Wikipedie

Atentát na Abrahama Lincolna: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m fix Remalngova typa
přepracování dle akt. verze na enwiki, dopracuji zítra
Řádek 28:
Součástí plánu byli [[Lewis Powell]] a [[David Herold]], kterým byl přidělen úkol zabít [[Ministr zahraničních věcí Spojených států amerických|ministra zahraničních věcí Spojených států amerických]] [[William H. Seward|Williama H. Sewarda]] a [[George Atzerodt]], jenž měl zabít [[Viceprezident Spojených států amerických|viceprezidenta]] [[Andrew Johnson|Andrewa Johnsona]]. Booth a jeho spolupracovníci doufali, že pokud odstraní tři nejvýznamnější politiky ve vládní administrativě, zpřetrhá to [[Kontinuita|kontinuitu]] vlády [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]].
 
Šestnáctý prezident Spojených států americký Abraham Lincoln byl prvním prezidentem, na kterého byl spáchán úspěšný atentát.<ref>{{Citace periodika
| titul = Today in History - April 14
| periodikum = The Library of Congress
Řádek 34:
| url = http://memory.loc.gov/ammem/today/apr14.html
| datum přístupu = 2017-08-22
}}</ref> a třetím prezidentem, který zemřel během doby trvání svého úřadu. V době, kdy se prezident Lincoln díval na divadelní hru, na něj Booth zezadu vystřelil a trefil jej do hlavy. V 7:22 ráno následujícího dne Lincoln zemřel v [[Petersen House]] naproti divadlu.<ref name="Heritage">{{cite journal|title=How Did Lincoln Die?|journal=American Heritage|date=February–March 1995|volume=46|issue=1|url=http://www.americanheritage.com/content/how-did-lincoln-die?page=show|author=Richard A. R. Fraser, MD}}</ref> Zbytek plánu Boothových spolupracovníků selhal: ministr zahraničních věcí Seward byl pouze zraněn, atentátník Atzerodt ztratil odvahu, utekl a viceprezident Johnson tak atentátu unikl.
 
Booth se po atentátu snažil delší dobu unikat, nakonec byl při pronásledování armádou zastřelen. Dopadeni a souzeni byli také jeho další spolupracovníci, nakonec došlo k jejich popravě.
Řádek 76:
Lincoln řekl členům jeho kabinetu, že snil o tom, že pluje na „jedinečném a nepopsatelném plavidle, které se velmi rychle pochybuje vstříc temnému a neurčitému pobřeží“. Také prozradil, že měl tento sen opakovaně u předchozích příležitostí, před „téměř každou velkou a důležitou událostí války“, jako v případě vítězství na [[Bitva u Antietamu|Antietamu]], [[Bitva u Gettysburgu|Gettysburgu]] anebo [[Obležení Vicksburgu|Vicksburgu]]. <ref>{{cite web|url=http://www.pbs.org/wgbh/americanexperience/films/assassination/|title=American Experience &#124; The Assassination of Abraham Lincoln|publisher=PBS|accessdate=December 14, 2012}}</ref>
 
Okolo poledne, kdy navštívil Fordovo divadlo aby si vyzvedl poštu (měl tam trvale umístěnou schránku), se Booth dozvěděl, že tuto noc navštíví prezident Lincoln a generál Grant hru ''[[Our American Cousin]]''. Booth si uvědomil, že to pro něj bude ta nejlepší příležitost udělat něco „rozhodného“.<ref name="kunhardtlincoln" /> Booth věděl, jak divadlo vypadá, jelikož v něm několikrát hrál, naposledy minulý měsíc. <ref name="swanson">Swanson, James. ''Manhunt: The 12-Day Chase for Lincoln's Killer''. Harper Collins, 2006. ISBN 978-0-06-051849-3</ref><ref name="steers" />
 
Toho dne odpoledne šel Booth do penzionu Mary Surrattové ve [[Washington, D.C.|Washingtonu]] a požádal ji, aby doručila balíček do hospůdky v Surrattsville v Marylandu. Také ji požádal, aby řekla svému nájemci, který tam bydlel, aby na ten večer připravil k vyzvednutí zbraně a munici, kterou tam předtím Booth uložil. Surratová udělala, co po ní Booth žádal a zajela do Surratsville spolu s [[Louis J. Weichmann|Lousiem J. Weichmannem]], jejím strávníkem a přítelem jejího syna. Kvůli tomuto činu byla o tři měsíce později popravena.
Řádek 255:
 
== Následky ==
{{podrobně|Pohřeb Abrahama Lincolna}}
[[File:LincolnTrain.jpeg|thumb|upright=1.4|left|Lincolnův pohřební vlak]]
Lincoln byl prvním zavražděným prezidentem USA. Po jeho smrti přišly útoky vůči těm, kteří vyjádřili své sympatie Boothovi. Na Velikonoční neděli následující po Lincolnově smrti Lincolna velebilo mnoho knězů v celé zemi. Pohřebního průvodu ve Washingtonu, D.C., který se konal 19. dubna 1865 se zúčastnily miliony lidí. Lincolnovo tělo bylo následně převezeno téměř tři tisíce kilometrů daleko do [[Springfield (Illinois)|Springfieldu]] v [[Illinois]]. Rovněž pohřební vlak s jeho ostatky během cesty spatřily miliony lidí. Dnes se nachází na místě známém jako [[Lincolnova hrobka]].
 
Lincoln byl oplakáván na severu i jihu a i jinde po celém světě. Množství cizích vlád vydalo prohlášení a vyhlásili na 15. duben státní smutek.
Po Lincolnově smrti ho [[Ulysses S. Grant]] nazval „nepochybně největším mužem, kterého kdy potkal“.
 
Byly vypraveny zvláštní vlaky svážející tisíce lidí do Washingtonu. Někteří z nich dokonce spali na trávníku u [[Kapitol Spojených států amerických|kapitolu Spojených států amerických]]. Lincolnův pohřeb byl 19. dubna sledován stovky tisíc lidí a miliony dalších se postavilo k vlaku vezoucí Lincolnovy ostatky skrze [[New York]] do [[Springfield (Illinois)|Springfieldu]].
Dosavadní viceprezident [[Andrew Johnson]] se stal prezidentem USA okamžitě po Lincolnově smrti. Stal se jedním z nejméně populárních prezidentů v celé americké historii. Byl na něj podán [[impeachment]] [[Sněmovna reprezentantů Kongresu USA|Sněmovnou reprezentantů Kongresu USA]], ale [[Senát Kongresu USA|Senát]] ho o jediný hlas neuznal vinným.
 
Básník [[Walt Whitman]] složil básně ''[[When Lilacs Last in the Dooryard Bloom'd]], [[O Captain! My Captain!]]'' a dvě další básně vychvalující Lincolna.
Ministr zahraničních věcí [[William Seward]] se ze svých zranění zotavil a na svém místě zůstal i v době Johnsonova prezidentství. Následně vyjednával o [[koupě Aliašky vládou USA od Ruska|koupi Aliašky]], kterou Spojené státy zakoupily od Ruska v roce 1867.
 
Grant nazval Lincolna „bezesporu největším mužem, kterého jsem kdy spatřil“.
Henry Rathbone si dva roky po atentátu vzal Claru Harrisovou a následně se stal americkým konzulem v [[Hannover]]u. Bohužel se později zbláznil a v roce 1883 Claru střelil a ubodal ji k smrti. Zbytek svého života strávil v jednom německém zařízení pro choromyslné, kteří spáchali trestný čin.
 
[[Britský ministr zahraničních věcí]] [[John Russell]] nazval Lincolnovu smrt „smutnou kalamitou“. Čínský ministr zahraničních věcí, [[princ Gong]], se popsal jako „nepopsatelně šokovaného a vylekaného“. [[Prezident Ekvádoru]] [[Gabriel Garcia Moreno]] řekl, že „Nikdy bych si nemyslel, že tak noblesní země bude pošpiněna tak hrozným činem; stejně jako bych si nikdy nemyslel, že pan Lincoln takhle skončí, poté, co tak moudře a s takovou slávou sloužil své zemi za tak složitých podmínek“. Vláda [[Libérie]] vydala prohlášení, kde napsala, že „Lincoln nebyl pouze vládcem svých lidí, ale spíše otcem milionům utlačovaných lidí kvůli své rase“. Vláda [[Haiti]] nazvala atentát „hrozným činem“.
Ředitel [[John Ford]] se pokusil divadlo znovuotevřít několik měsíců po vraždě, ale narazil na vlnu odporu. V roce 1866 od něj budovu odkoupila federální vláda a předělala ji na kancelářskou budovu. V roce 1893 se budova zhroutila, přičemž zemřelo 22 úředníků. Následně byla používána jako skladiště, než byla přestavena do své původní podoby. Fordovo divadlo bylo znovuotevřeno v roce 1968 a slouží jako muzeum i funkční divadlo. V prezidentské lóži od doby atentátu nikdo nebyl.
 
V roce 1865 napsal [[Walt Whitman]] báseň ''[[O Captain! My Captain!]]'', která byla původně otištěna v listopadu téhož roku v ''The New-York Saturday Press''. Následně se báseň objevila v několika sbírkách včetně ''[[Sequel to Drum-Taps]]''.
 
[[File:Lincoln skull fragments and probe.jpg|thumb|Fragmenty lebky a sonda z [[Národní muzeum zdraví a medicíny|Národního muzea zdraví a medicíny]]]]
[[File:Lincoln's+hat.jpg|thumb|Lincolnův klobouk, který měl na sobě během atentátu]]
Postel, ve které Lincoln spal a další věci z jeho ložnice byly zakoupeny chicagským sběratelem [[Charles F. Gunther|Charlesem F. Guntherem]] a jsou nyní vlastněny a vystavovány v [[Chigagské národní muzeum|Chigagském národním muzeu]]. [[Armádní medicínské muzeum]], nyní pojmenované jako Národní muzeum zdraví a medicíny, si ve svém fondu ponechalo několik předmětů, které se k atentátu vztahují. Momentálně vystavuje kulku, která zastřelila Lincolna, sondu, kterou použil Barnes, kousky Lincolnovy lebky a vlasů a chirurgovu manžetu potřísněnou Lincolnovou krví. Křeslo, ve kterém byl Lincoln zastřelen, je vystavováno v [[Muzeum Henryho Forda|Muzeu Henryho Forda]] v [[Dearborn (Michigan)|Dearbornu]].
 
9. února 1956 se 95letý Samuel J. Seymour objevil v americkém pořadu ''[[I've Got a Secret]]''. Přítomné celebrity měly uhádnout Seymurovo „tajemství“. Tím byl fakt, že během atentátu byl v divadle. Již pouhých pět let po atentátu byl nejdéle žijícím svědkem atentátu. Zemřel dva měsíce po odvysílání pořadu.
 
V den stého výročí svého narození byl Lincoln oslavován. Jeho portrét je od roku 1909 na americké [[cent (americký dolar)|jednocentové minci]]. Lincolnův památník nacházející se ve Washingtonu, D.C. byl otevřen v roce 1922.
 
Kousek tkáně z hrudníku Bootha, který byl získán během Boothovy pitvy, je vystaven v [[Mütter Museum]] ve [[Filadelfie|Filadelfii]] ([[Pensylvánie]]).
 
=== Mezinárodní reakce ===
Lincolnova smrt vyvolala silný zármutek po celém světě. Vlády na celém světě vydaly prohlášení a ustanovily státní smutek na 15. dubna 1865.
 
Čínský ministr zahraničních věcí [[princ Gong]] prohlásil, že „ho Lincolnova smrt nepopsatelně šokovala a vyděsila“.
 
V dopisu adresovanému [[Frederick Hassaurek|Federicku Hassaurekovi]], americkému velvyslanci v [[Ekvádor]]u, řekl [[Prezident Ekvádoru|ekvádorský prezident]] [[Gabriel García Moreno]] „Nikdy bych si nemyslel, že tak noblesní země, jako je USA, může být zasažena takovým činem, jaký se stal, stejně, jako bych si nikdy nemyslel, že pan Lincoln zemře násilnou smrtí, poté, co své zemi sloužil s takovou moudrostí a slávou během válečných podmínek“.
 
Britský ministr zahraničních věcí [[John Russell|lord Russell]] napsal velvyslanci USA ve Spojeném království [[Charles Francis Adams|Charlesovi F. Adamsovi]], že Lincolnova smrt byla „smutným neštěstím“.
 
Vláda [[Libérie]] vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že „Lincoln nebyl pouze vládce milionů lidí, ale otcem milionům příslušníků utiskovaných ras“. Vláda Haiti nazvala atentát „hrozným činem“. USA uznaly jak Libérii, tak [[Haiti]], pouhé tři roky před těmito prohlášeními.
 
== Reference ==
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Atentát_na_Abrahama_Lincolna“