Borovice: Porovnání verzí

| obrázek = Świerklaniec pinus nigra 12.06.2010 p.jpg|alt=solitérní borovice černá

Český název borovice je odvozen ze slova ''bor'', což bylo původní označení pro borový, ale asi i obecně jehličnatý les, značí tedy strom rostoucí v&nbsp;boru (podobnou etymologii má též ''borůvka''). Slovní základ je všeslovanský a pochází z&nbsp;[[Praslovanština|praslovanštiny]], paralely má též v starogermánských jazycích (např. staroanglicky ''bearu'' – les, staroislandsky ''bǫrr'' – strom); prapůvod zřejmě směřuje k indoevropskému ''*bhar-'' „hrot, štětina“, přeneseně tedy jehličnatý strom. Odborným názvem je [[Latina|latinské]] slovo ''Pinuspinus'', jímž Římané označovali právě borovice, jeho základ lze vystopovat k&nbsp;praindoevroskému ''*pīt-'' („pryskyřice“)''.''<ref>{{Citace monografie

}}</ref> a, Botany.cz.<ref name=":7" /> a dostupné odborné literatury.

[[Soubor:20450SchwerinovaBoroviceW.jpg|náhled|Borovice Schwerinova|alt=Mohutná borovice v parkovém porostu]]

Ve [[Středomoří]] se minimálně už od antických dob využívala semena [[borovice pinie]], tzv. piniové oříšky; jejich pozůstatky byly nalezeny i&nbsp;ve vykopávkách [[Pompeje|Pompejí]] a dle pramenů se těšily velké oblibě, mimo jiné i jako [[Afrodisiakum|afrodiziakum]].<ref name=":11" /> Dalšími významnými eurasijskými druhy „jedlých“ borovic jsou [[borovice limba]], [[borovice zakrslá]] a [[borovice sibiřská]], z&nbsp;jejíchž semen, v&nbsp;Rusku nazývaných „cedrové ořechy“ (кедровые орехи, ''kedrovyje orjechi''<ref name=":8">{{Citace elektronické monografie

[[Soubor:Wang Zhen Budai under a pine tree 1921 RCH 1027 img02.jpg|vlevo|náhled|248x248pixelů|[[Buddha]] sedící pod borovicí – čínská malba z počátku 20. století|alt=Čínská malba – mnich sedící pod pokroucenou borovicí]]

Jako jiné stálezelené jehličnany platily i borovice v mírných a chladných oblastech světa za symbol naděje a znovuzrození přírody v zimním období, v období [[Yule|zimního slunovratu]] byly zdobeny nebo byly páleny jejich smolnaté větévky a pryskyřice na ochranu obydlí proti zlým silám zimy (např. v německém [[Slezsko|Slezsku]] nebo na [[Sibiř|Sibiři]]). V [[Antika|antické]] mytologii byly borovice považovány za sídla [[Dryády|dryád]], [[Nymfy|nymf]] a zasvěcovány božstvům jako [[Pan (mytologie)|Pan]], [[Dionýsos]] nebo samotný [[Zeus]];.<ref name=":2" /> šiškyŠišky borovice pinie byly významnou a ceněnou [[Oběť|obětinou]].<ref name=":11">{{Citace elektronického periodika

Významnou úlohu hrály tzv. „jedlé borovice" (limby, piňony) coby zdroj základní potravy v různých domorodých kulturách. Například u [[Apačové|Apačů]] nebo [[Navahové|Navajů]] pálení pryskyřice [[Borovice jedlá|borovice jedlé]] (''Pinus edulis'') provázelo [[Iniciační rituál|iniciační rituály]] mladých mužů. Kolébky se zemřelými dětmi byly umísťovány do koruny mrtvé borovice, naopak na živé větve byly věšeny použité kolébky dětí, které jim úspěšně odrostly. Borovice ''[[Pinus teocote]]'' byla u [[Aztécká říše|Aztéků]] považována za strom bohů a její pryskyřice pálena v chrámech jako obětina, [[Mayové]] a další středoamerické indiánské kmeny považovali borovice za oduševnělé bytosti a vyvarovali se jejich poškození či zabití; jejich chvojí a pryskyřice dodnes hraje roli v pohansko-křesťanských rituálech v prostoru Střední Ameriky.<ref name=":2" /> [[Původní malé národy Severu, Sibiře a Dálného východu Ruské federace|Původní obyvatelé Sibiře]] přisuzovaly velkou duchovní sílu [[Borovice sibiřská|borovici sibiřské]] (''Pinus sibirica''), vědomy si její mimořádné důležitosti pro potravní ekosystém tajgy; ústřední roli hraje tento strom též coby tzv. „zvonící cedr"<ref name=":0" group="Pozn." /> ve stejnojmenném směru ruského [[rodnověří]].<ref name=":28" /> Také porosty a solitérní stromy borovice lesní se na Sibiři těšily značné úctě [[Šamanismus|šamanů]], především mongolských a burjatských.<ref name=":82" />