Oplodnění: Porovnání verzí

'''Oplodnění''' (též '''oplození''' nebo '''fertilizace''') je splynutí dvou pohlavních buněk (gamet) v zygotu za účelem zformování nového [[organismus|organismu]]. U [[Živočichové|živočichů]] tento proces zahrnuje fúzi [[spermie]] s [[vajíčko|vajíčkem]], což vede ke vzniku zygoty a jejímu následnému vývoji v [[embryo]] a [[Fétus|plod]]. Podle živočišného [[druh (biologie)|druhu]]u může oplodnění proběhnout uvnitř těla samice ([[vnitřní oplození]]) nebo mimo ně ([[vnější oplození]]).

Samčí vnější pohlavní orgán ([[penis]]) je vnořen do otvoru [[Vagínapochva|vagínypochvy]] a zde dochází k výronu semene ([[ejakulace]] ejakulátu). V semeni ([[ejakulát]]u) je mimo jiné obsaženo značné množství [[spermie|spermií]], které vyrazí směrem do [[vejcovod]]u. K nasměrování spermií slouží stahy vejcovodů, které nasávají tekutinu (včetně ejakulátu), ale napomáhá tomu také protisměrný pohyb části [[řasinka|řasinek]] ve vejcovodu v době kolem ovulace. Spermie jsou u většiny druhů jsou zachyceny v [[oviduktální reservoár|oviduktálním reservoáru]]. Po určité době strávené v samičím reprodukčním traktu spermie [[kapacitace|kapacitují]] (stanou se schopnými oplodnit vajíčko). Cesta k vajíčku je velice obtížná, drtivá většina spermií k němu vůbec nedorazí a „zemře“ cestou (předpokládá se, že zde odpadne většina defektních spermií). Kapacitované spermie nalézají vajíčko pomocí [[termotaxe]] (vajíčko tvoří tepelný [[Teplotní gradient|gradient]] při svém sestupu vejcovodem) a [[chemotaxe]] (vajíčko produkuje látky, které spermii navigují).

Po nalezení vajíčka spermie musí u většiny druhů proniknout obalem granulózních buněk ([[cumulus oophorus]]) a dostat se ke [[glykoprotein]]ovému obalu vajíčka – [[zona pellucida|zoně pellucidě]]. Kontakt se zonou pellucidou je signálem pro [[akrozomální reakce|akrozomální reakci]] ([[exocytóza|exocytózu]] specializované [[organela|organely]] spermie – [[akrosom]]u, který obsahuje různé [[lyze|lytické]] [[enzym]]y). Enzymy uvolněné při akrozomální reakci rozštípou otvor do zony pellucidy a spermie může pomocí pohybů bičíku proniknout až k plazmatické membráně vajíčka ([[oolema]]). Často se uvádí, že spermie při oplodnění odhazují [[bičík]] a dovnitř proniká jen hlavička, toto jese však děje pouze výjimkavýjimečně; u většiny živočichů proniká dovnitř celá spermie.<ref name="petr">{{citace periodika| příjmení=Petr| jméno=Jaroslav| titul = Stručný průvodce etiketou savčích spermií| periodikum=Vesmír| číslo=9| rok=2007| ročník 86 (137)}}</ref> Po průniku spermie dovnitř vajíčka dochází k jejich fúzi (splynutí). Fúze první spermie vyvolá [[exocytóza|exocytózu]] [[kortikální granule|kortikálních granulí]] vajíčka, které obsahují enzymy modifikující (zesíťující) glykoproteiny zony pellucidy a její odtržení od plazmatické membrány – tím se zamezí v pronikání dalších spermií. Oplozením vajíčka vzniká [[diploid]]ní buňka – [[zygota]]. U savců ale často se špatným počtem [[chromozom]]ů.<ref>https://phys.org/news/2022-07-hard-humans-baby.html - Why it is so hard for humans to have a baby?</ref> Pokud se vajíčko po úspěšné fertilizaci zahnízdí v [[děloha|děloze]], samice se označuje jako [[březost|březí]] (též gravidní, u [[člověk]]a [[těhotenství|těhotná]]).

Vzhledem k obtížnostisofistikovanosti tohoto procesu, ani láčka neroste jednoduše přímo, ale prorůstá [[čnělka|čnělku]] blízko její pokožky vlnivým pohybem a nakonec se stáčí ke spodku semeníku, pak blízko [[lůžko (rostlina)|lůžka]] prochází obal [[vajíčko|vajíčka]] a dosáhne uvnitř [[vaječná buňka|vaječné buňky]]. Díky růstu pylové láčky dojde ke spojení spermatické buňky s buňkou vaječnou.

U mnohosemenného ovoce je nutno více pylových zrn, protože s každým vajíčkem se musí spojit jedno. Proces lze snadno demonstrovat u [[kukuřice setá|kukuřice seté]]. Pyl ze samčích květů napadá na lepkavou vnější část tzv. hedvábí (vlákna čnějící z [[Palice (květenství)|palice]] samičích květů), pak pylové láčky rostou dolů hedvábím dovnitř až k vajíčku. Vysušené hedvábí zůstane ve slupce klasu během dozrávání semen, proto pokud slupku odstraníte opatrně, je možné prohlédnout si strukturu květu. Vývoj [[dužnina (rostliny)|dužniny]] [[ovoce]] je úměrný podílu oplozených vajíček. Např. [[vodní meloun]] vyžaduje asi 1000 pylových zrnek dodaných a pravidelně rozložených na 3 laloky blizny,– k tomu, aby vývoj plodu mohlproběhl být normálnínormálně, aco tose vtýče počtu semen, velikosti i tvaru [[Plod (botanika)|plodu]] –, asi 1000 pylových zrnek dodaných a pravidelně rozložených na 3 laloky blizny.