Měď: Porovnání verzí

Typický kovový prvek, kovově lesklý s červeným nádechem. Na vzduchu vlivem oxidace tmavne a pozvolna přechází do rezavohnědé barvy. Ve velmi tenkých plátech prosvítá zelenomodře. Krystalizuje v kubické plošně centrované soustavě. Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře a patří do [[11. skupina|I.B skupiny]]. Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], které se vyskytují ve stejné skupině, se ve většině vlastností podobají sousedům nalevo (prvkům [[10. skupina|VIII.B skupiny]] a tedy přechodným kovům – [[nikl]], [[palladium]] a [[platina]]), ale v některých vlastnostech se velmi podobají prvkům [[Alkalické kovy|I.A skupiny]] – alkalickým kovům, tedy prvkům nepřechodným. Společný rys se sousedy vlevo má měď v oxidačním stupni Cu²⁺ a jejích barevných [[Komplexní sloučenina|komplexech]] a společný s alkalickými kovy zejména Cu¹⁺. V těchto dvou oxidačních stupních tvoří měď nejvíce sloučenin, vzácně i v oxidačním stupni Cu⁺³⁺ a Cu⁺⁴⁺. Trojmocnou měď je nutné stabilizovat velkými anionty.

Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Cu⁺¹⁺ a Cu⁺²⁺, vzácně i Cu⁺³⁺ a ve velmi nestabilních sloučeninách Cu⁺⁴⁺. Nejstálejší jsou sloučeniny Cu⁺²⁺, které mají obvykle modrou nebo zelenou barvu. Sloučeniny Cu⁺¹⁺ svým chemickým chováním připomínají soli stříbrné zatímco sloučeniny Cu⁺³⁺ jsou mimořádně nestálé a za běžných podmínek se samovolně rozkládají.

==== Sloučeniny měďné Cu⁺¹⁺ ====

==== Sloučeniny měďnaté Cu⁺²⁺ ====

[[Síran měďnatý]], krystalizující z vodného roztoku jako pentahydrát CuSO₄.5 H₂O neboli [[Chalkantit|modrá skalice]], je blankytně modrá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[chalkantit]]. Opatrným zahříváním lze krystalickou vodu odstranit a vzniká bezvodá sůl CuSO₄, která má bílou barvu. Velmi ochotně přijímá vodu zpět, čehož lze využít k sušení některých nepolárních organických rozpouštědel, v nichž je síran měďnatý prakticky nerozpustný. V roztoku vytváří snadno adiční a podvojné sloučeniny. Díky své dobré rozpustnosti ve vodě je využívána pro výrobu [[galvanická lázeň|galvanických lázní]] pro proudové poměďování. Protože soli Cu⁺²⁺ obecně jsou silně [[fungicid]]ní - hubí [[houby]] a [[plíseň|plísně]], požívají se přípravky s vysokým podílem modré skalice k ošetřování zemědělských plodin nebo osiva na ochranu proti houbovým a plísňovým [[Infekční onemocnění|infekcím]]. [[Chalkantit|Modrá skalice]] se vyrábí rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] nebo v zředěné kyselině sírové za přístupu [[vzduch]]u.

Analyticky využitelná je redukce iontu Cu⁺²⁺ v alkalickém prostředí redukujícími sacharidy neboli [[sacharidy]] obsahujícími volný poloacetalový hydroxyl (všechny monosacharidy, dále laktóza, maltóza…). V přítomnosti těchto sloučenin poskytuje alkalický roztok měďnaté soli – Fehlingovo činidlo – červenohnědou sraženinu oxidu měďného Cu₂O, zatímco sacharidy neobsahující volný poloacetalový hydroxyl (neredukující sacharidy, např. sacharóza) tuto reakci neposkytují.

==== Sloučeniny mědité Cu⁺³⁺ ====

Amoniakáty mědi vznikají reakcí měďnatých solí s [[amoniak]]em. Nejčastější je tetraamminměďnatý ion [Cu(NH₃)₄]²⁺ intenzivně fialové barvy. Existují však i amminměďnatý ion [Cu(NH₃)]²⁺, diamminměďnatý ion [Cu(NH₃)₂]²⁺, triamminměďnatý [Cu(NH₃)₃]²⁺ a pentaamminměďnatý ion [Cu(NH₃)₅]²⁺, které jsou však méně časté. Tato reakce se v [[analytická chemie|analytické chemii]] používá jako důkaz přítomnosti iontu Cu⁺²⁺ v roztoku. Takovéto komplexní sloučeniny mědi mohou být připraveny i jako pevné krystalické látky.