Maxamovo–Gilbertovo sekvenování: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: Nahrazení šablony Reflist za tag <references />
překlad z en, oprava interwiki
Řádek 7:
 
== Postup ==
Maxam–Gilbertovo sekvenování vyžaduje [[Radioactive labeling|radioaktivní značení]] na [[5′ endDirekcionalita|5']] konci DNA čteného fragmentu (typicky prostřednictvím [[PhosphorusFosfor-32|gama-<sup>32</sup>P]] [[Adenosine triphosphateAdenosintrifosfát|ATP]]). Chemické reakce "rozlamují"„rozlamují“ čtený úsek na jedné nebo dvou ze čtyř nukleotidových bází v každé ze čtyř reakcí (G,+G, C, C+T). Například [[Purine|purinypurin]]y (A+G) jsou "rozlamovány" pomocí [[FormicKyselina acidmravenčí|kyseliny mravenčí]], [[Guanine|guanin]]<nowiki/>y (a do jisté míry [[Adenine|adenin]]<nowiki/>y) jsou methylovány [[Dimethyl sulfate|dimethyl sulfátdimethylsulfát]]<nowiki/>em a [[Pyrimidine|pyrimidin]]<nowiki/>y (C+T) jsou hydrolyzovány pomocí [[Hydrazine|hydrazinuhydrazin]]u. Přidání soli ([[Sodium chloride|chlorid sodný]]) k reakci hydrazinu inhibuje reakce thyminu pouze na rozpad cytosinu.
 
Fragmenty vznikající ve čtyřech reakcích jsou za působení elektroforézy odděleny podle délky s pomocí gelové elektroforézy. Pro zobrazení fragmentů seřazených podle délky je použita autoradiografie, která zaznamenává radioaktivní záření 32P.
Řádek 20:
Automatizované Maxam–Gilbertovo sekvenování bylo vyvinuto v roce 1994.<ref>{{cite journal|last=Boland|first=EJ|author2=Pillai, A|author3=Odom, MW|author4=Jagadeeswaran, P|title=Automation of the Maxam-Gilbert chemical sequencing reactions.|journal=BioTechniques|date=Jun 1994|volume=16|issue=6|pages=1088–92, 1094–5|pmid=8074875}}</ref>
 
== OdkazyReference ==
{{překlad|jazyk = en|článek = Maxam–Gilbert sequencing|revize =801180538}}<references />
<references />
 
[[Kategorie:DNA]]
[[Kategorie:Molekulárně biologické metody]]