Hodějovští z Hodějova: Porovnání verzí

| jméno = Hodějovští z Hodějova

| popisekvelikost znaku = Erb

Založil ji Smilův syn Mikuláš. Roku 1488 bojoval ve [[Slezsko|Slezsku]], od roku 1495 sídlil na Moravě, roku 1519 koupil [[Chotětice]]. Zemřel v roce 1544. S manželkou Markétou z Kostník měl tři syny, Smila, Arkleba a Bernarta, který v letech 1556–1559 působil jako královský úředník při zemských deskách, měl tři syny, Jana, Bernarta a Bartoloměje, z nichž Bernart spravoval Řepici. Zemřel roku 1622, majetek mu po [[Bitva na Bílé hoře|Bílé hoře]] zkonfiskovali. Prostřední Mikulášův syn, Arkleb, vlastnil [[Markvarec]] a další statky na [[Morava|Moravě]]. V letech 1563–1566 působil jako komorník menšího práva moravského. S manželkou Johankou z [[Osečany|Osečan]] měl syna Oldřicha, který po strýci Smilovi spravoval Řepici, čímž poškodil Smilovu dceru Alenu. Jeho syn Oldřich žil na Řepici, zemřel velmi brzy ještě před smrtí svého otce, která nastala 10.&nbsp;dubna 1578. Bratr Bernart převzal Řepici, kterou zastavil strýci Bemartovi. Roku 1622 mu zkonfiskovali veškerý majetek, oženil se s Kateřinou [[Páni z Říčan|Kavkovnou z Říčan]]. Jeho bratr Jan vlastnil statky na Moravě, roku 1587 bojoval v [[Polsko|Polsku]], v letech 1601–1607 zastával funkci moravského hofrychtáře. Oba synové Oldřich a Tomáš Dětřich, který vlastnil Markvarec, ztratili většinu majetku při konfiskaci. Oldřichovi synové Jiří a Smil sloužili v [[Císařská armáda (habsburská)|císařské armádě]]. Jejich sestra Eva se vdala za příslušníka rodu [[Venclíkové|Venclíků]]. Mikulášův vnuk Smil vyženil s Anežkou [[Mitrovští z Nemyšle|Mitrovskou z Nemyšle]] velké věno, díky kterému mohl nakoupit k Chotěticům další statky. Měl tři dcery a dva syny. Kryzelda se provdala za Jaroslava Strahovského z Sovojevic, Anna za příslušníka rodku [[Vlčkovci|Vlčkovců]] a Žofka za Adama Řepu z [[Neveklov]]a. Druhý syn, nadaný básník Bohuslav, studoval [[Teologie|teologii]], avšak pohrdl [[kněz|kněžským]] stavem a roku 1552 zemřel během vojenského tažení u [[Trevír]]u. Prvorozený syn Bernart díky svatbě s Johankou z [[Čestice (okres Strakonice)|Čestic]] v roce 1573 zdědil veškerý majetek [[Páni z Čestic|Česticů]], po švagrovi Adamovi podědil [[Tloskov]], v roce 1581 koupil [[Milevsko]] a roku 1589 [[Maršovice (okres Benešov)|Maršovice]]. Tento mecenáš učenců měl sbírku starých českých [[Bible|Biblí]]. Zemřel 6.&nbsp;května 1595. Dcery Eliška a Anežka se provdaly za příslušníka rodu [[Bechyňové z Lažan|Bechyňů]] respektive za Heřmana Kavku z Říčan. Syn Jan zdědil otcův cit pro umění, zemřel 13.&nbsp;května 1595. Tudíž majetek zdědili syn [[Přech Hodějovský z Hodějova|Přech]] a synovec Smil, který získal Tloskov a Vlksice, skládal básně, po účasti na vzpouře 1620 musel před trestem uprchnout do ciziny, roku 1622 bydlel v [[Haag]]u. I [[Přech Hodějovský z Hodějova|Přech]] zdědil otcovu náklonnost k literatuře, za zásluhy rodu jej roku 16221604 přijali do panského stavu. Oženil se s Dorotou [[Hrzánové z Harasova|Hrzánovou z Harasova]] († 22.&nbsp;listopadu 1613), získal roku 1597 [[Benice (Praha)|Benice]], 1603 [[Konopiště (zámek)|Konopiště]] a roku 1607 [[Týnec nad Sázavou]]. Přestoupil z tradiční rodinné víry k [[Jednota bratrská|jednotě bratrské]], zemřel 4.&nbsp;dubna 1610. Dcera Johanka se vdala za [[Vilém z Roupova|Viléma z Roupova]], dcera Markéta za Adama mladšího [[Budovcové z Budova|Budovce]]. Jeho pět synů si rozdělilo otcovo dědictví. Bernart získal [[Milevsko]], Jan Jiří Čestice a [[Lčovice]], Přech Konopiště, Bohuslav Benice a Nedvězí a Adam dostal Týnec nad Sázavou. Kromě Přecha, který zemřel již v roce 1617, se všichni účastnili [[České stavovské povstání|stavovského povstání]] a byl jim zabaven veškerý majetek a museli emigrovat. Adam sloužil v [[Dánsko|dánské]] armádě, se kterou se roku 1628 vrátil do [[Čechy|Čech]], kde velel vzbouřeným sedlákům na [[Kouřim]]sku. Bernart pracoval pro [[Švédsko|Švédy]], po návratu do vlasti zemřel roku 1646 na Moravě. Bohuslav s manželkou [[Páni z Talmberka|Rejnou z Talmberka]] měl dceru Dorotu Kuničku, která se vdala za Adama z Říčan a rod jí vymřel i po přeslici.<ref name="odkazovač" />

* {{Citace monografie | příjmení = Halada | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Halada | titul = Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1 | vydavatel = Akropolis | místo = Praha | rok = 1992 | kapitola = Hodějovští z Hodějova | strany = 56-5756–57| isbn = 80-901020-3-4}}

=== Související stránkyčlánky ===