Agnosticismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→top: op |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5 |
||
| (Není zobrazeno 26 mezilehlých verzí od 16 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 2:
'''Agnosticismus''' je [[názor]], že [[Pravdivostní hodnota|pravdivost]] některých tvrzení, zejména těch, která se týkají [[existence]] či neexistence jakéhokoliv [[Bůh|boha]], se nedá prokázat ani vyvrátit a že totéž platí i pro další, zejména [[Náboženství|náboženská]] a [[Metafyzika|metafyzická]] tvrzení.<ref>
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
}}
</ref> Agnosticismus je někdy používán k označení celkově zpochybňujícího či [[Skepticismus|skeptického]] postoje, zvláště k náboženským otázkám.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| datum vydání
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| místo
| poznámky
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref> V jistém smyslu se v případě agnosticismu nejedná ani tak o [[Světový názor|světonázor]] či přesvědčení, jako spíše o ''určitý druh [[Metoda|metodického]] přístupu'' k rozporům a [[vztah]]ům mezi ''[[Víra|vírou]]'' (zvl. náboženskou) a ''věděním'' (ve smyslu [[Vědecká metoda|vědecky prokazatelného]] [[poznání]]).<ref name="Aphorisms">
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
}}
</ref>
Řádek 47:
</ref> Způsob agnostického [[Úvaha|uvažování]] se však objevuje v průběhu celé [[historie]] filosofického [[myšlení]], např. u [[Řecko|řeckých]] [[filosof]]ů [[Prótagorás z Abdér|Prótagora]],<ref>
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
}}
</ref> [[Pyrrhón z Élidy|Pyrrhóna]] a [[Karneadés z Kyrény|Karneada]]<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref> či ve [[Védská literatura|védské literatuře]]<ref name="patri">{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| příjmení2
| jméno2
| titul
| url
| datum vydání
| datum aktualizace = 2007-04-02
| datum přístupu
| vydavatel
| místo
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref><ref>
{{Citace monografie
Řádek 110:
'''[[Termín]] agnosticismus''' vznikl spojením [[řečtina|řeckého]] ''[[zápor]]u'' ἀ- se [[Slovo|slovem]] [[wikt:γνῶσις|γνῶσις]] (''gnósis'' = ''[[poznání]]''), á-gnósis tedy znamená ''nemožnost poznání'': nepoznatelnost.
[[Koncept]]em agnosticismu se Huxley zabýval přibližně od r. [[1860]]<ref name="Letters" /> a poprvé termín použil v roce [[1876]] ve svém projevu na zasedání anglické ''[[Metafyzika|Metafyzické]] společnosti''<ref name = "jvenfuc">{{Citace elektronické monografie
▲ | titul = Agnosticism & Thomas Henry Huxley
▲ | url = http://atheism.about.com/od/aboutagnosticism/a/huxley.htm
|
▲ | datum přístupu = 2010-09-09
▲ | vydavatel = Atheism.about.com
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110707075136/http://atheism.about.com/od/aboutagnosticism/a/huxley.htm
▲ | jazyk = anglicky
| datum archivace = 2011-07-07
| nedostupné = ano
}}</ref> (''Metaphysical Society''), v němž popsal svou filosofii, odmítající jakoukoliv možnost duchovních či [[Mystika|mystických]] poznání. Dřívější [[Autorita|autority]] [[Křesťanská církev|křesťanské církve]] totiž slovo ''gnósis'' používaly ve [[Smysl (filosofie)|smyslu]] „''duchovní poznání''“. Agnosticismus nelze ovšem plést dohromady s náboženskými postoji, vymezujícími se proti [[starověk]]ým náboženským [[Hereze|herezím]], jako byl třeba [[gnosticismus]], Huxley používal termín v mnohem širším a [[Abstrakce|abstraktnějším]] smyslu,<ref name = "nknxjx">''American Heritage Dictionary, 2000'', heslo ''agnostic'' (anglicky)</ref> chápal ho nikoliv jako [[Víra|víru]] či [[vyznání]], ale ''jako [[Metoda|metodu]] skeptického základního [[výzkum]]u, přinášejícího [[důkaz]]y''.<ref name="Aphorisms" />
Počátkem [[21. století]] se ve vědecké literatuře, zabývající se [[Neurologie|neurovědou]] a [[Psychologie|psychologií]], začal objevovat termín ''„agnostic“'' ve smyslu ''„nelokalizovatelný“''.<ref>''Oxford English Dictionary'', Additions Series, 1993 (anglicky)</ref> V [[Technika|technické]], počítačové a [[marketing]]ové literatuře ve stejné době získalo slovo ''„agnostický“'' význam ''„nezávislý“'' či ''„univerzální“''. Např. ''„[[Počítačová platforma|platformě]] agnostický“'' je označení [[Software|softwaru]], který může běžet pod libovolným [[Operační systém|operačním systémem]]. Obdobně existuje termín ''„[[hardware]] agnostic“'' označující [[Počítačová platforma|softwarovou platformu]] kterou je možné provozovat na různých typech hardwaru atd.
Řádek 133 ⟶ 134:
* '''Nejčastěji používanou definicí v [[Česko|Česku]]''' počátkem [[21. století]] je, že „''agnosticismus je filosofický názor tvrdící, že existenci čehokoli, co nelze poznat zkušeností, tedy např. Boha, nemůžeme ani dokázat, ani vyvrátit.''“<ref name="manak">{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
}}</ref> Tato definice však vychází z (preagnostika) [[David Hume|Davida Huma]]<ref name="zkusenost" /> ([[#David Hume|viz níže]]).
Řádek 149 ⟶ 150:
| svazek = 1. A - Alpy
| kapitola = Agnosticismus
| strany =
}}
</ref> Tato definice však vychází z (preagnostika) [[Auguste Comte|Augusta Comta]]<ref name="comte" /> ([[#Auguste Comte|viz níže]]).
* '''Někteří teisté''', např. český katolický teolog, kněz [[Tomáš Halík]], definují agnosticismus jako „''vágní náboženskost''“ či „''[[něcismus]]''“ (tvrzení: „''v Boha církví nevěřím, ale ,něco‘ nad námi musí být''“),<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| datum vydání
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
}}
</ref> resp. ''náboženský diletantismus'' ([[Tomáš Garrigue Masaryk|T. G. Masaryk]]).<ref name="hovory">
Řádek 179 ⟶ 180:
| titul = Hovory s T. G. Masarykem
| vydavatel = Československý spisovatel
| místo = Praha
| rok = 1990
| počet stran = 592
Řádek 187 ⟶ 188:
| rok copyrightu = 1928, 1930
| url = http://www.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/88/hovory_s_t_g_masarykem.html
| poznámky = <br /> „''Z hlediska [[kauzální]]ho musíme klást nějaký začátek toho řetězu příčin; nestačí nám, myslím, přijímat sekundární příčiny [[in infinitum]]. A pozitivistické [[ignorabimus]], učení o nepoznatelnosti prvých příčin, agnosticism vůbec nepokládám za výklad světa a života. Už psychologicky je to divné: zakázat si otázky po prvních příčinách.''“
}}
</ref>
* '''Někteří skeptikové''' odmítají ztotožňování agnosticismu se [[Skepticismus|skepticismem]]. Jeden z nejvýznamnějších [[Starověk|antických]] skeptiků, [[Sextus Empiricus]], vyčleňuje skeptickému postoji zcela zvláštní místo a zapovídá ho směšovat jak s [[Dogmatismus|dogmatismem]], tak s agnosticismem (resp. s jejich argumentací, termíny jsou až pozdější).<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení
| jméno
| titul
| url
| datum vydání
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| poznámky
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref>
Řádek 228 ⟶ 229:
| ročník = 36
| číslo = 3
| strany =
| url = http://www.jstor.org/pss/40018262?searchUrl=%2Faction%2FdoBasicSearch%3FQuery%3DWeak%2BAgnosticism%2BDefended%26gw%3Djtx%26acc%3Doff%26prq%3D%2528Weak%2BAgnosticism%2BDefended%2529%2BAND%2Biid%253A%252810.2307%252Fi40000946%2529%26hp%3D25%26wc%3Don
}}</ref>
Řádek 240 ⟶ 241:
Britský biolog a [[Evolucionismus|evolucionista]] [[Richard Dawkins]] (který ovšem jinak agnosticismus kritizuje z ateistických pozic, [[#daw|viz níže]]), rozlišuje několik druhů agnosticismu a člení je dvěma způsoby:
:; Členění TAP a PAP<ref>''Boží blud'', str. 68</ref>
::; 1. {{Kotva|tap}}TAP – dočasný agnosticismus v praxi („Temporary Agnosticism in Practice“)
::; 2. {{Kotva|pap}}PAP – trvalý agnosticismus z principu („Permanent Agnosticism in Principle“) : „přesvědčení, že některé otázky nelze nikdy zodpovědět bez ohledu na množství shromážděných důkazů, protože u některých otázek důkazy nelze aplikovat (např. otázka, zda skutečně vidíte stejnou červenou jako já)“<br />
:; Členění na škále teista/ateista (dle pravděpodobnosti, jakou přisuzuje existenci Boha)<ref name="blud"/>
Řádek 249 ⟶ 250:
== Argumenty agnosticismu ==
[[Soubor:David Hume.jpg|náhled|[[David Hume]] na obraze [[Allan Ramsay|Allana Ramsaye]] z r. [[1766]]]]{{Citát|O bozích nelze věděti ani že jsou, ani že nejsou, ani jakou mají podobu.|''[[Prótagorás z Abdér]] ([[481 př. n. l.|481]]
| příjmení = Chlubný
| jméno = Jiří
| příjmení2 = Svobodová
| jméno2 = Lenka
| titul = Sofisté
| periodikum = ANTIKA.avonet.cz
Řádek 259 ⟶ 260:
| datum přístupu = 19.8.2010
| url = http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060720093654/http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1938
| datum archivace = 2006-07-20
}}</ref>}}
=== David Hume ===
[[Skotsko|Skotský]] [[Osvícenství|osvícenský]] filosof [[David Hume]] ([[1711]]–[[1776]]) tvrdil, že smysluplné výroky o universu jsou vždy podmíněny určitou mírou pochybnosti,<ref name="Zkoumání">{{Citace monografie
Řádek 282 ⟶ 285:
<ref>''Zkoumání o lidském rozumu'', kap. XII. „O akademické neboli skeptické filosofii.“:<br />''„Nebytí nějaké bytosti je idea tak jasná a zřetelná jako její bytí. Věta, která tvrdí, že něco není, je stejně myslitelná a pochopitelná jako věta, která tvrdí, že něco je. Existenci nějaké bytosti lze tedy dokázat jen důvody z její příčiny nebo účinku; tyto důkazy vycházejí jen ze zkušenosti. Uvažujeme-li [[a priori]], může se zdát, že všechno je s to způsobit všechno. Jen zkušenost nás poučuje o povaze a mezích příčiny a účinku a umožňuje nám usuzovat o existenci jednoho předmětu z existence druhého. Takový je základ mravního uvažování, které tvoří větší část lidského vědění a je pramenem všeho lidského chování a jednání.“''
</ref>
=== Immanuel Kant ===
[[Soubor:Immanuel Kant
| příjmení = Kant
| jméno = Immanuel
| titul = Kritika čistého rozumu
| vydavatel = Oikúmené
| rok = 2001
| isbn = 80-7298-035-1
Řádek 293 ⟶ 297:
}}
</ref>
=== Auguste Comte ===
[[Francie|Francouzský]] [[matematik]], [[myslitel]] a zakladatel [[Pozitivismus|pozitivismu]] [[Auguste Comte]] ([[1798]]–[[1857]]) tvrdí, že v procesu poznání je člověk jen [[Gnozeologie|gnozeologický]] [[subjekt]] a jeho [[aktivita]] je vyloučena. Comte přejímá ze soudobé [[Přírodověda|přírodovědy]] antiteologičnost a antimetafyzičnost a rezignuje na pátrání po tzv. prvních a posledních příčinách.<ref name="comte">{{Citace monografie
| příjmení = Comte
| jméno = Auguste
| titul = Cours de Philosophie positive (Kurs positivní filosofie)
| vydavatel = Alfred Costes
| místo = Paris
Řádek 322 ⟶ 327:
| odkaz na autora =
| titul = Průvodce dějinami evropského myšlení
| vydavatel = Panorama
| místo = Praha
| rok = 1985
}}</ref>
=== Thomas Henry Huxley ===
[[Thomas Henry Huxley]] ([[1825]]–[[1895]]) na jedné straně tvrdil: ''„Dbám, abych učil své touhy podřizovat se faktům, nikoliv abych fakta nutil být v souladu s mými touhami... Stůjte před fakty jako malé dítě, buďte připraveni vzdát se jakéhokoliv [[apriorní]]ho názoru, následujte přírodu, ať vás vede kamkoli, k jakýmkoli propastem. Jinak nepoznáte nic.“''<ref>{{Citace elektronického periodika
Řádek 338 ⟶ 344:
Na druhé straně Huxley prohlásil: ''„Stvoření v běžném slova smyslu je docela dobře představitelné. Nevidím nic problematického na představě, že v nějakých dávných dobách tento vesmír neexistoval a že začal existovat až (...) v důsledku vědomého rozhodnutí nějaké prehistorické bytosti. Tzv. [[apriorní]] argumenty (...) zpochybňující možnost stvořitelských činů, mi připadají zbavené jakéhokoliv racionálního základu.“''<ref name="Letters" />
=== Robert G. Ingersoll ===
Robert G. Ingersoll, americký právník, politik a uznávaný řečník ve své přednášce ''„Proč jsem agnostikem“'' v roce [[1896]] prohlásil: ''„Myslím, že tím nejvyšším je sama příroda, že v jejím nekonečném řetězu nemůže být žádná souvislost osamocená nebo nefunkční, že neexistuje žádná nadpřirozená moc, která by mohla odpovědět na modlitby, žádná síla, jejíž uctívání by ji mohlo o něčem přesvědčit či něco změnit, žádná síla, která by se starala o člověka.“''
Řádek 344 ⟶ 351:
Ingersoll svůj postoj shrnuje slovy: ''„Je nádherné vědět, že alespoň v království myšlenek jste bez pout, že máte právo zkoumat všechny výšiny a hlubiny, že v žádné ze všech rozsáhlých prostor myšlení neexistují zdi ani ploty, žádná zakázaná místa ani žádné posvátné kouty.“''
=== Bertrand Russell ===
[[Soubor:Honourable Bertrand Russell.jpg|náhled|[[Bertrand Russell]] v r. [[1916]]]]{{Citát|Nejvíc utrpení způsobil člověk člověku proto, že byl přesvědčen o věcech, které se ukázaly být nepravdivé.|''[[Bertrand Russell]] ([[1872]]
Esej nositele [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovy ceny za literaturu]] [[Bertrand Russell|Bertranda Russella]] ''„Proč nejsem křesťan“'', vycházející z jeho projevu v roce [[1927]] a později zahrnutý do stejnojmenné knihy, je považován za klasiku agnosticismu. Shrnuje Russelovy námitky proti možnosti Boží existence a následně jeho morální výhrady proti křesťanskému učení. Poté Russel vyzývá čtenáře, aby se ''„postavili na své vlastní nohy a dívali se na svět otevřeně, beze strachu a se svobodným rozumem.“'' V eseji ''„Mystika a logika" (Mysticism and logic)''<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Russell
| jméno = Bertrand
| odkaz na autora =
| titul = Mysticism and logic and other essays
| vydavatel = George Allen & Unwin Ltd.
| místo = London
| rok = 1963
| jazyk = anglicky
Řádek 367 ⟶ 375:
| datum archivace = 2009-12-13
| nedostupné = ano
| příjmení = Pavlas
| jméno = Petr
Řádek 378 ⟶ 386:
| datum archivace = 2009-12-13
| nedostupné = ano
{{Citace monografie
| příjmení = Russell
Řádek 393 ⟶ 401:
{{Citace monografie
| příjmení = Russell
| jméno = Bertrand
| titul = Jsem ateista nebo agnostik? (Obhajoba tolerance tváří v tvář novým dogmatům) / Am I an Atheist or an Agnostic?
| vydavatel = Haldeman-Julius Company
| místo = Girard, Kansas, USA
| rok = 1950
| jazyk = anglicky
| poznámka = <br />''„Kdybych mluvil k čistě filosofickému publiku, pak bych měl jako filosof říci, že sám sebe definuji jako agnostika, neboť si nemyslím, že existuje jakýkoliv přesvědčivý argument, kterým lze prokázat, že Bůh neexistuje. Na druhou stranu, pokud mám sdělit svůj pocit obyčejnému člověku z ulice, myslím, že bych se měl označit za ateistu, protože když říkám, že nejde dokázat, že není Bůh, musím zároveň přidat, že nemohu dokázat ani to, že nejsou nějací homérští bohové.“''
Řádek 405 ⟶ 413:
=== Další ===
Klasický americký film ''[[Kdo seje vítr (film, 1960)|Kdo seje vítr]]'' (''Inherit the Wind'') natočený v r. [[1960]] podle [[Kdo seje vítr (divadelní hra)|stejnojmenné divadelní hry]], inspirované tzv. [[Opičí proces|opičím procesem]], obsahuje typické argumenty agnosticismu. Státní žalobce Brady se v něm ptá obhájce a silného agnostika Drummonda: „''Copak je možné, aby bylo vůbec něco svatého pro takového věhlasného agnostika, jako jste vy?''“ A Drummond odpovídá: „''Ano! Jedinečnost lidského myšlení! V dětské síle zvládnout násobilku je víc posvátnosti než ve všech vašich výkřicích: „[[Amen]]!“ „Svatá svátost!“ a „[[Hosana]]“! Myšlenka je větší monument než katedrála. A rozvoj lidského poznání je víc než zázrak s holemi změněnými v hady nebo rozestoupení vod! [[Charles Darwin|Darwin]] nás dovedl na vrchol kopce, ze kterého se můžeme ohlédnout a spatřit, odkud jsme přišli. Ale pro tento pohled, pro toto nahlédnutí, pro toto poznání musíme opustit naši víru v příjemnou poezii knihy [[Genesis]]!''“<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul
| url
| datum vydání
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| vydání
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref>
== Kritika agnosticismu ==
Agnosticismus je kritizován jak ze strany [[Teismus|teistů]], tak [[Ateismus|ateistů]], jejich [[argument]]y často mají jen opačná znaménka. Teisté i ateisté se dokonce někdy spojují v boji proti agnosticismu. Např. [[Spojené království|britský]] historik a dramatik, [[Anglikánství|anglikánský]] kněz Hugh Ross Williamson ([[1901]]–[[1978]]) „''choval v úctě oddané zbožné věřící a oddané ateisty''“ a „''své pohrdání si schovával pro nanicovaté bezpáteřní tuctové lidi, kteří se plácají kdesi uprostřed''“.<ref>''Boží blud'', str. 67</ref> Jak teisté, tak ateisté přitom nepracují s Huxleyho definicí agnosticismu jako metody, ale zásadně ho chápou jako střední pozici mezi teismem a ateismem. Teisté tak často vnímají agnostiky jako „''slabé věřící''“ ([[Tomáš Halík]] je označuje jako „''něcisty''“), zatímco ateisté jako ''nevěřící, kteří zatím ještě vše důkladně nepromysleli a jsou proto nerozhodní''.<ref>''Boží blud'', str. 68–75</ref>
=== Kritika za strany teistů ===
Mnozí náboženští myslitelé zavrhují agnosticismus v jakékoliv jeho formě. [[Religiozita|Religiózní]] učenci největších tří tzv. [[Abrahámovská náboženství|abrahámovských náboženství]] ([[judaismus]], [[křesťanství]], [[islám]]) jsou si jisti možností poznání a to i tak metafyzických věcí, jako jsou Bůh a duše,<ref>Shed Muhammad Naquib Al-Attas, ''Journal of Islamic Philosophy'', Svazek 1, č. 1 – 2005, str. 21–22.</ref> protože ''lidské myšlení má dle jejich názoru též ne-materiální, duchovní složku''. Prohlašují, že „''nemusí být schopni je vidět či se jich dotknout''“, stejně tak, jako toho nejsou schopni v případě [[gravitace]], [[entropie]], [[rozum]]u nebo [[myšlení]].
Řádek 424 ⟶ 434:
Náboženští učenci, jako Laurence B. Brown, Ronald Tacelli a [[Peter Kreeft]], tvrdí, že ''agnosticismus nebere v úvahu četné důkazy o Boží existenci, které sám Bůh vložil do procesu stvoření''.<ref name="Islamrel">
{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
| datum aktualizace = 2008-05-25
|
|
}}
</ref> Peter Kreeft a Ronald Tacelli k tomu uvádějí 20 „argumentů“ Boží existence.<ref>KREEFT, Peter, TACELLI, Fr. Ronald.''Twenty Arguments for the Existence of God (20 argumentů pro existenci Boha)'' z knihy ''Handbook of Christian Apologetics'', SJ, Intervarsity Press, 1994. (anglicky) [http://www.peterkreeft.com/topics-more/20_arguments-gods-existence.htm Dostupné online.]</ref> Tvrdí, že agnostický požadavek na vědecký důkaz Boží existence (nejlépe laboratorně ověřitelný) je ve skutečnosti výzvou Bohu, tedy nejvyššímu bytí, aby se stal lidským služebníkem.<ref name="JON">
Řádek 466 ⟶ 476:
Podle některých teologů ''ve skutečnosti není agnosticismus prakticky možný'', neboť člověk může žít pouze tak, jako kdyby Boha nebylo („''etsi Deus non daretur''“) nebo tak, jako že Bůh je („''etsi Deus daretur''“).<ref name="SM" /><ref name="FF">{{Citace elektronické monografie
| titul
| url
| datum vydání
| datum přístupu = 2010-09-09
| vydavatel
| jazyk
| url archivu
| datum archivace
| nedostupné
}}</ref><ref name="CCC">{{Citace monografie
| příjmení = Ratzinger
| jméno = Joseph
| titul = Christianity and the Crisis of Cultures
| url = https://archive.org/details/christianitycris0000bene
| vydavatel = Ignatius Press
| rok = 2006
Řádek 484 ⟶ 495:
}}
</ref> Tito učenci míní, že každý den v lidském životě je nenávratným krokem ke smrti, a tak ''nerozhodnost, zda je či není Bůh'', kterého vidí jako vše zahrnující podstatu, účel a smysl života, ''je vlastně rozhodnutím se pro ateismus''.<ref name="PKPW">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
}}
</ref><ref name="SM">{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
}}
</ref>
Někteří křesťané také tvrdí, že agnostik „''je zvyklý pokládat sebe sama za měřítko všech věcí, svou vlastní zkušenost (včetně zkušenosti s fungováním vlastního rozumu) za jediný způsob poznání a svůj subjektivní obraz světa za jediný přijatelný''“. Dovozují, že jeho tzv. „serióznost“ či „intelektuální poctivost“ mu brání brát vážně vlastní „''tušení „něčeho za (nad) tím vším“, tedy něčeho svrchovaně významného''“ a proto se zdráhá „''opustit svou pozici, která má značnou setrvačnost''“ a učinit rozhodující krok směrem k víře.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
}}
</ref>
Stoupenci hnutí [[Hare Kršna]] kritizují agnosticismus proto, že „''z malých částí poznání, které jsou verifikovány na základě smyslově-racionálním (...) se usuzuje na celek, konečné poznání, které je kvůli metodě dosažení sebe sama jaksi mlhavé a ve své podstatě neurčité (...) zatímco poznání ve védské tradici je sestupného, deduktivního a nespekulativního charakteru. Ze znalosti celku usuzuji na jeho části. Celkem ve védské tradici je Bůh, jenž je definován jako Absolutní Pravda. Metodou poznání je dotazování se na Absolutní Pravdu, která byla vyjevena před milióny let a tradovala se ústním podáním z učitele na žáka, což pokračuje dodnes.''“<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
}}
</ref>
=== Kritika ze strany ateistů ===
[[Marxisté]] vždy odmítali agnosticismus zcela zásadně, počínaje již [[Karl Marx|Marxovou]] a [[Bedřich Engels|Engelsovou]] kritikou Huma a Kanta a následně [[Vladimir Iljič Lenin|Leninovou]] kritikou moderního agnosticismu.<ref name="novysmer">{{Citace elektronického periodika
Řádek 528 ⟶ 540:
| datum vydání = 2008-11-19
| url = http://www.novysmer.cz/content/view/885/49/
| příjmení = Lenin
| jméno = Vladimír Iljič
Řádek 555 ⟶ 567:
Někteří ateisté tvrdí, že „''agnosticismus je vnitřně rozporný, protože přesvědčení o nepoznatelnosti světa je nepochybně výsledkem nějakého poznání''“, a že „''má také velmi nebezpečné etické konsekvence – napomáhá všem totalitním režimům''“.<ref>{{Citace elektronické monografie
|
|
|
|
|
|
|
|
}}
</ref>
Řádek 569 ⟶ 581:
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad
Řádek 578 ⟶ 591:
=== Související články ===
* [[Agnotologie]]
* [[Ateismus]]
* [[Bůh]]
Řádek 604 ⟶ 618:
* {{Otto|heslo=Agnosticismus}}
{{Portály|Filosofie}}▼
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Agnosticismus| ]]
[[Kategorie:Dějiny
[[Kategorie:Dějiny křesťanství]]
[[Kategorie:Dějiny náboženství]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:
[[Kategorie:Filozofie náboženství]]
[[Kategorie:
[[Kategorie:Ontologie]]
[[Kategorie:Víra]]
| |||