Dronte mauricijský: Porovnání verzí

| obrázek = Oxford Dodo display.jpg

| popis obrázku = Kostra dronta mauricijského a rekonstrukce jeho pravděpodobné podoby

| říše = [[živočichové]] (Animalia)

| kmen = [[strunatci]] (Chordata)

| druh popsal = ([[Carl Linné|Linné]], [[1758]])

| mapa rozšíření = DodoRangeMauritius.gif

| synonyma = ''Struthio cucullatus'' Linné, 1758<br /> ''Didus ineptus'' Linné, 1766

}}

 

První zmínka o drontem pochází z roku 1598 od [[Nizozemsko|nizozemských]] námořníků. V následujících letech začal být loven jak námořníky, tak decimován novými, nepůvodními druhy, zatímco jeho přirozené prostředí bylo zničeno. Poslední pozorování doda pochází zřejmě z roku 1662. Jeho vyhynutí nebylo zaznamenáno okamžitě a někteří lidé jej považovali za mytické stvoření. V 19. století byly prozkoumány pozůstatky čtyř exemplářů, které se dostaly do Evropy na počátku 17. století. Jeden ze vzorků představovala i konzervovaná hlava doda, jedinná měkká tkáň, která je dodnes zachována. Od té doby se na Mauriciu našlo množství subfosilních pozůstatků drontů, vyzvednutých většinou z bažiny [[Mare aux Songes]]. Zánik dronta během méně než sta let od jeho objevu poukázal na dříve neznámý problém vymizení celého druhu následkem lidských činností. Rozsáhlé pozornosti se mu dostalo od jeho uveřejnění v knize ''[[Alenka v říši divů]]'' a od té doby se stal součástí populární kultury, často jako symbol vyhynutí a zastarávání.

== Taxonomie ==

Raní výzkumníci dronta mauricijského považovali jako zástupce několika různých ptačích skupin. Dodo byl považován za malý druh [[pštrosovití|pštrosa]], [[chřástalovití|chřástala]], [[albatrosovití|albatrosa]] nebo [[supi|supa]].<ref name=":21">{{Citace periodika

| příjmení = Hume

| isbn =

}}</ref>

Strickland a Melville prokázali podobnost dronta s holuby v mnoha ohledech. Ukázali na velmi krátkou část zobáku tvořenou [[keratin]]em a na jeho dlouhou, štíhlou bazální část. Podobně jako u ostatních holubů se také vyvinula holá kůže okolo očí, která dosahovala až téměř k [[zobák]]u. Čelo bylo vzhledem k zobáku posazeno vysoko a nosní dírky se nacházely uprostřed zobáku a byly obklopeny kůží, což je kombinace fyzických vlasností typická pouze pro holuby. Končetiny dronta mauricijského se také nejvíce podobaly holubím, a to jak stavbou kostí, tak šupinami. S těmito ptáky jej spojovalo také zvláště vyvinuté [[vole (ptáci)|vole]]. Holubovití ptáci mají tendenci snášet málo vajec a o drontem se říká, že snášel pouze jediné. Podobně jako holubi neměl dronte [[Radličná kost|radličnou kost]] a přepážku nosních dírek a sdílel detaily v [[dolní čelist]]i, [[lícní kost|lícních kostech]] anebo [[Patro (ústa)|patře]]. Lišil se zvláště malými rozměry [[křídlo|křídel]] a neúměrně velkým zobákem vzhledem ke zbytku lebky.<ref name=":0" />

 

}}</ref>

=== Evoluce ===

V roce 2002 americká genetička [[Beth Shapirová]] s kolektivem poprvé analyzovaly [[DNA]] dronta mauricijského. Na základě srovnání [[mitochondrie|mitochondriálních]] [[cytochrom]]ů v a 12[[Svedberg|S]] [[rRNA]] izolovaných ze zánártí oxfordské nohy a [[stehenní kost]]i dronta samotářského byl potvrzen blízký vztah mezi těmito dvěma druhy a také jejich systematické zařazení mezi holubovité. Nejbližším žijícím příbuzným dronta mauricijského pak byl [[holub nikobarský]] (''Caloenas nicobarica''), následován rodem [[korunáč]]i (''Goura'') a [[holub zejkozobý|holubem zejkozobým]] (''Didunculus strigirostris''). Samotné vědecké jméno holuba zejkozobého znamená „zobák podobný dodovi”. [[Klad]]ogram, doprovázející studii, je zobrazen níže.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Shapiro

}}

}}

Podobný kladogram byl publikován roku 2007, avšak došlo ke změně umístění korunáče a holuba zejkozobého a na základny kladů byl umístěn [[holub horský]] (''Otidiphaps nobilis'') a [[holub břidlicový]] (''Trugon terrestris'').<ref>{{Citace periodika

| příjmení = Pereira

 

=== Etymologie ===

Jedno z původních jmen pro doda byl [[nizozemština|nizozemský]] název ''{{cizojazyčně|nl|Walghvogel}}'', který byl poprvé použit v deníku víceadmirála Wybranda van Warwijcka během druhé nizozemské expedice do [[Indonésie]] (1598).<ref name=":2">{{Citace periodika

| příjmení = Hume

| poznámka = [Dále jen Parish 2013]

}}</ref> Původní nizozemská zpráva ''{{cizojazyčně|nl|Waarachtige Beschryving}}'' byla ztracena, dochoval se nicméně anglický překlad.<ref>Parish 2013, s. 3, 4. </ref>

Další zpráva z této plavby, možná první, která se zmiňovala o drontem, uvádí, že Portugalci jej původně označovali jako [[tučňáci|tučňáka]] (''penguin''). Význam nemusí být nicméně od tučňáka (v té době označovaného jako ''{{cizojazyčně|pt|fotilicaios}}''), ale od slova ''pinion'', které odkazuje na malá křídla.<ref name=":2" /> Posádka holandské lodi ''Gelderland'' se v roce 1602 zmiňovala o ptákovi jako o drontem (v překladu znamená ''oteklý'') a toto jméno je stále používáno v některých jazycích včetně češtiny.<ref name=":13">Fuller 2001, s. 194–203.</ref> Tato posádka dronta mauricijského označovala také jako ''{{cizojazyčně|nl|griff-eendt}}'' and ''{{cizojazyčně|nl|kermisgans}}''.<ref name=":5">Cheke a Hume 2008, s. 22–23.</ref>

 

 

== Popis ==

Vzhledem k tomu, že se lidstvu nedochovaly žádné kompletní exempláře dronta marucijského, je pouze těžké určit, jak tento pták doopravdy vypadal.<ref name=":2" /> Primární zdroje, popisující jeho vnější vzhled pocházejí pouze z doby mezi objevením a vyhynutím ptáka mezi lety 1998 a 1662.<ref>{{Citace monografie

| příjmení = Fuller

| poznámka = [Dále jen Fuller 2003]

}}</ref> Podle většiny těchto záznamů měl dodo šedé nebo hnědé peří se světlejšími ručními letkami a chomáč kudrnatého světle zbarveného peří na zadním konci těla. Hlava byla šedá a neopeřená, zobák byl zobrazován jako zelený, černý nebo žlutý a končetiny měl dronte statně stavěné, nažloutlé barvy, s černými pařáty.<ref>Fuller 2002, s. 45.</ref>

Na základě subfosilních pozůstatků, které byly dovezeny do Evropy během 17. století, vyšlo najevo, že dronteové byli dosti velkými ptáky, s výškou až 1 metr. Vyvinul se také [[pohlavní dimorfismus]]; samci dosahovali větší velikosti než samice a navíc měli delší zobáky. Odhady hmotnosti se mezi jednotlivými studiemi liší. Roku 1993 Bradley C. Livezey navrhnul ve své studii teorii, že samci vážili 21 kg a samice 17 kg.<ref name=":8">{{Citace periodika

| příjmení = Livezey

 

Dronte měl asi 19 krčních a hrudních obratlů, šestnáct bederních a křížových obratlů, šest ocasních obratlů a pygostyl (srostlé koncové ocasní obratle). Krk měl dobře vyvinuté oblasti pro upevnění svalů a vazů, pravděpodobně pro podporu těžké lebky a zobáku. Na každé straně měl šest žeber. Vyvinula se velká [[hrudní kost]] (sternum), v poměru k velikosti těla však byla menší ve srovnání s jinými druhy holubů, protože dronte neuměl létat. Hrudní kost byla pneumatická, široká a relativně tlustá v průřezu. [[Pletenec horních končetin]], [[Lopatka|lopatky]] a křídelní kosti byly ve srovnání s létajícími druhy holubů redukovány.<ref name=":4" />

=== Dobový popis ===

Většina dobových popisů dronta sa nachází v lodních záznamech a denících lodí [[Nizozemská východní Indie|Nizozemské východní Indie]], které za vlády holandské říše kotvily u pobřeží ostrova. Tyto záznamy byly využívány coby průvodce pro jiné plavby. Jen několik záznamů je věrohodných, mnoho z nich je založených na dřívějších zprávách a žádná z nich nebyla napsána vědcem.<ref name=":3" /><ref name=":2" /> Jedním z nejčasnějších záznamů o drontem pochází z roku 1598. Úryvek pochází z deníku námořníka van Warwijcka.

<blockquote>

 

=== Dobové zobrazení ===

Lodní deník holandské lodi ''Gelderland'' z let 1601 až 1603, znovuobjevený v 60. letech 20. století, obsahuje známé náčtrtky živých anebo čerstvě zabitých drontů z Mauricia. Jsou připsány profesionálnímu kreslíři Jorisovi Joostenszovi Laerlovi, který kreslil i jiné, v současnosti vyhynulé ptáky, a ještě jednomu umělci.<ref name=":11">{{Citace periodika

| příjmení = Hume

 

Všechny kresby po roce 1638, kdy se pták stal vzácnější, se zdají být založené na dřívějších obrázcích. Rozdíly mezi autory, jako byl [[Anthony Cornelis Oudemans]] a [[Masauji Hachisuka]], vedly k spekulování o [[pohlavní dimorfismus|pohlavním dimorfismu]], [[Ontogeneze|ontogenetických změn]] a dokonce o existenci několika různých druhů, ale tyto teorii již nejsou přijímány. Vzhledem k tomu, že detaily jako zbarvení zobáku a peří či podoba ocasního peří se liší od popisu k popisu, není možné spolehlivě určit přesný vzhled.<ref>Fuller 2002, s. 76–77.</ref> Odborník na dronta [[Julien Hume]] poukázal na to, že nozdry živého dronta by měly tvar malých štěrbin, podobně jako na kresbách z lodi ''Gelderland'' či na obrazu nizozemského malíře [[Cornelis Saftleven|Cornelia Saftlevena]] nebo [[Mughalská říše|mughalského umělce]] [[Ustad Mansur|Ustada Mansura]] a jako vzor v tomto případě posloužili živí exempláři. Naopak obrazy se zřetelnými nozdrami byly pravděpodobně namalovány na základě vycpanin.<ref name=":2" /> Na většině kreseb je dronte znázorněn s rozšířenými křídly, jako u ptáků [[běžci|běžců]] (pštros, kivi).<ref name=":4" />

Tradiční pojetí představuje dronta jako velmi tlustého neohrabaného ptáka, ale tento názor může být přehnaný. Mnoho starých evropských obrazů tohoto ptáka bylo založeno na vykrmených ptácích v zajetí nebo na velmi vycpaných exemplářích.<ref>{{Citace periodika

| příjmení = KITCHENER