Wikipedie

Skočický hrad: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnání
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Chráněná území v okrese Strakonice
značka: Cat-a-lot
 
(Není zobrazeno 10 mezilehlých verzí od 9 dalších uživatelů.)
Řádek 1:
{{Infobox - chráněné území
| stát = Česká republikaČesko
| typ = PR
| název = Skočický hrad
| obrázek = Natural reservation Skocicky hrad in winter (24).JPG
| datum vyhlášení = [[1. prosinec|1. prosince]] [[1985]]<ref name="planpece">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wimmer
Řádek 15 ⟶ 14:
| datum archivace = 2015-05-26
| nedostupné = ano
}}</ref>
| vyhlásil = Okresní národní výbor Strakonice
| kód = 975
Řádek 21 ⟶ 20:
| nadmořská výška = 588–667
| zeměpisná šířka = vypnuto
| rozloha = 29 ha
| pojem nižšího celku = Okres
| název nižšího celku = Strakonice
}}▼
| commonscat = Skočický hrad
▲}}
{{Infobox - hora
| název = Hrad u Skočic (hora)
| obrázek = Skočice 02.JPG
| popisek = Vrch Hrad nad obcí Skočice
| vrchol = 667
| prominence = 149 m ↓ J od [[Radějovice (okres Strakonice)|Radějovic]]<ref>[http://www.ultratisicovky.cz/products/ultrakopec/ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz]</ref>
| izolace = 7,52 km → [[HelfenburkVelký u Bavorova|HelfenburkŠibák]]
| seznamy = [[Seznam hor a kopců v Česku podle prominence|Nejprominentnější hory CZ]]<br />[[Seznam vrcholů v Šumavském podhůří|Hory Šumavského podhůří]]
| pohoří = [[Šumavské podhůří]] / [[Bavorovská vrchovina]] / [[Netonická vrchovina]] / [[Drahonická vrchovina]] / [[Hradská část]]
| loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1| lat=49.1690556|long=14.0944444 |label=Hrad u Skočic|mark=Fire.svg | caption=|float=center}}▼
| zeměpisná šířka = 49.1690556
| povodí = [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] → [[Otava]] → [[Vltava]]▼
| zeměpisná délka = 14.0944444
| poznámka = nejvyšší vrchol [[Drahonická vrchovina|Drahonické vrchoviny]]▼
▲ | loc-map = {{LocMap|Česko|relief=1| lat=49.1690556|long=14.0944444 |label=Hrad u Skočic|mark=Fire.svg | caption=|float=center}}
▲ | povodí = [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]] → [[Otava]] → [[Vltava]]
▲ | poznámka = nejvyšší vrchol [[Drahonická vrchovina|Drahonické vrchoviny]]
}}
'''Skočický hrad''' je [[přírodní rezervace]] ev.&nbsp;č.&nbsp;975 nacházející se poblíž obce [[Skočice]] v&nbsp;[[okres Strakonice|okrese Strakonice]]. Důvodem ochrany je komplex relativně velmi přirozené [[les]]ní [[vegetace]] ve vrcholové části vrchu ''Hradu u&nbsp;SkočicHrad''. Na této lokalitě se jako na jediné v&nbsp;okrese Strakonice zachoval přirozený porost [[květnatá bučina|květnaté bučiny]] podsvazu [[Eu–Fagenion]].<ref name="skocice"/><ref name="rezervace">{{Citace elektronické monografie
| titul = Přírodní rezervace „Skočický hrad“
| url = http://www.skocice.wz.cz/skocice/skoc_int4.htm
| datum přístupu = 2012-10-28
| vydavatel = www.skocice.wz.cz
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110106043135/http://www.skocice.wz.cz/skocice/skoc_int4.htm
}}</ref> Cenné přirozené lesní porosty pokrývají západní vrcholovou část (včetně prostoru prehistorického [[hradiště]]) a východní kulminační část. Ploché hřbety a mírnější jižně orientované svahy obou vrcholů jsou kryté převážně listnatými porosty s&nbsp;převahou [[buk]]u, které mají charakter [[acidofilní bučina|acidofilních bučin]] až bukových doubrav s&nbsp;přechody ke květnatým bučinám.<ref name="lesycr"/> Oblast spravuje [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]].▼
| datum přístupuarchivace = 20122011-1001-2706▼
| nedostupné = ano
▲ }}</ref> Cenné přirozené lesní porosty pokrývají západní vrcholovou část (včetně prostoru prehistorického [[hradiště]]) a východní kulminační část. Ploché hřbety a mírnější jižně orientované svahy obou vrcholů jsou kryté převážně listnatými porosty s&nbsp;převahou [[buk]]u, které mají charakter [[acidofilní bučina|acidofilních bučin]] až bukových doubrav s&nbsp;přechody ke květnatým bučinám.<ref name="lesycr"/> Oblast spravuje [[Agentura ochrany přírody a krajiny ČR]].
 
Na úpatí skalních stupňů a balvanitých sutí jsou vytvořeny netypické a plošně nepatrné fragmenty [[suťový les|suťového lesa]]. Na jihozápadním strmém srázu západního vrcholu je dochován fragment acidofilního [[reliktní bor|reliktního boru]]. Ze vzácnějších druhů rostlin se zde vyskytuje např. [[sasanka pryskyřníkovitá]] (''Anemone ranunculoides''), [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis''), hrachor černý (''Lathyrus niger''), [[zimostrázek alpský]] (''Polygala chamaebuxus''), [[samorostlík klasnatý]] (''Actaea spicata''), [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), [[Růže převislá|růže alpská]] (''Rosa pendulina'') a další. Lokalita je významná i&nbsp;výskytem některých chráněných živočichů z&nbsp;říše [[hmyz]]u či [[ptáci|ptactva]].
 
== Lokalita ==
Kopec (667&nbsp; metrů vysoký kopec), na jehož vrchu se chráněné území nachází, leží mezi obcemiSkočicemi Skočicena ležící severně od územíseveru, na západě leží [[Pivkovice]],mi na východězápadě, [[Krašlovice]] ami na jihuvýchodě obeca [[Svinětice]]mi na jihu. Území leží zhruba 1,5&nbsp;km jihozápadně od obce Skočice.<ref name="planpece5"/> Přírodní rezervace se nachází v&nbsp;oblasti vrcholové partie 667&nbsp;metrů vysokého vrchu ''Hrad'' či ''Skočický hrad'', který je z&nbsp;větší části zalesněn. Samotný vrchol je tvořen [[horské sedlo|sedlem]] propojeným dvouvrcholem (vyšší a užší vrch ''Hrad'' a širší nižší vrch ''Kolo''<ref name="skocice" /><ref name="vodnansko" />) táhnoucím se západo-východním směrem.<ref name="planpece5" /> Vrch ''Kolo'' je vysoký 663&nbsp;metrů a někdy je přezdíván taktéž jako ''Markomanské kolo'', ''Vidice'' či ''Lány''.<ref name="skocice"/> Tento západní vrchol je protažený jižním směrem a oproti východnímu vrcholu je více skalnatý. Na vrchu ''Kolo'' se nachází zbytky pravěkého hradiště.<ref name="planpece5"/> Na vrchu ''Kolo'' se nachází místo zvané ''Šumavská vyhlídka'',<ref name="skocice"/> ze které je vidět na [[Šumava|Šumavu]]664<ref name="lesycrZTM">{{Citace elektronické monografie▼
[[Soubor:Map of nature reserve Skocicky hrad.png|náhled|Mapa lokality]]
| titul = Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 10 000
▲667&nbsp;metrů vysoký kopec, na jehož vrchu se chráněné území nachází, leží mezi obcemi Skočice ležící severně od území, na západě leží [[Pivkovice]], na východě [[Krašlovice]] a na jihu obec [[Svinětice]]. Území leží zhruba 1,5&nbsp;km jihozápadně od obce Skočice.<ref name="planpece5"/> Přírodní rezervace se nachází v&nbsp;oblasti vrcholové partie 667&nbsp;metrů vysokého vrchu ''Hrad'' či ''Skočický hrad'', který je z&nbsp;větší části zalesněn. Samotný vrchol je tvořen [[horské sedlo|sedlem]] propojeným dvouvrcholem (vyšší a užší vrch ''Hrad'' a širší nižší vrch ''Kolo''<ref name="skocice" /><ref name="vodnansko" />) táhnoucím se západo-východním směrem.<ref name="planpece5"/> Vrch ''Kolo'' je vysoký 663&nbsp;metrů a někdy je přezdíván taktéž jako ''Markomanské kolo'', ''Vidice'' či ''Lány''.<ref name="skocice"/> Tento západní vrchol je protažený jižním směrem a oproti východnímu vrcholu je více skalnatý. Na vrchu ''Kolo'' se nachází zbytky pravěkého hradiště.<ref name="planpece5"/> Na vrchu ''Kolo'' se nachází místo zvané ''Šumavská vyhlídka'',<ref name="skocice"/> ze které je vidět na [[Šumava|Šumavu]]<ref name="lesycr">{{Citace elektronické monografie
| url = https://ags.cuzk.cz/geoprohlizec?extent=-780920.7438757111,-1141212.708647671,-779695.5883004001,-1140643.6363845265
| vydavatel = Zeměměřický úřad
| datum přístupu = 2023-07-08
}}</ref>&nbsp;metrů a někdy je přezdíván taktéž jako ''Markomanské kolo'', ''Vidice'' či ''Lány''.<ref name="skocice"/> Tento západní vrchol je protažený jižním směrem a oproti východnímu vrcholu je více skalnatý. Na vrchu ''Kolo'' se nachází zbytky pravěkého hradiště.<ref name="planpece5"/> Na vrchu ''Kolo'' se nachází místo zvané ''Šumavská vyhlídka'',<ref name="skocice"/> ze které je vidět na [[Šumava|Šumavu]]<ref name="lesycr">{{Citace elektronické monografie
| titul = Lesy ČR – Přírodní rezervace Skočický hrad
| url = http://www.lesycr.cz/volny-cas-v-lese/tipy-na-vylet/Stranky/prirodni-rezervace-skocicky-hrad.aspx?retUrl=%2Fvolny-cas-v-lese%2Ftipy-na-vylet%2FStranky%2Fdefault.aspx%3Fq%3DRegion~2
Řádek 60 ⟶ 62:
| datum archivace = 2016-03-04
| nedostupné = ano
}}</ref> a vrchy [[Boubín]], [[Bobík (Šumava)|Bobík]] a [[Libín]].<ref name="skocice"/><ref name="vodnansko"/> Nicméně výhled do krajiny každoročně snižuje vyrůstající porost, který výhled postupně zakrývá.<ref name="skocice"/> Druhým směrem je při výstupu na kopec výhled na [[Jaderná elektrárna Temelín|jadernou elektrárnu Temelín]].
 
[[Soubor:Natural reservation Skocicky hrad in winter (21).JPG|náhled|vlevo|Ze ''Šumavské vyhlídky'' je možno spatřit, jak obec [[Bílsko (okres Strakonice)|Bílsko]], tak i&nbsp;šumavské vrchy]]
Řádek 74 ⟶ 76:
 
Nález [[Pazourek|pazourků]] z&nbsp;roku 1889 poblíž obce Skočice dokazuje, že okolí Hradu bylo osídleno již v&nbsp;[[doba kamenná|době kamenné]].<ref name="skocice"/> Sídliště bylo později využíváno [[Keltové|Kelty]] a v&nbsp;[[doba železná|době železné]] i&nbsp;Slovany.<ref name="skocice" /><ref name="vodnansko" /> Jedná se o&nbsp;významnou [[archeologie|archeologickou]] památku, po které jsou patrné zbytky v&nbsp;západní části chráněného území. Konkrétně jsou stále viditelné zbytky [[Val (opevnění)|kamenného valu]] a [[Příkop (válečnictví)|příkopu]].<ref name="lesycr"/><ref name="vodnansko">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| odkaz na autora =
| titul = Skočický hrad – okruh po turistických trasách
| url = http://www.vodnany.eu/skocicky-hrad-okruh-po-turistickych-trasach/d-9338/p1=4838
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2012-10-27
| vydavatel = Vodňany.eu
}}</ref> 17.&nbsp;srpna 1931 prováděl zástupce archeologického ústavu v&nbsp;Praze, [[Bedřich Dubský]], archeologický výzkum hradiště, během kterého byla ze země vyzvednuta celá řada bronzových předmětů. Tyto nálezy přivedly Bedřicha Dubského k&nbsp;názoru, že sídliště bylo osídleno již před Slovany, kteří byli dříve považováni za původní stavitele.<ref name="skocice"/> K&nbsp;místu hradiště se váže i&nbsp;pověst o&nbsp;založení města [[Bavorov]], ve které je uváděn ''Markomanský les'' jako útočiště pro loupeživou bandu.<ref name="skocice"/> Samotné hradiště je od roku 1963 [[Kulturní památka České republiky(Česko)|kulturní památkou]].<ref name="skocice"/>▼
| místo =
| jazyk =
▲}}</ref> 17.&nbsp;srpna 1931 prováděl zástupce archeologického ústavu v&nbsp;Praze, [[Bedřich Dubský]], archeologický výzkum hradiště, během kterého byla ze země vyzvednuta celá řada bronzových předmětů. Tyto nálezy přivedly Bedřicha Dubského k&nbsp;názoru, že sídliště bylo osídleno již před Slovany, kteří byli dříve považováni za původní stavitele.<ref name="skocice"/> K&nbsp;místu hradiště se váže i&nbsp;pověst o&nbsp;založení města [[Bavorov]], ve které je uváděn ''Markomanský les'' jako útočiště pro loupeživou bandu.<ref name="skocice"/> Samotné hradiště je od roku 1963 [[Kulturní památka České republiky|kulturní památkou]].<ref name="skocice"/>
 
[[Soubor:Natural reservation Skocicky hrad in winter (11).JPG|náhled|vlevo|Hraniční kámen na vrchu ''Hradu'']]
 
Na vyšším vrcholku Hradu se nachází památník v podobě kamenu, na kterém je vytesán čáčtečněčástečně dochovaný nápis. O jeho původu a staří se vedou spory. Dle jednoho výkladu nese památník nápis „''J. F. ZU SWARZENBERG ALHIE GEWESEN 27. JUNI 1795''“ (možný přelkadpřeklad „''J. kníže ze Swarzenbergu zde byl 27. června 1795''“) a jeho původ by tedy byl spojen s návštěvou Josefa, knížete ze Schwarzenbergu, na tomto místě v roce 1795.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Wimmer
| jméno = Jiří
| titul = Botanický inventarizační průzkum přírodní rezervace Skočický hrad
| vydavatel = WVProjection Service
| místo = České Budějovice
| rok = 2007
| strany = 22–23
Řádek 104 ⟶ 100:
[[Soubor:Natural reservation Skocicky hrad in winter (22).JPG|náhled|Skalní výchoz ve vrcholové partii přírodní rezervace]]
Podloží rezervace je tvořeno [[metamorfovaná hornina|přeměněnou horninou]] v&nbsp;podobě [[biotit]]ického až [[silimanit]]-[[biotit]]ického [[migmatit]]u flebit-stromatitového<ref group="p">Označující vzhled, kdy je hornina žilně páskována.</ref> typu a [[leukokrátní|leukokratním]] migmatitem, nicméně v&nbsp;oblasti skalních výchozů vrcholové partie vystupuje na povrch úzký pruh [[žíla (geologie)|žilné]] [[žula|žuly]].<ref name="lesycr"/><ref name="CGS"/> V&nbsp;místech, kde skála vystupuje na povrch, se nachází i&nbsp;tzv. [[pseudokras]], tedy pukliny [[kras|nekrasového]] původu.<ref name="skocice">{{Citace elektronické monografie
| titul = Obec Skočice – Skočický hrad
| url = httphttps://www.skocice.cz/obec/obec-skocice/pamatky-zajimavosti/skocicky-hrad
| vydavatel = Obec Skočice
▲ | datum přístupu = 2012-10-27
| datum přístupu = 2023-07-08
}}</ref> Z&nbsp;geologického pohledu horniny na lokalitě spadají do skupiny [[moldanubikum|šumavského moldanubika]] [[proterozoikum|proterozoického]] stáří.<ref name="CGS">{{Citace elektronické monografie
| titul = Geologické lokality – Skočický Hrad
Řádek 114 ⟶ 111:
}}</ref>
 
Geomorfologicky spadá 667 metrů vysoký vrch ''Hrad'' do [[Geomorfologický celek|celku]] [[Šumavské podhůří]], [[Geomorfologický podcelek|podcelku]] [[Bavorovská vrchovina]], [[Geomorfologický okrsek|okrsku]] [[Netonická vrchovina]], [[Gomorfologický podokrsek|podokrsku]] [[Drahonická vrchovina]] a do její [[Hradská část|Hradské části]]. Vrch Hrad je nejvyšším vrcholem Drahonické vrchoviny.<ref>Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartogrfie Praha, 2006, {{ISBN |80-7011-913-6}})</ref> Na vrcholové partii obou vrchů se nachází výrazné [[mrazový srub|mrazové sruby]] a pod vrcholky pak [[suťové pole|suťová pole]], které vznikly jako výsledek [[mrazové zvětrávání|mrazového zvětrávání]].<ref name="CGS"/> Tato suťová pole jsou pod svahy zazemněná.
 
=== Půdy, podnebí a vodstvo ===
Půdní profil je zde reprezentován [[kambizem mezotrofní|kambizemí mezotrofní]] až [[kambizem eutrofní|kambizemí eutrofní]]. V&nbsp;místech, kde jsou příkré skalnaté svahy, se nachází [[ranker]] kambizemní a ranker typický.<ref name="planpece5"/>
 
Oblast spadá do území s&nbsp;mírně teplým [[Podnebí|klimatem]].<ref name="planpece6">Plán péče, str. 6.</ref> Celá oblast vrchu Hrad u&nbsp;Skočic je bohatá na vodu, o&nbsp;čemž svědčí různé povrchové pozůstatky. Dříve se zde musela vyskytovat celá řada [[pramen]]ů, [[potok]]ů a [[tůně|tůní]]. Do dneška je voda odsud využívána v&nbsp;okolních obcích.<ref name="skocice"/> Území odvodňuje řeka [[Blanice (přítok Otavy)|Blanice]].<ref name="planpece6"/>
 
=== Mykologie ===
Řádek 126 ⟶ 123:
 
=== Flora ===
Samotný vrch SkočickýHrad je porostlý převážně [[smrk]]ovou [[monokultura|monokulturou]].<ref name="vodnansko"/> Nicméně cenné přirozené lesní porosty pokrývají západní vrcholovou část (včetně prostoru prehistorického hradiště) a východní kulminační část, která tvoří jádro rezervace. Ploché hřbety a mírnější jižně orientované svahy obou vrcholů jsou kryté převážně listnatými porosty s&nbsp;převahou až 130 až 170&nbsp;let starých [[buk]]ů,<ref name="skocice" /><ref name="kniha" /> které mají charakter [[acidofilní bučina|acidofilních bučin]] až bukových doubrav s&nbsp;přechody ke květnatým bučinám rostoucích na silikátovém podkladu. Na celkové rozloze rezervace toto společenstvo zabírá okolo 45 % rozlohy, tedy přibližně 13,8&nbsp;ha.<ref name="planpece3">Plán péče, str. 3.</ref><ref name="planpece8"/> Stromové patro tohoto svazu je tvořeno převážně [[buk lesní|bukem lesním]] (''Fagus sylvatica'') a [[lípa malolistá|lípou malolistou]] (''Tilia cordata'').<ref name="skocice"/> Nicméně vyskytuje se zde i&nbsp;jako významný příměs [[jedle bělokorá]] (''Abies alba'') a [[smrk ztepilý]] (''Picea abies''). Na některých místech roste i&nbsp;[[borovice lesní]] (''Pinus sylvestris''), ojediněle [[lípa velkolistá]] (''Tilia platyphyllos''), [[javor klen]] (''Acer pseudoplatanus''), [[javor mléč]] (''Acer platanoides''), [[jilm horský]] (''Ulmus glabra''), [[dub zimní]] a [[dub letní]] (''Quercus robur'').<ref name="planpece8"/> Pod stromovým patrem rostou v&nbsp;[[keřové patro|keřovém patře]] zástupci [[bez hroznatý|bezu hroznatého]] a přirozeně se zmlazující porost stromového patra.<ref name="planpece8"/> Bylinné patro bučiny osidlují převážně stínomilné druhy jako například [[sasanka pryskyřníkovitá]] (''Anemone ranunculoides''), [[vikev hrachovitá]] (''Vicia pisiformis''),<ref name="planpece4"/> [[kostřava různolistá]] (''Festuca heterophylla''), [[Orlíček obecný|orlíček planý]] (''Aquilegia vulgaris'') či [[lilie zlatohlavá]] (''Lilium martagon'').<ref name="skocice"/>
 
[[Soubor:Natural reservation Skocicky hrad in winter (20).JPG|náhled|vlevo|Borovice lesní rostoucí na suťovém poli]]
Řádek 156 ⟶ 153:
 
== Turismus ==
Přístup na lokalitu vozidly je možný ze dvou směrů. První je po silnici I.&nbsp;třídy číslo 22 z&nbsp;obce Skočice a následně po místní komunikaci k&nbsp;začátku lesního porostu vrchu SkočickýHrad, kde se nachází závora. Odtud je pak nutno stoupat na vrch pěšky. Druhá varianta je po silnici II.&nbsp;třídy číslo 140 od [[Drahonice|Drahonic]] a pak pokračovat směrem k&nbsp;vrchu, nicméně i&nbsp;tato část cesty je přehrazena závorou.<ref name="planpece5"/>
Časté návštěvy turistů na lokalitě jsou zaznamenány do kmenů až 150&nbsp;let starých buků v&nbsp;podobě vyřezaných vzkazů a podpisů do jejich [[Borka|kůry]].<ref name="skocice"/> Tyto vzkazy dokládají, že lokalita byla navštěvována již v&nbsp;dobách první [[Československo|Československé republiky]], během [[druhá světová válka|druhé světové války]] i&nbsp;v&nbsp;druhé polovině 20.&nbsp;století.<ref name="skocice"/> Do oblasti rezervace se dá dostat po značené zelené turistické cestě vedoucí z&nbsp;vlakové zastávky Pražák u&nbsp;Vodňan na autobusovou zastávku [[Albrechtice]] a nebo po červené turistické značce. Cesty vedou přes vrchol Hrad.<ref name="kniha">{{Citace monografie
| editoři = P. Mackovčin, M. Sedláček
Řádek 196 ⟶ 193:
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [https://web.archive.org/web/20150526031756/http://www.kraj-jihocesky.cz/file.php?par&#91;id_r&#93;=34302&par&#91;view&#93;=0 Jihočeský kraj – Plán péče o&nbsp;přírodní rezervaci Skočický hrad]
* [http://www.ceskatelevize.cz/porady/10110363782-minuta-z-prirody/208411000150409/video/ Česká televize – Přírodní rezervace Skočický hrad během pořadu „Minuta z&nbsp;přírody“]
 
{{Chráněná území v okrese Strakonice}}
{{dobrý článek}}
{{Portály|Česko|Příroda}}
 
[[Kategorie:Přírodní rezervace v okrese Strakonice]]
[[Kategorie:LesyChráněná území v JihočeskémŠumavském krajipodhůří]]
[[Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1985]]
[[Kategorie:Lesy v okrese Strakonice]]
[[Kategorie:Lesy v Šumavském podhůří]]
[[Kategorie:Hory a kopce v Šumavském podhůří]]
[[Kategorie:Hory a kopce v okrese Strakonice]]
[[Kategorie:Skočice]]▼
[[Kategorie:Hradiště v okrese Strakonice]]
▲[[Kategorie:Skočice]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Skočický_hrad“