Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Biologický význam: napřímení odkazů, formulace
m Robot: fix chem. náboj +n → n+
Řádek 99:
== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
[[Soubor:Flametest--Cu.swn.jpg|náhled|vlevo|Plamenová zkouška měďnaté soli]]
Typický kovový prvek, kovově lesklý s červeným nádechem. Na vzduchu vlivem oxidace tmavne a pozvolna přechází do rezavohnědé barvy. Ve velmi tenkých plátech prosvítá zelenomodře. Krystalizuje v kubické plošně centrované soustavě. Patří mezi přechodné prvky, které mají valenční elektrony v d-sféře a patří do [[11. skupina|I.B skupiny]]. Měď, stejně jako [[stříbro]] a [[zlato]], které se vyskytují ve stejné skupině, se ve většině vlastností podobají sousedům nalevo (prvkům [[10. skupina|VIII.B skupiny]] a tedy přechodným kovům – [[nikl]], [[palladium]] a [[platina]]), ale v některých vlastnostech se velmi podobají prvkům [[Alkalické kovy|I.A skupiny]] – alkalickým kovům, tedy prvkům nepřechodným. Společný rys se sousedy vlevo má měď v oxidačním stupni Cu<sup>2+</sup> a jejích barevných [[Komplexní sloučenina|komplexech]] a společný s alkalickými kovy zejména Cu<sup>1+</sup>. V těchto dvou oxidačních stupních tvoří měď nejvíce sloučenin, vzácně i v oxidačním stupni Cu<sup>+3+</sup> a Cu<sup>+4+</sup>. Trojmocnou měď je nutné stabilizovat velkými anionty.
 
Rozpouštění mědi v minerálních [[kyseliny|kyselinách]] probíhá, ale jako ušlechtilý kov nedokáže z kyseliny vytěsnit kation [[vodík]]u, a proto se rozpouští v oxidujících kyselinách nebo v neoxidujících kyselinách v prostředí oxidačních činidel.
Řádek 231:
 
== Sloučeniny ==
Ve sloučeninách se vyskytuje především v mocenství Cu<sup>+1+</sup> a Cu<sup>+2+</sup>, vzácně i Cu<sup>+3+</sup> a ve velmi nestabilních sloučeninách Cu<sup>+4+</sup>. Nejstálejší jsou sloučeniny Cu<sup>+2+</sup>, které mají obvykle modrou nebo zelenou barvu. Sloučeniny Cu<sup>+1+</sup> svým chemickým chováním připomínají soli stříbrné zatímco sloučeniny Cu<sup>+3+</sup> jsou mimořádně nestálé a za běžných podmínek se samovolně rozkládají.
 
=== Anorganické sloučeniny ===
==== Sloučeniny měďné Cu<sup>+1+</sup> ====
[[Soubor:CopperIoxide.jpg|vpravo|náhled|Oxid měďný Cu<sub>2</sub>O]]
[[Soubor:Copper(I)-chloride-sample.jpg|vpravo|náhled|Chlorid měďný CuCl]]
Řádek 257:
[[Sulfid měďný]] Cu<sub>2</sub>S je tmavě olověně šedý krystalický prášek, nerozpustný ve vodě. V přírodě se nachází jako nerost [[chalkosin]]. Sulfid měďný vede dobře [[elektrický proud]], ale o něco hůře než [[sulfid měďnatý]]. Sulfid měďný vytváří podvojné i komplexní sloučeniny, které jsou většinou rozpustné ve vodě. Sulfid měďný lze získat žíháním sulfid měďnatého v proudu [[vodík]]u za malého přidání síry.
 
==== Sloučeniny měďnaté Cu<sup>+2+</sup> ====
[[Soubor:CopperIIoxide.jpg|vpravo|náhled|Oxid měďnatý CuO]]
[[Soubor:Copper(II) chloride dihydrate.jpg|vpravo|náhled|Chlorid měďnatý CuCl<sub>2</sub>]]
Řádek 278:
[[Jodid měďnatý]] CuI<sub>2</sub> vzniká pouze jako přechodný produkt při reakci rozpustné měďnaté soli s rozpustným alkalickým [[Jodidy|jodidem]]. Jodid měďnatý se po chvíli rozkládá za vzniku [[jodid měďný|jodidu měďného]] a [[jod]]u. Stálejší jsou adiční a podvojné soli.
 
[[Síran měďnatý]], krystalizující z vodného roztoku jako pentahydrát CuSO<sub>4</sub>.5 H<sub>2</sub>O neboli [[Chalkantit|modrá skalice]], je blankytně modrá krystalická látka, dobře rozpustná ve vodě. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[chalkantit]]. Opatrným zahříváním lze krystalickou vodu odstranit a vzniká bezvodá sůl CuSO<sub>4</sub>, která má bílou barvu. Velmi ochotně přijímá vodu zpět, čehož lze využít k sušení některých nepolárních organických rozpouštědel, v nichž je síran měďnatý prakticky nerozpustný. V roztoku vytváří snadno adiční a podvojné sloučeniny. Díky své dobré rozpustnosti ve vodě je využívána pro výrobu [[galvanická lázeň|galvanických lázní]] pro proudové poměďování. Protože soli Cu<sup>+2+</sup> obecně jsou silně [[fungicid]]ní - hubí [[houby]] a [[plíseň|plísně]], požívají se přípravky s vysokým podílem modré skalice k ošetřování zemědělských plodin nebo osiva na ochranu proti houbovým a plísňovým [[Infekční onemocnění|infekcím]]. [[Chalkantit|Modrá skalice]] se vyrábí rozpouštěním měděných odpadků v horké koncentrované [[kyselina sírová|kyselině sírové]] nebo v zředěné kyselině sírové za přístupu [[vzduch]]u.
 
[[Dusičnan měďnatý]] krystalizuje jako hexahydrát Cu(NO<sub>3</sub>)<sub>2</sub>. 6 H<sub>2</sub>O v modrých krystalcích, bezvodý je bezbarvý s poněkud nazelenalým nádechem, ve vodě je dobře rozpustný. V přírodě se vyskytuje jako nerost [[gerhardtit]]. Roztoky dusičnanu měďnatého se používají k povrchové úpravě povrchu železných slitků ([[moření]]) před dalším zpracováním. Dusičnan měďnatý se připravuje rozpouštěním [[uhličitan měďnatý|uhličitanu měďnatého]] nebo [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] v [[kyselina dusičná|kyselině dusičné]].
Řádek 290:
Oxichlorid měďnatý (CuCl2 . 3Cu(OH)2) je účinnou látkou chemického postřiku [[kuprikol]], který je v České republice registrován jako [[fungicid]] . Jde o látku pro zdraví i pro životní prostředí škodlivou. Při jeho tepelném rozkladu může docházet k uvolňování [[chlorovodík]]u a dalších toxických zplodin.
 
Analyticky využitelná je redukce iontu Cu<sup>+2+</sup> v alkalickém prostředí redukujícími sacharidy neboli [[sacharidy]] obsahujícími volný poloacetalový hydroxyl (všechny monosacharidy, dále laktóza, maltóza…). V přítomnosti těchto sloučenin poskytuje alkalický roztok měďnaté soli – Fehlingovo činidlo – červenohnědou sraženinu oxidu měďného Cu<sub>2</sub>O, zatímco sacharidy neobsahující volný poloacetalový hydroxyl (neredukující sacharidy, např. sacharóza) tuto reakci neposkytují.
 
==== Sloučeniny mědité Cu<sup>+3+</sup> ====
Sloučenin trojmocné mědi je známo velmi málo. První připravená sloučenina byla roku 1921 [[oxid měditý]]. Je to granátově červený prášek, který se podařilo získat působením [[peroxodisíran draselný|peroxodisíranu draselného]] na čerstvě sražený [[hydroxid měďnatý]]. [[Oxid měditý]] má kyselý charakter a tvoří s [[hydroxidy]] červené [[hydroxoměditany]] s obecným vzorcem M<sup>I</sup>[Cu(OH)<sub>4</sub>], které se vodou i na vzduchu rozkládají. Roku 1949 se podařila připravit fluorosůl trojmocné mědi K<sub>3</sub>[CuF<sub>6</sub>]. Roku 1951 se podařily připravit také [[měditany]] KCuO<sub>2</sub> a Ba(CuO<sub>2</sub>)<sub>2</sub>. Poté se podařilo připravit ještě několik dalších sloučenin, ale žádná z nich nemá praktický význam, protože se na [[vzduch]]u rozkládají.
 
Řádek 308:
Koordinační čísla u mědi jsou 4, 5 a 6. Nejčastěji tvoří tetraedrické uspořádání. Komplexy s [[fluor]]em a vodou jsou však oktaedrické. Měď díky svému uspořádání valenčních elektronů nedokáže vytvářet pravidelný oktaedr, a proto je okaedr deformován. Komplexní sloučeniny tvoří přednostněji s [[dusík]]atými ligandy a to zejména s [[amoniak]]em než s [[kyslík]]atými ligandy jako je například [[voda]].
 
Amoniakáty mědi vznikají reakcí měďnatých solí s [[amoniak]]em. Nejčastější je tetraamminměďnatý ion [Cu(NH<sub>3</sub>)<sub>4</sub>]<sup>2+</sup> intenzivně fialové barvy. Existují však i amminměďnatý ion [Cu(NH<sub>3</sub>)]<sup>2+</sup>, diamminměďnatý ion [Cu(NH<sub>3</sub>)<sub>2</sub>]<sup>2+</sup>, triamminměďnatý [Cu(NH<sub>3</sub>)<sub>3</sub>]<sup>2+</sup> a pentaamminměďnatý ion [Cu(NH<sub>3</sub>)<sub>5</sub>]<sup>2+</sup>, které jsou však méně časté. Tato reakce se v [[analytická chemie|analytické chemii]] používá jako důkaz přítomnosti iontu Cu<sup>+2+</sup> v roztoku. Takovéto komplexní sloučeniny mědi mohou být připraveny i jako pevné krystalické látky.
 
[[Schweizerovo činidlo]] hydroxid tetraamminměďnatý [Cu(NH<sub>3</sub>)<sub>4</sub>](OH)<sub>2</sub> je tmavě modrá, rozpustná krystalická látka. Roztok rozpouští [[Celulóza|celulosu]], čehož se využívá při výrobě hedvábí. Připraví se přidáním roztoku [[amoniak]]u k čerstvé sraženině [[hydroxid měďnatý|hydroxidu měďnatého]] nebo působením roztoku amoniaku s trochou [[chlorid amonný|chloridu amonného]] na měď za přístupu [[vzduch]]u.