Wikipedie

Covid-19: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m →‎Smrt: datum
copyvio
Řádek 7:
| stat =  
| mortalita =
| incidence = {{Data pandemie covidu-19/Počet nakažených}} (z toho {{Data pandemie covidu-19/Počet zotavení}} vyléčenýchuzdravených)
| průběh = [[horečka]], [[kašel]], [[dušnost]], bolest [[sval]]ů, bolest [[kloub]]ů, [[únava]]
| minimum = 2 dny
| maximum = 14 dní
}}
'''Covid-19''' (též ''COVID-19'';{{Poznámka|Zápis s velkými písmeny je mezinárodním označením nemoci dle [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] a figuruje i v českých odborných publikacích a přehledech, např. v [https://old.uzis.cz/cz/mkn/index.html českém překladu Mezinárodní klasifikace nemocí] (pod kódem U07.1)}} z&nbsp;anglického spojení {{cizojazyčně|en|''coronavirus disease 2019''}}, výslovnost: kovid) je [[Infekční onemocnění|infekční]] [[Nemoc|onemocnění]], které je způsobeno novým [[koronavirus|koronavirem]] ''[[SARS-CoV-2]]'' (dříve označovaným jako ''2019-nCoV''), jenž se začal [[Pandemie COVIDcovidu-19|šířit]] v&nbsp;prosinci 2019 z&nbsp;[[Čína|Čínskéhočínského]] města [[Wu-chan]]. Označení ''covid-19'' bylo [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]] prohlášeno za oficiální dne [[11. únor|11.&nbsp;února]] [[2020]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Novel Coronavirus situation report 22
| url = https://www.who.int/docs/default-source/coronaviruse/situation-reports/20200211-sitrep-22-ncov.pdf
Řádek 19:
| datum přístupu = 2020-02-11
| jazyk = en
}}</ref> Ke 7K&nbsp;15.&nbsp;dubnučervnu 2020 je na celém světě {{Data pandemie covidu-19/Počet nakažených}} potvrzených případů, z&nbsp;toho {{Data pandemie covidu-19/Počet úmrtí}} úmrtí a {{Data pandemie covidu-19/Počet zotavení}} zotavení. Covid-19 se již rozšířil do {{Data pandemie covidu-19/Počet států}} států a teritorií.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Coronavirus Update (Live): 468,249 Cases and 21,173 Deaths from COVID-19 Virus Outbreak - Worldometer
| periodikum = www.worldometers.info
Řádek 26:
| datum přístupu = 2020-03-24
}}</ref> Dne 1.&nbsp;března 2020 byly kolem 16.00 [[Středoevropský čas|SEČ]] oznámeny první tři případy [[Pandemie covidu-19 v Česku|výskytu onemocnění covid-19 v&nbsp;Česku]].
 
Pravidelné a denně aktualizované informace o pandemii covidu-19 zveřejňuje EIOS (Epidemic Intelligence from Open Sources)<ref>[https://www.who.int/EIOS EIOS: COVID-19 EMERGENCY]</ref> nebo Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center.<ref>[https://coronavirus.jhu.edu/ Johns Hopkins University Coronavirus Resource Center]</ref> Grafické přehledy průběhu nemoci ve vybraných evropských státech včetně ČR a také v&nbsp;USA, aktualizované ke 13.&nbsp;4. 2020 a s&nbsp;podrobným vysvětlením, publikoval Pavel Brož na vědeckém serveru OSEL.<ref>[http://www.osel.cz/11114-co-nam-mohou-prozradit-koronavirove-statistiky.html Pavel Brož: Co nám mohou prozradit koronavirové statistiky? (Aktualizováno), Osel, 13.4.2020]</ref>
 
== Průběh nemoci ==
Řádek 59 ⟶ 61:
}}</ref> [[Světová zdravotnická organizace]] vydala odhad, že hodnota [[Index nakažlivosti|indexu nakažlivosti]] R<sub>0</sub> se může pohybovat někde v rozmezí 1,4–2,5, což je podobné jako u nemoci [[SARS]].
 
[[Inkubační doba]] se pohybuje přibližně mezi 1&nbsp;a 2814&nbsp;dny<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Q&A on coronaviruses (COVID-19)
| vydavatel = WHO
| datum vydání = 2020-02-11
| datum aktualizace = 2020-0304-0908
| datum přístupu = 2020-0304-2523
| url = https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-coronaviruses
| kapitola = How long is the incubation period?
Řádek 77 ⟶ 79:
| poznámky = Can 2019-nCoV be caught from a person who presents no symptoms?
| jazyk = en
}}</ref> Přenos viru na další osoby byl potvrzen v období 1–3 dny před projevem příznaků onemocnění.<ref>[https://www.cdc.gov/mmwr/volumes/69/wr/mm6914e1.htm Wei EW et al., Presymptomatic Transmission of SARS-CoV-2 — Singapore, January 23–March 16, 2020, MMWR Early Release, 10.4.2020]</ref> [[Medián]] inkubační doby je přibližně 5 dní.<ref>{{Citace elektronického periodika | příjmení = Pallister | jméno = Katy | titul = COVID-19 Symptoms Take On Average Five Days To Show, Study Reveals | periodikum = IFLScience | datum vydání = 2020-03-10 | datum přístupu = 2020-03-25 | url = https://www.iflscience.com/health-and-medicine/covid19-symptoms-take-on-average-five-days-to-show-study-reveals/ | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | titul = The Incubation Period of Coronavirus Disease 2019 (COVID-19) From Publicly Reported Confirmed Cases: Estimation and Application | periodikum = Annals of Internal Medicine | vydavatel = American College of Physicians | datum vydání = 2020-03-10 | datum přístupu = 2020-03-25 | url = https://annals.org/aim/fullarticle/2762808/incubation-period-coronavirus-disease-2019-covid-19-from-publicly-reported | issn = 1539-3704 | doi = 10.7326/M20-0504 | jazyk = en}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika | autor = kar | titul = Za 80 procent případů nákazy koronavirem může jen 9 procent nemocných, ukázala velká epidemiologická studie | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | odkaz na vydavatele = Česká televize | datum vydání = 2020-05-01 | datum přístupu = 2020-05-01 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3088043-za-80-procent-pripadu-nakazy-koronavirem-muze-jen-9-procent-nemocnych-ukazala-velka}}</ref>
 
=== Identifikace ===
[[FileSoubor:CDC 2019-nCoV Laboratory Test Kit.jpg|náhled|Test na koronavirus|180px|rightvpravo]]
Nemoc má [[#Příznaky a symptomy|příznaky]] i [[#Průběh|průběh]] velmi podobné jako závažnější [[chřipka]] či jiné podobné chřipkové onemocnění.{{zdroj?}} Je tak velmi obtížné na první pohled rozeznat nákazu koronavirem právě od chřipky.{{zdroj?}} V současnosti tudíž jediný možný způsob, jak virus v těle odhalit, je podstoupit PCR testy,; při nich se ve vzorcích hlenu z [[Nosohltan|nosohltanunosohltan]]u a krku následně hledá [[RNA]] shodná s&nbsp;RNA koronaviru SARS-CoV-2. Stále se však vyvíjejí nové a efektivnější metody testování na podobném principu.
 
=== Příznaky a symptomy ===
[[Soubor:Symptoms of coronavirus disease 2019.svg|220px|lang=cs|náhled|Symptomy nemoci COVIDcovid-19<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.sciencealert.com/wuhan-coronavirus-can-be-infectious-before-people-show-symptoms-official-claims
| titul = Wuhan Coronavirus Can Be Infectious Before People Show Symptoms, Official Claims
Řádek 105 ⟶ 107:
| url = http://wjw.wuhan.gov.cn/front/web/showDetail/2020011109036
| datum přístupu = 2020-01-23
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200111031745/http://wjw.wuhan.gov.cn/front/web/showDetail/2020011109036
| datum archivace = 2020-01-11
| nedostupné = ano
}}</ref>
Možná je i ztráta čichu (potažmo chuti) zvaná [[anosmie]] (v 10 % až 30 % případů) bez ostatních příznaků.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 113 ⟶ 118:
| datum_přístupu = 2020-03-23
}}</ref><ref name="ENTUK">[https://www.entuk.org/sites/default/files/files/Loss%20of%20sense%20of%20smell%20as%20marker%20of%20COVID.pdf ENT UK – The British Association of Otorhinolaryngology – Loss of sense of smell as marker of COVID-19 infection (PDF)]</ref>
Závažnější případy mohou vést k [[Zápal plic|pneumonii]] (zápalu plic]]),<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = ket | titul = Počet obětí koronaviru šplhá ke dvěma tisícům. Nakažení jsou i Američané evakuovaní z lodi v Japonsku | periodikum = ČT24 | odkaz na periodikum = ČT24 | vydavatel = Česká televize | datum vydání = 2020-02-17 | datum přístupu = 2020-02-17 | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/svet/3049314-pocet-obeti-koronaviru-splha-ke-dvema-tisicum-cinska-mesta-v-chu-peji-chteji-blokovat}}</ref> selháníakutnímu [[OrgánMyokarditida|orgánůzánětu srdeční svaloviny]],<ref>[https://link.springer.com/article/10.1007/s00059-020-04909-z Chen Ch et al., SARS-CoV-2: a potential novel etiology of fulminant myocarditis, Herz, 5.3.2020]</ref> selhání [[orgán]]ů a [[smrt]]i.<ref>{{Citace elektronické monografie
| url = https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-coronaviruses
| titul = Q&A on coronaviruses
Řádek 123 ⟶ 128:
}}</ref>
 
Vážnou komplikací u pacientů s pneumonií je difúzní intravaskulární koagulace (DIC), pozorovaná až ve 30 % případů, přestože byla preventivně podávána trombolytika. Ta vede k akutní plicní embolii, trombóze v dolních končetinách (DVT), mrtvici a srdečním infarktům.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7146714/ Klok FA et al., Incidence of thrombotic complications in critically ill ICU patients with COVID-19, Thromb Res. 2020 Apr 10]</ref> Také v Číně byl zaznamenán rozsev koagulace krve v cévách u 70 % zemřelých v souvislosti s covidem-19.<ref>[https://onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.1111/jth.14768 Ning T et al., Abnormal coagulation parameters are associated with poor prognosis in patients with novel coronavirus pneumonia, J. Thromb. Haemost., 19.2.2020]</ref> Podobné problémy u 20–40 % pacientů byly zaznamenány také v USA.<ref>[https://www.washingtonpost.com/health/2020/04/22/coronavirus-blood-clots/?cv-campaign=4fda08e2fbca0387b958bb44bf5cc2b6&wpisrc=nl_tyh A. E. Cha, A mysterious blood-clotting complication is killing coronavirus patients, The Washington Post, 22.4.2020]</ref>
Dle posledních studií 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci (probíhá domácí léčení), 14 % může vyvinout pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů. <ref>{{Citace elektronického periodika
 
U dětí a mladých pacientů s mírným nebo bezpříznakovým průběhem nemoci se často objevují kožní skvrny připomínající omrzliny, vzácně i puchýřky, nejčastěji na prstech u nohou. Ty jsou skrytým příznakem infekce, která má sice lehký průběh, ale indikuje možného přenašeče viru.<ref>[https://www.washingtonpost.com/health/2020/04/29/coronavirus-rashes-toes/ Ariana Eunjung Cha, ‘Frostbite’ toes and other peculiar rashes may be signs of hidden coronavirus infection, especially in the young, The Washington Post, 29.4.2020]</ref>
 
Dle studií z března 2020 onemocnění v 81 % případů probíhá mírně a nevyžaduje hospitalizaci (domácí léčení), ve 14 % se může vyvinout v pneumonii a 5 % nakažených má kritický průběh se selháním orgánů. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Coronavirus Symptoms (COVID-19) - Worldometer
| periodikum = www.worldometers.info
Řádek 130 ⟶ 139:
| datum přístupu = 2020-03-24
}}</ref>
Podobně jako u sezónní chřipky probíhá onemocnění covid-19 u řady nakažených asymptomaticky. Čína začala zveřejňovat počty asymptomatických nakažených v dubnu 2020 a uvádí jejich počet 1 367 (oproti 81 554 nemocných)<ref>[https://www.aa.com.tr/en/asia-pacific/china-begins-publishing-covid-19-asymptomatic-cases/1788213 Riyaz ul Khaliq, China begins publishing COVID-19 asymptomatic cases, Anadolu Agency, 1.4.2020]</ref>, ale hongkongský South China Morning Post uvádí že z lidí pozitivně testovaných na covid-19, kteří museli zůstat v domácí karanténě, více než 43,000 neprojevilo žádné symptomy onemocnění.<ref>[https://www.scmp.com/news/china/society/article/3076323/third-coronavirus-cases-may-be-silent-carriers-classified Josephine Ma, Linda Lew , Lee Jeong-ho, A third of coronavirus cases may be ‘silent carriers’, classified Chinese data suggests, South China Morning Post, 22.3.2020]</ref> S rozšířením testování se poměr asymptomatických pacientů v populaci zasažené covidem-19 může ještě zvýšit. Některé zprávy pocházející přímo od čínské Národní zdravotní komise (China’s National Health Commission) uvádějí až čtyři pětiny asymptomatických pacientů mezi nakaženými (130/166, tzn. 78 %).<ref>[https://www.bmj.com/content/bmj/369/bmj.m1375.full.pdf Michael Day, Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate, BMJ London, 2.4.2020]</ref>
 
Těžší průběh nemoci nastává u lidí ve vyšším věku nebo u pacientů již trpících kardiovaskulárními onemocněními, diabetes, rakovinou a jinými závažnými onemocněními. <ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = CDC
| titul = Coronavirus Disease 2019 (COVID-19)
Řádek 142 ⟶ 151:
}}</ref>
 
=== Léčba ===
Na toto onemocnění zatím neexistuje žádná [[vakcína]] ani ověřený lék, který by účinkoval přímo proti viru SARS-CoV-2.<ref name="léčba">{{Citace elektronického periodika
| titul = Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany
| url = http://www.mzcr.cz/dokumenty/koronavirus-2019-ncov-informace-pro-obcany_18432_4122_1.html
Řádek 152 ⟶ 161:
| poznámky = Existuje vakcína proti koronaviru?
| jazyk = cs
}}</ref> Probíhá rozsáhlé virtuální skenování potenciálních léčiv se známými biologickými účinky (ZINC drug database, obsahující 2924 léčiv a dále 1066 herbálních léčiv), a jejich chemická struktura je pomocí počítačové simulace porovnávána se strukturou potenciálních cílových proteinů zúčastněných v replikaci viru.<ref>[https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2211383520302999 Wu C et al., Analysis of therapeutic targets for SARS-CoV-2 and discovery of potential drugs by computational methods, Acta Pharmaceutica Sinica B, preproof 27.2.2020]</ref> Seznam známých nebo potenciálních léčiv proti SARS-CoV-2 vydala Univerzita v Edinburghu,<ref>[https://www.guidetopharmacology.org/coronavirus.jsp Guide to Pharmacology: Coronavirus Information]</ref> nebo CEBM Oxford University<ref>[https://www.cebm.net/covid-19/registered-trials-and-analysis/ Centre for Evidence-Based Medicine: Oxford COVID-19 Evidence Service]</ref> V úvahu připadají substance, které blokují některou fázi životního cyklu viru, zejména vstup do buňky (membránovou TMPRSS2 proteázu nebo protein-kinázu), syntézu virové RNA a virové proteázy.<ref>[https://www.nature.com/articles/d41587-020-00003-1 Charlotte Harrison, Coronavirus puts drug repurposing on the fast track, Nature Biotechnology, 27.2.2020]</ref>
 
V USA bylo založeno ''The COVID-19 High Performance Computing Consortium'', do kterého se zapojily všechny firmy disponující vysoce výkonnými počítači (IBM, Amazon, AMD, BP, Dell, Google Cloud, HP, Microsoft, Intel, Nvidia ad.), univerzity, výzkumné laboratoře a federální agentury včetně [[National Science Foundation|NSF]] a [[NASA]]. Jejich cílem je simulace prostorového uspořádání virových proteinů a počítačové modelování interakce potenciálních dostupných léčiv, 3-D modelování dynamických vlastností a změn konformace virového S proteinu při interakci s ACE2 receptorem a jejich možné využití při výrobě vakcín a funkční genetický screening buněčných proteinů, které se účastní replikace viru. Probíhá 46 projektů, které využívají celkem 4,2 milionu [[Centrální procesorová jednotka|centrálních procesorových jednotek (CPU)]].<ref>[https://covid19-hpc-consortium.org/ The COVID-19 High Performance Computing Consortium]</ref>
Na potlačení některých příznaků onemocnění je možné zahájit podpůrnou léčbu běžně dostupnými léky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Koronavirus 2019-nCoV - informace pro občany
Řádek 163 ⟶ 174:
| poznámky = Jaká je tedy léčba tohoto onemocnění?
| jazyk = cs
}}</ref> Teoreticky lze použít [[sérum]] od pacientů, kteří nemoc prodělali.<ref>http://www.osel.cz/11097-mohla-by-krev-tech-kteri-prestali-covid-19-zachranovat-zivoty.html - Mohla by krev těch, kteří přestáli COVID-19, zachraňovat životy?</ref> Byť transfúze séra prakticky funguje, tak v ČR není oficiálně povoleno.<ref>http://www.osel.cz/11119-cinske-zkusenosti-s-transfuzi-u-pacientu-covid-19.html - Čínské zkušenosti s transfúzí u pacientů COVID-19</ref> [[WHO]] podporuje experimentální léčbu s přípravky [[remdesivir]], kombinací [[lopinavir/ritonavir]], [[chlorochin]] a monoklonální protilátkou proti interleukinu-6 firmy Roche, označovanou Actemra.<ref>[https://www.swissinfo.ch/eng/covid-19_who-and-roche-launch-trials-of-potential-coronavirus-treatments/45630498 WHO and Roche launch trials of potential coronavirus treatments, Kuchler H, Mancini DP, Financial Times 20.3.2020]</ref>
 
V ojedinělém případu pacientky v Thajsku se podařilo infekci vyléčit pomocí léků na [[AIDS]] (kombinace označovaná [[lopinavir/ritonavir]] neboli LPV/r) v kombinaci s léky na [[chřipka|chřipku]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Thajsko hlásí úspěch v léčbě koronaviru. Seniorku uzdravil koktejl léků na HIV a chřipku
| url = https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/koronavirus-2019-ncov-lecba-wu-chan-hiv-cina-cesko_2002031147_eku
| periodikum = iRozhlas.cziROZHLAS
| odkaz na periodikum = iROZHLAS
| vydavatel = Český rozhlas
| odkaz na vydavatele = Český rozhlas
| datum vydání = 2020-02-03
| datum přístupu = 2020-02-11
}}</ref> Lopinavir a ritonavir byly zkoušeny v randomizované studii na 199 pacientech v Číně a prozatím se ukazují jako neúčinné.<ref>[https://www.nejm.org/doi/pdf/10.1056/NEJMoa2001282?articleTools=true Cao B et al., A Trial of Lopinavir–Ritonavir in Adults Hospitalized with Severe Covid-19, New Eng. J. Med., 20.3.2020]</ref><ref>https://sciencemag.cz/leky-na-hiv-jsou-proti-koronaviru-neucinne/ - Léky na HIV jsou proti koronaviru neúčinné</ref>
 
V experimentech s linií opičích buněk Vero E6, infikovaných 2019-nCoV in vitro, byl úspěšně vyzkoušen [[remdesivir]] a [[chlorochin]]. Obě látky účinkují na infikované buňky i při prevenci infekce už v mikromolárních koncentracích. [[Remdesivir]](GS-5734) je nukleotidový analog, který inhibuje virovou RNA polymerázu a brání replikaci viru i za přítomnosti virové exonukleázy, která kontroluje správnost transkripce.<ref>[https://mbio.asm.org/content/9/2/e00221-18 Agostini ML et al., Coronavirus Susceptibility to the Antiviral Remdesivir (GS-5734) Is Mediated by the Viral Polymerase and the Proofreading Exoribonuclease, mBio, 6.3.2018]</ref> Příčinou je zřejmě mechanismus působení remdesiviru, který je v buňce přeměněn na analog nukleosid-trifosfátu a jako substrát nahradí ATP. Jeho inkorporace vede k předčasnému ukončení syntézy RNA v poloze o tři nukleotidy za tímto místem (i + 3), což zajistí, že chybu nerozezná virová exonukleáza opravující chyby.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/32094225 Gordon CJ et al., The antiviral compound remdesivir potently inhibits RNA-dependent RNA polymerase from Middle East respiratory syndrome coronavirus, J. Biol. Chem. 2020 Feb 24]</ref>
 
Chlorochin je jako antimalarikum užíván v humánní medicíně již 70 let a nic nebrání jeho využití při léčbě koronavirové infekce.<ref>[https://www.nature.com/articles/s41422-020-0282-0 Wang M, et al., Remdesivir and chloroquine effectively inhibit the recently emerged novel coronavirus (2019-nCoV) in vitro, Cell Research volume 30, pages269–271(2020)]</ref> V ČíněUSA, bylkde (ccatamní 21.Food únoraand 2020)Drug kAdministration experimentálníAgency léčběpůvodně připuštěndoporučila lékužívání [[favipiravir]]chlorochinu jako nouzové (Avigan)léčby, slibnése výsledkyjeho všakúčinky mělna iCovid-19 [[remdesivir]]nepotvrdily a [[chlorochin]]vzhledem k jeho rizikovým vedlejším účinkům, způsobujícím srdeční arytmie, bylo toto doporučení v červnu 2020 anulováno.<ref>{{Citace[https://www.washingtonpost.com/health/2020/06/15/hydroxychloroquine-authorization-revoked-coronavirus/Laurie elektronickéhoMcGinley periodikaand Carolyn Y. Johnson, FDA pulls emergency approval for antimalarial drugs touted by Trump as covid-19 treatment, The Washington Post, 16.6.2020]</ref>
 
V Číně byl (cca 21. února 2020) k experimentální léčbě připuštěn lék [[favipiravir]] (Avigan), slibné výsledky však měl i [[remdesivir]] a [[chlorochin]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Favilavir approved as experimental coronavirus drug
| periodikum = www.pharmaceutical-technology.com
Řádek 183 ⟶ 199:
}}</ref>
 
V Itálii jsou experimentálně používané: [[chlorochin]], [[remdesivir]], kombinace [[lopinavir]]u a [[ritonavir]]u pro jejich antivirální účinek, nadále humanizovaná monoklonální protilátka [[tocilizumab]] (RoActemra normálně proti [[Revmatoidní artritida|revmatoidní artritidě]]) která modulací cytokinu [[Interleukin-6]]<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2621374/ Hennigan S, Kavanaugh A, Interleukin-6 inhibitors in the treatment of rheumatoid arthritis, Ther Clin Risk Manag. 2008 Aug; 4(4): 767–775.]</ref> dokáže zmírnit zánět plic v kritických fázích nemoci. Metaanalýza dat z několika publikací ukazuje, že u pacientů s těžkým průběhem onemocnění je hladina IL-6 asi 2,9 x vyšší oproti pacientům bez komplikací. Zatím jediná popsaná experimentální léčba pomocí [[tocilizumab]] ukázala zlepšení klinických příznaků bez vedlejších účinků či smrti.<ref>[https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.03.30.20048058v1 Coomes EA, Haghbayan H, Interleukin-6 in COVID-19: A Systematic Review and Meta-Analysis, medRxiv preprint, 3.4.2020]</ref> Podobné účinky by mohla mít křeččí monoklonální protilátka sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis), která se rovněž užívá jako inhibitor [[Interleukin-6|interleukinu-6]] u pacientů s revmatoidní artritidou.<ref>[http://www.sukl.cz/leciva/em-sarilumab SÚKL: sarilumab (Kevzara, sanofi-aventis, s.r.o.)]</ref>
 
Antimalarikum [[hydroxychlorochin]] bylo testováno na malém vzorku pacientů a jeho účinky jsou neprůkazné,<ref>[https://medicalxpress.com/news/2020-03-antimalarial-drug-standard-coronavirus.html - Antimalarial drug no better than standard coronavirus care: study]</ref> ale jako nadějný lék pro léčbu pneumonie vyvolané SARS-CoV-2 se jeví chlorochinfosfát.<ref>[https://www.jstage.jst.go.jp/article/bst/14/1/14_2020.01047/_article/-char/en Gao J a kol., Breakthrough: Chloroquine phosphate has shown apparent efficacy in treatment of COVID-19 associated pneumonia in clinical studies, Bioscience Trends 2020, Vol. 14, Issue 1, p. 72-73]</ref>
 
Kumulovaná data z případových studií uvádějí jako experimentálně užívané léky lopinavir (inhibitor HIV proteázy), arbidiol hydrochloridumifenovir (užívaný v Rusku k prevenci chřipky)<ref>[https://www.info.cz/cesko/proti-koronaviru-muze-pomoct-ctvrt-stoleti-stara-pilulka-z-ruska-potvrzuje-virolog-ruzek-44650.html Proti koronaviru může pomoct čtvrt století stará pilulka z Ruska, Info.cz, 20.3.2020]</ref> a oseltamivir (inhibitor neuraminidázy), zatím bez jednoznačných závěrů.<ref>[https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.03.28.20046151v1 Azin Tahvildari et al., Clinical features, Diagnosis, and Treatment of COVID-19: A systematic review of case reports and case series, medRxiv preprint, 3.4.2020]</ref> Přehledný článek o klinických projevech, diagnóze a léčbě onemocnění covid-19 byl zveřejněn 20.3.2020 v NCBI.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK554776/ Marco Cascella, Features, Evaluation and Treatment Coronavirus (COVID-19), NCBI, 20.3.2020]</ref>
 
Při endocytóze viru po vazbě na receptor ACE2 hraje roli s ním asociovaná protein kináza AAK1, kterou blokuje několik známých léčiv, včetně [[Baricitinib]].<ref>[https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)30304-4/fulltext Richardson P et al., Baricitinib as potential treatment for 2019-nCoV acute respiratory disease, The Lancet Vol. 395, Issue 10223, pp. 30-31, 15.2.2020]</ref>
 
Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.<ref>[https://jvi.asm.org/content/93/6/e01815-18 Iwata-Yoshikawa N et al., TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection, J. Virol. DOI: 10.1128/JVI.01815-18]</ref> Inhibitory této proteázy, [[camostat]] a [[nafamostat]] jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27550352?dopt=Abstract Yamamoto M et al., Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay, Antimicrob Agents Chemother. 2016 Oct 21;60(11):6532-6539]</ref> Potenciálními inhibitory TMPRSS2 jsou také [[otamixaban]] a I-432.<ref name= GtoPdb>[https://blog.guidetopharmacology.org/2020/03/13/gtopdb-pre-release-ligands/#10720 Guide to Pharmacology: pre-release ligands (2020.2)]</ref>
 
Jako inhibitor virové proteázy štěpící virový Gag-Pol polyprotein HIV byl mezi experimentální léčiva zařazen TMC-310911 (ASC-09)<ref>[https://aidsinfo.nih.gov/drugs/549/tmc-310911/0/professional Aids Info: TMC-310911]</ref> Je testována řada inhibitorů hlavní virové proteázy SARS-CoV, které jsou provizorně označeny Compound 15 [PMID: 32045236],<ref>[https://www.guidetopharmacology.org/GRAC/LigandDisplayForward?tab=refs&ligandId=10706 Guide to Pharmacology: compound 15 [PMID: 32045236]]</ref> PRD_002214 (Ligand ID: 10716), compound 13b (ligand ID: 10720).<ref name= GtoPdb />
 
Potenciálními léky mohou být dva inhibitory virové proteázy 3CLpro, které pod označením ledipasvir a velpatasvir vyvinula firma Gilead. Prodává je v kombinaci s antivirotikem sofosbuvir, který jako analog uridinu inhibuje syntézu virové RNA (Harvoni, ledipasvir/sofosbuvir), (Epclusa, sofosbuvir/velpatasvir).<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7062204/ Yu WC et al., Prediction of the SARS-CoV-2 (2019-nCoV) 3C-like protease (3CL pro) structure: virtual screening reveals velpatasvir, ledipasvir, and other drug repurposing candidates, PubMed, 21.2.2020]</ref> Z případových studií vyplývá, že u pacientů s covidem-19 by mohl účinkovat dosud opomíjený preparát [[Famotidin]], který se podává na snížení sekrece žaludeční kyseliny a účinkuje jako blokátor H2 receptoru histaminu.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK534778/ Kim N, Rajni A, Famotidine, StatPearls [Internet], Oct. 3, 2019]</ref> Pomocí počítačové simulace a umělé inteligence byla porovnána terciární struktura Famotidinu s možnými cílovými proteiny SARS-CoV-2 a bylo zjištěno, že pravděpodobně blokuje virovou papain-like cysteinovou proteázu (PLpro), která hraje roli při štěpení virového polyproteinu.<ref>[https://www.sciencemag.org/news/2020/04/new-york-clinical-trial-quietly-tests-heartburn-remedy-against-coronavirus Brendan Borrell, New York clinical trial quietly tests heartburn remedy against coronavirus, Science, Apr. 26, 2020]</ref>
Do arzenálu experimentálních léčebných postupů byla nově zařazena rekombinantní rozpustná glykosylovaná angiotenzin konvertáza 2 označovaná jako APNO1. Původně byla vyvinuta jako negativní regulátor systému renin-angiotensin při léčbě jiných onemocnění.<ref>[https://www.cancer.gov/publications/dictionaries/cancer-drug/def/recombinant-human-angiotensin-converting-enzyme-2-apn01 NCI Drug Dictionary: recombinant human angiotensin converting enzyme 2 APN01]</ref> Tento enzym, který v plicních buňkách funguje jako receptor SARS-CoV-2 viru, by měl ve své rozpustné formě blokovat vazebná místa viru. Zkouší se u 200 pacientů ve Španělsku.<ref>[https://elpais.com/ciencia/2020-04-03/doscientos-enfermos-probaran-un-farmaco-que-ha-bloqueado-el-coronavirus-en-minirrinones-humanos.html Manuel Ansede, Doscientos enfermos probarán un fármaco que ha bloqueado el coronavirus en minirriñones humanos, El País, 4.4.2020]</ref>
 
Australští vědci zjistili, že SARS-CoV-2 efektivně blokuje také antiparazitikum [[Ivermektin]], jehož antivirové účinky byly prokázány již dříve. V kultuře in vitro infikovaných buněk Vero/hSLAM, ke kterým byl přidán [[ivermektin]], se během 48 hod. snížil titr viru v supernatantu až o 99,98 %.<ref>[https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0166354220302011#bbib21 Caly L et al., The FDA-approved Drug Ivermectin inhibits the replication of SARS-CoV-2 in vitro, Antiviral Research, 3.4.2020, in press]</ref>
 
Experimentálně se testuje antivirotikum Nitazoxanid, které in vitro účinně blokuje expresi virového proteinu N a snižuje hladinu interleukinu-6 při nákaze buněk virem MERS-CoV,<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27095301 Rossignol J-F, Nitazoxanide, a new drug candidate for the treatment of Middle East respiratory syndrome coronavirus, J Infect Public Health. 2016 May-Jun;9(3):227-30]</ref> a Triazavirin, vyvinutý proti ptačí chřipce H5N1<ref>[https://www.rt.com/russia/480037-china-tests-russian-drug-coronavirus/ Bryan MacDonald, China tests Russian anti-viral drug which might treat coronavirus as Moscow warns of possible 'mass outbreak', RT 4.2.2020]</ref>
 
Kortikosteroid [[Ciclesonid]] užívaný jako inhalační antiastmatikum působí v buňce po navázání na glukokortikoidní receptor jako inhibitor transkripce.<ref>[http://www.remedia.cz/Clanky/Lekove-profily/Ciclesonidum/6-I-aO.magarticle.aspx Remedia: Ciclesonid]</ref> V kulturách in vitro blokuje replikaci SARS-CoV-2 jako specifický inhibitor nestrukturálního virového proteinu NSP15 (3'-5' exoribonucleáza).<ref>[https://www.biorxiv.org/content/10.1101/2020.03.11.987016v1 Matsuyama S et al., The inhaled corticosteroid ciclesonide blocks coronavirus RNA replication by targeting viral NSP15, bioRxiv preprint, 12.3.2020]</ref> Ve Velké Británii byl v randomizovaném klinickém testování u pacientů postižených vážnými plicními komplikacemi úspěšně vyzkoušen levný kortikosteroid Dexametazon, který snížil úmrtnost až o jednu třetinu.<ref>[http://www.ox.ac.uk/news/2020-06-16-low-cost-dexamethasone-reduces-death-one-third-hospitalised-patients-severe Low-cost dexamethasone reduces death by up to one third in hospitalised patients with severe respiratory complications of COVID-19, Univ. Oxford, 16.7.2020]</ref>
 
[[Očkování]] proti [[tuberkulóza|tuberkulóze]] významně snižuje riziko smrti v dané zemi.<ref>https://www.aazdravi.cz/potvrzeno-umrtnost-koronavirus-sestkrat-nizsi-zemich-ktere-ockuji-tuberkuloze-ceska-republika-ne-patri/ - Úmrtnost na koronavirus je šestkrát nižší v zemích, které očkují proti TBC, potvrdili vědci. Česko mezi ně patří</ref><ref>https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.03.24.20042937v1 - Correlation between universal BCG vaccination policy and reduced morbidity and mortality for COVID-19: an epidemiological study</ref>
Jako jiná alternativa se ukazuje využití již schválených léků, které blokují transmembránovou serinovou proteázu TMPRSS2, která aktivuje spike protein virové obálky a umožňuje jeho fúzi s buněčnou membránou.<ref>[https://jvi.asm.org/content/93/6/e01815-18 Iwata-Yoshikawa N et al., TMPRSS2 Contributes to Virus Spread and Immunopathology in the Airways of Murine Models after Coronavirus Infection, J. Virol. DOI: 10.1128/JVI.01815-18]</ref> Inhibitory této proteázy, [[camostat]] a [[nafamostat]] jsou schválená léčiva v Japonsku a USA a jsou užívána k léčbě chronické pankreatidy, rakoviny i některých virových onemocnění, včetně MERS-CoV.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/27550352?dopt=Abstract Yamamoto M et al., Identification of Nafamostat as a Potent Inhibitor of Middle East Respiratory Syndrome Coronavirus S Protein-Mediated Membrane Fusion Using the Split-Protein-Based Cell-Cell Fusion Assay, Antimicrob Agents Chemother. 2016 Oct 21;60(11):6532-6539]</ref>
 
V případě covidu-19 se ozývají vedle skutečných lékařů i provozovatelé nejrůznějších forem tzv. [[Alternativní a komplementární medicína|alternativní medicíny]], kteří proklamují, že jejich přípravek je nějakým způsobem efektivní v terapii nebo v léčbě onemocnění. Americké Národní centrum pro komplementární a integrativní zdraví (NCCIH) varuje, že neexistuje žádný důkaz, že by tyto formy pokusů o prevenci nebo terapii mohly být prospěšné, některé dokonce mohou být nebezpečné.<ref name="NCCIH">{{Citace elektronického periodika
Řádek 216 ⟶ 248:
| datum přístupu = 2020-03-21
}}</ref>
 
{{Copyvio část|zdroj=https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/japonsko-nabidne-20-zemim-vcetne-ceska-lek-ucinny-proti-covid-19/1876669}}
 
==== Známé nebo experimentální léky ====
* Antivirotika: [[lopinavir/ritonavir]], [[remdesivir]], [[favipiravir]], [[ivermektin]] (původně antiparazitikum schválené WHO), [[ribavirin]], [[Cobicistat]] (součást kombinace léků proti HIV), [[umifenovir]] (Arbidol), [[atazanavir]] (Reyataz), [[darunavir]] (Prezista), [[baloxavir]] (Xofluza),<ref>[http://www.sukl.cz/sukl/prehled-hodnocenych-leciv-na-nemoc-covid-19 Státní ústav pro kontrolu léčiv: Přehled hodnocených léčiv na nemoc COVID-19]</ref> [[Nitazoxanid]], [[Triazavirin]]
* Antimalarika: [[chlorochin]], [[hydroxychlorochin]] (Plaquenil), [[chlorochinfosfát]]
* Inhibitory proteáz: [[kamostat]], [[nafamostat]], TMC-310911 (ASC-09), compound 15 [PMID: 32045236], Danoprevir, Darunavir, Cobicistat, Harvoni (Gilead), Epclusa (Gilead), [[Famotidin]]
* Inhibitory endocytózy: Baricitinib
* Protilátky: [[tocilizumab]] (mAb RoActerma, Roche), [[sarilumab]] (mAb Kevzara), konvalescentní plasma, monoklonální protilátky proti S proteinu viru<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15844623 Zhang MY, Human monoclonal antibodies to the S glycoprotein and related proteins as potential therapeutics for SARS, Curr Opin Mol Ther. 2005 Apr;7(2):151-6]</ref>, Bevacizumab,<ref>[https://clinicaltrials.gov/ct2/show/NCT04275414 Clinical Trials.gov: Bevacizumab in Severe or Critical Patients With COVID-19 Pneumonia (BEST-CP)]</ref>
* Kortikosteroidy: [[Ciclesonid]], [[Dexametazon]]
* Ostatní: [[oseltamivir]] (inhibitor neuraminidázy), [[azithromycin]] (antibiotikum), [[interferon]]y, APNO1 (rekombinantní rozpustná [[Angiotenzin konvertující enzym|ACE2]])
 
==== Vývoj vakcíny proti SARS-CoV-2 ====
Data zveřejněná čínskými vědci 7. dubna 2020 ukazují, že u téměř třetiny ze 175 vyléčených pacientů kteří měli mírnější příznaky nemoci, se nevytvořily téměř žádné protilátky. Obecně měla vyšší titr protilátek věková skupina 60–85 let, zatímco v mladší populaci 15–39 let byl titr třikrát nižší a někteří neměli detekovatelné množství protilátek. To značně zkomplikuje přípravu vakcín i možnost získání kolektivní imunity postupným promořením populace virovou infekcí.<ref>[https://www.scmp.com/news/china/science/article/3078840/coronavirus-low-antibody-levels-raise-questions-about Stephen Chen, Coronavirus: low antibody levels raise questions about reinfection risk, South China Morning Post, 7.4.2020]</ref>
Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA.
Proti koronavirům CoV nejsou v současnosti žádné schválené vakcíny, protože jejich vývoj proti SARS-CoV-1 byl ukončen ve fázi klinických testů, když se podařilo epidemii zastavit. Ojedinělé tehdy získané monoklonální protilátky vykazují křížovou reakci i s doménou SARS-CoV-2, která se váže na receptor lidských buněk ACE2. Vakcíny proti MERS-CoV jsou v preklinické fázi testování a pro jejich přípravu se využívají také jiné virové vektory (modifikovaný virus vaccinia Ankara a adenoviry nesoucí informaci pro spike protein CoV) nebo vakcíny založené na DNA. Imunizace kompletním S proteinem vedla v některých případech k indukci neúčinných protilátek (non-neutralizing Abs), které naopak podporují infekci některými viry (Antibody dependent enhancement, ADE), včetně SARS-Cov.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6688523/ Yong CY et al., Recent Advances in the Vaccine Development Against Middle East Respiratory Syndrome-Coronavirus, Front Microbiol. 2019; 10: 1781]</ref>
 
V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3–6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12–18 měsíců, a nebudou tedy dostupné v této první vlně pandemie.
 
Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus, VSV virus) nesoucí tento protein.<ref>[https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(20)30796-0/fulltext Lane R, Sarah Gilbert: carving a path towards a COVID-19 vaccine, The Lancet, Vol. 395, Issue 10232, p. 1247, APRIL 18, 2020]</ref> V Británii se experimentálně testuje vakcína ChAdOx1 nCoV-19, založená na modifikovaném šimpanzím adenoviru (ChAdOx1), který není schopen infikovat lidské buňky, do něhož byla vložena informace pro S protein SARS-CoV-2.<ref>[http://www.ox.ac.uk/news/2020-04-23-oxford-covid-19-vaccine-begins-human-trial-stage Oxford COVID-19 vaccine begins human trial stage, Univ. Oxford, 23.4.2020]</ref>
 
Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna and the Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7136867/ Amanat F, Krammer F, SARS-CoV-2 vaccines: status report, Immunity. 2020 Apr 6]</ref><ref>[https://www.nih.gov/news-events/news-releases/nih-clinical-trial-investigational-vaccine-covid-19-begins NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins, NIH press release, 16.3.2020]</ref>
V současnosti neexistují vhodné zvířecí modely pro testování, kromě transgenních myší, které nesou gen pro lidský receptor ACE2. Potenciálním modelem jsou fretky a vakcíny lze eventuálně testovat in vitro, ale odhadovaná doba samotné přípravy je 3-6 měsíců. Pro vakcíny proti SARS-CoV-2 také zatím není stanoven proces zvaný Good Manufacturing Practice (cGMP). Pro nově zaváděné vakcíny na bázi mRNA neexistují dostatečné produkční kapacity. Od počátku klinických testů do schválení je třeba počítat s dobou kolem 6 měsíců a realistická doba pro výrobu dostatečného množství vakcín se odhaduje na 12-18 měsíců a nebudou tedy dostupné v této první vlně pandemie.
 
K pasivní léčbě protilátkami je možné využít transgenní krávy, které produkují lidský imunoglobulin typu G 1 v množstvích 150–600 g/měsíc na jedno zvíře. Při imunizaci oslabeným virem SARS-CoV nebo jeho spike proteinem byly získány polyklonální imunoglobuliny, které u infikovaných myší snížily titr viru pod detekční limit.<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26888429 Luke T et al., Human polyclonal immunoglobulin G from transchromosomic bovines inhibits MERS-CoV in vivo, Sci Transl Med. 2016 Feb 17;8(326)]</ref> Na rozdíl od přímé vakcinace lidí nehrozí komplikace, která někdy vede k tvorbě nefunkčních protilátek a infekci buněk, které nemají receptor viru (antibody-dependent enhancement of infection).<ref>[https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7097512/ Bray N, Cattle engineered to produce human antibodies against coronavirus, Nat Rev Drug Discov. 2016; 15(4): 234]</ref>
Jako vhodný cíl pro indukci protilátek se jeví kromě oslabeného nebo usmrceného viru zejména rekombinantní spike protein SARS-CoV-2 nebo virové vektory (vaccinia, adenovirus) nesoucí tento protein. Vakcína založená na mRNA kódující spike protein využívá lipidové nanočástice, které mRNA dopraví do buněk. Syntéza spike proteinu a jeho exprese v buňkách příjemce by měla indukovat imunitní odpověď. Tuto vakcínu vyvíjí Moderna and the Vaccine Research Center v National Institutes of Health a probíhají již její první klinické testy.<ref>[https://marlin-prod.literatumonline.com/pb-assets/journals/research/immunity/SARS-CoV-2%20vaccines%20status%20report.pdf Amanat F, Krammer F, SARS-CoV-2 vaccines: status report, Cellpress, pre-proof, 2020]</ref><ref>[https://www.nih.gov/news-events/news-releases/nih-clinical-trial-investigational-vaccine-covid-19-begins NIH clinical trial of investigational vaccine for COVID-19 begins, NIH press release, 16.3.2020]</ref>
 
=== Smrt ===
{{Související|Pandemie covidu-19}}
Nákaza koronavirem SARS-CoV-2 může mít i [[smrt]]ící následky. K 815.&nbsp;dubnučervnu 2020 na nákazu zemřelo {{Data pandemie covidu-19/Počet úmrtí}} lidí. Dle prvotních výzkumů se [[smrtnost]] pohybuje mezi 2 a 3 %<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://www.worldometers.info/coronavirus/coronavirus-death-rate/#ref-6 | titul = Wuhan Coronavirus Death Rate - Worldometer | vydavatel = www.worldometers.info | url archivu = https://web.archive.org/web/20200131223143/https://www.worldometers.info/coronavirus/coronavirus-death-rate/#ref-6 | datum archivace = 2020-01-31 | datum přístupu = 2020-02-16 | jazyk = en}}</ref> a v lednu 2020 WHO uvedlo, že smrtnost činí přibližně 3 %.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://www3.nhk.or.jp/news/html/20200124/k10012257631000.html | titul = WHOが"致死率３％程度" 専門家「今後 注意が必要」| vydavatel = NHK | url archivu = https://web.archive.org/web/20200126001243/https://www3.nhk.or.jp/news/html/20200124/k10012257631000.html | datum archivace = 2020-01-26 | datum vydání = 2020-01-24 | datum přístupu = 2020-02-16 | jazyk = zh}}</ref> Ve studii [[Královská univerzita v Londýně|Královské univerzity]] bylo uvedeno, že se smrtnost může pohybovat od 0,8 %, kdy jsou započítáni přenašeči bez symptomů, do 18 %, kdy jsou započítáni pouze nakažení se symptomy z provincie Chu-pej.<ref>{{Citace elektronické monografie | url = https://www.imperial.ac.uk/media/imperial-college/medicine/sph/ide/gida-fellowships/Imperial-College-2019-nCoV-severity-10-02-2020.pdf | titul = Report 4: Severity of 2019-novel coronavirus (nCoV) | url archivu = https://web.archive.org/web/20200210105717/https://www.imperial.ac.uk/media/imperial-college/medicine/sph/ide/gida-fellowships/Imperial-College-2019-nCoV-severity-10-02-2020.pdf | datum archivace = 2020-02-10 | datum vydání = 2020-02-10 | datum přístupu = 2020-02-16 | jazyk = en}}</ref> V Číně byla smrtnost pravděpodobně 1,4 %,<ref>https://medicalxpress.com/news/2020-03-covid-mortality-outbreak-epicentre.html - COVID-19 mortality was 1.4% in outbreak epicentre: study</ref> v Německu 0,72 procenta, v Itálii 10,8 procenta a ve Španělsku 8 procent.<ref name=nytimes200319/>
 
Údaje o smrtnosti jsou ovlivněny kvalitou statistik počtu nemocných, přičemž se metodika pro úřední čísla vydávaná Národní zdravotní komisí ''(NHC)'' mění.<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 234 ⟶ 284:
| url = https://www.taiwannews.com.tw/en/news/3883982
| datum přístupu = 2020-03-03
}}</ref> V průměru zemře vážně nemocný pacient COVIDs covidem-19 třicet dnů po nakažení.<ref name=nytimes200319>{{Citace periodika
| příjmení = Sauerbrey
| jméno = Anna
Řádek 246 ⟶ 296:
}}</ref>
 
V Evropě vede statistiky úmrtnosti European Mortality Monitoring Project (Euro MOMO), který své zprávy aktualizuje na základě údajů členských států s týdenní periodou.<ref>[https://www.euromomo.eu/about_us/history.html Euro MOMO: History]</ref> Z nich mimo jiné vyplývá, že zvýšená úmrtnost seniorů v Itálii a Španělsku během pandemie COVIDcovidu-19 je zhruba stejná, jako během chřipkové epidemie 2017, kdežto v České republice nebo Rakousku se pohybuje kolem normálu.<ref>[https://www.seznamzpravy.cz/clanek/v-evrope-se-letos-melo-umirat-mene-data-jak-koronavirus-ovlivnil-umrtnost-98413 Jiří Burýšek, V Evropě se letos mělo umírat méně. Data, jak koronavirus ovlivnil úmrtnost, Seznam Zprávy, 7.4.2020]</ref> Zvýšená mortalita seniorů nad 65 let byla ale zaznamenána např. během chřipkové epidemie 2014/2015, kdy jich v Evropě zemřelo přibližně o 217 000 více než činí dlouhodobý průměr. U jiných věkových skupin (15-6415–64) jsou úmrtí na chřipku řádově nižší nebo zanedbatelná (0-140–14).<ref>[https://www.euromomo.eu/methods/pdf/winter_season_summary_2015.pdf Excess mortality in Europe in the winter season 2014/15, in particular amongst the elderly, Euro MOMO]</ref>
 
=== Imunita ===
Po prodělání nemoci pravděpodobně mohou zůstat v těle protilátky po dobu 2 až 3 let, což je podobná hodnota jako u [[SARS]].<ref>https://time.com/5810454/coronavirus-immunity-reinfection/ - Can You Be Re-Infected After Recovering From Coronavirus? Here's What We Know About COVID-19 Immunity</ref> Avšak u některých osob protilátky tak dlouho nevydrží. Přítomnost protilátek, stejně jako při vakcinaci, však úplně nezaručuje, že nelze onemocnění znovu získat. Mimo jiné proto, že virus rychle mutuje a člověk se může nakazit jiným kmenem viru, než proti kterému už má protilátky. Opětovná onemocnění COVIDcovidem-19 jsou doložena v Číně, v Jižní Korei iKoreji, v Japonsku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Imunizace proti koronaviru není stoprocentní. Je možné se nakazit opětovně
| periodikum = Czechsight
Řádek 269 ⟶ 319:
| datum_přístupu = 2020-04-05
| jazyk = italsky
}}</ref> a v [[Thajsko|Thajsku]]<ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref>
| titul = В Таиланде женщина повторно заразилась коронавирусом
| periodikum = RIA Novosti
| odkaz na periodikum = RIA Novosti
| datum_vydání = 2020-04-09
| url = https://ria.ru/20200409/1569808152.html
| datum_přístupu = 2020-04-09
| jazyk = ru
}}</ref>.
 
V článku publikovaném 14. května 2020 v časopisu Cell autoři uvádějí, že pacienti, kteří prodělali onemocnění covid-19, získali robustní buněčnou imunitu. Převažují CD4+ T a CD8+ T lymfocyty se specifitou k S proteinu (u 100 % a 70 % pacientů) a kromě toho i klony specifické pro M a N protein a dále pro nsp3, nsp4, ORF3a and ORF8. V krvi vyléčených pacientů se rovněž nacházejí IgA a IgG protilátky proti celé řadě proteinů specifických pro SARS-CoV-2, jejichž titr koreluje s buněčnou imunitou. Důležitým zjištěním je přítomnost CD4+ T lymfocytů reagujících se SARS-CoV-2 u ∼40–60 % osob, které neprodělaly onemocnění covid-19, což indikuje, že v běžné populaci existuje křížová buněčná imunita mezi běžnými koronaviry vyvolávajícími příznaky nachlazení a SARS-CoV-2.<ref>[https://www.cell.com/cell/fulltext/S0092-8674%2820%2930610-3 Grifoni A et al., Targets of T cell responses to SARS-CoV-2 coronavirus in humans with COVID-19 disease and unexposed individuals, Cell 14.5.2020 https://doi.org/10.1016/j.cell.2020.05.015]</ref>
 
== Prevence nemoci ==
[[Soubor:20200406 Flatten the curve animated GIF - International version.gif|náhled|300px|Ilustrace účinku šíření infekcí v čase na kapacitu zdravotní péče, známý jako zploštění křivky<ref>{{Citace elektronické monografie |příjmení=Wiles |jméno=Siouxsie |titul=The three phases of Covid-19 – and how we can make it manageable |url=https://thespinoff.co.nz/society/09-03-2020/the-three-phases-of-covid-19-and-how-we-can-make-it-manageable/ |<!--WIRE:nepřevedeno:-->website=The Spinoff |datum přístupu=9 March 2020 |datum vydání=9 March 2020|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>]]{{Související|Pandemie covidu-19}}
{{Související|Pandemie covidu-19}}
Prevence před nákazou koronavirem SARS-CoV-2 je stejná jako u jiných virových onemocnění, například [[chřipka|chřipky]]: zpřísnění hygienických pravidel, např. mytí rukou, vyhýbání se osobám s&nbsp;respiračními potížemi,<ref name="who-coronavirus">{{Citace elektronické monografie | titul = Coronavirus | url = https://www.who.int/health-topics/coronavirus | vydavatel = www.who.int | url archivu = https://web.archive.org/web/20200120214550/https://www.who.int/health-topics/coronavirus | datum archivace = 2020-01-20 | datum vydání = 2020-01 | datum přístupu = 2020-01-24 | jazyk = en}}</ref> vyhýbání se koncentrovanému shromáždění osob či posilování [[Imunitní systém|imunitního systému]]. Pokud jde o přežívání viru na površích, virus má poločas přežívání (doba, po které ho zůstane poloviční množství), různý u různých materiálů je různý, ale je v&nbsp;řádu hodin.<ref>https://medicalxpress.com/news/2020-03-coronavirus-days-plastic-complicated.html - Can the coronavirus really live for 3 days on plastic? Yes, but it's complicated.</ref> Při experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.<ref>https://www.nejm.org/doi/suppl/10.1056/NEJMc2004973/suppl_file/nejmc2004973_appendix.pdf - Supplementary Appendix</ref> Hodnoty jsou podobné jako u [[SARS|SARS-CoV-1]], takže rozsáhlost pandemie covid-19 je způsobena jinými faktory.<ref>https://www.nejm.org/doi/full/10.1056/NEJMc2004973 - Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1</ref> Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe [[ozon]], který ničí SARS-CoV-2<ref>https://www.thailandmedical.news/news/ozone-can-be-used-to-destroy-the-new-coronavirus-and-disinfect-areas - Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas</ref> lépe než [[chlor]].<ref>https://pdfs.semanticscholar.org/c1f7/566251e53bb7a1ff70a4d9565c2958939415.pdf - Efficiency of Ozonation Disinfection in a Domestic Wastewater Treatment for Removing Existing Infectious Bacteria and Viruses{{Citace andelektronického Comparisonperiodika
| titul = Can the coronavirus really live for 3 days on plastic? Yes, but it's complicated.
with Chlorine Disinfection</ref>
| periodikum = medicalxpress.com
| url = https://medicalxpress.com/news/2020-03-coronavirus-days-plastic-complicated.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref> Při laboratorním experimentu bylo k detekci použito buněk Vero E6.<ref>[https://www.nejm.org/doi/suppl/10.1056/NEJMc2004973/suppl_file/nejmc2004973_appendix.pdf Supplementary Appendix]</ref> Hodnoty jsou podobné jako u [[SARS|SARS-CoV-1]], takže rozsáhlost pandemie covidu-19 je způsobena jinými faktory.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = van Doremalen
| jméno = Neeltje
| příjmení2 = Bushmaker
| jméno2 = Trenton
| příjmení3 = Morris
| jméno3 = Dylan H.
| titul = Aerosol and Surface Stability of SARS-CoV-2 as Compared with SARS-CoV-1
| periodikum = New England Journal of Medicine
| datum vydání = 2020-03-17
| ročník = 0
| číslo = 0
| strany = null
| issn = 0028-4793
| pmid = 32182409
| doi = 10.1056/NEJMc2004973
| url = https://doi.org/10.1056/NEJMc2004973
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref> Dle posledních studií se pro dezinfekci zasažených oblastí hodí lépe [[ozon]], který ničí SARS-CoV-2<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = News
| jméno = Thailand Medical
| titul = Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News
| periodikum = Ozone Can Be Used To Destroy The New Coronavirus And Disinfect Areas - Thailand Medical News
| url = https://www.thailandmedical.news/news/ozone-can-be-used-to-destroy-the-new-coronavirus-and-disinfect-areas
| jazyk = en-us
| datum přístupu = 2020-04-11
}}</ref> lépe než [[chlor]].<ref>[https://pdfs.semanticscholar.org/c1f7/566251e53bb7a1ff70a4d9565c2958939415.pdf Efficiency of Ozonation Disinfection in a Domestic Wastewater Treatment for Removing Existing Infectious Bacteria and Viruses and Comparison with Chlorine Disinfection]</ref> Poločas přežívání viru se významně zkrátí, pokud je vystaven slunečnímu záření.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pazdera
| jméno = Josef
| titul = Sluníčko zničí koronavirus rychle
| periodikum = www.osel.cz
| vydavatel =
| url = http://www.osel.cz/11141-slunicko-znici-koronavirus-rychle.html
| datum vydání =
| url archivu =
| datum přístupu = 2020-04-26
}}</ref>
 
== Srovnání s chřipkou ==
Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50–80 % nakažených,<ref>[https://www.bmj.com/content/bmj/369/bmj.m1375.full.pdf Michael Day, Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate, BMJ London, 2.4.2020]</ref> uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než [[chřipka]] a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má [[základní reprodukční číslo|míru infekčnosti]] (nebo R<sub>0</sub>) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez sociálního distancování má R<sub>0</sub> asi 2,5. Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent. Vyšší R<sub>0</sub> a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno. Třetím faktorem je [[smrtnost]], „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří nemocí onemocní a nakonec na ni zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie, se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.<ref>{{Citace periodika
[[File:Covid-19-curves-graphic-social-v3.gif|thumb|upright=1.6|Ilustrace účinku šíření infekcí v čase na kapacitu zdravotní péče, známý jako zploštění křivky<ref>{{Citace elektronické monografie |příjmení=Wiles |jméno=Siouxsie |titul=The three phases of Covid-19 – and how we can make it manageable |url=https://thespinoff.co.nz/society/09-03-2020/the-three-phases-of-covid-19-and-how-we-can-make-it-manageable/ |<!--WIRE:nepřevedeno:-->website=The Spinoff |datum přístupu=9 March 2020 |datum vydání=9 March 2020|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>]]
 
Matematické modely chování viru, které vytvořili epidemiologové ještě před zveřejněním dat o asymptomatickém průběhu nakažení u 50-80 % nakažených,<ref>[https://www.bmj.com/content/bmj/369/bmj.m1375.full.pdf Michael Day, Covid-19: four fifths of cases are asymptomatic, China figures indicate, BMJ London, 2.4.2020]</ref> uvádějí, že covid-19 má mnohem horší průběh než [[chřipka]] a proč se nedá očekávat návrat k normálu během několika týdnů. Chřipka má [[základní reprodukční číslo|míru infekčnosti]] (nebo R<sub>0</sub>) pouze asi 1,5, což znamená, že každý nemocný infikuje v průměru 1,5 dalších. Naproti tomu covid-19 bez sociálního distancování má R<sub>0</sub> asi 2,5. Druhým měřítkem viru je, jak často musí být infikovaní lidé hospitalizováni. Se sezónní chřipkou je to zhruba 1 procento; u koronaviru se odhady pohybují od 5 do 20 procent. Vyšší R<sub>0</sub> a vyšší míra hospitalizace dokáží vyvolat ve společnosti chaos. Jediná osoba s chřipkou může během dvou měsíců infikovat dalších 386 lidí a jen velmi málo z nich by bylo hospitalizováno. Ale jeden pacient s covidem-19 by za stejné období infikoval 99.000 lidí, z nichž asi téměř 20.000 by muselo být hospitalizováno. Třetím faktorem je [[smrtnost]], „míra úmrtnosti na případy nakažených“, nebo procento lidí, kteří onemocní nemocí a na ni nakonec zemřou. U chřipky je to asi 0,1 procenta. U covidu-19 je to stále nejisté, ale i za optimálních okolností může být smrtnost i desetkrát větší, zhruba 1 procento – ačkoli v některých zemích, jako je například Itálie se starší populací a přetíženými nemocnicemi, byla smrtnost mnohem vyšší.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kristof
| jméno = Nicholas
Řádek 293 ⟶ 392:
}}</ref>
 
Smrtnost nákazy je třeba porovnávat se statistikou běžných úmrtí, která je v České republice měsíčně v průměru 7451 osob nad 65 let, což je denně 245 úmrtí.<ref>[http://www.bubinekrevolveru.cz/diktatura-narodniho-zdravi-poznamky-napsane-ve-stavu-nouze Adam Drda, Diktatura národního zdraví (Poznámky napsané ve stavu nouze), Bubínek revolveru 6.4.2020]</ref> Je také třeba počítat s faktem, že evoluční strategií virů je infikovat maximální počet hostitelů aniž by způsobily jejich úmrtí. Proto se v populaci nakonec prosadí méně virulentní kmeny, jako v případě sezónní chřipky, kde u dětí může infekce až v 70 % případů proběhnout asymptomaticky.<ref>[https://link.springer.com/article/10.1186/1471-2334-14-80 Hsieh, Y., Tsai, C., Lin, C. et al. Asymptomatic ratio for seasonal H1N1 influenza infection among schoolchildren in Taiwan. BMC Infect Dis 14, 80 (2014)]</ref> Jak se ukázalo v případě jiných infekcí (Ebola), jsou virulence a přenosnost viru v nepřímé úměře, protože vysoce virulentní onemocnění zahubí infikovaného dříve, než stačí nakazit další.<ref>[https://www.nature.com/articles/s41564-020-0690-4#ref-CR5 Grubaugh, N.D., Petrone, M.E. & Holmes, E.C. We shouldn’t worry when a virus mutates during disease outbreaks. Nat Microbiol 5, 529–530 (2020)]</ref>
 
Hovorově se pro nemoc covid-19 používá mimo jiné označení „čínská chřipka“, odkazující na místo jejího původu a vycházející z tradice podobných označení pro virové epidemie v minulosti, jakými byly například [[Španělská chřipka]] nebo [[Mexická chřipka]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = čínská chřipka
| periodikum = Čeština 2.0
| url = https://cestina20.cz/slovnik/cinska-chripka/
| jazyk = cs
| datum přístupu = 2020-05-05
}}</ref> Používání tohoto označení prosazují některé veřejně známé osobnosti (v Česku například [[Miroslav Kalousek]]), zdůvodňujíce to nejen geografickým původem onemocnění, ale také vinou čínského komunistického režimu na rozšíření pandemie.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Říkejme čínská chřipka místo COVID-19, napodobil Kalousek Trumpa
| periodikum = iDNES.cz
| url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kalousek-kritika-cinska-chripka-jurecka-rakusan.A200321_132301_domaci_zaz
| datum vydání = 2020-03-21
| datum přístupu = 2020-05-05
}}</ref>
 
== Odkazy ==
=== Poznámky ===
{{Poznámky}}
 
=== Reference ===
<references />
Řádek 304 ⟶ 420:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.mzcr.cz/dokumenty/koronavirus-2019-ncov-informace-pro-obcany_18432_4122_1.html Doporučení a odpovědi na otázky ministerstva zdravotnictví ČR ohledně koronaviru] {{cs}}
* [[dmoz:World/Česky/Zdraví/Nemoci/Respirační_onemocnění/COVID-19|Curlie.org: Odkazy na užitečné stránky ohledně nemoci covid-19]] (česky)
* [https://www.who.int/news-roomemergencies/q-a-detaildiseases/qnovel-acoronavirus-coronaviruses2019 FAQInformační –web OtázkySvětové azdravotnické odpovědiorganizace ohledněk koronavirunemoci Světové zdravotnické organizacecovid-19] {{en}}
**[https://www.who.int/news-room/q-a-detail/q-a-coronaviruses FAQ – Otázky a odpovědi ohledně koronaviru Světové zdravotnické organizace] {{en}}
** [https://www.who.int/emergencies/diseases/novel-coronavirus-2019/global-research-on-novel-coronavirus-2019-ncov Databáze výzkumných prací o covidu-19] {{en}}
* [https://extranet.who.int/publicemergency WHO public emergency dashboard] {{en}}
* [https://www.journalofhospitalinfection.com/article/S0195-6701%2820%2930046-3/fulltext Perzistence koronavirů na neživých površích a jejich inaktivace biocidními přípravky] (anglicky)
* [https://www.info-koronavirus.cz/casova-osa-koronaviru-jak-se-siril/ Časová osa jak postupovala nemoc a důležité událost v ČR] (česky)
* [https://www.priznakykoronaviru.cz Stručný přehled -– příznaky koronaviru] (česky)
* [https://vsechnobudedobry.cc Otevřená knihovna dobrých informací.]
 
{{Varování - Medicína}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Covid-19“