Ernesto Cardenal: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Básníci tvořící španělsky za použití HotCat |
doplnění s využitím jednotlivých informací z en.wiki |
||
Řádek 7:
Vystudoval literaturu na [[Mexická národní autonomní univerzita|Mexické národní autonomní univerzitě]], cestoval po USA a Evropě, roku 1950 se vrátil do vlasti. Po potlačení povstání proti prezidentovi [[Anastasio Somoza García|Anastasiovi Somozovi]] v dubnu 1954 emigroval do USA a vstoupil do [[Řád cisterciáků přísné observance|trapistického]] kláštera Gethsemani, který vedl [[Thomas Merton]]. Roku 1957 vydal první básnickou sbírku ''Hora 0''. Vystudoval teologii a v roce 1965 byl v rodné Granadě vysvěcen na kněze. Patřil k příznivcům [[teologie osvobození]] a podporoval [[sandinisté|sandinisty]]. Založil komunitu na ostrovech [[Solentiname]] na [[Nikaragua (jezero)|jezeře Nikaragua]], zaměřenou na rozvoj umělecké tvorby místních obyvatel a řízenou na základě křesťanských zásad.
Po svržení [[Somozové|somozovského režimu]] v roce 1979 ho [[Daniel Ortega]] jmenoval nikaragujským ministrem kultury.<ref>El Poder de la Palabra [http://www.epdlp.com/escritor.php?id=1545 Dostupné online]</ref> Pro svou účast v prosovětské vládě se dostal do sporu s papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] při jeho návštěvě Nikaraguy v roce 1983 a o rok později byl [[laicizace|laicizován]]; církevního trestu ho zprostil až papež František roku 2019. Funkci ministra Cardenal zastával do roku 1987, kdy bylo ministerstvo kultury v rámci úsporných opatření zrušeno. Byl zastáncem koncepce „revolución desprovista de venganza“ (revoluce, která se nemstí) a kritizoval stále represivnější povahu Ortegova režimu, v roce 1995 patřil k zakladatelům umírněně levicové strany [[Movimiento Renovador Sandinista]] (Hnutí sandinistické obnovy). Angažuje se také v nadnárodním projektu společenských reforem [[Stock Exchange of Visions]], založil kulturní nadaci [[Casa de los tres mundos]] (Dům tří světů).
== Ocenění ==
* 1980: [[Mírová cena německých knihkupců]]
* Listopad 1990: [[Cena za odvahu svědomí opatství Míru]]<ref>[http://www.peaceabbey.org/awards/cocrecipientlist.html Seznam laureátů ceny za odvahu svědomí opatství Míru] [https://web.archive.org/web/20090214172308/http://www.peaceabbey.org/awards/cocrecipientlist.html archivovaná verze]w</ref>
* 2005: nominován na [[Nobelova cena za literaturu|Nobelovu cenu za literaturu]]<ref>Festival Internazinale di Poesia di Milano [http://www.festivaletteraturamilano.it/FIPM/candidatura-nobel-la-letteratura-2018/ Dostupné online]</ref>
* 2009: Ibero-americká cena za poezii Pabla Nerudy
* 2009: Cena GLOBArt klášterního kostela v [[Pernegg]]
* 2010: [[Čestný odznak Za vědu a umění|Rakouský čestný odznak za vědu a umění první třídy]]<ref>[http://www.parlament.gv.at/PAKT/VHG/XXIV/AB/AB_10542/imfname_251156.pdf Odpověď na parlamentární otázku]</ref>
* 2012: [[Cena královny Sofie za iberoamerickou poezii]]<ref>{{Cite news|url=http://buscando.waslala.org/blog/ernesto-cardenal-y-solentiname-existio-la-utopia-de-waslala|title=Ernesto Cardenal y Solentiname: ¿Existió la utopía de Waslala?|work=Buscando Waslala|access-date=20 April 2017}}</ref>
* 2018: Mezinárodní cena Maria Benedettiho
== Tvorba ==
Výbor z Cardenalovy poezie v českých překladech [[Jan Hloušek (překladatel)|Jana Hlouška]] vydalo v roce 1987 nakladatelství Odeon pod názvem ''Nultá hodina''.
{{Pahýl část}}
== Odkazy ==
| |||