám informaci o lužicko - německo - polsko- českém setkání v Seifhennersdorfu. Hlavní stránka akce je na Commons: Commons:Wikipedians in Seifhennersdorf, registrace pak je zde: [3]. Těším se na setkání! --Gampe (diskuse) 6. 4. 2014, 19:56 (UTC)

Kino Scala editovat

Vážený pane kolego, věnuji se v současnosti rozšiřování článku Kino Scala, což logicky souvisí i s budovou paláce DOPZ, resp. Hutního projektu. O samotných budovách však mnoho informací k dispozici nemám. Webové stránky kina v sekci o historii uvádí: „Podle textu v katalogu k výstavě „Brněnští židovští architekti“ měl být autorem návrhu k paláci DOPZ Zikmund Kerekes. Jiné prameny uvádějí jako spoluautory pražské architekty Otto a Karla Kohnovy a také vročení výstavby do let 1926–1927.“ V publikacích Česká republika: architektura XX. století ani novější Brno: Architektura 1918-1939 však nic nenacházím. Nevím, jestli je to proto, že původní budova byla v 50. letech přestavěna, takže dnes už nemá původní podobu, anebo proto, že není dostatečně významná nebo zajímavá. Nedaří se mi dohledat ani takové věci jako povaha předchozí zástavby nebo třeba příčiny, povaha a průběh nedávných sporů o určení vlastnictví. Neměl byste, prosím, k dispozici nějaké podrobnější zdroje informací? --Bazi (diskuse) 18. 11. 2015, 02:36 (CET)Odpovědět

Jana Nečasová editovat

Dobrý den, pane kolego, vidím, že aktualizujete a rozšiřujete článek Jana Nečasová o další vývoj soudní kauzy. Možná by se hodilo více podrobností o vývoji přesunout spíše do samostatného článku, který je tomu věnován: Kauza Nagyová. V samotném biografickém článku by pak stačil stručný souhrn. --Bazi (diskuse) 19. 4. 2016, 12:03 (CEST)Odpovědět

Dobrý den vážený pane kolego. Děkuji za poznámku, také si myslím, že článek Kauza Nagyová by měl být doplněn o nejnovější informace. Nesdílím ale názor, že by to mělo být vyjmuto z tohoto (Jana Nečasová) článku ve prospěch druhého. Jednak praxe ukazuje, že článek Jana Nagyová/Nečasová je životaschopnější (přirozeně aktuálněji redigován) a zcela zřetelně je také více navštěvován. Mám za to, že je-li také smyslem wiki, aby byla snadno k nalezení, pak je to tento případ. Pak také si myslím že právě právní peripetie a soudní přezkum je tím co činí danou osobu veřejně, tedy i encyklopedicky významnou. Je to Jana Nečasová sama o sobě a skutky jí přičítané, ne kauza jako taková, nehledě na to, že je článek špatně nazván. Čili pokud je někdo ochoten články Kauza Nagyová, Ondrej Páleník, Milan Kovanda, případně i Petr Nečas doplnit, bylo by to asi vhodné, nemám ale za to že na úkor článku který praxe užití ukazuje že je osou. Dovolí-li mi to čas něco z toho učiním.
s úctou--Jan Sapák (diskuse) 25. 4. 2016, 13:19 (CEST)Odpovědět
Co se týká přesunu, neměl jsem na mysli úplný přesun z biografického článku do článku samostatného, ale zestručnění v biografickém článku a přesun některých podrobností do článku specializovaného. Kauza v životě Jany Nečasové je určitě významná a podílí se na encyklopedické významnosti jí samotné, jen si nemyslím, že je nutné tam rozepisovat jednotlivé jednotlivosti. Odhadem by se obě sekce „Zatčení, vazba a propuštění z vazby“ a „Další vývoj trestních řízení“ daly zhustit tak na polovinu délky. A v samostatném článku by se naopak dalo rozepsat o tom ještě více. Takže to prosím neberte jen jako nějaké omezování u Jany Nečasové, ale spíš třeba i nabídnutí většího prostoru „k rozletu“. --Bazi (diskuse) 25. 4. 2016, 17:07 (CEST)Odpovědět

Vysokorychlostní trať editovat

Koukám, že jste rozšířil článek vysokorychlostní trať. Prosím ozdrojujte přidaná tvrzení (stačí 1x za odstavec). Informace jste přidal do úvodního shrnutí článku- tam by mělo být jen velmi stručně to, co je pak níže rozvedeno podrobně. Nechcete ty informace zde v úvodu zestručnit a pak někde níže rozvést a podrobně ozdrojovat (bohužel v textu je spousta historického balastu, který by si zasloužil minumálně přepsat), např. přidat do sekce výhody a nevýhody či do sekce nové? A nebo se má chápat, že vaše editace jen vlastně do úvodu shrnuje to, co je pak rozvedeno v textu níže (tedy právě ty výhody a nevýhody)? Každopádně nějaký zdroj informací by byl dobrý. Srdečně zdravím také z Brna. --Pavouk (diskuse) 22. 8. 2016, 10:59 (CEST)Odpovědět

Dobrý večer, vážený kolego Pavouku ano máte pravdu zestručním to (tedy postavím do jasnější figury), také snad přidám nějaký zdroj, ikdyž si myslím, že to co tam je vyjeveno je tak trochu notorieta, která by se obešla i bez zdroje. Každopádně dekuji za smysluplné připomenutí, jen to bude pár dnů trvat až najdu čas. s úctou --Jan Sapák (diskuse) 29. 8. 2016, 00:55 (CEST)Odpovědět

Traťový úsek Brno hlavní - Brno Židenice editovat

Zdravím, informuji, že jsem založil diskusi o smazání, která se týká uvedeného článku. --Harold (diskuse) 28. 8. 2016, 23:17 (CEST)Odpovědět

O encyklopedické významnosti jsem přesvědčen. Neplýtval bych jinak pro nic za nic časem, kterého nemám právě nazbyt. Pokud to zatím neplyne z článku samého v příštích dnech přispěji jasným ozdrojováním i vysvětlením, aby to bylo jasné všem, tedy i těm, které to nenapadne z věci samé. Úsek má samostatné, hierarchicky významné postavení v rámci uzlu a jako úsek sui generis také funguje. Podobné je to s úsekem Brno dolní nádraží - Židenice (nákladní průtah). Jak vidno Brněnský železniční uzel (jako celek), který jsem v dobré víře založil, nevyvolává tak velkou poptávku. Považoval bych proto za značně nešťastné přenášet informace z tohoto článku do něj. Úvodem jen zcela stručně připomínám, že úsek slouží mimo jiné jako jeden staniční úsek (quasi) S-Bahnu, kde dosahuje podstatně lepších časových přepravních parametrů než městská doprava a to v poměru 1ː4. Také je důležitým prvkem ve vztahu železnice-město a faktografickým podkladem pro pozorování tohoto vztahu. Proto ty "mimořádně podrobné parametry". Pochopitelně (pro futuro) chybí ještě články k nákladnímu průtahu, žel. stanicím Brno Židenice, Brno Královo pole a Brno Horní Heršpice. Zdá se mi nyní, že vznikem těchto článků by vznikla mnohem užitečnější encyklopedická služba, než rozvíjet dále článek o uzlu jako celku, který jak vidno nebudí zájem po celkovém pohledu na uzel. Hodná pozornosti je i současná oprava původního viaduktu aby vyhověla současné dopravní námaze. To se týká jen a pouze tohoto úseku. Velmi důležité jsou směrové parametry tratě, aby byly snadno dostupné k nahlédnutí. Znovu také připomínám, že jde o úsek v husté a poměrně stabilizované zástavbě města a jako takový se charakterově liší od jiných úseků. Pokud má smysl samostatný článek Brno dolní nádraží (jako že má) stejný smysl má tento funkční prvek. --Jan Sapák (diskuse) 29. 8. 2016, 00:18 (CEST)Odpovědět

Traťový úsek Brno hlavní nádraží - Brno Židenice editovat

Dobrý večer, uzavřel jsem DoS zmíněného článku. Přiznám se, že mi to zabralo skoro tři hodiny, protože jsem se doopravdy snažil zohlednit všechny argumenty a aspekty problému. Myslím, že rozhodně stojí pracovat na rozvoji článků kolem tématu brněnského železničního uzlu, takže bych rád nabídnul svoji spolupráci i pomocnou ruku, jednak protože se o téma poměrně zajímám a také mám nějaké zkušenosti při tvorbě celé skupiny článků o Třebíči, kterých je poměrně hodně a jsou propojené a strukturované. :) Pro začátek by šlo utvořit na mém pískovišti návrh nějaké struktury stromové oněch článků a třeba uvažovat nad vytvořením nějakého infoboxu pro uzel,. který by je opět více propojil.

Díky za odpověď a hezký zbytek týdne, --Ria (diskuse) 17. 11. 2016, 19:28 (CET)Odpovědět

Tomáš Baletka editovat

Dobrý den, děkujeme Vám za informace v článku Tomáš Baletka. Bohužel není jasné, zda předmět článku splňuje podmínky významnosti či jednoho z doporučení o významnosti lidí, webů, hudby či jiné. Pokuste se prosím text článku ozdrojovat alespoň do té míry, aby nebylo o jeho významnosti pochyb. Jste-li s předmětem článku dostatečně seznámen(a), rozšiřte nebo přepište jej tak, aby bylo zřejmé, proč je významný. Nejlépe toho docílíte, pokud uvedete alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje publikující o předmětu článku. Pokud u článku nelze splnit kritéria významnosti pro zachování na Wikipedii, bude vhodnější takový článek odstranit; tento proces se nazývá Odložené smazání. S pozdravem --OISV (diskuse) 13. 7. 2017, 18:02 (CEST)Odpovědět

Vůbec nevím o čem je řeč. Nemám tušení, kdo je Tomáš Baletka, žádný takový článek jsem ni nezakládal, ani do něho nezasahoval, dokonce ani neviděl. Poznámky je u mé diskuze asi omylem. Jan Sapák (diskuse) 31. 7. 2017, 01:35 (CEST)Odpovědět

šablona Viz též editovat

Dobrý den, všiml jsem si, že vkládáte související články do textu. Je dobře, že jste je tam vložil, nicméně je tam vkládáme pomocí šablony Viz též, nikoliv skrze wikiodkazy. Tedy, zkuste je, prosím, odstranit, a vložte tam tuto šablonu, a to takto: 1) Editovat - 2) Šablona - 3) napište Viz též - název článku 1 (XYZ), název článku 2 (XYZ) atd. Neberte si to ode mně, prosím, nikterak zle, je to myšleno jen v dobrém, ano. Děkujeme za Vaše pěkně články, týkající se Katalánska a Španělska obecně. Zdraví Vás, --Protestant (diskuse) 3. 11. 2017, 12:52 (CET)Odpovědět

Wikivýstaviště editovat

Vážený pane kolego, dovoluji si Vás upozornit na akci, jejíž přípravu koordinuji. O víkendu 12.-13. května jsem domluvil s Veletrhy Brno editační a fotografickou spolupráci na brněnském výstavišti. Mým záměrem je nafotit areál výstaviště, výstavní pavilony i jednotlivá umělecká díla apod. a vylepšit encyklopedické články o tématech s výstavištěm souvisejících, včetně jednotlivých pavilonů i jejich autorů ad. Shodou okolností se nám k tomu připletlo úmrtí Ivana Rullera coby autora pavilonu E, takže určitě i jeho biografický článek a mnoho dalších by stálo za vylepšení. A zejména si to zaslouží samo výstaviště, které letos slaví 90. „narozeniny“. Pokud byste tedy měl zájem a našel čas, rád uvítám Vaši účast a pomoc při této akci. Vizte organizační stránku k ní: Wikipedie:Wikivýstaviště. S úctou --Bazi (diskuse) 26. 3. 2018, 14:39 (CEST)Odpovědět

Dovolím si připomenout se. Za necelé dva týdny by měla proběhnout tato akce a Vaše případná účast, ať už osobně, či jen na dálku, by nám myslím byla velmi nápomocná. Proto prosím, najdete-li v tom víkendu čas a chuť, neváhejte se zapsat na stránku Wikipedie:Wikivýstaviště nebo jakkoli ozvat. Děkuji. --Bazi (diskuse) 30. 4. 2018, 23:37 (CEST)Odpovědět

Zapojte se do Komunitního wishlistu! editovat

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)Odpovědět